Čína omezuje vývoz vzácných kovů, nahradí ji Grónsko a další státy?

Jan Horčík - 25 Říjen 2010

dosud držela světový monopol na vývoz drahých kovů. Teď ale vývozy snižuje a její místo má zastoupit Grónsko, , a další státy. Mezi vzácné kovy patří např. rhodium, platina, zlato, palladium, osmium, iridium či neodym. Nacházejí uplatnění v moderní elektronice jako jsou notebooky, iPhony, ale především také v a , které se pak montují do hybridních aut, nebo .   
elektromobily - elektromotor - neodym - magnet

Mezi patří celkem sedmnáct prvků. Neodym se např. využívá k výrobě mimořádně silných permanentních magnetů. Palladium nachází své uplatnění v , stejně jako iridium, které navíc najdeme také v . Rhodium se využívá ve slitinách s platinou a při výrobě termočlánků, případně teplotně odolných zařízení. Europium zase v .

Výše uvedený stručný výčet dává jasně najevo, že světový by mohl být snížením vývozů z postižen zdaleka nejvíce. Ostatně, něco v tom smyslu už hlásí německý deník Der Spiegel. Podniky v údajně začínají nedostatek surovin již pociťovat.

Čistá energie = hluboké doly

Přestože zástupci čínské vlády uklidňují svět tím, že Čína nepřestane vzácné kovy vyvážet. Jedním dechem však dodávají, že vývozní kvóty se budou snižovat. Tato politika je ostatně i součástí nového pětiletého plánu na léta 2010 až .

Důvody jsou nasnadě. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména a , si žádá značné množství těchto surovin. Jenže velké plány na rozvoj větrné mají nejen , , a mnoho dalších států, ale také Čína. Zároveň se zde očekává velký boom , která by měla přispět ke zlepšení silně .

Čína je dnes zdrojem asi 90-97% veškerých vzácných kovů. Přitom zhruba od 60. do 80. let minulého století byly světovou jedničkou v tomto odvětví . Čím dál přísnější regulace k ochraně si však postupně vyžádaly uzavření většiny tamních dolů.

Zásob je dost

Není ale všem dnům konec. Ačkoliv dnes Čína vyváží 97% globální produkce, na jejím území se nachází pouze asi 30-37% celkových zásob. Zhruba 13% zásob se nachází v USA, další významná ložiska lze najít v , , , či Kazachstánu. Obrovské zásoby vzácných kovů se nacházejí také v Grónsku.

Právě náhorní plošina Ilimaussaq na jihozápadním pobřeží Grónska má ambice stát se místem, které výrazně promění globální rovnováhu v oblasti vývozu vzácných kovů. Studie australské těžební společnosti, která má na tamní těžbu práva, ukazují, že toto místo dokáže pokrýt minimálně 25% globální na příštích 50 let. Těžba má začít za tři roky.

Jednou ze zemí, která má největší důvody obávat se snížení vývozních kvóz z Číny, je . Podle některých zdrojů se až 65% vzácných kovů vyváží z Číny právě do . To je dnes stále technologickou velmocí a je závislé na exportu nejmodernější elektroniky, typu Toyoty Prius, stejně jako na rozvoji .

Globalizace dodavatelského řetězce

Byla to právě automobilka , která problém s vývozem vzácných kovů zaznamenala už před časem a nyní přemýšlí dokonce o otevření vlastního dolu ve Vietnamu. Automobilky jako je , a Toyota se právem obávají nejen nedostatku, ale i rostoucích cen vzácných kovů. má však výhodu v tom, že má údajně prakticky exkluzivní přístup na tyto trhy v a Kazachstánu.

Je zajímavé, že pojem "vzácné kovy" není tak docela přesný. V zemské kůře jich je totiž dostatek. Hlavní problém spočívá v jejich obtížném a velmi nákladném dobývání. Právě to způsobilo nebezpečnou koncentraci těžby do jednoho místa. Také proto se globalizaci jejich produkce přikládá velký význam.

Mimochodem, podobná zásadní revoluce proběhla před 50 lety. Ještě v 19. století byl hliník povazován taktéž za vzácný kov. Rozvoj těžby ale pomohl udělat z něj celosvětově dostupný kov, který výrazně proměnil svět díky využití v mnoha oborech lidské činnosti, např. letecké dopravě.

Jde to i bez vzácných kovů

Zejména Japonsko, které je na dovozu surovin prakticky životně závislé, se snaží hledat alternativy. Společnost např. nedávno oznámila, že se jí podařilo vyvinou elektromotor bez využití vzácných kovů jako je dysprosium nebo neodym. Namísto permanentního využila ferritový magnet, který v konečném důsledku dává stejný výkon při cca o 10% nižší energetické náročnosti.

Hitachi přiznává, že elektromotor zatím není dost velký pro , ale i na tomhle problému firma pracuje. Stejný cíl, tedy vyvinou bez použití vzácných kovů, si ale vytyčily i některé další týmy v zemi vycházejícího slunce, např. organizace NEDO.

Navíc už dnes existují alternativní cesty. Tu využívá např. automobilka vyrábějící elektromobil . Namísto elektromotoru s permanentními magnety využívá indukční motor. Ten dává možnost vyššího výkonu. jako je využívají motorů s permanentními magnety. Dost možná i to je jeden z důvodů, proč Toyota aktuálně navázala s úzkou spolupráci. Indukční motor využívá např. také elektrické auto .

TheAustralian.com, BusinessWeek, Reuters, Techeye, Psyorg.com, BBC, technologyreview, ChinaDigitalTimes
Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Klasika zase niekto povazuje wikipediu ako kvalitny zdroj informacii pretoze DRIVE UNIT nie je elektromotor ale riadiaca jednotka - invertor a ten v tesle vazi 30kg kdezto elektromotor vazi 52kg.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tak jsem si to našel přesně. Synchronní elektromotor v toyotě prius váží 104 kg. Tenhle web má prostě úroveň horší než když v blesku píšou o autech.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

V tom článku je spousta blbostí. Motor v tesla roadsteru váží 30 kg. Motor z toyoty prius váží asi kolem 90 kg.

Obrázek uživatele Jan Horčík

Díky za upozornění, zmíněný odtavec jsem opravil.

---

šéfredaktor Hybrid.cz


e-stationSleva na profesionální nabíjecí stanici Webasto LiveVOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.Nabíječky elektromobilů Circontrol