Čína omezuje vývoz vzácných kovů, nahradí ji Grónsko a další státy?

Čína dosud držela světový monopol na vývoz drahých kovů. Teď ale vývozy snižuje a její místo má zastoupit Grónsko, Austrálie, USA a další státy. Mezi vzácné kovy patří např. rhodium, platina, zlato, palladium, osmium, iridium či neodym. Nacházejí uplatnění v moderní elektronice jako jsou notebooky, iPhony, ale především také v elektromotorech a bateriích, které se pak montují do hybridních aut, elektromobilů nebo větrných elektráren.   

Mezi vzácné kovy patří celkem sedmnáct prvků. Neodym se např. využívá k výrobě mimořádně silných permanentních magnetů. Palladium nachází své uplatnění v katalyzátorech, stejně jako iridium, které navíc najdeme také v motorech. Rhodium se využívá ve slitinách s platinou a při výrobě termočlánků, případně teplotně odolných zařízení. Europium zase v úsporných žárovkách.

Výše uvedený stručný výčet dává jasně najevo, že světový automobilový průmysl by mohl být snížením vývozů z Číny postižen zdaleka nejvíce. Ostatně, něco v tom smyslu už hlásí německý deník Der Spiegel. Podniky v Německu údajně začínají nedostatek surovin již pociťovat.

Čistá energie = hluboké doly

Přestože zástupci čínské vlády uklidňují svět tím, že Čína nepřestane vzácné kovy vyvážet. Jedním dechem však dodávají, že vývozní kvóty se budou snižovat. Tato politika je ostatně i součástí nového pětiletého plánu na léta 2010 až 2015.

Důvody jsou nasnadě. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren a solárních panelů, si žádá značné množství těchto surovin. Jenže velké plány na rozvoj větrné energetiky mají nejen Spojené státy, Británie, Německo a mnoho dalších států, ale také Čína. Zároveň se zde očekává velký boom elektrických aut, která by měla přispět ke zlepšení silně znečištěného ovzduší.

Čína je dnes zdrojem asi 90-97% veškerých vzácných kovů. Přitom zhruba od 60. do 80. let minulého století byly světovou jedničkou v tomto odvětví Spojené státy. Čím dál přísnější regulace k ochraně životního prostředí si však postupně vyžádaly uzavření většiny tamních dolů.

Zásob je dost

Není ale všem dnům konec. Ačkoliv dnes Čína vyváží 97% globální produkce, na jejím území se nachází pouze asi 30-37% celkových zásob. Zhruba 13% zásob se nachází v USA, další významná ložiska lze najít v Kanadě, Austrálii, Rusku, Indii či Kazachstánu. Obrovské zásoby vzácných kovů se nacházejí také v Grónsku.

Právě náhorní plošina Ilimaussaq na jihozápadním pobřeží Grónska má ambice stát se místem, které výrazně promění globální rovnováhu v oblasti vývozu vzácných kovů. Studie australské těžební společnosti, která má na tamní těžbu práva, ukazují, že toto místo dokáže pokrýt minimálně 25% globální spotřeby na příštích 50 let. Těžba má začít za tři roky.

Jednou ze zemí, která má největší důvody obávat se snížení vývozních kvóz z Číny, je Japonsko. Podle některých zdrojů se až 65% vzácných kovů vyváží z Číny právě do Japonska. To je dnes stále technologickou velmocí a je závislé na exportu nejmodernější elektroniky, hybridních automobilů typu Toyoty Prius, stejně jako na rozvoji obnovitelných zdrojů energie.

Globalizace dodavatelského řetězce

Byla to právě automobilka Toyota, která problém s vývozem vzácných kovů zaznamenala už před časem a nyní přemýšlí dokonce o otevření vlastního dolu ve Vietnamu. Automobilky jako je Nissan, Honda a Toyota se právem obávají nejen nedostatku, ale i rostoucích cen vzácných kovů. Japonsko má však výhodu v tom, že má údajně prakticky exkluzivní přístup na tyto trhy v Indii a Kazachstánu.

Je zajímavé, že pojem „vzácné kovy“ není tak docela přesný. V zemské kůře jich je totiž dostatek. Hlavní problém spočívá v jejich obtížném a velmi nákladném dobývání. Právě to způsobilo nebezpečnou koncentraci těžby do jednoho místa. Také proto se globalizaci jejich produkce přikládá velký význam.

Mimochodem, podobná zásadní revoluce proběhla před 50 lety. Ještě v 19. století byl hliník povazován taktéž za vzácný kov. Rozvoj těžby ale pomohl udělat z něj celosvětově dostupný kov, který výrazně proměnil svět díky využití v mnoha oborech lidské činnosti, např. letecké dopravě.

Jde to i bez vzácných kovů

Zejména Japonsko, které je na dovozu surovin prakticky životně závislé, se snaží hledat alternativy. Společnost Hitachi např. nedávno oznámila, že se jí podařilo vyvinou elektromotor bez využití vzácných kovů jako je dysprosium nebo neodym. Namísto permanentního využila ferritový magnet, který v konečném důsledku dává stejný výkon při cca o 10% nižší energetické náročnosti.

Hitachi přiznává, že elektromotor zatím není dost velký pro auta, ale i na tomhle problému firma pracuje. Stejný cíl, tedy vyvinou elektrický motor bez použití vzácných kovů, si ale vytyčily i některé další týmy v zemi vycházejícího slunce, např. organizace NEDO.

Navíc už dnes existují alternativní cesty. Tu využívá např. automobilka Tesla Motors vyrábějící elektromobil Tesla Roadster. Namísto elektromotoru s permanentními magnety využívá indukční motor. Ten dává možnost vyššího výkonu. Hybridy jako je Toyota Prius využívají motorů s permanentními magnety. Dost možná i to je jeden z důvodů, proč Toyota aktuálně navázala s Teslou úzkou spolupráci. Indukční motor využívá např. také elektrické auto BMW Mini E.