Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Koncern Daimler představil v Hamburku nové vodíkové autobusy Citaro. Mercedes-Benz Citaro FuelCELL-Hybrid představuje druhou generaci autobusů poháněných palivovými články. Neprodukují žádné emise, jsou zcela tiché a v Hamburku jich bude od příštího roku jezdit celkem deset. Ve výrobě je však 30 kousků pro různé evropské dopravní firmy. V roce 2010 se Hamburk dočká také 20 kůsů vozů Mercedes-Benz B-Class F-CELL.
 |
 |
 |
Segment elektroskútrů, ačkoliv zdánlivě nepříliš zajímavý, vypadá dnes ve skutečnosti jako jeden z nejslibnějších. Vectrix ve Spojených státech sice zbankrotoval, ale to otevířá cestu novým „tvářím“. Podle našich informací jeden ze zakladatelů firmy e-max a několik dalších lidí z managementu bylo nespokojeno se zhoršující se kvalitou výroby v Číně, a tak začátkem roku 2009 založili, společně s lidmi ze zkrachovalého Vectrixu, novou firmu GOVECS se sídlem v Mnichově a výrobním závodem v polské Vratislavi.
Podle informací britského deníku Telegraph se čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií rozhoduje pro omezení exportu vzácných kovů do zahraničí. Jde o celkové zastavení exportu tak exotických kovů jako terbium, ysprosium, yttrium, thulium či třeba lutécium. A výrazné omezení vývozu neodymia, europia, ceria či lanthania na nějakých 35 000 tun ročně, což je hluboko pod globální poptávkou.
Proč je to takový problém? V Číně se dnes těží na 95% všech vzácných minerálů světa, především ve vnitřním Mongolsku. Tyhle vzácné kovy jsou základem pro nejmodernějších technologie, ať už jde o hybridní automobily, katalyzátory, supravodiče, přenosnou elektroniku či naváděné zbraně.
Takřka neuvěřitelně zní zpráva z posledních dní o tom, že podle jistého výzkumu by mohlo 15 největších nákladních (kontejnerových) lodí světa vypouštět stejné znečištění, jako všech 760 milionů automobilů na silnicích. Je to dáno jednak velikostí motorů, téměř nepřetržitým chodem a především významně nižší kvalitou spalované nafty. Ta pro lodní motory obsahuje až 2000x větší množství síry než nafta pro auta. Například auto, které ročně ujede 15 000 km, vypustí za tu dobu do ovzduší zhruba 101 gramů oxidů síry. Dieselový lodní motor za tu dobu emituje až 5200 tun těchto látek.
Na orgány Spojených národů a Evropské unie je proto podle listu Guradian vyvíjen nátlak aby se začaly emisemi z lodní dopravy zabývat. Spojené státy americké například rozhodly podél celého svého pobřeží zavést nízkoemisní zónu v dosahu 230 mil (370 km) od pevniny. Podobný krok je očekáván od Kanady. Podle dalších studií jsou emise z lodí zodpovědné za desítky tisíc úmrtí a miliardové náklady pro zdravotnictví. Emise z lodní dopravy se začaly rapidním tempem zvyšovat v posledních 15 letech s růstem globálního obchodu a zejména vzestupem Číny. Zajímavý pohled na historii růstu nákladní lodí najdete na webu globalsecurity.org (anglicky).
Pár čísel pro zajímavost na závěr: největší nákladní lodě světa mají motory o výkonu až 109 000 koní. Celkem světové oceány brázdí asi 90 000 nákladních lodí. Zhruba 70% emisí lodě vypouštějí do 400 km od pobřeží a 85% všech těchto emisí se týká severní polokoule. Faktem také je, že některé nové lodě (nikoliv nutně nákladní) jsou budovány s důrazem na snížení emisí a především využití lehkých paliv bez tak velkého obsahu síry. Mezinárodní námořní organizace, součást OSN, ustanovila koncem minulého roku nové povinné standardy pro kvalitu lodních paliv. Díky nim by se měl obsah síry snížit do roku 2020 až o 90%.
Japonská společnost Fuji Heavy Industries, která vlastní značku Subaru, by mohla už v roce 2012 světu představit svůj vlastní benzinový hybrid. Podle všeho by automobilka chtěla využít hybridní pohonný systém společnosti Toyota (Hybrid Synergy Drive), který pohání například vůz Toyota Prius. Toyota je ve Fuji největším akcionářem, nicméně není bez zajímavosti, že v minulosti měli ve FHI podíl také Nissan či General Motors. V současné době se firma zaměřuje na vývoj úsporných motorů a vozů s alternativním pohonem zejména z důvodu zpřísňování legislativy jak v Evropské unii, tak v USA pod vedením Baracka Obamy. Japosko se chystá v oblasti emisí a spotřeby také přitvrdit. Kromě toho se FHI snaží také o vlastní elektromobil, který byl prozatím představen v podobě prototypu Subaru R1e.
Norsko by se mohlo brzy stát hlavním výrobcem elektromobilů pro celou Evropu. Díky sjednocení evropské legislativy se totiž Think Global podařilo získat povolení pro provoz elektromobilu Think City na silnicích a dálnicích ve všech zemích Evropské unie. Předtím musela automobilka procházet stejným schvalovacím procesem pro každou jednotlivou zemi zvlášť, stále dokola, což „stálo čas a peníze“, jak říká mluvčí Thinku Katinka von der Lippe. „Díky tomuhle se nám otevířá celá Evropa, urychlí to náš vstup na trh,“ dodává. Think hodlá dodat několik desítek elektromobilů do Rakouska, 550 do Španělska, zhruba stejně také do Nizozemí. Už v létě má Nizozemí ohlásit rozsáhlý plán na podporu rozvoje elektromobilismu. Prodej elektromobilu Think City má v roce 2010 začít také v USA, kde chce Think postavit vlastní továrnu. V současné době má jednu jedinou v Norsku s roční produkcí 16 000 vozů.
Evropská investiční banka (EIB) nedávno schválila půjčku ve výši 866 milionů eur (asi 23 miliard Kč) evropským automobilkám. Peníze jsou určeny na vývoj „zelených“ automobilů. Evropská unie se tím snaží o podobnou podporu jakou automobilkám rozdává v USA nový prezident Barack Obama. První z evropských automobilek, které peníze využijí na konkrétní projekt, je Jaguar (ačkoliv dnes patří pod indickou společnost Tata Motors). Nová generace luxusního modelu Jaguar XJ už má být poháněna hybridním pohonem. Hlavním zdrojem energie budou baterie, nicméně jakmile bude jejich kapacita na nule, zapojí se do hry malý spalovací motor. Dobití baterií bude možné také skrze připojení k rozvodné síti, půjde tedy o plug-in hybrid. Spotřeba limuzíny se má pohybovat kolem 4,1 l/100 km, emise méně než 120 g/km, maximální rychlost 180 km/h. Kromě tohoto modelu chystá Jaguar/Land Rover také zmenšený hybridní Range Rover postavený na konceptu LRX a poháněný 2,0l dieselovým motorem.
Kromě mnoha dalších změň, které automobilisté zažijí v letošním roce (ekologický poplatek), se mohou těšit také na nulovou silniční daň pro ekologicky šetrná vozidla. Od 1.1.2009 jsou podle novely zákona o silniční dani od tohoto poplatku osvobozeny hybridy, elektromobily, či auta na plyn. Navíc jsou osvobozeny také automobily na biopalivo E85. Osvobození se vztahuje u vozidel s pohonem CNG na užitková a nákladní vozidla do 12 tun a všechna vozidla pro dopravu osob. Provozovatelé autobusů městské hromadné dopravy a veřejné dopravy a podnikatelé využívající k pohonu vozidel stlačený zemní plyn, tak získají další podstatnou výhodu snižující náklady. Vláda tak splnila další z úkolů, které si předsevzala v rámci Národního programu snižování emisí České republiky. Ten byl schválen již v červnu 2007 a kromě novelizace zákona o silniční dani zahrnuje i záměr přípravy Programu obnovy vozového parku veřejné správy za tzv. „čistá“ vozidla, kdy v roce 2014 by mělo být 25 % vozidel státní správy obměněno za „čistá vozidla“, mezi která samozřejmě vozidla s pohonem CNG patří.
Evropská unie má oficiálně nové limity emisí oxidu uhličitého pro nové automobily. Evropský parlament po dlouhých jednáních a hádkách mimo jiné s Evropskou asociací výrobců automobilů (ACEA) ujednal postupné snižování průměrných emisí nově vyrobených automobilů. V roce 2015 budou muset všechny evropské automobilky prodávat portfolio automobilů, jejichž průměrné emise oxidu uhličitého nepřekračují 130 g/km. Zároveň se zavazují k tomuto cíli propracovat postupně, tj. v roce 2012 bude takto uzpůsobeno 65% nabídky, v roce 2013 už 75% nabídky a o rok později 80%. Závěrečné schválení evropskou komisí se očekává v nejbližší době. Automobilky s těmito omezeními souhlasí, nicméně „vzhledem k současné finanční a ekonomické krizi znovu naléhají na vlády a instituce EU, aby podpořily vývoj a výrobu automobilů v Evropské unii.“ Francouzský prezident Nicolas Sarkozy proti podpoře údajně nic nemá, ovšem za předpokladu, že automobilky budou vytvářet pracovní místa, a tedy i továrny, na území EU.
Ekonomická krize se přelévá do Evropy a tvrdě dopadá také na Českou republiku. Automobilový průmysl se, vedle textilek, skláren a dalších provozů, potýká s největšími problémy. Evropská unie nedávno schválila záchranný plán v hodnotě 200 mld. dolarů. Evropské automobilky z něj získají zhruba pět na vývoj ekologických automobilů, plus možnost žádat o další půjčky u Evropské investiční banky (zatím požádal například Hyundai). Tuzemské automobilky, jmenovitě Škoda a Tatra, už omezily výrobu a chystají propouštění. Zástupci českých automobilek nedávno také přišly s velmi „zajímavým“ návrhem. „Chtějí, aby stát jejich zákazníkům přispěl na nové auto,“ píše IHNed.cz v článku „Nový nápad automobilek v krizi: stát by měl lidem přispět na nový vůz„. Český ministr financí Kalousek tento návrh samozřejmě odmítá. Na druhou stranu, pokud by šlo třeba o dotace na elektromobily, hybridy nebo jiné typy ekologických automobilů?! Ale to by na naši vládu bylo snad až moc pokrokové. Jako nejlepší řešení současné krize však všechny české automobily vidí co nejrychlejší přijetí společné evropské měny.
Respektovaná autorita v oblasti analýzy automobilového trhu, společnost JATO Dynamics, provedla stejně jako v minulém roce průzkum zaměřený na emise a spotřebu nově pořízených vozů prodaných v Evropě, Japonsku a USA. Zatímco výsledky prvních dvou jmenovaných trhů vykazují podobné hodnoty, americké automobily mají emise v průměru vyšší o 85%.
Jako vzorek pro Evropu posloužilo pět největších místních trhů, a sice trhy Francie, Německa, Itálie, Španělska a Velké Británie. Zde došlo k meziročnímu snížení emisí u všech prodaných osobních automobilů o 3%. Průměrný nový evropský vůz tak za rok vyprodukuje (počítáno pro 12 000 mil/rok) 3,26 tuny CO2. Japonci si vedou o malinko lépe s abolutní hodnotou 3,10 tuny CO2, ale hůře v poklesu, který činil bezmála 2%. Absolutní hodnota pro USA potom činí neuvěřitelných 5,77 tuny CO2 za rok! Bohužel se nepodařilo dohledat hodnotu z minulého roku, podle které by bylo možné vypočítat změnu.
Zajímavá je také skutečnost, jakým způsobem jednotlivé trhy takových hodnot dosahují. Zatímco Evropa vděčí relativně příznivému výsledku oblibě dieselových motorů na velmi vysoké úrovni, Japonsko vede díky prodeji malých aut s motory o objemu, který je u nás běžný spíše pro motocykly. Američany pak spojuje touha po co nejsilnějším trucku a levnější pohonné hmoty, které tuto touhu zatím ne a ne zvrátit.
Velice zajímavé články vyšly v uplnulých dnech na webu iHNed.cz. Prodej aut v USA během srpna výrazně klesl, přináší informaci o tom, že prodej osobních i nákladních automobilů v USA se během srpna propadl velkým automobilkám jako General Motors nebo Ford nebo Toyota o dvouciferné hodnoty. Mezitím na Starém kontinentě… „Evropský parlament žádá větší podporu nákladní dopravy po železnici„. Velice dobré zprávy přicházející z Evropské unie, která se chystá výrazným způsobem posílit financování železniční infrastruktury tak, aby klesl objem nákladů přepravovaných po silnici, ale i znečištění životního prostředí. Tleskáme a chceme více mašinek, méně kamionů! Nakonec je tu zpráva o tom, že „Automobiloví výrobci přijdou o 18 miliard. Nejen kvůli koruně.“ Jde především o tuzemské automobilky, které tratí na zvyšování cen ropy, železa, ale také silné koruně.
Evropa je dnes k automobilovým výrobcům asi nejpřísnější na světě. Oprava: byla. Evropský parlament nedávno schválil úpravy návrhů, které nařizovaly automobilkám snížit průměrné emise automobilů do roku 2012 na 120 g/km. Komise pro průmysl a energetiku se postavila za to, aby se splnění tohoto cíle týkalo jen 60% automobilů. Do roku 2013 pak půjde o 70% všech automobilů, v roce 2014 to má být 80% automobilů a 100% teprve v roce 2015. Na jednu stranu to může vypadat jako prohra všech ekologických aktivistů, na druhou stranu si poslanci vymohli náhradu: každý prodaný automobil s emisemi pod 50 g/km se bude do průměru počítat jako 1,5 automobilu, stejně zvýhodněna budou i další alternativní paliva. Nulové emise, tedy třeba elektromobily, se budou počítat za tři auta do roku 2015. Dále byly sníženy pokuty za překročení limitů – 40 euro za gram namísto původně navrhovaných 95 euro. „Tento návrh reprezentuje rozumný kompromis mezi ochranou klimatu a udržením konkurenceschopnosti automobilového průmyslu,“ vysvětlil německý evropský poslanec Werner Langen, který má úpravy na starosti.
Francouzští policisté rozšiřují počet jednotek vybavených mobilními měřáky oxidu uhličitého a uhelnatého. V dohledné době se tak zkomplikuje situace řidičům, kteří prošli emisní kontrolou za podivných okolností.
V minulém roce, kdy kontroly probíhaly v omezeném počtu, byly nevyhovující hodnoty naměřeny u 360 ze 1700 vozů. Pokuta ve výši 1000 – 1500 Kč není pro francouzské řidiče vysoká, mohou se však při nadměrném překročení bát i odebrání technické způsobilosti.
Podobný systém funguje i ve Španělsku, kde navíc policisté měří také hlučnost. Kdo se tedy chystá na letní dovolenou do jedné z těchto zemí, nechť není překvapen případnou kontrolou emisí ze strany policie. Odpovědnost již neleží na straně výrobců a stanicí emisních kontrol, nýbrž na každém řidiči.
Uvítali byste takové kontroly v ČR?
Toyota si hodlá udržet status „nejzelenější“ automobilky i v následujících letech. Prezident Toyota Motor Europe Tadashi Arashima řekl pro magazín Automotive News Europe, že do konce příštího roku se chystá 18 nových modelů vozů Toyota pro uvedení v Evropě, které budou mít emise nižší než 140 g/km. Momentální průměrné emise automobilů Toyota dostupných v Evropě jsou 149 g/km. Zcela jistě jde především o reakci na agresivní snižování emisí požadované Evropskou unií. Prezident Arashima nenaznačil, o jaké konkrétně vozy půjde, případně jaké technologie pohonu či pro snižování emisí budou využívat. Je dost dobře možné, že jedním z vozů bude nový model Toyota Prius, připadně další nové chystané modely této řady.