Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Architektura hybridního pohonu Hybrid Blue Drive vyvinutá společností Hyundai přináší plně hybridní systém s paralelním uspořádáním, který dokáže vůz pohánět prostřednictvím elektromotoru, zážehového motoru nebo kombinací obou zdrojů hnací síly v závislosti na jízdních podmínkách a požadavcích řidiče.
Stejně jako v případě elektromobilů by se mohlo zdát, elektrické motocykly jsou něčím novým a moderním. Opak je pravdou. Stejně jako elektrická auta, i elektrické motorky se objevily už v dávné historii motorismu. První zmínky o nich lze vystopovat údajně až do roku 1860. První skutečně pojízdné elektrické motorky pak vznikaly kolem roku 1911. Dnes je na trhu několik modelů, chystají se další a běžně se jezdí závody elektrických motorek TTXGP.
Označení Toyota Optimal Drive využívá japonská automobilka od roku 2008 pro novou řadu motorů, převodovek a dalších technologických inovací, které mají za cíl snížit spotřebu paliva a emisí u nových vozů značky Toyota. Zároveň mají novinky za úkol přispívat k maximálnímu výkonu a dynamice jízdy. Novinka byla představena na autosalonu v Paříži.
Elektromobil se stal zaklínadlem světa po ekonomické krizi. Automobilky prožily strmý pád. General Motors, předtím největší automobilka světa, zkrachovaly a opět povstaly. Elektromobily jsou nám médii předhazovány jako budoucnost nejen osobní dopravy. Co je tedy vlastně elektroauto či elektrický automobil?
Pokročilá verze mild hybridu. Elektromotor je zde využit jako „asistent“ spalovacího motoru, dodává točivý moment když je potřeba – např. při zrychlování. Elektromotor je umístěn mezi spalovací motor a převodovku. Může jít opět o větší startér, který se však zapojí vždy, když řidíč šlápne na plyn. Podobně jako u mild hybridu může být využit pro opětovné startování motoru například při stání na semaforech.
Typ hybridního pohonu, kdy hybridní auto využívá k pohonu kol po celou dobu jízdy spalovací motor a elektromotor pouze ve vybraných situacích asistuje, např. při rozjíždění či zrychlování. Není však možné, aby mild-hybrid byl poháněn pouze elektřinou.
Označení „mild hybrid“ se často využívá pro konvenční vozidla s předimenzovanými startéry, které umožňují vypnout motor kdykoliv auto např. brzdí či zastavuje a poté jej opět rychle uvést do provozu. Zároveň je díky startéru možná rekuperace energie.
Zkratka pro „Integrated Motor Assist“, hybridní pohonný systém automobilky Honda. Lze jej označit jako paralelní hybrid nebo také mild hybrid. Poprvé jej automobilka představila v roce 1999 ve svém hybridním automobilu Insight. V modelu Honda Civic Hybrid z roku 2006 je systém IMA upraven tak, aby bylo možné aktivovat elektrický motor při dojíždění bez toho, aby běžel i spalovací motor. Hlavní součástí IMA je regenerativní brzdění (slovník: rekuperace).
Opak paralelního hybridu. Struktura pohonného systému zde vypadá tak, že elektromotor a spalovací motor jsou zapojeny za sebou. Někdy se tento typ hybridních aut označuje také jako E-REV nebo REEV (Range-Extended Electric Vehicle). Sériové hybridy mají mnohem blíže ke klasickým elektromobilům. Spalovací motor zde totiž slouží pouze jako generátor energie pro elektromotor, případně baterie. Je možné, aby pohonný systém odebíral energii najednou z baterie i z generátoru, pokud je třeba vysokého výkonu.
Označení, které si pro svůj plug-in hybrid Chevy Volt zvolila americká automobilka General Motors. E-REV je zkratka pro „Extended Range Electric Vehicle“, neboli „elektromobil s rozšířeným dojezdem“. Používat zde slovo elektromobil je však značně nevhodné. Princip automobilu označovaného jako E-REV spočívá v tom, že obsahuje spalovací motor i elektromotor, podobně jako jiná hybridní auta.
Plug-in hybrid neboli „hybrid do zásuvky“, případně PHEV (Plug-in Hybrid Electric Vehicle). Označují se tak hybridní auta, jejichž baterie mohou bít dobity prostě tak, že je připojíte k elektrickému zdroji. Jde tedy o mezistupeň mezi klasickými hybridy a elektromobily. Jedná se o „plné hybridy„, které mohou být poháněny jak čistě baterií, tak čistě benzinovým motorem, případně kombinací obojího.
Pokud dělíme hybridy podle struktury pohonného systému, jsou tzv. „paralelní hybridy“ nejčastěji vyráběným typem hybridních automobilů. Jsou vybaveny spalovacím motorem i elektromotorem, které jsou propojeny převodovkou. Elektromotor i spalovací motor jsou zapojeny „vedle“ sebe, tedy paralelně, a k pohonu automobilu lze využít buďto jeden z nich nebo oba najednou. Jiným označením pro tento typ hybridů je plný hybrid.
Systém hybridního pohonu, který Toyota dlouhodobě vyvíjí pro využití ve svých vozech Prius, Highlander Hybrid, Camry Hybrid, ale také pro značku Lexus. Využívají jej tedy například i vozy Lexus RX 400h/RX 450h, Lexus GS 450h, Lexus LS 600h/LS 600hL a Lexus HS 250h (pod označením Lexus Hybrid Drive). Pohon si licencoval také Nissan pro svůj hybridní vůz Nissan Altima.
Typ hybridního pohonu, který je někdy také označován jako „silný hybrid“, kdy automobil může být poháněn pouze spalovacím motorem, případně pouze elektromotorem, případně kombinací obojího. Takový typem hybridního pohonu disponuje Toyota (slovník: Hybrid Synergy Drive). Příklady hybridních aut označovaných jako plný hybrid můžou být např. Toyota Prius, Ford Escape, Toyota Camry Hybrid, Mercury Mariner Hybrid a další. Obvykle je možné přímo ve voze přepnout, zda chcete v daném okamžiku jet na baterii či na spalovací motor. Souvisejícím pojmem je paralelní hybrid.
Proces přeměny kinetické energie dopravního prostředku zpět na využitelnou elektrickou energii při brzdění. Energii lze ukládat do akumulátorů (např. lithium-iontových baterií), případně rovnou vracet do napájecí soustavy. Dlouhou dobu se již rekuperace využívá u kolejových vozidel – vlaky, tramvaje, metro. V posledních letech se jí také využivá u elektromobilů, případně hybridních aut.
Ekologie je pojem odvozený od řeckého slova „oikos“ čili „domácnost“ nebo také „životní podmínky“. Jde o vědu zasahující do mnoha oblastí a disciplín, která se snaží vysvětlit interakci mezi organismy, jejich vztahy a výměnu energií a materiálů s okolím i vzájemnou přizpůsobivost. Zkoumá také biodiverzitu v kontextu prostředí, čili bohatost života v daném ekosystému.