Barack Obama

Veletoče v americké politice si v ničem nezadají s názorovými úhyby leckterých českých správců veřejného majetku. Spojené státy měly nejprve v oblasti vodíku velmi dobře nakročeno, zejména na západním pobřeží, kde měla vyrůst celá "vodíková dálnice". Honda ostatně začala své auto na vodík v podobě FCX Clarity testovat právě v Kalifornii.

Jenže všechno se mění, a tak když dorazil do svého úřadu nový ministr energetiky Steven Chu, mimo jiné nositel Nobelovy ceny a velký zastánce elektromobilů a jaderné energetiky, dotace pro výzkum vodíkového pohonu pěkně seškrtal. Přitom předchozí prezident G.W. Bush říkal něco ve smyslu, že už v roce 2019 by se v showroomech mohly masivně blýskat vodíková auta.

V prvním díle článku o historii hybridních aut jsme se podívali do jejich prehistorie, 19. a počátku 20. století. Druhý díl načal moderní historii hybridů. Načali jsme příběh Victora Wouka, přezdívaného také "kmotr hybridů", který dnes dokončíme a budeme pokračovat až k moderním vozům jako je Toyota Prius či Honda Insight. ČÍST DÁL…

Viktor Wouk se svým společníkem nakonec auto na testy přeci jen poslali. Objevily se sice nějaké komplikace, ale ty byly brzy překonány bohatší směsí paliva, neboli laděním Wankelova motoru. Finální testy v laboratoři EPA ve městě Ann Arbor nakonec hybridní automobil splnil. Přesto ale EPA odpověděla, že o jejich postupu do další fáze testovacího programu se teprve rozhodne.

Barack Obama konečně přináší Americe tolik potřebné reformy. To, že výrazně zreguloval trh s kreditními kartami nás zas až tak zajímat nemusí. Podstatnější je, že výrazně zpřísnil tzv. CAFE standardy, tedy standardy spotřeby paliva a dále také emisí výfukových plynů pro osobní i nákladní automobily. CAFE (Corporate Average Fuel Economy) omezení byla poprvé zavedena v roce 1975 v reakci na tehdejší ropnou krizi. Nová legislativa říká, že standard průměrné spotřeby automobilů se bude každým rokem od 2011 zvyšovat o pět procent až do roku 2016, kdy by měl dosáhnout hodnoty nejméně 35,5 MPG, tedy zhruba 6,6 l/100 km. Podle Obamy to bude znamenat ušetření zhruba 1,8 mld. barelů ropy během následujících pěti let, což se rovná odsunutí 58 mil. automobilů ze silnic či uzavření 177 uhelných elektráren. Prezident si slibuje, že to zároveň výrazně omezí závislost USA na dovozu ropy. Velké americké automobilky tento krok překvapivě přivítaly s tím, že nyní mají více jistoty pro budoucí plánování.

Když nový americký prezident Barack Obama jmenoval za svého ministra energetiky Stevena Chu, radovali se především zastánci jaderných elektráren. Chu je známým propagátorem nejen jaderné energetiky, ale i alternativních zdrojů energie a boje proti globálnímu oteplování. Zastánce alternativních pohonů však nepotěší, že Chu se zároveň rozhodl v rámci nového rozpočtu (s rekordním deficitem 1,84 bil. dolarů) zásadním způsobem omezit výdaje na výzkum vodíkového pohonu. "Když jsme se sami sebe zeptali, zda je možné abychom během příštích řekněme 10 nebo 15 až 20 let konvertovali k vodíkové ekonomice, cítili jsme, že odpověď je 'ne'," prohlásil Steven Chu. Navrhnul proto škrty v souvisejících programech až o 59%, totiž z původně navrhovaných více než 100 mil. dolarů na pouhých 68 milionů. Hlavní důvodem škrtů má být spousta zásadních překážek z nichž tou největší je nerozvinutá celonárodní infrastruktura plnících stanic. Tohle si samozřejmě vyžádalo odezvu v kruzích, které se rozvojem vodíkových technologií zabývají, třeba americké Národní vodíkové asociaci (NHA). "Škrty navrhované ministerstvem energetiky v rámci programů pro výzkum vodíku a palivových článků ohrožují komercializaci celé rodiny technologií, které jsou výjimečně slibné a začínají si získávat pozornost trhu," píše se v tiskové zprávě NHA. Pravdou nicméně je, že namísto vodíkových aut půjdou peníze do dalšího rozvoje plug-in hybridních automobilů a také do výzkumu stacionárních palivových článků, které by mohly sloužit například v domácnostech v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie.

Americký prezident Barack Obama přiklepl krachující americké automobilce General Motors dalších 5 mld. dolarů pomoci. Cílem je udržet ji "na nohou" alespoň do konce května, aby mohla firma přijít s dalším plánem restrukturalizace poté, co byl ten původní Obamovou administrativou zamítnut. Jinak hrozí GM bankrot. Dalších 500 mil. dolarů dostane také Chrysler, to aby měl možnost dokončit alianci s italským Fiatem. General Motors jsou na tom o poznání hůře. Před několika dny ohlásila firma záměr odprodat či spíše "darovat" svou evropskou značku Opel za investici 500 mil. euro do této automobilky (pro GM tedy zcela bez zisku). General Motors už od roku 2005 počítají ztrátu více než 82 mld. dolarů. Před několika měsíci sice získali podporu v podobě půjčky 13,4 mld. dolarů z federální kasy, ale pak si automobilka chtěla půjčit dalších 16 mld. To už nezkousla ani veřejnost, ani nový prezident. General Motors proto chce letos propustit 10 000 stálých zaměstnanců a omezit dalších 37 000 pracovních míst.

Teprve nedávno byl v Kalifornii schválen velký projekt rozvoje nové rychlodráhy napříč celým západním pobřežím. Už ten byl propagován jako jedna z možných cest skrz ekonomickou krizi. Nyní prezident Barack Obama předstvil plán celonárodního rozvoje rychlovlaků v USA. "Moje návrhy rychlovlaků povedou k inovacím, které změní způsob cestování v Americe," řekl Obama. Nedávno schválený záchranný balíček poskytne na tento záměr celkem 8 mld. dolarů plus jednu miliardu každý rok po dobu pěti let. Tyto zdroje půjdou do jednotlivých států, které za ně vylepší stávající železniční spojení a připraví půdu pro vysokorychlostní vlaky. Obama se tak chce přiblížit Evropě a zejména státům jako je Francie, Španělsko, případně také Japonsko. Zde se projekty vysokorychlostní železnice rozvíjejí už desítky let. "Čína, kde tahle služba začala teprve před dvěma lety, by mohla mít více vysokorychlostních tras než jakákoliv jiná země za pouhých pět let," upozornil americký prezident. Obamův návrh počítá s kratšími i delšími koridory o celkové délce téměř 1000 km, kde by vlaky cestovaly rychlostí až 240 km/h. Aktuálně zveřejněná studie společnosti IBM upozorňuje, že během následujících pět let bude na celém světě utraceno kolem 300 mld. dolarů na vysokorychlostní dráhy. "Abychom mohli být v 21. století konkurenceschopní, potřebujeme vyrovnanou dopravu, která nám umožní rychle a efektivně přepravovat lidi, zboží a obchod - a která sníží počet aut na našich silnicích," řekl guvernér státu Oregon Ted Kulongoski. Rozvoj rychlodráhy přinese také zvýšení mobilitiy, snížení cestovních časů, snížení nákladů a samozřejmě také emisí.

Čerstvý americký prezident Barack Obama nedávno na návštěvě Southern California Edison's Electric Vehicle Center přislíbil 2,4 mld. dolarů na vývoj a výzkum nových plug-in hybridů, elektromobilů a komponent pro ně. "Investice nejen že sníží naši závislost na cizí ropě, dá také Američanům novou práci," řekl Obama. Obrovskou investici rozdělilo americké Ministerstvo energetiky (DOE) na tři části. Největší, 1,5 mld. dolarů, půjde v grantech amerických výrobcům baterií. Dalších půl miliardy dolarů je určeno pro americké výrobce komponent pro elektromobily, jako jsou třeba elektromotory. A dalších 400 mil. dolarů je určeno na demonstrace a hodnocení projektů infrastruktury - dobíjecích stanic, elektrických vlaků, případně trénink techniků pro stavbu a opravy elektromobilů. Obama si od tohoto kroku slibuje zvýšení národní bezpečnosti, snížení závislosti na ropě, snížení emisí i ekonomickou obnovu. Zároveň jde o součást plánu mít v roce 2015 na silnicích milion plug-in hybridů.

Sesterský magazín Ekologické bydlení přináší aktuálně článek "Města budoucnosti: pro lidi, ne pro auta".

"Z Ameriky, země, která auto prohlásila za dalšího člena domácnosti, se ale takové hlasy ozývají jen pramálo. V době ekonomické krize, ve které USA vězí až po uši, se však tyto hlasy začínají i z druhé strany Atlantiku ozývat čím dál tím naléhavěji. Na sympóziu nazvaném "Rozšiřování vize udržitelné mobility" zaměřeném právě na urbanistické plánování pořádaném vysokou školou Art Center College of Design (ta je často přezdívána "Harvard dopravních návrhů") aktuálně vystoupil dopravní plánovač Timothy Papandreou se svou přednáškou. Upozornil v ní, že současná federální i lokální politika v USA de-facto nutí lidi využívat automobily a nikoliv například chodit pěšky nebo jezdit na kole, případně využívat hromadnou dopravu. Zároveň dodal, že zásadní posun je dnes nevyhnutelný..." (celý článek)

Novopečený americký prezident Barack Obama se již brzy chystá podepsat konečně schválený záchranný balíček proti ekonomické krizi. Americký Senát v sobotu schválil stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů, tedy asi 17,5 bilionu korun (více na IHned.cz). Součástí ohromného balíku výdajů, které si budou muset Spojené státy kompletně vypůjčit, je i masivní podpora hromadné dopravy. Vysokorychlostní vlaky a městské dráhy, které původně měly být dotovány pouze 300 miliony dolarů, si nově ukously 8 mld. dolarů spolu s 6,9 mld. dolarů pro veřejnou dopravu a 1,3 mld. dolarů pro Amtrak, americkou národní železnici. Velké podpory se dočkají také plug-in hybridy, hybridy a auta na palivové články. Jde o 2 mld. dolarů jakožto půjčky na vývoj pokročilých technologií baterií. Kromě toho se balíček zabývá také chytrou rozvodnou sítí, která získá 4,5 mld. dolarů a je nezbytná pro další podporu obnovitelných zdrojů energie jako jsou větrné turbíny a solární elektrárny.

Předtím, než americký Kongres zamítl pomoc automobilkám, rozeslala společnost General Motors na všechny strany svou omluvnou tiskovou zprávu, která měla vysvětlit proč by jí američtí daňoví poplatníci měli půjčit 18 mld. dolarů na vlastní záchranu. "Ačkoliv jsme stále nejprodávanější americkou automobilkou, uznáváme, že jsme vás zklamali. Někdy jsme narušili vaši důvěru v nás tím, že jsme nechali kvalitu vozů klesnout pod průmyslové standardy, naše návrhy se staly bezvýraznými." K tomuhle všemu se GM přiznává ve světle toho, že firmě do několika měsíců zcela dojdou finance na provoz. Už nyní postupně uzavírá některé své provozy. Co výměnou za půjčku slibovala? Samozřejmě vývoj úspornějších a kvalitnějších vozů, menší zaměření na SUV a pick-upy. A v neposlední řadě hybridní automobily, auta na biopaliva a průlomové technologie jako je Chevrolet Volt nebo vodíkové palivové články. "Zavazujeme se proto k produkci automobilů, které si chcete kupovat a ze kterých budete nadšeni. K vedoucí pozici v oblasti reinvence automobilů založených na slibných nových technologiích. ... Snížení závislosti Spojených států na dovozu ropy. K ochraně životního prostředí. Ke splacení celé půjčky s náležitými výhodami." General Motors očekávají, že splátky by mohly začít už od roku 2011. Problém je, že Kongres půjčku neschválil. Zástupci General Motors teď nejspíš klečí na kolenou a prosí kde mohou, aby své peníze získali, protože v opačném případě "půjde do háje" nejen celý americký automobilový průmysl, ale i podstatné procento americké ekonomiky. Není divu, že Bílý dům v čele s Barackem Obamou nyní přemýšlí, jak peníze k automobilce (včetně dalších dvou v podobě Fordu a Chrysleru) dostat. Protože nechat je zkrachovat "by prostě bylo nezodpovědné," řekla mluvčí Bílého domu Dana Perinová. Ale až se McDonald začne omlouvat za to, že dělal po mnoho let příliš tučné hamburgery, to bude teprve kolotoč!