Hospodářské noviny: Václav Cílek o Kodani a klimatických změnách

Hospodářské noviny přinesly na svém webu iHNed.cz zajímavý článek známého českého klimatologa Václava Cílka. Text „Věk adrenalinového počasí“ pojednává mimo jiné o současných klimatických změnách, situaci globální nejistoty a energetické politice. Zde je krátký úryvek:

Kodaňský summit, jak se dnes zdá, bude poněkud bezzubý a klimatické změně nezabrání. Přesto je nutné zdůraznit, že každé snížení emisí, každá úspora či rozpracování nových technologií mají velký význam. Pokud se navíc klimatické změny projeví nějakou skutečně velkou humanitární katastrofou, lidé sami začnou volat po změně. Dvě tři ekonomické krize a pár klimatických katastrof může způsobit mentální proměnu.

Audi A8

Audi A8 – šetrná limuzína pro úředníky?

Luxusní nebo „sportovní“ limuzína, tak se obvykle Audi A8 označuje. Jiní tvrdí, že jde o typicky byrokatické nudné auto od Audi. A většina čtenářů se teď nejspíš logicky zabývá otázkou „co sakra dělá takový žrout na Hybrid.cz?“ Odpověď je jednoduchá: on to totiž, docela překvapivě, zas až takový žrout není. Audi o spotřebě přemýšlí, a to je dobré vědět.  

galerie: Audi A8
Audi A8 Audi A8 Audi A8
nanotechnologie - silikon

Baterie budoucnosti z Rakouska

Vědci z Univerzity technologií ve Štýrském hradci vyvinuli nový akumulační materiál, který umožňuje uložení mnohem většího množství elektrické energie v jednotce objemu než současné li-ion technologie. Vyvinuli metodu, která používá křemíku pro zvětšení kapacity lithium-iontových baterií. Kapacita takto vzniklých baterií je až desetinásobná v porovnání se současnými li-ion bateriemi.  

Výzkum je prováděn s podporou firmy Varta Microbattery. Celý projekt nese název „NanoPoliBat“ a v nedávné době již byl předložen patentovému úřadu. Tato technologie obsahuje množství nových poznatků, které mají vést k vytvoření nového typu baterie.

Plastový motor - Popular Science

Motory z plastu – minulost či budoucnost?

Americké noviny New York Times přinesly zajímavý článek týkající se vynálezce jménem Matti Holtzberg. Inženýr z New Jersey u v 80. letech dokázal, že na hmotnosti automobilů se dá šetřit nejen lehčí karoserií, ale i lehčím motorem. Postavil totiž spalovací motor z plastu.  

Ačkoliv budoucnost bezesporu patří elektromobilům s jejich jednoduchými elektromotory, spalovací motory s námi ještě nějakou dobu budou. Jaktože už dávno nejsou plastové? Holtzberg jednoduše nedokázal velké výrobce přesvědčit o tom, že stojí za to měnit po desetiletí zaběhané výrobní postupy.

eCarTec 2009 – 1. Mezinárodní veletrh elektrické mobility

Ve dnech 13. až 15. října 2009 proběhne v akce nazvaná eCarTec 2009 neboli 1. Mezinárodní kongres o elektrické mobilitě. Ten je reakcí na stále rychleji se rozvíjející segment elektrických aut. představují budoucnost automobilového průmyslu a eCarTec si proto klade za cíl sdružit profesionály pohybující se v této oblasti.

Oficiální program kongresu zahrnuje přednášky o e-mobilitě od těch nejpovolanějších, tedy například lidí z Fraunhoferova ústavu pro integrované systémy a zařízení technologie IISB, Evropské asociace pro baterie, palivové články hybridní a elektrická vozidla (varování: web je poněkud úsměvný), ale i soukromých společností jako je , Infineon Technologies AG a dalších.

Honda CR-Z

Nanotechnologie jsou budoucnost hybridů a elektromobilů, říká Honda

„Já taky vidím dobrou cestu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU,“ píše náš čtenář Dalibor u článku o nových li-air bateriích od IBM. Nanotechnologie jsou na Hybrid.cz poměrně stálým tématem a spousta nových objevů jich přímo využívá. O jejich světlé budoucnosti nyní oficiálně informuje také automobilka Honda.

„Mikroskopické uhlíkové nanotrubičky statisíckrát tenčí než lidský vlas mohou mít potenciál přenášet elektřinu rychleji, přes větší vzdálenosti s minimálními ztrátami,“ informuje automobilka v tiskové zprávě. Staronové objevy otevírají další možnosti v oblasti miniaturizace a energetické efektivity.

Mohou to být třeba menší a rychlejší počítač, ale především elektrody i superkondenzátory, elektrické kabely, baterie, palivové články, solární články, umělé svaly, kompozitní materiály pro automobily či letadla, materiály pro ukládání energie apod.
Honda CR-Z
Nanotechnologie mají skutečně velmi široké uplatnění napříč mnoha obory. Hlavním cílem výzkumníků nyní je získat plnou kontrolu nad tím jak jsou nanotrubičky „pěstovány“ tak, aby bylo možné vytvořit právě takové, které bude možné prakticky využít. Honda se o nanotechnologie, konkrétně syntézu nanotrubiček, zajímá už více než desetiletí.

IBM - chytřejší planeta

IBM – nové baterie pro elektromobily, dojezd 800 km!

se sice snaží pronikat i do ostatních oblastí průmyslu, zejména obnovitelných zdrojů energie, ale stejně tak i . Jeho reklamy na „Chytřejší planetu“ jsou doslova na každém kroku. IBM hodlá řešit spoustu problémů současného světa, mimo jiné i týkajících se oblasti dopravy.   

Program nazvaný „Battery 500 Project“ byl aktuálně odstartován v laboratoři Almaden v San Jose v . Tam se sešly desítky vědců, inženýrů a dalších odborníků na velkém zahajovacím brainstormingu, jehož cílem je vyvinout pro , které umožní dojezd přes 500 mil (asi 800 km).
IBM - doprava - chytřejší planeta
„Technologie baterií se zlepšila, ale je pořád ještě horší než benzin s ohledem na to kolik energie mohou baterie udržet,“ říká Spike Narayan, klíčový výzkumník v tomto projektu. „Energetická hustota – tedy množství energie, které dokáže dokáže udržet na jednotku hmotnosti – není ve skutečnosti dostatečná pro výrobu rodinného sedanu s dojezdem 300 až 500 mil,“ řekl dále.

Nové baterie z MITu a superkondenzátory, další krok kupředu?

Dva výzkumníci z , Byoungwoo Kang a Gerbrand Ceder, přišli s novým objevem, který by mohl konečně znamenat plné dobíjení v řádech minut nebo dokonce ještě rychleji. Pracovali na výzkumu nových materiálů pro výrobu , konkrétně lithium-železo-fosfátových (LiFePO4). Tyto materiály mají schopnost vydávat i nabírat energii velmi rychle, třeba v řádu sekund. O pár stovek kilometrů na jih podél východního pobřeží USA učinili další důležitý objev vědci z University of Maryland. Gary Rubloff a jeho kolegové z Korejského institutu pro pokročilou vědu a technologie zde pracují na výzkumu . Za pomoci využití se jim podařilo sestrojit superkondenzátor složený z 10 miliard miniaturních kondenzátorů na centimetr čtvereční, každý o velikosti zhruba 50 nm. Všechny jsou vzájemně propojené, a tak fungují jako jeden celek. „Naším hlavním výzkumným cílem je vyrobit hybridní baterio-kondenzátorový systém pro elektromobily,“ komentoval svůj záměr Rubloff. Podle posledních výsledků jsou na dobré cestě. Žádné podrobnosti o tom kdy bude možné nejnovější objevy využít v praxi bohužel zatím nejsou k dispozici.