Hospodářské noviny přinesly na svém webu iHNed.cz zajímavý článek známého českého klimatologa Václava Cílka. Text „Věk adrenalinového počasí“ pojednává mimo jiné o současných klimatických změnách, situaci globální nejistoty a energetické politice. Zde je krátký úryvek:
Kodaňský summit, jak se dnes zdá, bude poněkud bezzubý a klimatické změně nezabrání. Přesto je nutné zdůraznit, že každé snížení emisí, každá úspora či rozpracování nových technologií mají velký význam. Pokud se navíc klimatické změny projeví nějakou skutečně velkou humanitární katastrofou, lidé sami začnou volat po změně. Dvě tři ekonomické krize a pár klimatických katastrof může způsobit mentální proměnu.
Je lhostejné, je-li dřevo
Je lhostejné, je-li dřevo pod zemí nebo nad zemí, stejně je záškodnické bakterie rozloží na zlou vodu a zlý oxid uhličitý. Ale mohli bychom tím oxidem krmit polypy. Ti mají s jeho ukládáním ve svých uhličitanových schránkách stamilionoletou praxi.
Bolo by potrebne ten plyn
Bolo by potrebne ten plyn nejak zachytit do podzemnych zasobnikov. Alebo potom tento objem dreva povinne pouzivat, ako stavebny material.
Nějak zachytit do
Nějak zachytit do zásobníků? K tomu je potřeba móóóc energie, která se vyrábí převážně spalováním fosilních paliv. Určitě se při tom „zachytávání“ uvolní do atmosféry víc CO2, než se „zachytne“.
Ukládání CO2 do jakékoliv rostlinné hmoty není řešením, protože jakákoliv taková organická hmota VŽDY končí dříve nebo později rozkladem na vodu, CO2 a minerální látky. I to dřevo, použité jako stavební materiál.
To je pravda, ale kym je
To je pravda, ale kym je urcity objem dreva povinne vyuzivany, ako stavebny material, tak sa z neho CO2 neuvolnuje (bol by to uzavrety cyklus). Samoyrejme porpitom by musela byt urcita rozloha stale zalesnena.
Ano, všechny biologické
Ano, všechny biologické procesy jsou uzavřené cykly. Či spíše spirály.Výchozí a konečný stav biosystémů není totožný, protože živé organizmy své životní prostředí mění.
Pomocí energie ze slunce jsou minerální látky, voda a oxid uhličitý vázány do organických látek v tělech biomasy (rostliny, bakterie a další mikroorganizmy, hmyz a obratlovci, zkrátka vše živé). Žádný živý organizmus není nesmrtelný. Vznikne, žije a vždy i zanikne. Zdrojem života je vždy energie, voda, minerální látky a CO2. A po smrti se organická hmota všeho živého VŽDY vrátí do výchozího stavu: energie, voda, minerální látky a CO2.
Tedy ani dřevo nevydrží ve stavbě věčně, dříve či později buď podlehne biochemickému rozkladu nebo je spáleno. Výsledkem je VŽDY energie,voda, minerální látky a CO2!!!
Nerozumieme si. Ja sa snazim
Nerozumieme si. Ja sa snazim povedat, ze aj ked ma to stavebne drevo len urcitu zivotnost, tak po jej skonceni by sa povinne nahradilo rovnakym drevom z tej stale zalesnenej plochy, ktora by medzicasom dorastla. Tak by bolo prebytocne CO2 stale viazane v tom dreve (zivotnost stavieb by sa nekoncila naraz).
Zkuste ten kontinuální
Zkuste ten kontinuální proces „ukládání CO2 do biomasy“ myšlenkově sledovat po dobu mnoha stovek a tisíců let. Pak si porozumíme.
Ano, ale my mame problem tu
Ano, ale my mame problem tu a teraz. Problem spalovania ropy a biomasy vznikol preto, ze sa to vestko spaluje naraz. Skusim trochu matematiky:
1. Nasadime dvojnasobnu plochu lesov, ako je teraz
2. Polovicu po ich dorasteni pouzijeme na stavebny material (novu polovicu uz nezasadime),ktory po skonceni zivotnosti narazovo nespalime.
3. Zotavajucu polovicu budeme pouzivat na obnovu toho stavebneho materialu, pricom bude stale na konstantnej rozlohe dorastat.
4. Stavebny material bude v sebe viazat stale to CO2.
Princip spociva v tom, ze skodlive je volne CO2 a nie viazane.
Skusim to este jednoduchsie
Skusim to este jednoduchsie vysvetlit. Predstavme si strom, ktory dorasta 30 rokov a potom je pouzity v nejakej stavbe dalsich 100 rokov. CO2 je v nom teda „zachytene“ na 130 rokov, kym novy strom, ktory ten povodny nahradi berie zo vzduchu CO2 tych 30 rokov. CO2 tak vacsinu svojho casu stravi pekne v dreve a nepoletuje v ovzdusi.
Hmm, to je jenom
Hmm, to je jenom krátkodobý odklad do budoucnosti našich vnuků a jejich synů. Vůbec nic to neřeší.
Problém nemáme dnes. Pokud skutečně probíhá na naší planetě proces globálního oteplování (což NENÍ jisté, zatím to není možné vědecky ověřit – ovšem politici to vědí!), pak problémy nás teprve čekají. Za 50, za 100, za 500 let.
zasa si nerozumieme. Nie je
zasa si nerozumieme. Nie je to ziadny odklad. je to nahrada C02 vo vzduchu za neskodne CO2 v pletive rastlin. Vo vzduchu by bola len velmi mala cast toho, co je dneska a to po celu dobu. Je to to iste, ako CO2 uskladnene v nevytazenej rope, uhli, alebo metane.
My si rozumět nemusíme.
My si rozumět nemusíme. Politici to domluví za nás. Jenom oni vědí, CO je potřebné dělat a PROČ to dělat. Nechme to na nich. 😀
Bagry taky můžou jet na
Bagry taky můžou jet na elektřinu ze sluneční energie,ne? Jinak souhlasím,stačí abychom si uvědomili co vlastně vyvádíme. Zatopený New York by asi přesvědčil dost lidí. No snad nás to napadne dřív.
No mohli by tam pre tie
No mohli by tam pre tie bagre postavit troleje:-)
Nápad to není špatnej.
Nápad to není špatnej. Když budem hrabat usilovně, tak se přitom bude navíc hodně prášit a to taky pomůže naši Zemi ochladit. A kdyby to nestačilo, je tu možnost postavit proti zlému oteplování jadernou zimu.
Jakési státy, kterým leží hříšnost světa zvláště na srdci, už na tom makaj.
Riesenie je podla mna celkom
Riesenie je podla mna celkom jednoduche. je to opacny proces, ako vypustanie emisii. Na urcitu dobu, povedzme 30-40 rokov vysadit dreviny a to mozno aj na ukor obrabanej pody a nechat ich odrast. Potom ich zakopat do zeme, aby sa zabranilo spatnemu uniku CO2 do vzduchu ich rozkladom. Vyhodou by bolo zurodnit nejaku nepouzivanu podu na tento ucel (puste, lomy, atd…).
Jo, a zahrabávat to budeme
Jo, a zahrabávat to budeme bagrama spalující ropu nebo podobný sajraty…
To zahrabanie treba asi este
To zahrabanie treba asi este domysliet. Mozno nejakymi vybusninami, alebo treba jednoducho pockat, kym tie bagre budu pohanane inak, ako naftou 🙂