Google se sice snaží pronikat i do ostatních oblastí průmyslu, zejména obnovitelných zdrojů energie, ale stejně tak i IBM. Jeho reklamy na „Chytřejší planetu“ jsou doslova na každém kroku. IBM hodlá řešit spoustu problémů současného světa, mimo jiné i týkajících se oblasti dopravy.
Program nazvaný „Battery 500 Project“ byl aktuálně odstartován v laboratoři Almaden v San Jose v Kalifornii. Tam se sešly desítky vědců, inženýrů a dalších odborníků na velkém zahajovacím brainstormingu, jehož cílem je vyvinout baterie pro elektromobily, které umožní dojezd přes 500 mil (asi 800 km).
„Technologie baterií se zlepšila, ale je pořád ještě horší než benzin s ohledem na to kolik energie mohou baterie udržet,“ říká Spike Narayan, klíčový výzkumník IBM v tomto projektu. „Energetická hustota – tedy množství energie, které dokáže lithium-iontová baterie dokáže udržet na jednotku hmotnosti – není ve skutečnosti dostatečná pro výrobu rodinného sedanu s dojezdem 300 až 500 mil,“ řekl dále.
V úvodním videu, ve kterém IBM svůj „baterkový“ projekt představuje mluví mimo jiné také Daniel Sperling, autor nedávno vyšlé knihy „Dvě miliardy aut“. Zabývá se v ní trvale udržitelným rozvojem a tím, jak tohoto stavu dosáhnout i navzody stále stoupajícímu počtu automobilů ve světě. Podle výzkumníků z IBM má být jednou z cest využití nanotechnologií pro výrobu speciálních polovodičů pro elektrody.
Právě s jejich pomocí chtějí vyvinout baterie s energetickou hustotou až 10x vyšší než je v současných li-ion bateriích. Nové baterie navíc nebudou li-ion, nýbrž „lithium-vzdušné“. Tento typ baterií už letos v květnu představila Univerzita v St. Andrews. Jsou unikátní tím, že nejde o „uzavřený“ systém, ale naopak otevřený, který podobně jako spalovací motor využívá vzdušného kyslíku.
Lithium-vzdušné baterie mají proto výhodu v tom, že s sebou nemusí vozit lithium. Díky tomu mohou být mnohem lehčí. Kromě energetické hustoty je však důležitá také výkonová hustota. Právě to je v současné době hlavní problém li-air baterií. Tam podle Winfried Wilckeho, šéfa Almadenského institutu, přicházejí do hry nanotechnologie a obrovské zkušenosti IBM v tomto oboru (nedávno firma oslavila 20 let od doby, kdy tamní výzkumníci hýbali samotnými atomy).
Společenství firem v čele s IBM, univerzit a celkem asi 40 odborníků si vytyčilo za cíl učinit během následujících let z li-vzduch baterií cestu, po které se budou moct vydat auta budoucnosti. I pokud se ale začnou objevovat elektromobily s dojezdem stovek kilometrů namísto desítek, bude podle odborníků trvat desítky let než se zásadním způsobem sníží závislost na ropě. Přitom velká většina černého zlata se dnes ve Spojených státech spotřebuje právě v dopravě.
Všechno již existuje.Na
Všechno již existuje.Na př. ve skrachovaném časopise VTM bylo uveřejněna zmínka o tom, že GM již cca před 8 lety vyrobila čistě elektromobil v serii cca 1OO ks s naprosto vyhovujícími parametry dojezdu, rychlosti, počtu dovíjení atd.Chybně stanovila cenu nebo se sama lekla, že by již nebylo nutno spotřebovávat naftu a vůz stáhla.Jistě se za čas objeví nový elektromobil, který však bude stát tak 3x víc než odpovídající auto na naftu či benzin.
Dále, v tomtéž časopise byla zmínka o elektrické baterii, vynález ze Švýcarska, založený na keramice s kapacitou na jednotku váhy cca 4x větší než lion baterie.I všechny ostatní parametry bvyly více jak vyhovující,Jeden švýcar s autem pouze na sluneční pohon / články na střeše auta a na střeše vleku/ objel celý svět. I Al GORE se s ním svezl.
Tedy, vyřešení problému elektromobilu není problém technický, ale ekonomicko-politický.Obrovská síla naftařských koncernů nedovolí / a to ani za cenu toho, že by se svět zbavil závislosti na arabském světě / řešní v dohledné době.Půjde to, ale velmi pomalu a lidé to budou muset setsakramensky zaplatit
Ať žijí teorie spiknutí
Ať žijí teorie spiknutí 😉 Ale teď vážně, přece dnes v době internetu není problém si dohledat všechny ty výše uvedené věci s veškerými parametry a hned si z toho udělat obrázek, co byla jenom kachna, co ztroskotalo na nějakém podstatném technickém detailu a co byla jenom dezintepretace tvrzení nějakého vývojářského týmu, který mluvil o výhledu na dekády dopředu, ale novinář to překroutil tak, že to vzbudilo zdání, že jde o hotovou věc, co si už budeme moct letos koupit pod stromeček?
já taky vidím dobrou cetu
já taky vidím dobrou cetu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU. Na dlouhé cesty bych spíš viděl běžné spalovací motory na vodík.
Já myslím, že vodík na
Já myslím, že vodík na hodně dlouho ustoupí do pozadí s tím, jak se budou vyvjíet a zlepšovat kapacity baterií a energetická náročnost aut, protože samotná energetická účinnost vodíku ve spalovacích motorech je zhruba třetinová, výroba vodíku je hodně drahá a co se týče spotřeby ropy při jeho výrobě, tak i značně neefektivní – jinými slovy je lepší nalít benzín do nádrže, než s jeho pomocí vyrábět vodík
tím jsem myslel, že je
tím jsem myslel, že je třetinová oproti benzínu
To zavisi, akym sposobom sa
To zavisi, akym sposobom sa vyuziva. V pripade, ze sa pouzije do spalovacieho motora, tak tam asi velka vyhoda oproti inym spalovacim motorom nebude. Ak by sa pouzil do elektrickych clankov, mozno by sa dalo o tom uvazovat, ale stale by to asi nemalo tie vyhody, ako baterie.
Jednou ze zjevných výhod
Jednou ze zjevných výhod využití vodíku, ať už při spalování v motoru nebo v palivových článcích jsou samozřemě nulové přímé emise oxidu uhličitého nebo jiných škodlivin. Jiná otázka je kde a jak byl tento vodík vyroben – tam už nějaké emise vznikat mohly.
Problem vodiku je v tom, ze
Problem vodiku je v tom, ze lahko vybuchuje. Emisie by mozno neboli, ale po mensej havarii by to vypadalo, ako po teroristickom utoku. Manipulacia s vodikom by bola ovela nakladnejsia, ako s benzinom, alebo naftou a navyse by ho este museli pracne vyrobit.
Vyhoda vyroby vodika by sa
Vyhoda vyroby vodika by sa dala asi skor vyuzit pri veternych elektrarnach, kde su vykyvy velke vo vykone. Veterna energia by sa najprv prmienala elektrolyzou vody na vodik a potom spatne na elektricku energiu. Bolo by tam ale treba pocitat s urcitymi stratami. Zaujimave by bolo porovnat vyhody tohoto riesenia so stratami. Bol by to kazdopadne lacny a jednoduchy a bezpecny sposob vyuzitia vodika.
Dobrý nápad, nemuseli
Dobrý nápad, nemuseli bychom ty výkonové špičky přenášet po síti.
Výroba vodíku je velmi
Výroba vodíku je velmi efektivní. Výroba vodíku je z 98% efektivní při elektrolíze. Takže stráty jsou minimální. Mnozí se snaží vyrobit vodík při ještě menších nárocích na energii tím že zařadí pulzní generátor před vyvíječ. http://shopy.aukro.cz/item849413670_vyvijec_vodiku_suchy_clanek.html
Jinak na vebu je spousta materiálu kolem hydrogenerátorů
Vodík se spíše objevuje jako odpad z elektráren. Do aut vidím budoucnost spíše v nanotech. a rozvoji baterií
http://fem7.uniag.sk:8880/kex
http://fem7.uniag.sk:8880/kexo/node/19
Efektivita, tá tam je. Ale
Efektivita, tá tam je. Ale v porovnaní s nabitím ekvivalentného akumulátoru spotrebuje elektrolýza vody 3 až 4 krát toľko energie. Podľa mňa je lepšie vodík využívať v hydrogen-fúznych reaktoroch. V aute je určite lepšie použiť batériu. Je bezpečnejšia, nie je tak drahá, ako palivový článok a a vodík je predsalen drahší než elektrina. Je to len môj názor, ale myslím, že sa to bude uberať týmto smerom.
Som zástanca
Som zástanca elektromobilov, ale hovorím, ževodík je bezpečný, pretože ak vybuchne, tak sa len premení na vodu, a keďže je ľahký, tak po úniku rýchlo vyletí hore, a až vo výške zreaguje. Aj tak je neefektívny a najschopnejším alternatívnym pohonom sú a budú elektromobily a hybridy.
To ano, ale pri tom vybuchu
To ano, ale pri tom vybuchu a premeneni na vodu budu lietat sroby a kadejake koncatiny vzduchom.
Když oddělíte při
Když oddělíte při elektrolíze z H2o kyslík, tak už by nemusel být tak silně výbušný. Je ale úžasný už Jenom tím, že je silně výbušný i při pouhé 4% koncentraci
S tím naprosto souhlasím.
S tím naprosto souhlasím. Nebylo uvažováno užití vodíku pro klasické spalování.
Vodík můžeme vyrábět
Vodík můžeme vyrábět elektrolýzou vody a elektřinu k tomu vyrábět ve slunečních tepelných elektrárnách (např. Solar tower) na pouštích, kde je slunka dost. A plynovody se dá dostat kam potřebujeme, taky se dá skladovat líp než elektřina.
A než z púšte príde
A než z púšte príde vodík do Európy, tak z neho časť vyprchá. Výborný nápad.
z plynovodu, nebo tlakové
z plynovodu, nebo tlakové lahve ho asi moc neuprchne, nemyslíš. Jinak v celku souhlasím, že ukládat energii do vodíku je ůčinější a ekonomičtější, než vyrábět tuny baterií
Ja hovorím, že neexistuje
Ja hovorím, že neexistuje materiál, ktorý vodík natrvoalo udrží, tak preto ho veľká časť unikne.
tak to určitě ne. Spíš
tak to určitě ne. Spíš si myslím že takový vodíkový vyvíječ má svou životnost, ne príliš dlouhou
Vyrabat vodikove potrubia a
Vyrabat vodikove potrubia a pumpy, by bolo urcite ovela nakladnejsie, ako je doprava ropy a vyrobkov z ropy. Vyhoda vodiku je len v tom, ze nevytvara emisie, ale vodnu paru. To by sa ale casom mohla ukazat aj ako jeho nevyhoda (mohlo by to mat este horsi vplyv na zmeny pocasia, ako ma CO2). S vodikom by sa mozno dalo pocitat len v leteckom, alebo lodnom priemysle, kde sa baterie urcite tak skoro neuplatnia. U aut by to bolo asi mozne, len tak, ze by sa vodik vyrabal dobijanim cez elektricku siet priamo v aute, cim by sa obisli problemy s jeho dopravou, skladovanim, stratami a nebezpecnostou.
Elektrická ifraštruktúra
Elektrická ifraštruktúra bola, je a vždy bude najlacnejšia.
Někde jsem četl že se
Někde jsem četl že se vodík k přímemu spalování nehodí
😀
😀
Existuji male reaktory ktere
Existuji male reaktory ktere sice nemaji 100procentni ucinnost ale jsou podstatne efektivnejsi v porovnani s energii ziskanou uzitim ve spalovacim motoru.
Není lépe zkoumat spíše
Není lépe zkoumat spíše technologii superkapacitorů, než baterií?
Stále mám pocit, že ide
Stále mám pocit, že ide len o to, kto koho ovládne.
Problém je ale inde – akumulátory, alebo iná technológia schopná uskladniť dosť energie na pre bežného zákazníka dostatočný dojazd musí byť z bežne dostupných surovín, aby bola lacná a musí dôjsť k štandardizácii, aby ľudia neboli diskriminovaní pri cestovaní medzi krajinami…
Nikto ma nepresvedčí, aby som si kúpil drahý elektromobil, ktorý má životnosť akumulátorov 5 až 7 rokov. Návratnosť nákladov je totiž v nedohľadne.
Ak najazdíte za 5-7 rokov
Ak najazdíte za 5-7 rokov aspoň 300 000 km, tak ste dobrý, pretože životnosť batérie je 3000 nabíjacích cyklov, potom je kapacita na 80%. To ale neznamená, že batéria sa nedá ďalej používať. 5-7 rokov by auto vydržalo, ak by ste ho nabíjali po každých 10-20 km, čo mi príde scestné pri dojazde 100 km.
Necahpu pro chteji zacit
Necahpu pro chteji zacit neco zkoumat, kdyz uz to davno existuje.
Jak je mozne ze pred 15 lety EV1 melo dojesz 160 mil a dnesni elektro auto naujedou ani 100 mil. Mylim ze problem nei v technologiich ale v tom co vynasi vice penez. Tady je nekolik videii k tematu ekologictejsi dopravy. http://www.youtube.com/user/ekocesty#grid/user/DCDCB1AA0A824D4A
Pokud se podari podstatne
Pokud se podari podstatne zvysit ENERGETICKOU HUSTOTU baterii, pak bude elektromobil nabizet stejny ridicsky komfort jako klasicka auta. V tu chvili nebudou relevantni technicke argumenty, ktere dnes slysime stale dokola. Jak silne budou ekonomicke argumenty – to bude zalezet na vice faktorech. Nastartovat seriovou vyrobu muze pomoci statni (danove) dotace, anebo vysoka cena ropy. S infrastrukturou to muze byt podobne.
Rozjete to je, ted jde o miru akcelerace…
Mira akcelerace je videt
Mira akcelerace je videt pekne treba tady: :-)))
http://www.youtube.com/watch?v=Zof7wTxbBsM
http://www.youtube.com/watch?v=BqqtJpfZElQ
http://www.youtube.com/watch?v=369h-SEBXd8
Vím, že reaguji na rok
Vím, že reaguji na rok starý příspěvek, ale bylo by dobré uvést na pravou míru, že dojez EV1 byl 60 mil a nikoliv 160 mil (a to je ještě otázka papírového versus reálného dojezdu). Starší verze měla olověné akumulátory, novější NiMH, tudíž taky nic co by se technicky vymykalo. I z hlediska finančního je potřeba si uvědomit, že výrobní materiály tehdy byly za trochu jiné (výrazně nižší) ceny a naopak dolar měl trochu jinou (výrazně vyšší) hodnotu.