V Česku vznikne podzemní úložiště oxidu uhličitého
Jedním ze stěžejních nástrojů v boji proti klimatické změně by se mohlo stát ukládání oxidu uhličitého (CO2) vyprodukovaného lidskou činností …
Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Jedním ze stěžejních nástrojů v boji proti klimatické změně by se mohlo stát ukládání oxidu uhličitého (CO2) vyprodukovaného lidskou činností …
Mnoho diskusí se zabývá otázkou míry emisí oxidu uhličitého u automobilů a jejich vlivem na životní prostředí a lidský organismus. Otázky jako proč výrobce uvádí právě tuto hodnotu a proč neinformuje veřejnost o mnohem nebezpečnějších látkách, např. produkci oxidu uhelnatého, jsou zcela oprávněné. Odpověď je jednodušší, než by se mohlo zdát – CO2 zvyšuje prodejnost aut.
Toyota nedávno uvedla na trh nový hybrid. Toyota Auris HSD se může pochlubit vynikajícími parametry spotřeby a emisí, kterých dosahuje díky využití hybridního pohonného systému Hybrid Synergy Drive. Teď je má „posvěcené“ i nezávislým testem ADAC EcoTest.
Japonská automobilka Toyota se sice zabývá především výrobou (hybridních) automobilů, ale podobně jako ostatní japonská průmyslová esa (Honda – roboti ASIMO, Mitsubishi – vše od výtahů po spotřební elektroniku či hudební nástroje) se zajímá také o jiné obory. Konkrétně o pěstování květin.
Toyota se už delší dobu snaží zefektivnit své továrny s ohledem na životní prostředí. Tedy snížit jejich uhlíkovou stopu snížením spotřeby energie, vody i materiálu. Aby pomohla čistit ovzduší kolem svých továren, vyvinula Toyota vlastní odrůdy šalvěje třešňové a gardénie, které vysadila kolem své továrny v Toyota City v Japonsku.
„Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů,“ píše Wikipedie pod heslem „ropa„. Z čeho vznikly pravěké rostliny a živočichové? Ze vzduchu a uhlíku. Jsme přece všichni uhlíkové jednotky! ČÍST DÁL…
Ačkoliv si tak neříkáme. Nám tak ovšem říkala chemikářka, a možná proto jsme nedávali vůbec pozor. Co je podle některých vědců největším problémem současného životního prostředí? Oxid uhličitý. Co obsahuje? Uhlík. Co když někoho napadne, že by bylo možné měnit oxid uhličitý přímo na palivo? Je blázen.
Automobiloví výrobci dlouhá léta počítali s tím, že lidé budou pravidelně obměňovat své staré stroje za nové. „Staré“ může znamenat, zejména v různých regionech, odlišný pojem. U nás je to řekněme od pěti do deseti i více let. Proč to ale dělat, když staré auto pořád dobře slouží? Spotřebitel je sice podle neoficiálních marketingových pouček tvor hloupý, ale ne zas tak docela.
Během letošního dubna se automobilový průmysl v ČR propadl o 25,5%. To je více než čtvrtina veškeré výroby aut u nás, z nichž naprostá většina jde na export. Lidé kupují méně aut, ovšem to nejhorší nás podle analytiků může teprve čekat. Kdo totiž má zájem koupit nové auto, koupí jej už dnes – za co nejnižší cenu. Tihle kupci pak ale budou chybět trhu v příštích letech, kdy má přijít zotavení.
Pyramidová hra automobilek se tak začala rychle hroutit. Distributoři už nedokáží jednoduše přesvědčit další zákazníky, aby investovali nemalé částky do koupě de-facto zbytečného výrobku. Začínají proto své produkty balit do nového, ekologického obalu – ostatně jako celá řada dalších průmyslových oborů. Rozjíždí se zelený marketing. Novinkám říkají „hybridy„, „auta na plyn“ a na autosalonu ve Frankfurtu bylo také poprvé hlasitě slyšet slovo „elektromobily„. Světem se přelévají obrovské objemy prostředků, které mají napomoci změně v oblasti osobní automobilové dopravy. A k tomu je tu státy financovaná stimulace poptávky v podobě šrotovného. ČÍST DÁL…
Známý kontroverzní vědec a především byznysmen Craig Venter se spolčil se společností ExxonMobil, jedním z největších světových producentů a zpracovatelů ropy. Co mají za lubem? Nic menšího než zcela proměnit světový trh s ropou. Venter, mimo jiné také veterán z Vietnamské války, je známý svým zájmem o výzkum genomu. A nejen lidského. Momentálně se snaží seč může vytvořit s pomocí mořských řas syntetický organismus, který umožní výrobu ropy přírodní cestou.
Tedy, zas tak jednoduché to není. Mořské řasy patří dnes k nejslibnějším rostlinám budoucnosti. Venter se jich už v roce 2005, kdy založil společnost Synthetic Genomics, chytil proto, že teoreticky by od nich odvozené mikroorganismy mohly umožnit levnou a masovou výrobu biopaliv.
Německá kancléřka Angela Merkelová společně se svým kabinetem finalizuje plány na zásadní podporu elektromobilů. Iniciativa byla představena v Berlíně ministrem průmyslu a ministrem dopravy. Podle zpráv iHNed.cz chce německá vláda „podporovat vývoj baterií, integraci sítí i výrobu samotných elektromobilů“.
Cílem je, aby se po silnicích našich západních sousedů do 10 let prohánělo na jeden milion elektrických aut. V plánu jsou proto finanční pobídky podporující nákup elektromobilů, které by měly začít platit už v roce 2012. Konkrétní data by měla být projednávána během letošního podzimu. Něměcko se, jako v historii už tolikrát, snaží dotáhnout Spojené státy a Asii, jmenovitě Japonsko. ČÍST DÁL…
Ekologická zátěž automobilů není zdaleka dána pouze jejich provozem, ale především také výrobou. „Výroba jedné Toyoty Prius způsobuje mnohem větší škody na životním prostředí než Hummeru, který vydrží v provozu třikrát déle než Prius,“ píše se v článku „Jsou hybridy ekologické?“ magazínu Osel.cz. A například podle Zprávy o trvale udržitelném rozvoji 2007/2008 společnosti Škoda Auto jsou celkové emise na jeden vyrobený vůz 5,57 kilogramu. „To jsou veškeré emise z provozu výrobního závodu. Nejde tedy jen o CO2. Jde o emise z teplárny, svařoven, ŠkoEnergo a podobně. Přesněji jde o všechny emise uváděné dle povinnosti dané zákonem o ochraně ovzduší,“ říká David Šikula ze Škody Auto v článku na webu EnwiWeb. Přitom se navíc spotřebuje kolem 1,81 MWh energie na výrobu jednoho vozu. To vše dává automobilkám důvod k modernizaci svých provozů. Některé instalují na své továrny solární panely, jako například Ferrari nebo General Motors. Toyota na to jde v domácím Japonsku od lesa. Továrna v Tsutsumi je jednou z pěti továren označovanou jako „Eco-Factories“, které mají za úkol minimalizovat dopad na životní prostředí a napomoct vyvinout ty nejlepší praktiky ekologické výroby, které by pak bylo možné uplatnit dál.
V továrně se vyrábějí modely Toyota Prius třetí generace. Střechu výrobního závodu pokrývá 50 000 m2 solárních panelů. Solární elektrárna má celkový výkon 2000 kW. Zbytek energie dodává efektivní kogenerační systém. Po celém provozu je nainstalováno úsporné osvětlení, energií se šetří v době, kdy je továrna mimo provoz, využívá se i přirozeného osvětlení slunečním světlem. Celkem 22 000 m2 továrny je pokryto fotokatalytickým nátěrem, který reaguje se slunečním zářením a uvolňuje do vzduchu aktivní kyslík zbavující okolí nebezpečných škodlivin. Aby se vyrovnala produkce oxidu uhličitého, zaměstnanci továrny spolu s místními lidmi vysadili celkem 50 000 stromů kolem celé továrny – jen v roce 2008. Podle tiskové zprávy automobilky se emise CO2 z továrny snížily v průběhu let 2003 až 2007 o 36%. Životnost ekologické továrny má být 100 let!
Elektrokola, elektroskútry, elektromobily, elektrolodě a teď i elektroletadla. Na elektřinu prostě může být úplně cokoliv. Ostatně, i my jsme na elektřinu. Světově prvním komerčně dostupným letadlem na elektřinu je výrobek společnosti Yuneec – model E430.
Letecká doprava je dnes zdrojem obrovského množství emisí oxidu uhličitého a významně tak přispívá ke klimatické změně či chcete-li „globálnímu oteplování„. V současné době probíhá spousta výzkumných projektů, které se snaží vyrobit např. solární letadlo poháněné elektromotorem a solárními panely.
Dvoumístné elektrické letadlo E430 se však brzy stane prvním komerčně dostupným letadlem na elektrický pohon. Konstrukce z lehkých kompozitů dokáže poletovat vzduchem až dvě a půl hodiny, „nadoraz“ se nabije za tři hodiny. Celá tahle hračka pak stojí 89 000 dolarů, tedy asi 1,8 mil. Kč.
Rozpětí křídel letadla je 13,8 m, pohotovostní hmotnost 178 kg, maximální zatížení pro start 430 kg, výkon motoru je 54 koní. Samotná lithium-polymerová baterie váží 72 kg. Běžná cestovní rychlost je kolem 90 km/h. Aktuálně se letadélko chystá k certifikaci v Kalifornii, v prodeji by mělo být začátkem příštího roku.
Zajímavá zpráva přišla od Netherlands Environmental Assessment Agency. Čísla v ní obsažená totiž dokazují, že každoroční nárust emisí CO2 se loni oproti roku 2007 snížil z 3,3 % na 1,7 %. Pravda, emise oxidu uhličitého stále rostou a je možná pošetilé oslavovat pouze snížení růstu. Na druhou stranu od roku 2002 se hodnota pohybovala stále okolo 4 %, takže více než poloviční snížení lze chápat i jako úspěch.
Důvodů, proč ke snížení došlo, je celá řada. Hlavní příčinou jsou však podle NEAA vysoké ceny ropy a zpomalení světové ekonomiky v minulém roce. Zpráva však pamatuje i na zvyšující se podíl obnovitelných zdrojů a obecně rostoucí zájem o životní prostředí. Podrobnosti v článku sesterského magazínu Ekologické bydlení.
Evropská unie má oficiálně nové limity emisí oxidu uhličitého pro nové automobily. Evropský parlament po dlouhých jednáních a hádkách mimo jiné s Evropskou asociací výrobců automobilů (ACEA) ujednal postupné snižování průměrných emisí nově vyrobených automobilů. V roce 2015 budou muset všechny evropské automobilky prodávat portfolio automobilů, jejichž průměrné emise oxidu uhličitého nepřekračují 130 g/km. Zároveň se zavazují k tomuto cíli propracovat postupně, tj. v roce 2012 bude takto uzpůsobeno 65% nabídky, v roce 2013 už 75% nabídky a o rok později 80%. Závěrečné schválení evropskou komisí se očekává v nejbližší době. Automobilky s těmito omezeními souhlasí, nicméně „vzhledem k současné finanční a ekonomické krizi znovu naléhají na vlády a instituce EU, aby podpořily vývoj a výrobu automobilů v Evropské unii.“ Francouzský prezident Nicolas Sarkozy proti podpoře údajně nic nemá, ovšem za předpokladu, že automobilky budou vytvářet pracovní místa, a tedy i továrny, na území EU.
Po Německu se také irská vláda rozhodla razantně podpořit rozvoj elektromobilismu. Nabídne totiž 100% odpisy z daní pro všechny firmy, které se rozhodnou pořídit si elektromobily. Do roku 2020 díky tomu chce mít na silnicích 10% elektromobilů. Irský ministr energetiky Eamon Ryan vyjádřil přesvědčení, že Irsko se díky takovému daňovému zvýhodnění stane „testovacím centrem automobilových výrobců“. Nová opatření jsou součástí širšího programu opatření, která mají pohnout firmy k pořizování energeticky úsporných zařízení. Vláda vytvořila celonárodní komisi, která má za úkol zjistit co vše bude potřeba pro vybudování infrastruktury nutné pro rozvoj elektromobilů. Irská Státní energetická agentura (SEI) dokonce vypsala projekt v hodnotě 1 milionu eur na výzkum, vývoj a propagaci využití elektromobilů. Také nechala vytisknout brožury, které mají motoristům pomoci spočítat si náklady přechodu z benzinových nebo dieselových automobilů na elektromobily. Pokud se do roku 2020 podaří splnit 10% limit, SEI odhaduje, že by objem emisí oxidu uhličitého mohl klesnout o 350 000 tun ročně. Doprava je v Irsku zodpovědná za 35% emisí, druhý je průmysl a třetí domácnosti. Předseda SEI Brendan Halligan uznal, že než bude cíl splněn, zbývá ještě spousta práce. „Budeme muset změnit náš přístup k elektrickým automobilům a akceptovat skutečnost, že není jiné cesty vpřed,“ řekl listu Irish Examiner.
Letecká doprava je dnes vedle té automobilové a námořní jednou z největších zátěží pro životní prostředí. Letadla především ve vzduchu, ale i na zemi pálí obrovské množství paliva, výsledkem čehož jsou tuny oxidu uhličitého. Výrobci letadel se snaží snížit emise i spotřebu například využitím biopaliv, případně experimentováním s palivovými články nebo tekutým vodíkem. Společnost WheelTug, odnož větší firmy Chorus Motors, však přichází s řešením. Vyvinula totiž elektromotor, který může být využit pro popojíždění letadel na rampě – není tedy nutné ani využívat tahače, ani zbytečně pálit palivo v obrovských turbínách. Například pokud elektromotor Wheeltug zabudujete do téměř 150 tun vážícího Boeingu 737, může to ušetřit až 100 kg paliva za jediný let, čímž se dá následně ušetřit asi 500-1000 tun CO2 na jedno letadlo za rok. Další výhodou je ovšem i nižší opotřebení brzd, snížení časové náročnosti na letišti a další. Celkově, říká Isaiah Cox, ředitel WheelTug, se dá ročně ušetřit 60 000 dolarů.