Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Charles Maxwell pracuje v ropném průmyslu už přes 50 let. V obsáhlém rozhovoru pro magazín IndexUniverse předpovídá, že v roce 2020 bude barel ropy stát $300. To nezní příliš optimisticky. Lidé se podle něj budou must připravit na změny. Má to však i svá pozitiva: ropný zlom bude spustí vlnu technologických inovací, především v oblasti energetických úspor.
Recyklace baterií s koncem jejich životnosti často bývá jedním z argumentů proti elektrickým autům. Nehledě na to, že recyklace baterií je dnes už zvládnutým procesem, má například automobilka General Motors pro použité baterie z hybridu Chevrolet Volt zajímavý plán. Využije je v tzv. „smart grids„, neboli inteligentních sítích.
Pro ekoturisty je ve švýcarských Alpách, konkrétně regionech Goms a Haslital, nově připravena flotila 60 elektrických aut Think City. K vypůjčení a projížďkám po místních přírodních krásách je nabízí asi 30 hotelů.
Jihokorejská společnost CT&T se rozhodla na Havaji vybudovat továrnu na elektromobily za $200 mil. Bude vyrábět malá dvoumístná elektrická auta a zaměstná na 400 lidí.
Nejen japonská Toyota přistupuje k problematice udržitelné mobility komplexně od zdroje energie po spotřebu. K holistickému přístupu se přidává také německé Audi, které se hodlá angažovat v obnovitelných zdrojích energie.
Regionální americká energetická distribuční společnost PJM Interconnection přišla s originálním návrhem. Dodávky poštovní služby, školní autobusy a popelářská auta by podle ní mohla po výměně za elektromobily mohly sloužit jako gigantická vyrovnávací baterie.
Ekologie je pojem odvozený od řeckého slova „oikos“ čili „domácnost“ nebo také „životní podmínky“. Jde o vědu zasahující do mnoha oblastí a disciplín, která se snaží vysvětlit interakci mezi organismy, jejich vztahy a výměnu energií a materiálů s okolím i vzájemnou přizpůsobivost. Zkoumá také biodiverzitu v kontextu prostředí, čili bohatost života v daném ekosystému.
Podle informací britského deníku Telegraph se čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií rozhoduje pro omezení exportu vzácných kovů do zahraničí. Jde o celkové zastavení exportu tak exotických kovů jako terbium, ysprosium, yttrium, thulium či třeba lutécium. A výrazné omezení vývozu neodymia, europia, ceria či lanthania na nějakých 35 000 tun ročně, což je hluboko pod globální poptávkou.
Proč je to takový problém? V Číně se dnes těží na 95% všech vzácných minerálů světa, především ve vnitřním Mongolsku. Tyhle vzácné kovy jsou základem pro nejmodernějších technologie, ať už jde o hybridní automobily, katalyzátory, supravodiče, přenosnou elektroniku či naváděné zbraně.
Německá kancléřka Angela Merkelová společně se svým kabinetem finalizuje plány na zásadní podporu elektromobilů. Iniciativa byla představena v Berlíně ministrem průmyslu a ministrem dopravy. Podle zpráv iHNed.cz chce německá vláda „podporovat vývoj baterií, integraci sítí i výrobu samotných elektromobilů“.
Cílem je, aby se po silnicích našich západních sousedů do 10 let prohánělo na jeden milion elektrických aut. V plánu jsou proto finanční pobídky podporující nákup elektromobilů, které by měly začít platit už v roce 2012. Konkrétní data by měla být projednávána během letošního podzimu. Něměcko se, jako v historii už tolikrát, snaží dotáhnout Spojené státy a Asii, jmenovitě Japonsko. ČÍST DÁL…
Tisková konference energetické společnosti ČEZ dnes v pražském Žofíně přinesla zajímavé podrobnosti o chystaném plánu rozvoje elektromobility v České republice. ČEZ se chce stát lídrem v oblasti střední Evropy v mnoha oblastech a bezemisní elektrická doprava je jednou z nich. Konference se zúčastinili šéf ČEZu Martin Roman, pražský primátor Pavel Bém a firemní expert na elektromobilitu Martin Cmíral.
ČEZ představil svou vizi v rámci projektu FutureMotion, o kterém jsme psali před nedávnem. Od podpory elektromobilů v ČR si podle Cmírala slibuje mimo jiné vyrovnání křivky zátěže elektrické distribuční sítě během dne a noci. V současné době je spotřeba elektřiny ve dne mnohem vyšší než v noci. To by se s masivním rozvojem elektromobilismu mohlo změnit. Počítá se totiž, že většina lidí bude svá e-auta dobíjet v noci.
Bilbao, město o 350 000 obyvatelích na severu Španělska (oblast Baskicka), se může pochlubit světovým unikátem. Jeho metro je totiž ze 100% napájeno z obnovitelných zdrojů energie. To znamená, že ročně se ušetří zhruba 46 000 tun CO2 (zhruba ekvivalent znečištění z 8000 aut, která by každý rok najela 30 000 km). Takže se to vlastně sčítá – použijete-li metro, už tak šetříte životní prostředí. Použijete-li metro napájené zelenou energií, šetříte ještě víc. Čistou energii poskytuje společnost Naturgas. Vozy metra byly zároveň vybaveny technologií regenerativního brzdění, která ukládá energii pro pozdější využití při rozjezdu a akceleraci. Projekt je součástí rozsáhlé iniciativy směrem ke snížení emisí oxidu uhličitého.
Kolem jedné z největších českých korporací je teď rušno. Český energetický gigant ČEZ si včera ve sněmovně schválil odpustky v podobě emisních povolenech zdarma, čímž z rozpočtu ČR přesunul desítky miliard korun. Kritizuje to bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík i financí Miroslav Kalousek. Podle Bursíka včera schválený návrh připraví státní pokladnu v letech 2013 až 2020 celkem o 68 miliard, které místo státu zinkasuje ČEZ. Navrhovatel Martina Říman (ODS) a stínový ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) naopak uvedli, že Bursík rozhlašuje lži. Energetické společnosti, které povolenky zdarma získají (tedy ČEZ) budou totiž muset ušetřené peníze investovat do rozvoje čistších technologií výroby elektřiny. iHNed.cz informuje, že podle Římana vychází návrh takzvaného klimaticko-energetického balíčku, který loni v prosinci schválil Evropský parlament. V rámci něj se Evropská unie zavazuje do roku 2020 snížit emise o 20% a zvýšit na stejný podíl výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Otázkou však je, proč je nynější zákon propašováván jako „přílepek“ k úplně jinému nesouvisejícímu zákonu, když neexistuje žádné zřejmé tlaky.
Tak či onak, ČEZ se teď snaží přesunout mediální pozornost někam úplně jinam. Ohlásil totiž program FutureMotion – energie zítřka. Jedná se de-facto o koncepci rozvoje energetiky pro příští desetiletí. ČEZ se nyní cítí být ve vedoucí pozici v oblasti energetiky ve střední Evropě, kde fakticky je. Podporou vědy a výzkumu a využití moderních technologií při výrobě, spotřebě i distribuci chce snížit zátěž životního prostředí. Dále chce doplnit tradiční pojetí energetiky o nový pilíř, totiž lokální výrobu a zvýšit tak bezpečnost dodávek energie a snížit náklady. Díky postupnému zavádění tzv. chytrých rozvodných sítí hodlá spotřebitelům nabídnout úspory, pohodlí a šiřší možnosti rozhodování. A v neposlední řadě hodlá podporovat rozvoj elektromobilů.
Skoro to vypadá, jako by se americká armáda připravovala na válku, ve které bude ropa nedostatkové zboží. Na své havajské základně šetří díky obnovitelným zdrojům energie – zavádí auta na vodík (viz. článek na Ekobydlení.eu), všude jinde se pak snaží snižovat spotřebu paliva a vůbec šetřit kde se dá. Americké námořnictvo ušetřilo díky programu i-ENCON během prvních dvou čtvrtletí fiskálního roku 2009 zhruba 79 milionů dolarů na palivech. To znamená snížení celkové spotřeby o 12%. Kromě jiného se armáda soustředila na zavádění větrných elektráren, fotovoltaických systémů, geotermálních elektráren a využití tepelné energie oceánů na některých základnách v Kalifornii. Program i-ENCON má za úkol maximalizovat úspory ve spotřebě paliva na amerických bitevních lodích. To se projevilo v již zmíněné úspoře, která, převedena do naturální podoby, činí 682 000 barelů ropy. Kromě toho se americká armáda zajímá také o elektromobily, nedávno ohlásila, že jich chce tisíce.
Výkumníci z University of St. Andrews by se mohli snadno stát jedním z našich nejdůležitějších pojítek s elektromobily budoucnosti. Před pár dny totiž představili lithium-iontové baterie s 10x větší kapacitou než je dnes běžná při zachování přibližně stejných rozměrů a hmotnosti. Zvýšení kapacity dosáhli nahrazením elektrody lithium kobalt oxidu porézní karbonovou elektrodou, která nechává lithiové ionty reagovat s kyslíkem získaným ze vzduchu během vybíjení. Výzkumníci nazvali svou baterii STAIR, její kapacita se pohybuje kolem 4000 mAh g-1. Běžně komerčně dostupná by Li-air baterie moha být už během pěti let. První prototyp se chystají otestovat v mobilních telefonech a MP3 přehrávačích. „Nový návrh má potenciál zlepšit výkonnost přenosných elektronických produktů a dát významný impuls průmyslu obnovitelných zdrojů,“ píše se na oficiálních stránkách projektu. Nové baterie by ještě ke všemu měly být dokonce levnější než ty klasické li-ion. To už zní skoro pohádkově. Není bez zajímavosti, že podobný pokrok ve vývoji Li-air (vzduchové) baterií nedávno ohlásili také vědci z Japonska.
Ekonomická krize tvrdě doléhá prakticky na všechna odvětví, kromě jiného také automobilové závody. Automobilky hledají všemožné cesty kterak snižovat náklady a dva studenti ze středí školy Harvard‐Westlake v Kalifornii jim kupodivu nabízejí řešení. Je jím koncept závodního automobilu RORMaxx Formula AE, pojmenovaný podle svých tvůrc Roryho Handela a Maxe Bricklina. Ti už léta pracují na studii, která využívá všech možných typů obnovitelných zdrojů energie skrze solární panely i větrné turbíny aby dosáhl co možná nejúspornějšího provozu. Elektrická formule dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h během kratší doby než čtyři sekundy, maximální rychlost je 255 km/h průměrný dojezd 320 km při 1,5 hodinách nabíjení.
Tohle celé samozřejmě připadalo řadě lidí podezřelé, a tak se kdosi obrátil přímo na samotné tvůrce, aby alespoň částečně vysvětlili co mají se svým elektromobilem „za lubem“. „Určitě nechceme vyrábět nějaké perpetuum mobile, to je šílenost,“ vyjádřil se dopisem Rory Handel. „Namísto toho prozkoumáváme možnost rozšíření dojezdu plug-in vozidla skrze náš systém ‚Air Flow Recovery‘, který už funguje v laboratoři,“ dodal na vysvětlenou. Tihle mladí holt mají pod čepicí a když jim dáte potřebné zázemí, můžou dokázat neuvěřitelné věci. Výrobní cena automobilu se údajně má pohybovat v přepočtu kolem 1,6 mil. Kč.