Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Ide o najväčší dopravný projekt v histórii. Žlté čiary na mape ukazujú, kade bude viesť budúca železnica. Čínu bude spájať nielen s Iránom a Indiou, ale dokonca sa priamo napojí na európsku vysokorýchlostnú sieť. Je teda možné prejsť z Pekingu priamo do Londýna, a to rýchlosťou cez 250 km/h. Naproti tomuto projektu vyzerá byť japonský železničný systém Šinkanzen malý a bezvýznamný. pokračování
Zpráva s tak zábavným titulkem neminula snad žádné z tuzemských novin. Říše středu, která se má stát novým hegemonem světové politiky a ekonomiky 21. století, se v poslední době o svůj mediální obraz stará více než dobře. Zablokování jednání na klimatické konferenci v Kodani umě svedla na Baracka Obamu. O uzavření dohod o zemním plynu se svými západními středoasijskými sousedy taktně mlčela. A svůj nový rychlovlak naopak staví všem na odiv.
Je tomu již téměř půl roku, co jsme zde informovali o konkurenci rýsující se na českých kolejích. V té době Radimu Jančurovi a jeho „žlutým vlakům“ média možná nedala tolik prostoru, kolik by si zasloužil. Nyní ho má asi víc, než by si přál.
Jelikož se v poslední době jedná o žhavé téma, není třeba jej zdlouhavě popisovat. „Žluté vlaky“ šanci nedostanou, hejtmani se totiž ani neobtěžovali zadat výběrové řízení. České dráhy tak mají na 10 let opět vystaráno, konkurence se bát nemusí. A právě absence výběrového řízení je to, co vadí nejen Jančurovi, ale i široké veřejnosti.
Majitel Student Agency kdysi rozčeřil vody v autobusové dopravě. Komu se předtím snilo o připojení k Internetu, příjemné stewardce a přijatelnému jízdému, než se objevily Jančurovi „žluté autobusy“? Za to by si zasloužil alespoň diskusi na úrovni, nikoli smetení ze stolu. A my všichni bychom si zasloužili od našich hejtmanů vysvětlení.
Železniční síť stála v 19. století za obrovským rozmachem rodících se Spojených států amerických. Stále více průmyslové východní pobřeží potřebovalo levnou a rychlou dopravu, zároveň bylo nutné vytvořit přístupové cesty na pustý americký Středozápad a západní pobřeží. Železnice jednoduše znamenala pro Ameriku klíč k prosperitě.
Warren Buffet, známý americký investor a miliardář, už v minulosti mnohokrát prokázal obchodnickou prozíravost. Jakožto majitel konglomerátu Berkshire Hathaway a v roce 2008 nejbohatší člověk světa se aktuálně rozhodl pro novou investici. Koupil za 26 mld. dolarů zbývajících 77,4% podílu v železniční společnosti Burlington Northern Santa Fe, ve které vlastnil už i zbylý podíl.
Francie a Japonsko dnes podle Lorda Adonise, britského ministra dopravy, představují etalon v oblasti vysokorychlostních vlaků. Rychlovlaky se stávají velkým tématem v USA, nedávno jsme přinesli také článek o rychlotratích v ČR. Teď do stejného „vlaku“ naskakuje také Británie.
Rádi byste se po naší krásné malé republice proháněli v pohodlných, čistých a rychlých vlacích? Tedy nejlépe „rychlovlacích“? My také. Ale zatím to nejde. Stát sice postupně začíná pouštět na železnici konkurenci, ale jen velmi, velmi opatrně. Student Agency se pere o první volná „místa“ a České dráhy nám už mezitím pěkných pár let mažou med koleb huby ohledně vysokorychlostních tratí. Dnes, když ekonomika země údajně narazila na dno, průmysl se propadl, stavba dálnic se zadrhává a konečně vychází na jevo jejich předraženost, zároveň vyplouvají na světlo megalomanské plány na propojení ČR s plánovanou celoevropskou sítí vysokorychlostní železnice.
Včera v 9:10 předala společnost RegioJet, a.s. patřící pod Student Agency závaznou nabídku na provoz patnácti linek dálkové dopravy objednateli těchto spojů – Ministerstvu dopravy. Pro představu, jedná se zhruba o polovinu všech tuzemských rychlíků. Od roku 2011 by tak na české koleje mohlo přijít něco dosud nemyslitelného a přitom velice prospěšného – konkurence.
Dopravní společnost Student Agency podnikatele Radima Jančury způsobila revoluci v autobusové dopravě a už nějakou tu dobu se netají tím, že chce proniknout také na českou železnici. Magazín iHNed.cz informuje, že se firma rozhodla k zásadní změně strategie, kdy se zaměří na ziskovost. Chce tak letos vydělat alespoň 100 mil. korun a s jejich pomocí začít s železniční dopravou. Původně měla Student Agency zájem o provozování železničních spojů v Libereckém kraji, konkrétně šlo o Jizerskohorskou železnici. Dnes v ranních hodinách však firma rozeslala tiskovou zprávu, že ze soutěže společně s partnerskou francouzskou dopravní společností Keolis odstupuje. Důvod? Obava před nekalým chováním statního konkurenta – Českých drah. V souvislosti s touto státní firmou a tamních majetkových poměrech se v posledních týdnech objevují velmi zajímavé investigativní články v předních českých médiích (Reflex, Respekt). „Bohužel jsme poslední dva týdny soustavně varováni, že dumpingová cena Českých drah bude opět výsměchem rovné soutěži. Na takové frašce se nebudeme podílet“, řekl Jan Paroubek, provozní ředitel železniční dopravy Student Agency. Firma předpokládá, že by se opakovala situace z roku 2006, kdy České dráhy nabídly Ministerstvu dopravy provoz tratě Plzeň – Most výrazně pod cenou. V dnešním rozhovoru pro Hospodářské noviny však Jančura zdůraznil, že vlaky pro něj i nadále zůstávají prioritou a dokonce „otázkou osobní cti“. Další informace například v článku „Avizované vlaky HighJet firmy Student Agency na trasu Praha – Ostrava zatím nevyjedou„.
Téma rychlovlaků, resp. vysokorychlostních tratí (VRT) je v poslední době čím dál tím oblíbenější. Nový americký prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký projekt stavby rychlodráhy napříč celými Spojenými státy. Těžko proto odolat další nejnovější zprávě z USA. Společnost Solar Bullet totiž představila projekt solárního vysokorychlostního vlaku z Tucsonu do Phoenixu. Maximální rychlost vlaku by měla být 355 km/h a vzdálenost necelých 190 km mezi zmíněnými dvěma městy by měl urazit během půl hodiny. Co je ale na celém projektu nejzajímavější je skutečnost, že energii pro rychlovlak by dodávaly solární panely rozprostřené nad rychlodráhou (celkem jde o 110 MW). Odhadované náklady na vybudování tak odvážného projektu jsou 27 mld. dolarů, podle některých značně podhodnocené. Zakladatelé společnosti Solar Bullet už se setkali se zástupci místních samospráv i vlády, kterým se sice nápad líbí, nicméně jeho náklady považují už tak za velmi vysoké. „Já bych k tomu řekl jen to, že pokud plánujete, plánujte ve velkém. Pokud sníte, sněte ve velkém,“ komentuje situaci Gary Hayes, výkonný ředitel asociace regionální dopravy, který nápad nehodlá jen tak zahodit do koše.
Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují – ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. „My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat,“ řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. „Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování,“ dodává.
Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.
Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.
Teprve nedávno byl v Kalifornii schválen velký projekt rozvoje nové rychlodráhy napříč celým západním pobřežím. Už ten byl propagován jako jedna z možných cest skrz ekonomickou krizi. Nyní prezident Barack Obama předstvil plán celonárodního rozvoje rychlovlaků v USA. „Moje návrhy rychlovlaků povedou k inovacím, které změní způsob cestování v Americe,“ řekl Obama. Nedávno schválený záchranný balíček poskytne na tento záměr celkem 8 mld. dolarů plus jednu miliardu každý rok po dobu pěti let. Tyto zdroje půjdou do jednotlivých států, které za ně vylepší stávající železniční spojení a připraví půdu pro vysokorychlostní vlaky. Obama se tak chce přiblížit Evropě a zejména státům jako je Francie, Španělsko, případně také Japonsko. Zde se projekty vysokorychlostní železnice rozvíjejí už desítky let. „Čína, kde tahle služba začala teprve před dvěma lety, by mohla mít více vysokorychlostních tras než jakákoliv jiná země za pouhých pět let,“ upozornil americký prezident. Obamův návrh počítá s kratšími i delšími koridory o celkové délce téměř 1000 km, kde by vlaky cestovaly rychlostí až 240 km/h. Aktuálně zveřejněná studie společnosti IBM upozorňuje, že během následujících pět let bude na celém světě utraceno kolem 300 mld. dolarů na vysokorychlostní dráhy. „Abychom mohli být v 21. století konkurenceschopní, potřebujeme vyrovnanou dopravu, která nám umožní rychle a efektivně přepravovat lidi, zboží a obchod – a která sníží počet aut na našich silnicích,“ řekl guvernér státu Oregon Ted Kulongoski. Rozvoj rychlodráhy přinese také zvýšení mobilitiy, snížení cestovních časů, snížení nákladů a samozřejmě také emisí.
Hospodářské noviny přinesly zajímavý článek týkající se železniční dopravy, resp. rychlovlaků. „Dopravní revoluce ve Španělsku: rychlovlak přetáhl klienty aeroliniím“ Španělsko chce údajně do roku 2020 vybudovat 10 000 kilometrů rychlotratí, které protnou celou zemi a zásadním způsobem zvýší mobilitu obyvatelstva a zároveň významným způsobem sníží emise z letecké dopravy. Rychlovlaky AVE společnosti Siemens doplňují jiné evropské železnice jako italské Pendolino nebo francouzský TGV. Úryvek z článku:
„Vlaky totiž nejsou drahé: jízdenka na trati Madrid – Barcelona stojí 44 eur. Pro srovnání – letenka nyní stojí kolem 55 eur. Podle dispečerů navíc dorazí 99 procent vlaků načas. To o letadlech, která zápasí s přeplněnými koridory, není možné vždy říct. A při zpoždění větším než 30 minut vrací dráhy jízdné zpět.“ (celý článek)
Už v květnu se objevily zprávy o tom, že se v Kalifornii chystá rychlodráha z Los Angeles po San Francisco. Tehdy ještě bylo mnoho domácích obyvatel na vážkách, zda vůbec bude takový projekt, který spolkne mnoho desítek miliard dolarů, vůbec schválen. Nyní je o stavbě rychlovlaku definitivně rozhodnuto. Návrh 1A: Bezpečný, spolehlivý vysokorychlostní osobní vlak bude v průběhu následujících let vybudován. Od roku 2030 má začít vydělávat zhruba miliardu dolarů ročně, návratnost investice je údajně zaručena. Celkem půjde o 1300 km železnice, systém spojí kromě zmíněných měst také Sacramento či San Diego. Během dvou desetiletí podle obchodního plánu vytvoří 160 000 nových pracovních míst ve stavebnictví – což je jistě jeden z vítaných přínosů v době, kdy Amerika zažívá nejvyšší nezaměstnanost za dlouhá léta. Už v roce 2035 má však díky dráze existovat kolem 450 000 nových pracovních míst. Nový dopravní systém sníží závislost Kalifornie na ropě o 12,7 mil. barelů ročně a emise o 5,4 mld. tun oxidu uhličitého ročně. Zároveň „díky“ tomu nebude muset být během následujících dvou dekád vybudováno na 4800 km dálnic a pět ranvejí, což lze považovat za velké vítězství železniční dopravy jako takové (souboj o miliardy dolarů to ale jistě nebyl bezbolestný, nedělejme si iluze). Lístek z L.A. do San Franciska má stát 55 dolarů a cesta potrvá dvě a půl hodiny. Autem by stejná cesta stála 86 dolarů a trvala výrazně déle, letadlem by byla více než dvakrát dražší.
Japonská společnost Kawasaki Heavy Industries Ltd. ohlásila vývoj rychlovlaku, který se má stát nejrychlejším v zemi. Jeho jméno zní „Environmentally Friendly Super Express Train” (efSET) neboli „Superexpres šetrný k životnímu prostředí“. Maximální rychlost má dosahovat 217 mil za hodinu, tedy necelých 350 km/h. Dosud nejrychlejší japonské vlaky Šinkanzen jezdí max. rychlostí 300 km/h. Nový rychlovlak má být také tišší, šetřivější, šetrnější k životnímu prostředí. Železniční doprava v Japonsku je považována za jednu z nejrozvinutějších na světě, k čemuž má přispět i nový rychlovlak Kawasaki. Bude výjimečně lehký a aerodynamický, navíc dokáže získávat zpět energii pomocí regenerativního brzdění. Kawasaki chce mít návrh hotový do roku 2010 a později nabídnout rychlovlak také na mezinárodních trzích.
Velice zajímavé články vyšly v uplnulých dnech na webu iHNed.cz. Prodej aut v USA během srpna výrazně klesl, přináší informaci o tom, že prodej osobních i nákladních automobilů v USA se během srpna propadl velkým automobilkám jako General Motors nebo Ford nebo Toyota o dvouciferné hodnoty. Mezitím na Starém kontinentě… „Evropský parlament žádá větší podporu nákladní dopravy po železnici„. Velice dobré zprávy přicházející z Evropské unie, která se chystá výrazným způsobem posílit financování železniční infrastruktury tak, aby klesl objem nákladů přepravovaných po silnici, ale i znečištění životního prostředí. Tleskáme a chceme více mašinek, méně kamionů! Nakonec je tu zpráva o tom, že „Automobiloví výrobci přijdou o 18 miliard. Nejen kvůli koruně.“ Jde především o tuzemské automobilky, které tratí na zvyšování cen ropy, železa, ale také silné koruně.