Štítek: vysokorychlostní trati
Rusko chce spojit Evropu a USA vysokorychlostní tratí a dálnicí
Vysocí představitelé Ruska představili návrh na vybudování 20 000 km dlouhé dálnice a vysokorychlostní železnice mezi Británií a USA. Rusko se tak chce stát důležitou dopravní spojkou.
Parta snílků buduje rychlodráhu Hyperloop Elona Muska
Je tomu pár měsíců, co Elon Musk, šéf automobilky Tesla Motors a vesmírné společnosti SpaceX, publikoval 57 stránek návrhu na vakuovou magnetickou rychlodráhu Hyperloop. Řekl, že nemá čas se pustit do jejího budování a bude rád, když se toho ujme někdo jiný. A tak se i stalo.
Přednost pro tramvaje: finanční i časové úspory v MHD!
Když jste se před dvaceti lety chtěli v Praze dostat z Jindřišské na Národní třídu prostřednictvím tramvaje, nezřídka se z takovéto cesty stávala až třicetiminutová ztráta času. Dnes je Vodičkova ulice uzavřena pro individuální automobilovou dopravu a také díky preferenčním systémům pro MHD se z Jindřišské na Národní třídu dostanete tramvají linky č. 9 již za 6 minut.
Japonsko buduje nové rychlotratě Maglev s rychlostí 500 km/h
Nová vysokorychlostní trati propojí japonské metropole Tokyo, Nagoya a Osaka. Rychlovlaky maglev tam budou svištět až rychlostí 500 km/h. Japonská vláda do projektu investuje 9 bilion jenů, tedy asi 112,44 mld. dolarů.
Rychlovlaky budou v Česku až za 10 let
Železnice v České republice zaostává o 50 let. Dosud není dokončena ani modernizace původních koridorů. Zbytek Evropy i světa přitom mohutně investuje do rychlovlaků a vysokorychlostních tratí. Ty se mají v Česku podle magazínu E15 objevit nejdříve za 10 let.
Čína chce vakuové rychlovlaky s rychlostí až 1000 km/h
Čína je dnes v oblasti rychlovlaků jednou z nejprogresivnějších zemí světa. Staví tisíce kilometrů vysokorychlostních železnic. Mezi Kantonem a Wuhanem jezdí rychlostí až 350 km/h. U Šanghaje jezdí ještě rychlejší Maglev, až 431 km/h. Plány jdou ale dál: postavit vakuový Maglev s rychlostí až 1000 km/h.
Jihoafrická republika chce vysokorychlostní železnici
Země celého světa vidí ve vysokorychlostních vlacích obrovský potenciál. Teď, po kalamitě letecké dopravy způsobené něčím tak „běžným“, jako je výbuch sopky, se tahle obliba ještě zesílí. Své rychlovlaky chce po Británii, Číně a USA také Jihoafrická republika.
Británie chce vybudovat síť vysokorychlostní železnice
Francie a Japonsko dnes podle Lorda Adonise, britského ministra dopravy, představují etalon v oblasti vysokorychlostních vlaků. Rychlovlaky se stávají velkým tématem v USA, nedávno jsme přinesli také článek o rychlotratích v ČR. Teď do stejného „vlaku“ naskakuje také Británie.
Rychlovlaky a vysokorychlostní tratě v ČR – mají budoucnost?
Rádi byste se po naší krásné malé republice proháněli v pohodlných, čistých a rychlých vlacích? Tedy nejlépe „rychlovlacích“? My také. Ale zatím to nejde. Stát sice postupně začíná pouštět na železnici konkurenci, ale jen velmi, velmi opatrně. Student Agency se pere o první volná „místa“ a České dráhy nám už mezitím pěkných pár let mažou med koleb huby ohledně vysokorychlostních tratí. Dnes, když ekonomika země údajně narazila na dno, průmysl se propadl, stavba dálnic se zadrhává a konečně vychází na jevo jejich předraženost, zároveň vyplouvají na světlo megalomanské plány na propojení ČR s plánovanou celoevropskou sítí vysokorychlostní železnice.
Amerika plánuje solární rychlodráhu
Téma rychlovlaků, resp. vysokorychlostních tratí (VRT) je v poslední době čím dál tím oblíbenější. Nový americký prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký projekt stavby rychlodráhy napříč celými Spojenými státy. Těžko proto odolat další nejnovější zprávě z USA. Společnost Solar Bullet totiž představila projekt solárního vysokorychlostního vlaku z Tucsonu do Phoenixu. Maximální rychlost vlaku by měla být 355 km/h a vzdálenost necelých 190 km mezi zmíněnými dvěma městy by měl urazit během půl hodiny. Co je ale na celém projektu nejzajímavější je skutečnost, že energii pro rychlovlak by dodávaly solární panely rozprostřené nad rychlodráhou (celkem jde o 110 MW). Odhadované náklady na vybudování tak odvážného projektu jsou 27 mld. dolarů, podle některých značně podhodnocené. Zakladatelé společnosti Solar Bullet už se setkali se zástupci místních samospráv i vlády, kterým se sice nápad líbí, nicméně jeho náklady považují už tak za velmi vysoké. „Já bych k tomu řekl jen to, že pokud plánujete, plánujte ve velkém. Pokud sníte, sněte ve velkém,“ komentuje situaci Gary Hayes, výkonný ředitel asociace regionální dopravy, který nápad nehodlá jen tak zahodit do koše.
Rychlovlaky mění život ve Španělsku
Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují – ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. „My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat,“ řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. „Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování,“ dodává.
Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.
Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.