Železnice v České republice zaostává o 50 let. Dosud není dokončena ani modernizace původních koridorů. Zbytek Evropy i světa přitom mohutně investuje do rychlovlaků a vysokorychlostních tratí. Ty se mají v Česku podle magazínu E15 objevit nejdříve za 10 let.
foto: Hybrid.cz
Česká republika má jako dědictví Rakouska-Uherska jednu z nejhustších železničních sítí na světě. Někde v tehdejším císařství se ale železnice v Česku zapomněla. Svět od té doby pokročil mílovými kroky kupředu.
Země jako Francie (TGV, AGV), Německo, Japonsko (Šinkanzen), nově také Španělsko (AVE), Itálie a dokonce Turecko, investovaly do výstavby vysokorycholostních tratí. Např. ve Francii je dnes v provozu 1896 km rychlotratí, staví se 210 km a naplánováno je dalších 2616 km. V sousedním Německu je to 1285 km, staví se 378 km a naplánováno je dalších 670 km.
Cílem je zejména spojit Německo s Rakouskem a dalšími východními městy. Čína dokonce před nedávnem ukázala projekt, ve kterém navrhuje propojit rychlotratí Asii s Evropou. Něco takového je možná ještě desítky let daleko, možná z říše sci-fi. Asi tak stejně jako rychlovlaky v Česku.
Rychlovlaky a vysokorychlostní tratě v ČR – mají budoucnost?
V českém senátu včera podle deníku E15 proběhla odborná konference na téma vysokorychlostních tratí. Vystoupil tam mimo jiné současný šéf Českých drah Petr Žaluda, který údajně řekl:
„Co nejdříve musí dojít k politickému rozhodnutí o vybudování přípojky na Německo. Chci věřit, že se rozhodne ještě letos nebo příští rok. Bez toho nemá význam se bavit o rozvoji železniční dopravy, je to i otázka budoucnosti Českých drah.“
Věděli jste, že francouzský rychlovlak budoucnosti jezdil v Česku?
Deník E15.cz tvrdí, že první se začne stavět rychlotrať ve směru Praha – Mnichov, a to údajně už v roce 2018. První úseky mají být v provozu v roce 2020. Nad takovými odhady se ale dá v roce 2011 jenom usmívat.
V plánuje je přitom vybudovat v České republice vysokorychlostní železniční síť o délce 800 km, která by se měla především napojit na další evropské rychlotrasy. Náklady se mají vyšplhat během 30-40 let na 450 mld. korun. Intenzivně se má začít stavět v letech 2030 až 2050.
