Čína chce vakuové rychlovlaky s rychlostí až 1000 km/h

je dnes v oblasti jednou z nejprogresivnějších zemí světa. Staví tisíce kilometrů . Mezi Kantonem a Wuhanem jezdí rychlostí až 350 km/h. U jezdí ještě rychlejší , až 431 km/h. Plány jdou ale dál: postavit vakuový Maglev s rychlostí až 1000 km/h.   

Ani současné rychlosti Maglevu nestačí. Obrovské masy lidí se chtějí přesunovat rychle a pohodlně a v prozatím neexistuje natolik rozvinutý systém vnitrostátních leteckých linek. jsou proto přirozenou volbou. Nový plán počítá s tím, systém Maglev používaný v , i bude vylepšen o použití vakuových tubusů.

Maglev vlaky totiž v dosažení ještě vyšších cestovních rychlostí podstatně brání tření vzduchu. Nejjednodušší způsob jak se ho zbavit je tedy uzavřít celý systém do tubusu, ve kterém bude vyčerpán vzduch. Takové vlaky by pak mohly dosahovat rychlostí až 1000 km/h a možná dokonce ještě vyšších! Nicméně energetická náročnost takového provozu by byla obrovská – stejně jako cena stavby i jízdenky.

Výstavba Maglev je už tak dost drahá. Vakuové tubusy by každý kilometr údajně prodražily o další tři miliony dolarů. To však, zejména v porovnání s českými železnicemi a , zní pořád jako naprostý pakatel. Samozřejmě, je třeba brát v úvahu naprosto minimální náklady na lidskou práci a materiály v Číně.

Navíc přicházejí na přetřes také otázky bezpečnosti. Co se stane, pokud vlak a dráha zůstanou bez proudu? Jak bude řešeno zásobování kyslíkem ve vagonech? Ale tohle je Čína. O projektu rozhodne ministerstvo železnic. V nejbližších letech má probíhat v tomto směru především výzkum na akademické půdě. Pokud se podaří ověřit životaschopnost celého projektu, mohlo by se se stavbou začít už za deset let.

41 komentářů u “Čína chce vakuové rychlovlaky s rychlostí až 1000 km/h”

    1. Jasně že maglevů je v
      Jasně že maglevů je v běžném provozu i v plánech minimum. Však také maglev nemá ekonomický smysl stavět na rychlosti do 400-500 km/h, a o ty teď jde především. Protože to „konvenční“ vysokorychlostní železnice zvládne mnohem levněji a navíc šikovněji. Maglev má smysl právě až do těch vakuových tunelů.

  1. Myslím že pokud se chcete
    Myslím že pokud se chcete zbavit vlivu odporu vzduchu na pohybující se soupravu lokomotivy tak není vůbec potřeba vytvářet vakuum.Proč hned vytvářet tak složité řešení?
    Přeci pokud se v tubusu v uzavřeném okruhu rozpohybuje vzduch na provozní rychlost vlaku tak odpor vzduchu k vlaku bude nulový.
    A udržet tento vzduch v pohybu v uzavřeném okruhu musí být podstatně méně energeticky náročné než vakuové řešení.

  2. S myšlenkou maglevu ve
    S myšlenkou maglevu ve vakuu, jako nejefektivnějším druhu dopravy, jsem si pohrával už kdysi dávno na střední škole.
    Ad 1 narozdíl od letadla nemusí nabírat výšku a spotřebovávat tak obrovské množství energie.
    Ad 2 Nemá až na samotnou soupravu jedinou pohyblivou část tnz. maximální bezporuchovost.
    Ad 3 k vybuzení magnetického polštáře není třeba žádný závratný proud, jak se někteří lidé milně domnívají. Naopak energetická náročnost jeho udržování je tak nízká, že mnohokrát vykompenzuje proud spotřebovaný na překonání valivého odporu běžné soupravy.
    Ad 4 Vytvoření vakuového tunelu není tak velký problém, jako postavení tak dlouhé magnetické dráhy. Představte si dálkové plynovody… Už vám svítá? Vytvoření vakua o takovém objemu není problém. Ano energetiky náročný, ale nikoli problém.
    Ad 5 vakuum stačí vytvořit pouze jednou při zahájení provozu a pak jej jen udržovat (netěsnosti).
    Ad 6 životnost tratě se mnohonásobně zvýší, protože ve vakuu nepůsobí povětrnostní vlivy. Stejnětak stoupne i životnost soupravy. A díky rychlosti přepraví jedna souprava n-násobek pasažérů/nákladu za jednotku času. Z těchto faktů jsem vyvodil, že náklady na výstavbu budou sice enormní, ale provoz bude natolik rentabilní že se zaplatí během velice krátké doby provozu. Díky tomu bude i cena jízdenky překvapivě dostupná.

    1. Ano i tento druh možné
      Ano i tento druh možné dopravy byl řešen v 70.letech minulého století v časopise VTM (Věda a technika mládeži).

      Pokud náhodou dojde ke ztrátě přetlaku v tomto vlaku, tak na nejbližší stanici budou muset vlak odstavit, protože bude znečistěn od prasklých těl pasažérů, která se před tím nafouknou jako bubliny. A pak již nikdo bez skafandru v takovém vlaku nepojede.
      Je potřeba si zavolat na NASA, kolik takový skafandr stojí, kolik stojí jeho údržba, na jakou dobu má zásobu vzduchu, jak dlouho trvá, než se do něho člověk nakšíruje a vykšíruje se z něho (bude potřeba na každé mezistanici, kde budou vlaky zastavovat). Myslím si, že pak již nikdo takovým úsporným vlakem nebude chtít jezdit.
      Samozřejmě je ještě možnost, aby vlak s sebou táhl tlakové nádoby se vzduchem, které by však při větším úniku přetlaku ve vlaku byly hned prázdné.
      Ale snad to někdo už konečně domyslí do konce, aby jízda byla uživatelsky pohodlná a hlavně pro všechny bezpečná.
      Už to trvá téměř 50 let a stále nic.

      1. Samozřejmě, že při
        Samozřejmě, že při práci s velkým přetlakem a rychlostí zároveň je bezpečnost na prvním místě. Ale představte si co se odehrává v letadle. Přetlak, rychlost a navíc povětrnostní vlivy občas třeba střet s ptákem. I přesto vše je letecká doprava nejbezpečnějším druhem dopravy na zemi. Vše je jen o kontrole a bezpečnostních opatřeních. Pokud by byli soupravy i trať pravidelně revidovány. Bylo by možné dosáhnout vyšší bezpečnosti než u letecké dopravy. Tunel by odstranil nejen tření, ale i takřka veškerá bezpečnostní rizika. Největším rizikem je v tomto případě selhání lidského faktoru popř. teroristický útok.
        Dalším bezpečnostním opatřením by mohli být dělící přepážky mezi jednotlivými sekcemi tunelu. V případě náhlého kolísání tlaku by souprava nouzově zabrzdila a do uzavřené sekce by byla vpuštěna atmosféra.

        1. No vidíte, už se to
          No vidíte, už se to komplikuje. Přepážky, možné zemětřesení, záplavy a nevím co ještě. Než by vlak zastavil, tak již by byli všichni mrtví, takže taky nesmysl.

          Pokud je u letadla pokles tlaku v kabině, tak se taky ničím zpětně netlakuje. Vypadnou masky s kyslíkem a letadlo okamžitě zahajuje prudký manévr na sestup do výšky kolem 3000m, aby se tlak v kabině zvýšil. A ve výšce 12km není žádné vakuum.

          Ale když budou lidé možná ještě 100 let přemýšlet, tak to snad nějak do provozních zkoušek dotáhnou. Ale toho se nedožiji já a ani nikdo kdo si tento příspěvek právě přečetl.

  3. vono se taky nevěřilo, že
    vono se taky nevěřilo, že se bude lítat v letadlech z 800 cestujícími a kolik už líta A-380 🙂 , že to je drahý…
    Myslím, že to vakuum je sice zatím Sci-Fi ale opravdu železniční doprava je asi co se týče vývoje napřed jak letadla , auta a lodě. Kdo by v 80 letech věřil, že na elektriku bude lokotka jezdit 350km/h a to je nějaký ten rekord 600km z TGV, klidně mne opravte ale ty lokomotivy se předháněj rok co rok a skáče to o 100 výš v hodině. Ten Maglev začal v Německu v 90 letech s nějakejma 200 v hodině a kde je dnes?
    Jakmile se vlaky dostanou na 800 za hodinu padne letecká doprava ale to je taky z mé strany Sci-Fi 🙂

    1. Vzásadě souhlasím. Jenom
      Vzásadě souhlasím. Jenom ty 80.léta jsou mimo. Japonský rychlovlaky jezdí myslim od roku 1964. TGV jenom o pár let pozdějc.
      Pak mám poznámku k Vašemu tvrzení, že železnice má ve vývoji náskok. Neni tomu tak. Naopak je to celosvětově nejopomínanější způsob dopravy. Jenom má suverénně nejvyšší potenciál.

    2. V 80. letech už by se
      V 80. letech už by se jistě našel kdekdo, i když možná ne v ČR. Nezapomeňte, že experimentální elektrické lokomotivy překonaly 200 km/h už někdy cca 1903 a parní lokomotivy jely 200 km/h už před II. světovou válkou. Šinkansen jel 256 km/h roku 1963. TGV s plynovou turbínou jelo 318 km/h v roce 1967. To bylo celkem nasnadě, že 350 km/h půjde také. Takže roku 1979 jede Šinkansen 319 km/h a roku 1981 jede TGV 380 km/h. No a když trochu přeskočíme, tak 3. dubna 2007 jel TGV Duplex 574,8 km/h – pořád „klasika“ kolo-kolejnice.

      >>Ten Maglev začal v Německu v 90 letech s nějakejma 200 v hodině a kde je dnes?<< Dnes má rekord zhruba na stejné rychlosti jako vysokorychlostní "klasika" kolo-kolejnice, totiž 581 km/h.

    1. Asi by to fungovalo, ako v
      Asi by to fungovalo, ako v lietadle, ze by tam bol kompresor, ktory by vyrobil pretlak vo vlaku, co su dalsie zbytocne naklady. Skor by ma zaujimalo nastupovanie a vystupovanie. To by ten vlak museli dokonale utesnit, aby ludia mohli nastupit a vystupit v stanici a neprechadzali pri tom tym vakuom. !000km/h je nezmyselna rychlost pre vlak. Uplne by stacila ta polovica a to bez vakua a bez nejakych specialnych utesnenych tunelov. Si predstavte, co by sa stalo s vlakom, keby zrazu vypli elektrinu, alebo by nieco bolo na kiolajniciach. Aj ta 500 kilometrova rychlost je az-az.

      1. proti výpadku prúdu by
        proti výpadku prúdu by mohla slúžiť baterka vo vlaku. vďaka nej by vlak bol schopný dojsť po najbližší únikový východ. teda miesto kde by sa dali otvoriť dvere na tube.
        nastupovanie a vystupovanie som písal nižšie.
        prečo je pre vlak rýchlosť 1000 veľa? podľa mňa akurátna rýchlosť. polovičná rýchlosť (500) bez tuby pri danej hustote vzduchu je energeticky náročná, lebo odpor je fest veľký.
        mne sa tie vlaky fest páčia. fakt škoda, že postaviť to by bolo veľmi drahé. možno v budúcnosti ak letecký benzín bude moc drahý a lietadlá na baterky v nedohľadne to bude rentabilné.

        1. Suhlasim s tym, ze ten odpor
          Suhlasim s tym, ze ten odpor vzduchu je velky, ale vyroba vakua by to predrazila uplne rovnako, ak nie este viec, ako keby to jazdilo 500km/h bez vakua. Pri tej 1000km/h je to otazka. Mozno by sa tam vyplatilo skor pouzit nejaky typ naporoveho motora, ktory sa ale pouziva skor v lietadlach. U vlaku by bol samozrejme elektricky.

          1. vzdy ked je neico nove su
            vzdy ked je neico nove su prvotne naklady velke tak ako nutne vychytavky .. za 50 rokov sa ludia budu smiat preco sa vlastne jazdilo vo vlakoch ako teraz .. je to len uhol pohladu technika musi napredovat vyzvy su riesenia su len to treba odladit a hlavne postavit. Peniaze su len nieco co vsetkemu pokroku stoji v ceste … podla mna nech sa ten vlak rovno teleportuje ale 1000kmh neni problem urcite budu vlaky rychlejsie v buducnosti nez lietadla..

  4. A čo tak žeby nevytvárali
    A čo tak žeby nevytvárali vákuum ale by hnali vzduch tým istým smerom a takou istou rýchlosťou a celé uzavreté v tom tubuse. Neviem možno je to hlúposť ale sa mi to zdá energeticky menej náročné a možno by to fungovalo na rovnako (možno aj lepšie). Taký veterný tunel. 🙂 (možno si to nechám patentovať – a budem to volať TRANS-VETERNÝ TUNEL) heeee 🙂

    1. v čom je to nezmysel?
      v čom je to nezmysel? maglev reálne premáva a maximálnu rýchlosť dosiahol 581km/h. stačí už „len“ dať ho tubusu s vákuumom a je to. uvažuje sa o rýchlosti až 3500km/h! je to síce fest drahé, ale v europe by stačila jedna taká dráha cez celý kontinent spájajúca vybrané veľké mestá. a ani 100% vákuum podľa mňa netreba. podľa mňa stačí 60% vákua a rýchlosť 1000km/h by sa dala dosiahnúť. súdim podľa toho, že dopravné lietadlá lietajú tých 1000km/h. síce vo veľkých výškach kde je vzduch redší, ale stále dosť hustý.
      ako fakt prečo je to nezmysel? je to akurát drahé. ale v číne je práca zadarmo 🙂 takže tam si to viem predstaviť, že to aj postavia.

        1. bolo by to drahé. to som
          bolo by to drahé. to som viac krát aj napísal. letenka hamburg frankfurt stojí od 80€. myslím, že cena maglevu by mohla byť na danej trati porovnateľná.
          napr frankfurt – paríž som letenku pod 600€ nenašiel. (ale to sa mi ani veriť nechce)
          frankfurt – paríž je vzdialenosť cca 500km. ak by ju vlak spravil za 30 minút …

          vieš si predstaviť koľko by stálo vykopať tunel pod lamach? a predsa to spravili a dlhé roky boli v riadnej strate.

          realita je taká, že maglev reálne premáva. a stačí mu dorobiť tubus a môže premávať 2x tak rýchlo a ani 100% vákuum netreba.

          vzhľadom na cenu si myslím, že v europe by to bolo…drahé. ale v číne kde je práca „zadarmo“ si to viem predstaviť.

  5. poněkud nerozumím
    poněkud nerozumím poznámceo energetické náročnosti. Není to právě úspora zásadního žrouta energie při pohybu, co je motivací ke stavnbě vakouvých tunelů? Pokud je mi známo tak je to právě naopak, tření na magnetickém polštáři je nula, tření o vzduch je ve vakuu nula, žádné další mechanické odpory nejsou. Po aplikaci rekuperace při bždění (což je dávno zvládnutá technologie) nám jako jediná energetická položka zbývá pokrytí (ne)účinnosti systému, bez ohledu na dosahovanou rychlost.

    1. co vytvoření toho vakua?
      co vytvoření toho vakua? Je třeba počítat s tím, že ten tunel bude mít dost velký průřez a délka bude v řádech tisíců kilometrů, takže vakua a vakua…

      Spíš by mne zajímalo, jak to chtějí vlastně uzavřít? Jak se dostanou vlaky do vakua nebo lidi ven?

      1. vlaky budú v tube a až tak
        vlaky budú v tube a až tak sa vákuum vytvorí. ľudia nastupujú cez dvere. teda stačí, že vlak zastaví presne na určenom mieste a z tuby sa prisajú na vlak nejaké … jak to nazvať… proste otvoria sa dvere na vlaku aj na tube a medzi nimi bude tunel dlhý 10 cm.
        mňa skôr zaujíma ako vyriešia výhybky. pri magleve som videl ako je to vyriešené, ale ak by tam mali byť aj vákuuové tuby tak to si už neviem predstaviť.

              1. áno. jedine tak si to viem
                áno. jedine tak si to viem predstaviť. v jednej tube. ale to má dosť nevýhod. a presne výhybky by som zrušil. na čo? stačí jedna trať z napr madridu do paríža. a v paríži by si musel prestúpiť do druhého vlaku kebyže chceš ísť do frankfurtu a nie pokračovať ďalej na brusel.

          1. no tak z normálního tlaku
            no tak z normálního tlaku do uzavřeného vlaku ve kterém je taky normální tlak.. vlak vjede do tunelu, teda nejprve do té přetlakové komory, kde se po vjetí vlaku vytvoří vakuum a potom se přetlaková komora uvolní a vlak může vjet do tunelu, kde už vakuum je.. nevím jestli mi něco uniká nebo je to poměrně jednoduchý princip.. můžeš si to představit podobně jako zdymadla na vodním toku nebo jako toho kosmonauta.. skafandr není potřeba.. skafandr je v podstatě samotný vlak, do kterého vlezeš v normálním tlaku a potom přetlakovou komorou do vakua.. podle mě není problém..

    2. myslím, že zásadní
      myslím, že zásadní žrout energie bude samotný tubus, protože hlavně vytvoření vakua a napájení takových magnetů asi nebude úplně nenáročné.. a nemyslím si že se pomocí rekuperace vrátí nějaké závratné hodnoty energie.. zvláště pokud budou tyto vlaky jezdit obrovské vzdálenosti a asi se u toho zas tak moc nenabrzdí, takže myslím, že energetická náročnost takového vlaku je obrovská.. nemyslím si, že tato technologie se vytváří zejména kvůli úspoře energie, ale kvůli zvýšení rychlosti především…

Napsat komentář