Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Volvo tvrdí, že vyvíja palivový článok, ktorý dokáže z kvapalného paliva, ako napríklad benzínu, zúžitkovať vodík a v palivovom článku premeniť na elektrickú energiu. Toto zariadenie chce montovať do elektromobilov namiesto tradičného spaľovacieho extendéra.
Na autosalonu v Paříži potvrdil šéf automobilky Volvo Stefan Jacoby že v roce 2012 uvede na trh diesel-hybrid do zásuvky. Plug-in hybrid by měl nabídnout emise kolem 50 g/km. Jeho základem bude model Volvo V60.
V prvním čtvrtletí 2011 pustí Saab na silnice testovací elektrická auta založená na novém modelu Saab 9-3. Chce získat zkušenosti s novými technologiemi, které bude možné rychle implementovat do dalších modelů.
V rámci průzkumu českého trhu se šetrnými auty jsme pro vás otestovali další kus. Volvo C30 1.6d DRIVe vybavené systémem Stop&Start. Jedná se o nejekonomičtejší model značky Volvo. Testovací vůz, jenž se nám dostal do ruky, byl ještě v předfaceliftové verzi. Rozdíly proti nejnovejší verzi jsou však pouze kosmetického charakteru.
Göteborg Energi a Volvo Cars se dohodli na spolupráci v oblasti elektrických aut. Od letošního podzimu začne v ulicích severské metropole jezdit deset elektromobilů Volvo C30 Electric.
Zkrachovalá americká automobilka General Motors odprodala po německém Opelu další svou ztrátovou evropskou divizi, švédský Saab. Ten se „stěhuje“ domů, do Švédska, kdy jej za pomoci tamní vlády odkopil výrobce luxusních sportovních vozů Koenigsegg. Zatímco Saab dosud vyráběl kolem 100 000 aut ročně, Koenigsegg v loňském roce prodal 18 vozů.
Co tím Koenigsegg sleduje zatím není jasné. Nejspíš chce vstoupit do vyšší ligy a udělat ze Saabu automobilku se „specifickým image“. A dost možná ve velkém rozjet výrobu elektromobilů! Saab se už v minulosti chlubil hybridními koncepty, např. 9-X BioHybrid. Koenigsegg zase před časem ukázal úžasný koncept čtyřmístného sportovního elektromobilu Koenigsegg Quant. Ten je společným dílem automobilky a společnosti NLV Solar AG, využívá k dobíjení baterie solární články. Dojezd se má pohybovat kolem 500 km a dobití do plné kapacity v řádu 20 minut. Poprvé byl koncept představen na letošním Ženevském autosalonu.
Výjimečný je na vozu především povrch, kompletní šasi je totiž potaženo v tenkovrstvých solárních článcích. Regenerativní brzdy, ABS a ESP plus pohon dvěma indukčními AC elektromotory. Pohotovostní hmotnost elektromobilu je 1780 kg při výkonu 512 koní a maximálním točivým momentem 715 nm. Z 0 na 100 km/h zrychlí auto během 5,2 s a maximální rychlost dosáhne 275 km/h. Může právě tohle být úsvit elektromobilů? Koenigsegg má obrovskou výhodu – může si dovolit vyrábět opravdu drahé sporťáky, nabité těmi nejnovějšími technologiemi. Tohle může být skutečné auto budoucnosti.
„Volvo, které může natankovat elektřinu ze standardní domácí zásuvky bude realitou v roce 2012,“ píše se v tiskové zprávě společností Volvo a Vattenfall, ve které oznamují spolupráci na vývoji nového plug-in hybridu. Spolupráce začala už dříve, začátkem roku 2007, ale teď ji obě společnosti posunují na další úroveň. „Investujeme do společného průmyslového podniku pro sériovou výrobu plug-in hybridních automobilů ve Švédsku už v roce 2012. Půjde o auta poháněná elektřinou i naftou.
Společnost Move About spustila už během letošního března v Göteborgu ve Švédsku jednu z prvních služeb sdílení elektromobilů. Kombinuje tak dva z nejzajímavějších trendů v osobní i nákladní dopravě – sdílení automobilů a nástup elektromobilů. Dnes je možné si v Jeteborgu pronajmout pět elektromobilů. Během těchto dní byla podobná služba spuštěna v Oslu, hlavním městě Norska. Uživatelé služby, což mohou být jednotlivci i firmy, platí pravidelný měsíční poplatek a navíc také malou hodinovou sazbu za užívání elektromobilu. Žádný oplatek za ujeté kilometry, žádné pojištění a podobně. K dispozici je celkem 13 elektromobilů Think City. Celkově dnes Move About provozuje asi 50 elektromobilů, podle oficiálních stránek jde o největší flotilu elektromobilů na světě. Uchytí se nový způsob dopravy? U nás se prozatím pomalu začínají objevovat půjčovny aut na plyn.
Švédsko dnes patří mezi evropské a dost možná i světové premianty v podpoře alternativních typů pohonů. Aktuálně se švédská společnost Elforsk a švédský McDonald dohodli, že zahájí pilotní projekt budování dobíjecí infrastruktury pro plug-in hybridní automobily a elektromobily u těchto švédských fastfoodů. První testovací dobíjecí stanice budou vybudovány v McDonaldech ve Stockholmu. V současné době jezdí po Švédsku teprve několik stovek elektromobilů, nicméně seveřané by rádi měli na silnicích do roku 2020 přes 600 000 takových automobilů. Ty by pak měly být zásobeny elektřinou vyráběnou z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Dnes je v zemi 44% energie vyráběno ve vodních elektrárnách a dalších 47% v jaderných elektrárnách. Větrné turbíny zaujímají poslední místo s 1% podílu, zatímco biopaliva a biomasa produkují celých 9% energie.
Stejně jako chřipková epidemie před nedávnem kosila obyvatele ČR, kosí nyní ekonomická krize jednu automobilku za druhou. Jednou z prvních evropských obětí je švédský Saab, který od roku 1989 patří pod takřka bankrotující General Motors. Saab požádal švédskou vládu o ochranu před věřiteli a možnost oddělit se od krachujících GM a nadále fungovat jako samostatná společnost. Faktem je, že koupě Saabu byla pro General Motors, kteří za něj zaplatili kolem 5 mld. dolarů, vysoce ztrátovou transkakcí. GM dnes zoufale žadoní o peníze amerických daňových poplatníků – jednu dávku už dostali, teď chtějí další. Také Saab ale žádá švédskou vládu o pomoc, chce se reorganizovat a umožnit vstup soukromým investorům. Elisabeth Thand Ringqvist, mluvčí švédského ministertva průmyslu, řekl, že Saab by mohl získat pomoc v podobě záruk na půjčky skrze podpůrný balíček schválený vládou v prosinci minulého roku. Spekulovalo se dokonce o tom, že General Motors sloučí Saab se svou německou značkou Opel, ale to se podle deníku Handelsblatt nestane. Také Opel se v Německu potácí v problémech a tamní vláda řeší „co s ním“. Více například aktuálně v článku iHNed.cz Saab zápasí o přežití. Opel žádá o totéž – za 3,3 miliardy eur.
První homologovaný elektromotocykl ve Švédsku si postavila sedmadvacetiletá Eva Håkansson. Pojmenovala ho ElectroCat a na nádrž si provokativně umístila nápis, že benzín patří do minulého století. Při stavbě vycházela z motocyklu Cagiva Freccia 1990 C12R s motorem o obsahu pouhých 125 ccm a výkonu okolo 30 koňských sil. Ten byl nahrazen stejnosměrným elektrickým agregátem (72 V/300-350 A) od firmy Mars Electric. O ovládání se stará elektronika Alltrax, která bohužel neumožňuje rekuperaci.
Motocykl má sice v elektrické verzi pouze 7,5 kW, krátkodobě až dvojnásobek. Není to mnoho, ale díky jinému průběhu výkonové charakteristiky je na tom s akcelerací zhruba stejně jako konvenční předchůdce se svými 22 kW. LiFePo baterie Thunder Sky o kapacitě 4,8 kWh vystačí motocyklu až na 80 km jízdy sedmdesátkou. Maximální rychlost činí úctyhodných 100 km/h. Eva však upozorňuje, že se jedná o nekomerční činnost, a tak se s nejvyšší pravděpodobností více prototypů na silnicích neobjeví.
Hybridní automobil Toyota Prius považují mnozí automobiloví nadšenci za velmi nudné auto. Třem švédským mechanikům se ale podařilo přeměnit tento hybrid v luxusní sportovní káru, která by se klidně mohla vzpupně projíždět na jakémkoliv tuningovém srazu.
Claes Gustafson a partička kolem Classe’s Garage strávila úpravami Priuse osm týdnů a utratila při tom 184 275 dolarů. Gustafson pracuje jako automobilový televizní reportér pro švédskou stanici TV4. Ta mu jednoho dne nabídla, zda by nechtěl mít vlastní show zaměřenou na budování vlastního auta. Gustafson okamžitě kývnul s tím, že díky přirozenému citu pro ekologii (který je v severských zemích běžný) se rozhodl překopat nějakou osvědčenou ekologickou značku. Vybíral mezi automobilkami Saab, Honda a Volvo, ale nakonec skončil u Toyoty. Údajně především pro unikátní pohonný systém (Hybrid Synergy Drive), který její hybridy využívají. Čtěte dál a mrkněte na video Toyoty Prius Extreme – aneb jak si ekologické auto představují Švédi.
Mercedes-Benz Třídy B s pohonem palivovými články úspěšně absolvoval svoje první zimní testování v severním Švédsku. Při dvouciferných teplotách pod nulou se jeho bezemisní pohon v obsáhlém testovacím programu osvědčil. Značná pozornost byla věnována studenému startu. Zatímco inženýři z vývoje Mercedesu již schopnosti startování palivových článků do teplot -25°C technicky vyřešili, do středu zájmu se dostala souhra různých komponentů v reálných zimních podmínkách. V programu zimních zkoušek byly také testy dynamiky jízdy. Patřilo k nim například přizpůsobení systému stability směru jízdy (ESP) speciálním požadavkům v automobilu poháněném palivovými články. Pozoruhodné bylo zjištění, že elektromotor má zcela jiné chování jak provozní tak v oblasti regulace než konvenční motory spalovací. Zpráva je zajímavá i z toho důvodu, že právě dnes se objevily na IHNed.cz informace o tom, že Mercedes-Benz by mohl uvažovat o vybudování továrny pro nové modely třídy A a B v ČR.
Švédsko patří v Evropě mezi „ekologické premianty“. Bioethanol (