Prvé auto na svete so zápornými emisiami je tu
Na Expo 2010 v Šanghaji vystaví spoločnosť SAIC–GM v rámci témy „Zajazdi si do roku 2030“ svoju štúdiu auta s emisiami nižšími, než 0 g CO2 na kilometer. Je to začiatok novej éry pohonu?
Štítek: emise
Toyota vyšlechtila vlastní květiny pro zlepšení ovzduší
Japonská automobilka Toyota se sice zabývá především výrobou (hybridních) automobilů, ale podobně jako ostatní japonská průmyslová esa (Honda – roboti ASIMO, Mitsubishi – vše od výtahů po spotřební elektroniku či hudební nástroje) se zajímá také o jiné obory. Konkrétně o pěstování květin.
Toyota se už delší dobu snaží zefektivnit své továrny s ohledem na životní prostředí. Tedy snížit jejich uhlíkovou stopu snížením spotřeby energie, vody i materiálu. Aby pomohla čistit ovzduší kolem svých továren, vyvinula Toyota vlastní odrůdy šalvěje třešňové a gardénie, které vysadila kolem své továrny v Toyota City v Japonsku.
Citroen DS3 – první zástupce nové řady
Pár týdnů před začátkem autosalonu Frankfurt se Citroen chlubí novou modelovou řadou DS. Její první zástupce, Citroen DS3, spojuje podle automobilky „technologii a eleganci“. Co ale hlavně, je „uživatelsky přizpůsobivý“. Jinými slovy, každý zákazník si může auto přizpůsobit podle vlastní nátury například výběrem různých barev.
V nabídce budou tři motory splňující normu Euro V. Dvě HDi jednotky s výkonem 110 nebo 90 koní a tři benzinové motory o výkonech 150, 120 nebo 95 koní. Rozměry automobilu jsou 3,95 m, 1,71 m a 1,46 m na výšku. Citroen se také zaměřil na snížení hmotnosti a jak je u něho zvykem i co nejnižší emise. V tomto ohledu nejlepší diesel verze o výkonu 90 koní nabízí 99 g/km (110hp verze pak 115 g/km, tři benzinové motory mají emise od 136 do 160 g/km). O pohyb auta v noci se starají LED světla a do kufru můžete naskládat až 285 l zavazadel.
galerie: Citroen DS3
 |
 |
 |
Německo za 10 let – milion elektromobilů
Německá kancléřka Angela Merkelová společně se svým kabinetem finalizuje plány na zásadní podporu elektromobilů. Iniciativa byla představena v Berlíně ministrem průmyslu a ministrem dopravy. Podle zpráv iHNed.cz chce německá vláda „podporovat vývoj baterií, integraci sítí i výrobu samotných elektromobilů“.
Cílem je, aby se po silnicích našich západních sousedů do 10 let prohánělo na jeden milion elektrických aut. V plánu jsou proto finanční pobídky podporující nákup elektromobilů, které by měly začít platit už v roce 2012. Konkrétní data by měla být projednávána během letošního podzimu. Něměcko se, jako v historii už tolikrát, snaží dotáhnout Spojené státy a Asii, jmenovitě Japonsko. ČÍST DÁL…
Toyota má ekologickou továrnu na Priusy
Ekologická zátěž automobilů není zdaleka dána pouze jejich provozem, ale především také výrobou. „Výroba jedné Toyoty Prius způsobuje mnohem větší škody na životním prostředí než Hummeru, který vydrží v provozu třikrát déle než Prius,“ píše se v článku „Jsou hybridy ekologické?“ magazínu Osel.cz. A například podle Zprávy o trvale udržitelném rozvoji 2007/2008 společnosti Škoda Auto jsou celkové emise na jeden vyrobený vůz 5,57 kilogramu. „To jsou veškeré emise z provozu výrobního závodu. Nejde tedy jen o CO2. Jde o emise z teplárny, svařoven, ŠkoEnergo a podobně. Přesněji jde o všechny emise uváděné dle povinnosti dané zákonem o ochraně ovzduší,“ říká David Šikula ze Škody Auto v článku na webu EnwiWeb. Přitom se navíc spotřebuje kolem 1,81 MWh energie na výrobu jednoho vozu. To vše dává automobilkám důvod k modernizaci svých provozů. Některé instalují na své továrny solární panely, jako například Ferrari nebo General Motors. Toyota na to jde v domácím Japonsku od lesa. Továrna v Tsutsumi je jednou z pěti továren označovanou jako „Eco-Factories“, které mají za úkol minimalizovat dopad na životní prostředí a napomoct vyvinout ty nejlepší praktiky ekologické výroby, které by pak bylo možné uplatnit dál.
V továrně se vyrábějí modely Toyota Prius třetí generace. Střechu výrobního závodu pokrývá 50 000 m2 solárních panelů. Solární elektrárna má celkový výkon 2000 kW. Zbytek energie dodává efektivní kogenerační systém. Po celém provozu je nainstalováno úsporné osvětlení, energií se šetří v době, kdy je továrna mimo provoz, využívá se i přirozeného osvětlení slunečním světlem. Celkem 22 000 m2 továrny je pokryto fotokatalytickým nátěrem, který reaguje se slunečním zářením a uvolňuje do vzduchu aktivní kyslík zbavující okolí nebezpečných škodlivin. Aby se vyrovnala produkce oxidu uhličitého, zaměstnanci továrny spolu s místními lidmi vysadili celkem 50 000 stromů kolem celé továrny – jen v roce 2008. Podle tiskové zprávy automobilky se emise CO2 z továrny snížily v průběhu let 2003 až 2007 o 36%. Životnost ekologické továrny má být 100 let!
Vzlétlo první komerčně dostupné letadlo na elektřinu
Elektrokola, elektroskútry, elektromobily, elektrolodě a teď i elektroletadla. Na elektřinu prostě může být úplně cokoliv. Ostatně, i my jsme na elektřinu. Světově prvním komerčně dostupným letadlem na elektřinu je výrobek společnosti Yuneec – model E430.
Letecká doprava je dnes zdrojem obrovského množství emisí oxidu uhličitého a významně tak přispívá ke klimatické změně či chcete-li „globálnímu oteplování„. V současné době probíhá spousta výzkumných projektů, které se snaží vyrobit např. solární letadlo poháněné elektromotorem a solárními panely.
Dvoumístné elektrické letadlo E430 se však brzy stane prvním komerčně dostupným letadlem na elektrický pohon. Konstrukce z lehkých kompozitů dokáže poletovat vzduchem až dvě a půl hodiny, „nadoraz“ se nabije za tři hodiny. Celá tahle hračka pak stojí 89 000 dolarů, tedy asi 1,8 mil. Kč.
Rozpětí křídel letadla je 13,8 m, pohotovostní hmotnost 178 kg, maximální zatížení pro start 430 kg, výkon motoru je 54 koní. Samotná lithium-polymerová baterie váží 72 kg. Běžná cestovní rychlost je kolem 90 km/h. Aktuálně se letadélko chystá k certifikaci v Kalifornii, v prodeji by mělo být začátkem příštího roku.
Sláva! Růst emisí CO2 je meziročně na polovině.
Zajímavá zpráva přišla od Netherlands Environmental Assessment Agency. Čísla v ní obsažená totiž dokazují, že každoroční nárust emisí CO2 se loni oproti roku 2007 snížil z 3,3 % na 1,7 %. Pravda, emise oxidu uhličitého stále rostou a je možná pošetilé oslavovat pouze snížení růstu. Na druhou stranu od roku 2002 se hodnota pohybovala stále okolo 4 %, takže více než poloviční snížení lze chápat i jako úspěch.
Důvodů, proč ke snížení došlo, je celá řada. Hlavní příčinou jsou však podle NEAA vysoké ceny ropy a zpomalení světové ekonomiky v minulém roce. Zpráva však pamatuje i na zvyšující se podíl obnovitelných zdrojů a obecně rostoucí zájem o životní prostředí. Podrobnosti v článku sesterského magazínu Ekologické bydlení.
Lodní nákladní doprava – větší nebezpečí než miliony aut
Takřka neuvěřitelně zní zpráva z posledních dní o tom, že podle jistého výzkumu by mohlo 15 největších nákladních (kontejnerových) lodí světa vypouštět stejné znečištění, jako všech 760 milionů automobilů na silnicích. Je to dáno jednak velikostí motorů, téměř nepřetržitým chodem a především významně nižší kvalitou spalované nafty. Ta pro lodní motory obsahuje až 2000x větší množství síry než nafta pro auta. Například auto, které ročně ujede 15 000 km, vypustí za tu dobu do ovzduší zhruba 101 gramů oxidů síry. Dieselový lodní motor za tu dobu emituje až 5200 tun těchto látek.
Na orgány Spojených národů a Evropské unie je proto podle listu Guradian vyvíjen nátlak aby se začaly emisemi z lodní dopravy zabývat. Spojené státy americké například rozhodly podél celého svého pobřeží zavést nízkoemisní zónu v dosahu 230 mil (370 km) od pevniny. Podobný krok je očekáván od Kanady. Podle dalších studií jsou emise z lodí zodpovědné za desítky tisíc úmrtí a miliardové náklady pro zdravotnictví. Emise z lodní dopravy se začaly rapidním tempem zvyšovat v posledních 15 letech s růstem globálního obchodu a zejména vzestupem Číny. Zajímavý pohled na historii růstu nákladní lodí najdete na webu globalsecurity.org (anglicky).
Pár čísel pro zajímavost na závěr: největší nákladní lodě světa mají motory o výkonu až 109 000 koní. Celkem světové oceány brázdí asi 90 000 nákladních lodí. Zhruba 70% emisí lodě vypouštějí do 400 km od pobřeží a 85% všech těchto emisí se týká severní polokoule. Faktem také je, že některé nové lodě (nikoliv nutně nákladní) jsou budovány s důrazem na snížení emisí a především využití lehkých paliv bez tak velkého obsahu síry. Mezinárodní námořní organizace, součást OSN, ustanovila koncem minulého roku nové povinné standardy pro kvalitu lodních paliv. Díky nim by se měl obsah síry snížit do roku 2020 až o 90%.
Na dieselové emise zemře v Londýně 3000 lidí ročně
Zpráva Londýnského sněmu (London Assembly), který slouží jako kontrolní orgán tamní radnice, varuje, že Londýn potřebuje zavést další nízkoemisní zóny dál od centra města. Na znečištění ovzduší nebezpečnými částicemi vypouštěnými především dieselovými motory totiž ve světové finanční metropoli zemře každý rok kolem 3000 lidí. Emise prý přispívají k celé řadě zdravotních problémů obyvatel. Vláda odhaduje, že náklady na léčení spojené s emisemi dosáhly v celé Británii minulý rok už 20 mld. liber (asi 600 mld. korun). Rada pro životní prostředí, která je součástí Sněmu proto nyní po starostovi Borisi Johnsonovi požaduje, aby se zabýval možností využití biopaliv u veřejné dopravy a pokusil se snížit emise autobusů o 90%. Dále chce rozšíření nízkoemisních zón a elektronické informační zabule na veřejných místech, které by podávaly informace o aktuální znečištění v reálném čase. Chce také podpořit v celém městě jízdu na kolech.
CNG autobusy čistější než diesely
Autobusy s pohonem CNG mají z hlediska emisí nižší hodnoty než autobusy naftové splňující emisní normu EURO V. Podle studie Centra dopravního výzkumu produkuje pohon CNG dokonce o více než 50 % méně prachových částic než stanovuje norma EURO V. Přitom nedochází ani ke snížení výkonu, vyrábějí se CNG autobusy, které mají vyšší výkon než naftové.
Jak vyplývá ze studie proveditelnosti Centra dopravního výzkumu v Brně, zemní plyn využívaný v dopravě obecně poskytuje nižší emise CO, NOx i pevných částic (PM). Jak vyplývá z níže uvedené tabulky emisních faktorů uvedených ve studii Centra dopravního výzkumu, nejen že CNG autobusy produkují nižší emise jako jsou CO, NOx, HC aj., ale pohon CNG produkuje o více než 50 % méně prachových částic než stanovuje norma EURO V (platná od podzimu 2009).
Evropský parlament schválil emisní omezení
Evropská unie má oficiálně nové limity emisí oxidu uhličitého pro nové automobily. Evropský parlament po dlouhých jednáních a hádkách mimo jiné s Evropskou asociací výrobců automobilů (ACEA) ujednal postupné snižování průměrných emisí nově vyrobených automobilů. V roce 2015 budou muset všechny evropské automobilky prodávat portfolio automobilů, jejichž průměrné emise oxidu uhličitého nepřekračují 130 g/km. Zároveň se zavazují k tomuto cíli propracovat postupně, tj. v roce 2012 bude takto uzpůsobeno 65% nabídky, v roce 2013 už 75% nabídky a o rok později 80%. Závěrečné schválení evropskou komisí se očekává v nejbližší době. Automobilky s těmito omezeními souhlasí, nicméně „vzhledem k současné finanční a ekonomické krizi znovu naléhají na vlády a instituce EU, aby podpořily vývoj a výrobu automobilů v Evropské unii.“ Francouzský prezident Nicolas Sarkozy proti podpoře údajně nic nemá, ovšem za předpokladu, že automobilky budou vytvářet pracovní místa, a tedy i továrny, na území EU.
Irsko: 10% vozů budou elektromobily už v roce 2020
Po Německu se také irská vláda rozhodla razantně podpořit rozvoj elektromobilismu. Nabídne totiž 100% odpisy z daní pro všechny firmy, které se rozhodnou pořídit si elektromobily. Do roku 2020 díky tomu chce mít na silnicích 10% elektromobilů. Irský ministr energetiky Eamon Ryan vyjádřil přesvědčení, že Irsko se díky takovému daňovému zvýhodnění stane „testovacím centrem automobilových výrobců“. Nová opatření jsou součástí širšího programu opatření, která mají pohnout firmy k pořizování energeticky úsporných zařízení. Vláda vytvořila celonárodní komisi, která má za úkol zjistit co vše bude potřeba pro vybudování infrastruktury nutné pro rozvoj elektromobilů. Irská Státní energetická agentura (SEI) dokonce vypsala projekt v hodnotě 1 milionu eur na výzkum, vývoj a propagaci využití elektromobilů. Také nechala vytisknout brožury, které mají motoristům pomoci spočítat si náklady přechodu z benzinových nebo dieselových automobilů na elektromobily. Pokud se do roku 2020 podaří splnit 10% limit, SEI odhaduje, že by objem emisí oxidu uhličitého mohl klesnout o 350 000 tun ročně. Doprava je v Irsku zodpovědná za 35% emisí, druhý je průmysl a třetí domácnosti. Předseda SEI Brendan Halligan uznal, že než bude cíl splněn, zbývá ještě spousta práce. „Budeme muset změnit náš přístup k elektrickým automobilům a akceptovat skutečnost, že není jiné cesty vpřed,“ řekl listu Irish Examiner.
Létající hybridy – dopravní letadla na baterky?
Letecká doprava je dnes vedle té automobilové a námořní jednou z největších zátěží pro životní prostředí. Letadla především ve vzduchu, ale i na zemi pálí obrovské množství paliva, výsledkem čehož jsou tuny oxidu uhličitého. Výrobci letadel se snaží snížit emise i spotřebu například využitím biopaliv, případně experimentováním s palivovými články nebo tekutým vodíkem. Společnost WheelTug, odnož větší firmy Chorus Motors, však přichází s řešením. Vyvinula totiž elektromotor, který může být využit pro popojíždění letadel na rampě – není tedy nutné ani využívat tahače, ani zbytečně pálit palivo v obrovských turbínách. Například pokud elektromotor Wheeltug zabudujete do téměř 150 tun vážícího Boeingu 737, může to ušetřit až 100 kg paliva za jediný let, čímž se dá následně ušetřit asi 500-1000 tun CO2 na jedno letadlo za rok. Další výhodou je ovšem i nižší opotřebení brzd, snížení časové náročnosti na letišti a další. Celkově, říká Isaiah Cox, ředitel WheelTug, se dá ročně ušetřit 60 000 dolarů.
V Evropě emise klesají, USA značně zaostává
Respektovaná autorita v oblasti analýzy automobilového trhu, společnost JATO Dynamics, provedla stejně jako v minulém roce průzkum zaměřený na emise a spotřebu nově pořízených vozů prodaných v Evropě, Japonsku a USA. Zatímco výsledky prvních dvou jmenovaných trhů vykazují podobné hodnoty, americké automobily mají emise v průměru vyšší o 85%.
Jako vzorek pro Evropu posloužilo pět největších místních trhů, a sice trhy Francie, Německa, Itálie, Španělska a Velké Británie. Zde došlo k meziročnímu snížení emisí u všech prodaných osobních automobilů o 3%. Průměrný nový evropský vůz tak za rok vyprodukuje (počítáno pro 12 000 mil/rok) 3,26 tuny CO2. Japonci si vedou o malinko lépe s abolutní hodnotou 3,10 tuny CO2, ale hůře v poklesu, který činil bezmála 2%. Absolutní hodnota pro USA potom činí neuvěřitelných 5,77 tuny CO2 za rok! Bohužel se nepodařilo dohledat hodnotu z minulého roku, podle které by bylo možné vypočítat změnu.
Zajímavá je také skutečnost, jakým způsobem jednotlivé trhy takových hodnot dosahují. Zatímco Evropa vděčí relativně příznivému výsledku oblibě dieselových motorů na velmi vysoké úrovni, Japonsko vede díky prodeji malých aut s motory o objemu, který je u nás běžný spíše pro motocykly. Američany pak spojuje touha po co nejsilnějším trucku a levnější pohonné hmoty, které tuto touhu zatím ne a ne zvrátit.
Peking zavádí přísná dopravní omezení
Čína a životní prostředí, to je téma stejně velké jako Říše středu sama. Peking byl dlouhou dobu „výstavním kouskem“ v negativním smyslu – velkoměsto zamořené emisemi, dusící se smogem a výfukovými plyny z milionů automobilů a především dopravních zácp. Ani nedávné Olympijské hry se neobešly bez omezení dopravy, která přesto nepřinesla příliš povzbudivé výsledky – šlo o krátkodobé omezení. Nyní začaly v Pekingu platit nová dopravní omezení, jejichž cílem je dostat ze silnic na 800 000 automobilů. Hlavním cílem je podle oficiálních představitelů města samozřejmě snížení znečištění ovzduší. Dvouměsíční omezení během Olympiády a Paralympiády znamenalo odstranění dvou milionů automobilů ze silnic a 120 000 tun emisí. Minulý měsíc se na 400 000 obyvatel města zúčastnilo diskuse nad tím, zda tato omezení ponechat – polovina byla pro. Podle nového zákona tak budou moct na silnice v určité dny pouze auta, jejichž poznávací značka končí tím správným číslem. V pondělí jsou to například značky končící jedničkou nebo šestkou. Nový zákon prozatím poběží ve zkušební lhůtě až do 10. dubna 2009. Peking se snaží také podporovat zaměstnavatele, aby umožnili zaměstnancům pracovat z domu, případně flexibilně podle situace. Zlepšení se dočká také hromadná doprava, například do roku 2010 přibude dalších 100 km metra, do roku 2015 už má být pod Pekingem 561 km metro linek.