Česko chce urychlit stavbu rychlotratí, stavět se má už od roku 2025
Nedávno jsme informovali, že Česko má plán na vybudování vysokorychlostních tratí. Poslanci ho ale chtějí urychlit a tlačí, aby se začalo stavět už v roce 2025.
Štítek: rychlotratě
Hyperloop: Elon Musk odhalil podrobnosti nové dimenze dopravy
Dlouho očekávané odhalení projektu Hyperloop proběhlo v uplynulých hodinách. Elon Musk, šéf Tesla Motors, SpaceX a předseda SolarCity, dal volně k dispozici podrobný 57stránkový dokument ve kterém vysvětluje co je vlastně Hyperloop a kolik by celá ta legrace stála.
Japonsko připravuje nový 500 km/h rychlovlak
Japonsko patří už několik desítek let k zemím využívajícím rychlovlaky zcela běžně. Proto si může dovolit přemýšlet už i o jejich modernizaci. Takto se například má do roku 2027 vybudovat nová vysokorychlostní trať mezi městy Tokyo a Nagoya. Vlaky tam budou jezdit rychlostí až 500 km/h.
Čína má nejrychlejší rychlovlak na světě
Zpráva s tak zábavným titulkem neminula snad žádné z tuzemských novin. Říše středu, která se má stát novým hegemonem světové politiky a ekonomiky 21. století, se v poslední době o svůj mediální obraz stará více než dobře. Zablokování jednání na klimatické konferenci v Kodani umě svedla na Baracka Obamu. O uzavření dohod o zemním plynu se svými západními středoasijskými sousedy taktně mlčela. A svůj nový rychlovlak naopak staví všem na odiv.
Amerika plánuje solární rychlodráhu
Téma rychlovlaků, resp. vysokorychlostních tratí (VRT) je v poslední době čím dál tím oblíbenější. Nový americký prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký projekt stavby rychlodráhy napříč celými Spojenými státy. Těžko proto odolat další nejnovější zprávě z USA. Společnost Solar Bullet totiž představila projekt solárního vysokorychlostního vlaku z Tucsonu do Phoenixu. Maximální rychlost vlaku by měla být 355 km/h a vzdálenost necelých 190 km mezi zmíněnými dvěma městy by měl urazit během půl hodiny. Co je ale na celém projektu nejzajímavější je skutečnost, že energii pro rychlovlak by dodávaly solární panely rozprostřené nad rychlodráhou (celkem jde o 110 MW). Odhadované náklady na vybudování tak odvážného projektu jsou 27 mld. dolarů, podle některých značně podhodnocené. Zakladatelé společnosti Solar Bullet už se setkali se zástupci místních samospráv i vlády, kterým se sice nápad líbí, nicméně jeho náklady považují už tak za velmi vysoké. „Já bych k tomu řekl jen to, že pokud plánujete, plánujte ve velkém. Pokud sníte, sněte ve velkém,“ komentuje situaci Gary Hayes, výkonný ředitel asociace regionální dopravy, který nápad nehodlá jen tak zahodit do koše.
Rychlovlaky mění život ve Španělsku
Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují – ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. „My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat,“ řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. „Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování,“ dodává.
Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.
Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.