Obliba tarifů nabízejících takzvanou „zelenou“ elektřinu, jejichž výběrem mohou Němci z vlastní kapsy podporovat politiku své vlády zaměřenou na odchod země od jaderné a uhelné energetiky, klesá.  

Podle zprávy společnosti Greentech Media dosáhne americký trh pro skladování energie v letošním roce zřejmě dvojnásobného růstu oproti období let 2013–2017. Stane se tak i díky technologiím umělé inteligence.  

Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil.  

Spotřeba elektřiny v České republice loni vzrostla. Vyhnal ji ekonomický růst. Většina českých firem a průmyslových podniků přitom tvrdí, že šetří.  

Největší brzdou rozvoje světové energetiky je, že lidstvo dosud neumí ve velkém skladovat elektřinu. Od roku 1882, kdy byla postavena první přečerpávací elektrárna, jsme se v řešení tohoto problému příliš neposunuli.  

Pokud chce Evropa do poloviny století významně snížit své uhlíkové emise, neobejde se bez výrazné elektrizace.  

V polovině roku 2015 překvapivě vstoupil ČEZ do německé společnosti sonnen vyrábějící domácí baterie. Teď ho následuje nizozemský ropný gigant Shell.  

Na Zemi žije téměř miliarda lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Podle nedávno zveřejněné studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je postup elektrifikace planety pomalejší než předpokládá program Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (tzv. Světová banka).  

Elektromotory tvoří kolem 80 % spotřeby elektrické energie v průmyslovém sektoru, díky čemuž jsou hlavním cílem opatření na úsporu energie.