Statistiky prodeje elektromobilů v ČR za rok 2012

Asociace elektromobilového průmyslu (ASEP) skrze předsedu Jaromíra Marušince dala dohromady parádní statistiky prodejů alternativ v České republice. Najdete tam nejen elektromobily, ale i CNG, hybridy a LPG. Prodeje jdou výrazně nahoru.

Alternativní pohony si v České republice postupně budují základnu
foto: Hybrid.cz

Statistiky oficiálního prodeje elektromobilů v ČR za rok 2012 jasně ukazují, že prodej alternativ je výrazně na vzestupu. V datech nejsou zahrnuty přestavby, např. od firmy EVC Group, ani individuální dovozy, například Peugeot 106, Peugeot Partner, Nissan Leaf, ani některé firemní prodeje mimo české dealery.

“Přesto je 89 kusů ročním prodejním rekordem,” říká Jaromír Marušinec, předseda ASEP. “Nejprodávanější byl Peugeot iOn s 52 ks a Citroen C-Zero s 26 ks,” dodává k výsledkům roku 2012. My jen dodáváme, že je to ze strany ASEP skvělý počin.

statistika prodejů alternativních aut v ČR ASEP 2012

Statistika prodejů aut s alternativním pohonem (CNG, LPG, hybridy, elektromobily) v ČR

Pojďme vypíchnout některé zajímavosti: v autech na jasně vede Volkswagen s 329 vozy následovaný automobilkou Fiat. Předpokládáme, že obou případech jde primárně o obří dodávku pro Českou poštu.

V oblasti LPG vede překvapivě Auto, za ní je Dacia. Hybridy pochopitelně opanovala Toyota, resp. Lexus. Celkově se v roce 2012 prodalo v České republice 362 hybridních aut, 470 aut na CNG, 514 aut na LPG a 89 elektromobilů. Celkově jde o 1434 vozů na alternativní pohon.

ASEP, Jaromír Marušinec

8 Comments on “Statistiky prodeje elektromobilů v ČR za rok 2012”

  1. Cekal jsem ještě menší
    Cekal jsem ještě menší číslo .
    Taky tam nejsou elektro scootříky a elektrokola .Právě elektrokolo je pro mnoho lidí první krůček k individuální elektro dopravě a také je cenově nejdostupnější .Na silnicích potkáváme čímdál víc elektokol a starší lide si je pochvalují ze jim pomáhají v pohybu .Rybáři zase že nesmrdí od benzínu a ryby lépe berou. Starší lidé v tomto překvapují protože patří ke konzervativní skupině, která je nedůvěřivá a nové technologie spíše odmítá. Nedůvěra pomalu ustupuje .Prodeje stoupají.

  2. Je to strašně málo,
    Je to strašně málo, český řidič si radši koupí dieslovou oktávku a zbohatlík audi 4,2 TDI 4×4 nejlépe v úpravě safari,severní pól. Je mi z toho smutno jak jsou češi málo vzdělaný a bezohlední vůči planetě.Dle mého názoru by třeba po Praze mělo jezdit nejvíce hybridů,včetně taxi a elektrických Smartů.Tak daleko jsme ale ještě nedospěli.SMRAD,HLUK to je to pravé.

      1. OZE a jádro
        OZE a jádro nezatracuju.

        Oboje má svá specifika a oboje jsou dobré technologie. Co zavrhuju je používání nevhodným způsobem. OZE je výborný zdroj energie pro elektromobily, nabíjet baterie lze o nestabilními výkony. Jádro je zase výborný zdroj pro baseload = to jest ohřev TUV, topení atd. prostě předvídatelné odběry.

        Ale to co se děje teď je hrůza – aplikovat OZE pro baseload pásmo je děsivé. A ty zk…. zelení mají nulové vzdělání, takže jim nedochází, že každý takovýto zdroj musí mít někde záložní elektrárnu (obvykle plynovou), která je roztočená, přifázovaná do sítě a čeká na tyhle výpadky. Takhle se s energií nezachází. To je nehorázné plýtvání zdroji.

        Teď jen doufám, že se Evropa vzpamatuje a začne zdroje používat tam, kde to bude mít smysl a případně další pozitivní synergické efekty.

        1. To mne vždy dojme, když tu
          To mne vždy dojme, když tu zastánce OZE staví do role hlupáků a odpůrci se jim snaží vysvětlit, jak si to přečetli v nějaké marketingové studii energetické lobby, že vedle každé OZE stojí ještě druhá záložní fosilní elektrárna.

          Takže jak je to s tím zálohováním Vážený. Nezálohuje se zdroj ale kapacita. V síti jsou tzv. systémové služby, které zálohují VŠECHNY!!! zdroje. To znamená že i jaderná elektrárna má, světe div se, svoji zálohu, protože čas od času vypadne. A kapacita těchto systémových služeb je spočítáná obvykle na největší zdroj, který může vypadnout najednou.V ČR je to zatím stále ještě Temelín. Takže záloha běží, i když v síti není jediá větrná elektrárna.

          Během nějakých pouhých 7 let se námitky odpůrců větrných elektráren změnili z počátečních – „je to směšné, nikdy to neposkytne žádný smysluplný výkon“, k “ panebože rozvrátí to celou soustavu“. Zvláštní posun. Dobré je, že i když je to zcela opačné trvzení, stále to umožňuje být odpůrcem.

          1. Já jsem zastáncem OZE.
            To

            Já jsem zastáncem OZE.

            To jste mě zřejmě špatně pochopil. Já jsem zastáncem OZE, ale nejsem (zřejmě ke své škodě) fanatik, který říká jenom OZE.

            Když se podíváte na realitu ČR, na podmínky co tu máme, tak zjistíte, že v našich podmínkách jsou OZE extrémně nespolehlivé. Nejsme v severním moři, kde vítr fouká pravidelně a lze ho predikovat. A to se nezmiňuju o adaptaci větrných elektráren do mořských proudů – to už je zcela ekologická a plnohodnotná náhrada všech zdrojů elektřiny – dokonalé OZE. Kdybych bydlel v GB, tak bych chtěl všechny existující elektrárny nahradit větrem a vodou – tam na to je potenciál a GB není natolik velká, aby se nedalo pokrýt elektrickým vedením.

            Jenže my jsme v ČR, v zemi, kde vítr fouká jenom 2/3 roku. Bioplynové stanice nedodají výkon co potřebujeme, spalovny odpadu také ne, sluneční energie je dostupná v cca 40% času a nejméně v zimě.

            Běžnou spotřebu máme přes 10GW trvalého odběru – vedení ze severního oceánu by jenom na ztrátách ztrácelo cca 2GW (ta trasa je 3000km dlouhá) a vybudovat takovéto vedení by mělo cenu srovnatelnou s dostavbou Temelína.

            Uhelné elektrárny neuznávám jako dobrý zdroj, plynové také ne. Uhlí a plyn mají být suroviny pro chemický průmysl a ne je jen tak spalovat.

            Takže mi teď nahoďte nějakej rozumnej argument pro podporu OZE v ČR, Bavorsku, Rakousku, Slovensku. Zkrátka v zemích, které jsou na tom geograficky podobně jako ČR

      2. Stát by měl hlavně
        Stát by měl hlavně pomáhat v budování infrastruktury dobíjecích stanic .
        Mezínárodní odborníci by se měli konečně domluvit a stanovit
        -jednotný světový dobíjecí konektor .
        -jednotný světový systém identifikace zákazníka
        Vybrat nadčasové ,nejlepší,řešení pro celosvětové použití.Vlády musí zákonem nařídit jeho použití.

        Když to jde např. u platebních karet tak proč né u dobíjecích stanic .
        Zatím to vypadá že si budeme muset sebou vozit několik redukcí a identifikačních čipu.Čím déle se toto bude přehlížet tím nákladnější bude sjednoceni. Jestli k němu někdy dojde? Každý si hraje na svém písečku a tvrdí že má nejlepší řešení protože neexistuje mezinárodní schválený jednotný standart.

Napsat komentář