Umělec, výtvarník a aktivista Alfred Twu začal v roce 2009, když prezident Barack Obama odhalil plán na vybudování vysokorychlostní železnice skrze USA, pracovat na mapě jak by asi tato síť mohla vypadat. Během následujících čtyř let ji výrazně vylepšil.
foto: Alfred Twu
Opravdu zajímavých výsledků ale Alfred Twu dosáhl teprve v okamžiku, kdy umístil svou mapu – vlastní představu sítě vysokorychlostní železnice protínající Spojené státy americké – na Facebook. Okamžitě se z ní stala virální záležitost, kterou sdílely tisíce lidí.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Rychlovlaky pro Austrálii: interiér lepší než letadlo či luxusní auto
Japonsko buduje nové rychlotratě Maglev s rychlostí 500 km/h
“I díky takové odezvě jsem se rozhodl založit petici za to, aby Bílý dům takový systém rychlodráhy zafinancoval,” vysvětlil Twu magazínu Mashable. Po týdnu měla petice 27 528 podpisů.
Občanská aktivita i umění
Jak jeho mapa vznikala? Podle Twua nejde jen o jeho fantazii. “Trasy jsou založeny na různých studiích vládních úřadů a lobbystických skupin,” řekl magazínu. Při tvorbě mapy se zároveň inspiroval designem map metra a podle toho byla např. volena i barevnost.
Mnoha Američanům a nejen jim zní plán na rychlovlaky, které budou skrze celé USA svištět rychlostmi kolem 350 km/h, zní pořád ještě jako vzdálená pohádka. Zatím se pochopitelně stále jedná více o myšlenkový koncept.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
2030: Spojené státy mají kompletní síť rychlovlaků
Amerika začíná budovat vysokorychlostní železnici
Rychlovlaky a vysokorychlostní tratě v ČR – mají budoucnost?
Existují nicméně názory, že už mezi lety 2030 až 2050 by první trasy rychlodráhy mohly fungovat. V tomto ohledu jsou USA výrazně pozadu proti celému zbytku světa – Evropa a Asie už rychlovlaky dávno využívají.
USA pozadu
Vysokorychlostní železnice se dokonce buduje i v Africe v Maroku a plánuje se také v Jihoafrické republice a na středním východě – v Saudské Arábii. Mezitím v USA už několik desetiletí preferují raději leteckou vnitrostátní dopravu.
Odhadované náklady budování sítě rychlovlaků ve Spojených státech se pohybují mezi $1 až $2 biliony dolarů. Zní to jako obrovské množství peněz, ale pokud se rozloží do 40 let, znamená to roční výdaje $25 až 50 mld.
1-2b USD je vela?!
Kolko
1-2b USD je vela?!
Kolko stala ich posledna vojna kvoli rope? 🙂
USA je v těžbě ropy
USA je v těžbě ropy takřka soběstačné a výhledově jí začne dokonce vyvážet, takže vést války na druhém konci světa kvůli ní opravdu nemusí.
what?
what?
Usa jsou největším
Usa jsou největším dovozcem ropy na světě, takže by kvůli ní války klidně vést mohly. Nemá to ale co dělat se sítí rychlovlaků 😀
USA dováží jenom něco
USA dováží jenom něco přes 10% svojí spotřeby fosilních paliv, z toho většinu tvoří ropa. Uhlí už vyváží teď, zemní plyn během pár let a vzhledem k nově objeveným ložiskům a technologiím těžby se očekává, že za nějakých 10-15 let začne dokonce vyvážet i tu ropu. A to bez započítání vlivu případného rozšíření elektromobility.
A proč toto téma tahá pod článek o rychlovlacích se zeptejte anonyma nahoře, na kterého jsem reagoval.
Většinou se ty války
Většinou se ty války nevedly kvůli ropě, neboť na to můžete mít v dnešním světě vliv i bez toho aby jste financovali takové šílené vojenské dobrodružství. Jedna z teorii je, že Irák byl hlavně kvůli nesmyslné touze Bushe a jeho „neocons“ porádců po nastolení nového řádu v oblasti blízkého východu a je možné že i pod velkým vlivem Izraele (AIPAC a další lobbystické organizace). Ovšem o tom můžeme vést dlouhé a bezpředmětné debaty, přičemž ta ropa tam vždy bude hrát roli. A taky nemusím mít pravdu 🙂 Jinak k ceně samotné války se vyjadřuje poměrně slušně Wikipedia: http://en.wikipedia.org/wiki/Financial_cost_of_the_Iraq_War
No k tématu. USA jsou ve vysokorychlostní železniční dopravě zoufale pozadu. Jediná dá se říci vysokorychlostní trať je Northeast corridor na východním pobřeží mezi Bostonem a Washingtonem D.C. http://en.wikipedia.org/wiki/Northeast_Corridor
Což je fakticky rekonstruovaná trať se smíšeným provozem, příměstských osobáků a nákladním vlaků, tedy různě rychlých, což má vliv i na kapacitu trati. Ale zase je tam maximálka 241 Km/h. Jinak souhlas s tím, že místo nesmyslných vojenských dobrodružství mohly jít nemalé sumy z federálního rozpočtu právě do železnic, prospělo by to mnohem více.