2030: Spojené státy mají kompletní síť rychlovlaků

poněkud… zaostaly. V oblasti . . A několika dalších. Teď to ale chtějí napravit. Tamní asociace navrhuje do roku 2030 vybudovat kompletní, více než 27 000 km dlouhou síť spojující všechna populační centra napříč federací.  


Smělý to plán má začít už v roce 2015, kdy má fungovat první v spojující , , a . Kromě toho by měly vzniknout ještě obdobné systém rychlovlaků v metropolitních oblastech kolem měst , , Atlanta a .

„Nové budou k dispozici 80% Američanů do 25 let, a to za cenu kolem 500 mld. dolarů.“ – Ray LaHood, ministr dopravy Spojených států amerických

Kompletní síť rychlodráhy by se měla budovat v celkem čtyřech fázích až do roku 2030. Cílem je revitalizovat nastartováním výrobního sektoru (který už dnes v USA prakticky neexistuje) a tvorbou nových pracovních míst. Zároveň mají rychlovlaky přinést významné snížení závislosti na a .

rychlovlaky - vysokorychlostní železnice Spojené státy americké 2030

Národní systém vysokorychlostní železnice má být vybudován v tom nejlogičtějším pořadí. Asociace proto vytipovala 10 metropolitních oblastí od kterých se začne hvězdicovitě rychlodráha budovat a v konečné fázi se jednotlivé hvězdice propojí.

Rychlovlaky schopné cestovat rychlostí až 350 km/h mají propojovat největší americké města v celonárodní síti. K tomu by měla navíc vzniknout příměstských s max. rychlostí 176 km/h, která bude propojovat menší města s hlavními metropolemi a „svážet“ zájemce o rychlodráhu.

Navíc má být celý rozsáhlý železniční systém doplněn dalšími komponentami systému jako jsou regionální dráhy, rychlodrážní tramvaje, běžné , () a (). Výsledkem má být integrovaná šetrná doprava, která Američanům umožní snadno a rychle se dopravovat po celé zemi. Velmi šetrně k .

Vysokorychlostní železnice navíc má přinést cestujícím i celému státu řadu výhod. V současné době např. cesta vlakem z Chicaga do St. Louis trvá 5,5 hodiny. Rychlovlakem bude trvat 2 hodiny. Automobilové každý rok Ameriku stojí podle posledních odhadů 87 mld. dolarů. Spotřebuje se v nich zcela zbytečně 10 599 mld. litrů benzinu. A cestující v nich stráví 4,3 mld. hodin – tedy jeden pracovní týden na každého cestujícího.

To vše by mělo díky národní síti rychlodráhy alespoň částečně opadnout. Navíc tak výrazně klesne závislost na dovozu ropy. Se vzestupem a a faktem, že rychlovlaky jsou poháněny elektřinou to bude navíc znamenat obrovské plus pro a kvalitu ovzduší. Sníží se také objem , která jej zatěžuje hlukem i splodinami.

US High Speed Rail Association, Midwest High Speed

16 komentářů u “2030: Spojené státy mají kompletní síť rychlovlaků”

    1. V tom se bohužel asi
      V tom se bohužel asi neshodneme. V USA např. prakticky neexistuje ponětí o možnostech využití biomasy (strávil jsem tam tři týdny cestováním po několika státech, setkáními se zástupci místních samospráv). Ta přitom patří, i mezi odpůrci větrné či solární energie, k velmi perspektivním obnovitelným zdrojům energie. S velmi efektivními pobřežními větrnými elektrárnami se tam teprve začíná, zatímco v Evropě už se staví od roku 1991.

      1. Pokud nebudes z el. energie
        Pokud nebudes z el. energie pochazejici ze solaru ci vetrnne vyrabet vodik a ten skladovat(nemusito byt jenom vodik, muze to byt cokoliv co se da skladovat) tak je tento zpusob vyroby na dve veci.

        Solar? Jak me doda energiu kdyz se treba dnes na konci listopadu vratim domu a svete div se v 18:00 neni svetlo….

        Vetrnna? Svete div se je normalni ze vitr nefouka, takze borecek u soustruhu nebo za pocitacem si rekne „nu kaslu na to dam si kourovou, jak dlouhou? nevim dokud nebude foukat se nepracuje“….

        Se nedivim, ze vas nikdo v USA neposlouchal, je videt v USA nejsou tak vybrakovani politici jako bursik aspol u nas.

        Obnovitelne ano, co zeleni prosazuji tj. solar a vitr bez moznosti uskladneni je mrtva vetev.

        1. Výroba vodíku, resp.
          Výroba vodíku, resp. je určitě zajímavé téma. Ale jak jsem psal v příspěvku, i mají proti pozemním větrníkům/solárním elektrárnám řadu výhod a patří proto dnes k těm perspektivnějším typům obnovitelných zdrojů. Samozřejmě, otázka ukládání takto vyrobené energie je nasnadě a i tímto směrem se vývoj a výzkum ubírá, dokonce i v českých zemích.

          1. Protoze, se sem tam pohybuju
            Protoze, se sem tam pohybuju okolo biomasy muzu prohlasit, ze je to reseni pro maximalne 5 kdyz budu optimisticke 10 procent domacnosti na vyrobu tepla. Jedna moznost jak toto procento zvysit je to co planujui Nemecke university, lepe receno na jedne bavorske universite. A to udelat smlouvu z rusama a vyuzit velke plochy u nich neobdelavane plochy kde tuto biomasu vypestovat, ale vzdy to bude o tom maximalne uspokojit rodinne domy jakmile to bude i pro prumysl je energie tak malo ze je to spise vtip.

            Co se tyka vetrniku, problem neni u pobreznich, ze by jenom obcas nefoukali, ale spicky. Proste prenosova sit na to stavena neni, a kdyz budes mit spicky tak se zhrouti. Viz. pred 3/4 rokem Polaci zdelili Nemecku, ze but to vyresi nebo prerusi jakykoliv prenos el. energie mezi Polskem a nemeckem. A tento rok to same zdelila Ceska Republika nemecku take. Duvodem byli vetrniky at v polach nebo na pobrezi.

            Muj pohled technika co se pohybuje v oboru? Pokud nebudem vetrem vyrabet vodik(nebo cokoliv jineho na skladovani-prikladem je u precerpavacka), tak vitr a solar jsou mrtve vetve (muzou se ozivit,ale zatim….)

  1. Podle mého názoru není
    Podle mého názoru není jiné cesty při trojúhelníku pohodlí cestujících-dolar/kilometrkilogram-bezpečnost…
    Jedině železniční doprava je schopna dosáhnout nejlepších parametrů v dopravě.
    Sice se automobilová doprava snaží automatizovanými berličkami o větší bezpečnost, ale rychlost pro automobil (tedy lidsky přízenou plechovou krabici) větší než 70 km/h je pro obvyklý provoz čistý hazard.
    Doufám, že ty rychlovlaky budou i v USA řízeny (většinově) automaticky a že tak konečně vybudujeme společnost pro 22. století.
    Jestli je můj odhad správný má Indie už vlastní plány na rychlovlakovou dráhu?

      1. Já si myslím, že právě
        Já si myslím, že právě nejlepší předpoklady pro rychlovlaky (pozemní hromadná automatizovaná doprava-ať už v jakékoli šílené formě v rychlostí nad 240 km/h) má největší předpoklady (se současným rozložením obyvatelstva a zdrojů) jen v USA, Číně a právě Indii…
        Evropa se čím dál více stává muzeem světa, nebo jeho úřednickou zombii (přijedete(-dostanete razítko(pokud Vás úředník pustí)-)-uvidíte (-dostanete povolení (pokud Vám úředník povolení vydá)-)-zaplatíte (za to, co úředník schválil, že můžete vidět, jíst, pít, dýchat… -)-odjedete(-dostanete razítko (pokud Vás úředník pustí)))
        Myslím si, že v roce 2030 to bude Evropa, která bude ráda, že je ráda:-)

        1. Nebyl jsem nikdy osobně v
          Nebyl jsem nikdy osobně v Indii, ale četl jsem několik zážitků různých cestovatelů. Jedním ze společných témat byly tamní úředníci – dědictví slavné koloniální éry, kteří tam sami sebe považují za polobohy a bez jejichž blahosklonného razítka/podpisu/odkývání nic neprojde. Takže s tou přebujelou byrokracií bych se zdaleka neomezoval jen na EU. Stejně tak jako máme pocit, že v Česku už nemůže být hůř, leckterý občan sousedního Německa by vám nejspíš mohl o byrokracii vyprávět své.

          1. Myslím si ale, že ochota
            Myslím si ale, že ochota úředníka (množství peněz) v EU a v Indii pro vytoužené razítko zvláště při tak „bohulibé“ (staví to miliardář) činnosti jako je stavění rychlodráhy bude jistě jiná než (úředník v EU ve své tuposti nezná svoji cenu a cenu razítka, úředník v Indii rád (za pevnou měnu) najde cestu)…
            Také jsem nebyl v Indii, vlastně jsem neprošel ani úřednickou mašinérii v jiných než českých zemích….ale myslím si, že Indii můžu nazvat anarchií (kápni mi trochu ze svého bohatý…), EU systém (zachovej nám, Hospodine, naše teplá místečka a štedrý důchodový systém i našim dětem univerzity a další vyspělé výdobytky spotřebního charakteru-najdeme proto jakýkoli důvod, globální oteplování, jistě brzké shledání s mimozemšťany-viz scinet, prostě všechno).
            Ale nevím, jak civilizovaným (úřednicky vykleštěným) státem Indie vlastně je….

          2. Indické úředníky a
            Indické úředníky a indickou byrokracii rozhodně nelze považovat za dědictví koloniální éry. Je to dědictví prvních padesáti let existence samostatné Indie, která ač demokratická (v určitém smyslu slova) se řídila sovětským vzorem, tj. všechno bylo organizováno centrálně a vše bylo zregulováno. No a Indie díky tomu padesát let přešlapovala na místě.

Napsat komentář