Nová vysokorychlostní trati propojí japonské metropole Tokyo, Nagoya a Osaka. Rychlovlaky maglev tam budou svištět až rychlostí 500 km/h. Japonská vláda do projektu investuje 9 bilion jenů, tedy asi 112,44 mld. dolarů.   

Spojené státy americké vsadily místo železniční dopravy na leteckou a osobní automobilovou. Jak se ukazuje, zejména v zimě to může být problém. Vláda Baracka Obamy chce protlačit vybudování celonárodní sítě vysokorychlostní železnice. Jeho ministr dopravy Ray LaHodd říká, že půjde o významné dědictví současné generace.   

Spojené státy poněkud… zaostaly. V oblasti obnovitelný zdrojů. Dopravy. A několika dalších. Teď to ale chtějí napravit. Tamní asociace vysokorychlostní železnice navrhuje do roku 2030 vybudovat kompletní, více než 27 000 km dlouhou síť rychlovlaků spojující všechna populační centra napříč federací.  

Země celého světa vidí ve vysokorychlostních vlacích obrovský potenciál. Teď, po kalamitě letecké dopravy způsobené něčím tak "běžným", jako je výbuch sopky, se tahle obliba ještě zesílí. Své rychlovlaky chce po Británii, Číně a USA také Jihoafrická republika.

Ide o najväčší dopravný projekt v histórii. Žlté čiary na mape ukazujú, kade bude viesť budúca železnica. Čínu bude spájať nielen s Iránom a Indiou, ale dokonca sa priamo napojí na európsku vysokorýchlostnú sieť. Je teda možné prejsť z Pekingu priamo do Londýna, a to rýchlosťou cez 250 km/h. Naproti tomuto projektu vyzerá byť japonský železničný systém Šinkanzen malý a bezvýznamný. pokračování

Francie a Japonsko dnes podle Lorda Adonise, britského ministra dopravy, představují etalon v oblasti vysokorychlostních vlaků. Rychlovlaky se stávají velkým tématem v USA, nedávno jsme přinesli také článek o rychlotratích v ČR. Teď do stejného "vlaku" naskakuje také Británie.   

Rádi byste se po naší krásné malé republice proháněli v pohodlných, čistých a rychlých vlacích? Tedy nejlépe "rychlovlacích"? My také. Ale zatím to nejde. Stát sice postupně začíná pouštět na železnici konkurenci, ale jen velmi, velmi opatrně. Student Agency se pere o první volná "místa" a České dráhy nám už mezitím pěkných pár let mažou med koleb huby ohledně vysokorychlostních tratí. Dnes, když ekonomika země údajně narazila na dno, průmysl se propadl, stavba dálnic se zadrhává a konečně vychází na jevo jejich předraženost, zároveň vyplouvají na světlo megalomanské plány na propojení ČR s plánovanou celoevropskou sítí vysokorychlostní železnice.  

Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují - ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. "My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat," řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. "Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování," dodává.

Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.

Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.

Teprve nedávno byl v Kalifornii schválen velký projekt rozvoje nové rychlodráhy napříč celým západním pobřežím. Už ten byl propagován jako jedna z možných cest skrz ekonomickou krizi. Nyní prezident Barack Obama předstvil plán celonárodního rozvoje rychlovlaků v USA. "Moje návrhy rychlovlaků povedou k inovacím, které změní způsob cestování v Americe," řekl Obama. Nedávno schválený záchranný balíček poskytne na tento záměr celkem 8 mld. dolarů plus jednu miliardu každý rok po dobu pěti let. Tyto zdroje půjdou do jednotlivých států, které za ně vylepší stávající železniční spojení a připraví půdu pro vysokorychlostní vlaky. Obama se tak chce přiblížit Evropě a zejména státům jako je Francie, Španělsko, případně také Japonsko. Zde se projekty vysokorychlostní železnice rozvíjejí už desítky let. "Čína, kde tahle služba začala teprve před dvěma lety, by mohla mít více vysokorychlostních tras než jakákoliv jiná země za pouhých pět let," upozornil americký prezident. Obamův návrh počítá s kratšími i delšími koridory o celkové délce téměř 1000 km, kde by vlaky cestovaly rychlostí až 240 km/h. Aktuálně zveřejněná studie společnosti IBM upozorňuje, že během následujících pět let bude na celém světě utraceno kolem 300 mld. dolarů na vysokorychlostní dráhy. "Abychom mohli být v 21. století konkurenceschopní, potřebujeme vyrovnanou dopravu, která nám umožní rychle a efektivně přepravovat lidi, zboží a obchod - a která sníží počet aut na našich silnicích," řekl guvernér státu Oregon Ted Kulongoski. Rozvoj rychlodráhy přinese také zvýšení mobilitiy, snížení cestovních časů, snížení nákladů a samozřejmě také emisí.