Štítek: německo

elektrokola na akci E-bike Brno 2008

Německo, Nizozemí, Čína – ráj pro elektrokola

- 4 komentářů

Dle informací holandských oborových cyklistických organizací RAI a BOVAG převýšil loni počet prodaných elektrokol v Nizozemí loňské předpoklady. Prodalo se zde za rok přes 140.000 kusů elektricky asistovaných kol. V Německu to bylo více než 100.000 kusů. V letošním roce předpokládá německá cyklistická asociace ZIV nárůst o 30%.

Předpoklady letošních prodejů v celé EU – 300.000 budou pravděpodobně výrazně překonány (hovoří se až o 0,5 milionu elektrokol), vzhledem k tomu, že prodeje jen v Německu a Holandsku, kde je poptávka velmi vysoká, činí bezmála čtvrt milionu kusů.

šrotovné v České republice?

Zavede Česká republika šrotovné?

- 10 komentářů

Tzv. „šrotovné“ či „šrotovací prémie“ anebo také „ekologická prémie“ je nejnovějším evropským výmyslem jak podpořit skomírající prodej automobilů. Zavedení šrotovného v Německu výrazně oživilo poptávku po nových malých automobilech, mimo jiné napříkla Škoda Auto opět zvýšila výrobů vozů Fabia. Také problémy stíhaný Opel zaznamenal meziročně nárůst prodeje koncovým zákazníkům o 50 procent.

Podobný úspěch mělo zavedení šrotovného také na Slovensku. Německá vláda nyní přemýšlí o navýšení prostředků určených ke „stimulaci prodeje automobilů“, stejně tak Slovensko. V Německu však údajně zatím nepadne časový limit pro čerpání státní prémie, a to do konce tohoto roku. Kancléřka Angela Merkelová prosadila tento návrh po dohodě s vicekancléřem za sociální demokracii (SPD) Frankem-Walterem Steinmeierem. Každý kdo si koupí nový vůz a nechá sešrotovat nejméne devět let staré auto dostane prémii 2500 euro (necelých 70 000 korun).

O zavedení šrotovného se nyní diskutuje také v českých vládních kruzích. Mělo by být jedním z léků na vleklou ekonomickou krizi. Podle návrhu ČSSD má být na šrotovné vyčleněno až 5 miliard korun ze státního rozpočtu. Ačkoliv NERV (Národní ekonomická rada vlády) zavedení šrotovného nedoporučila, ČSSD má vzhledem k nedávnému pádu vlády mnoho šancí jej prosadit. Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí, je proti. Podotýká, že stát po lidech chce, aby se dál zadlužovali na úkor velkých automobilových koncernů.
šrotovné v České republice?
Zavedení šrotovného už v minulosti podporoval i Martin Říman z Ministerstva průmyslu a obchodu. Šéf ČSSD Jiří Paroubek si podle dnešního vydání MF Dnes myslí, že šrotovné má ekologický i ekonomický význam. ČSSD navrhuje příspěvek až 2000 euro pro každého, kdo si koupí nový vůz do ceny 1,5 mil. Kč a jehož emise nepřekročí 160 g CO2/km. Staré auto musí být nejméně deset let staré. Protože je dnes mezi lidmi poptávka především po malých vozech, je hranice 160 g/km u oxidu uhličitého nastavena až příliš benevolentně, ale přesto jde o zajímavý návrh. Jak se na zavedení šrotovného v ČR díváte vy? Mohlo by se šrotovné – nebo v budoucnu nějaká podobná dotace – stát cestou k prosazení alternativních pohonů?

Saab – další oběť krize

- Přidat komentář

Stejně jako chřipková epidemie před nedávnem kosila obyvatele ČR, kosí nyní ekonomická krize jednu automobilku za druhou. Jednou z prvních evropských obětí je švédský Saab, který od roku 1989 patří pod takřka bankrotující General Motors. Saab požádal švédskou vládu o ochranu před věřiteli a možnost oddělit se od krachujících GM a nadále fungovat jako samostatná společnost. Faktem je, že koupě Saabu byla pro General Motors, kteří za něj zaplatili kolem 5 mld. dolarů, vysoce ztrátovou transkakcí. GM dnes zoufale žadoní o peníze amerických daňových poplatníků – jednu dávku už dostali, teď chtějí další. Také Saab ale žádá švédskou vládu o pomoc, chce se reorganizovat a umožnit vstup soukromým investorům. Elisabeth Thand Ringqvist, mluvčí švédského ministertva průmyslu, řekl, že Saab by mohl získat pomoc v podobě záruk na půjčky skrze podpůrný balíček schválený vládou v prosinci minulého roku. Spekulovalo se dokonce o tom, že General Motors sloučí Saab se svou německou značkou Opel, ale to se podle deníku Handelsblatt nestane. Také Opel se v Německu potácí v problémech a tamní vláda řeší „co s ním“. Více například aktuálně v článku iHNed.cz Saab zápasí o přežití. Opel žádá o totéž – za 3,3 miliardy eur.

Loremo

Loremo chystá tři modely, už letos!

- 3 komentářů

Loremo je německá společnost zabývající se vývojem revolučního, velmi lehkého automobilu, který se už minulý rok představil na autosalonu ve Frankfurtu a zároveň je jedním z účastníků soutěže Automotive X Prize. Firmě jde práce od ruky, a tak už letos chce představit tři prototypy a zahájit ostré testování na silnicích. Tři prototypy proto, že každý z nich bude poháněn odlišným typem alternativního pohonu. Loremo EV bude čistý elektromobil. Pro jeho sériovou produkci už je údajně vše připraveno a může začít každým měsícem. Sportovnější verze Loremo GT je vybavena (proti původně předpokládanému dieselu) dvouválcovým zážehovým motorem německé výroby o obsahu 850 ccm. Loremo GT půjde do výroby už tento rok a poskytne výkon 45 kW. Tvůrci automobilu obhajují přechod od dieselu k benzinu především jednodušší legislativou, možností pozdější jednoduché konverze na CNG či LPG, menší váha i menší rozměry motoru a také nižší cena. Třetí verzí úsporného vozu Loremo je hybrid vybavený 700 ccm benzinovým motorem a spotřebou 1,9 l/100 km.

Německo chce milion elektromobilů do roku 2020

- Přidat komentář

Ve dnech 25. a 26. listopadu 2008 se v Berlíně konala konference Nationale Strategiekonferenz Elektromobilität čili „Národní strategická konference o elektromobilitě“. Německo se podle toho, co bylo na konferenci prezentováno, hodlá stát evropskou jedničkou v oblasti elektromobilů, oprostit se od energetické závislosti (což je však trochu v rozporu se vzrůstající závislostí na zemním plynu z Ruska), a vyrábět veškerou elektřinu pro své elektrické automobily z obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2020 chce mít Německo na silnicích jeden milion elektromobilů a plug-in hybridů. Dnes tamní silnice brázdí zhruba 46,1 milionu automobilů. Jedním z těch, kdo na konferenci vystoupili, byl také německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel, který ve své prezentaci doslova řekl, že „Německo by se mělo stát vůdčím trhem elektromobility“. Dále vystoupil také ministr dopravy, zástupci ministerstva financí či zástupci státních i soukromých vědeckých institucí. Matthias Wissman, prezident Německé asociace výrobců automobilů zdůraznil, že budou třeba také vládní incentivy, které podpoří rozvoj elektromobilismu. Konference se samozřejmě účastinili také zástupci průmyslu, společností jako BMW (Mini E), Daimler (elektrický Smart) či Volkswagen (Golf Twin Drive). Německá vláda také zdůraznila podporu výzkumu technologií lithium-iontových baterií ve firmách jako Bosch, BASF a dalších. Všechna opatření, o kterých se na konferenci mluvilo, by se měla stát součátí nových legislativních opatření v nejbližším příhodném období.

Elektromobil Smart ED v projektu e-mobility Berlin

Daimler a RWE společně elektrifikují Berlín

- 1 komentář

Automobilka Daimler AG a energetický gigant RWE se v Berlíně spojili, aby společně spustili projekt „e-mobility Berlin“. Do běžného provozu bude na testování nasazena více než stovka elektromobilů v podobě druhé generace Smart ED („Electric Drive“ – elektrického Smartu) a vozů Mercedes třídy A, využívajících lithium-iontové baterie. Aby bylo možné elektromobily ve městě bez problémů využívat, vybuduje RWE 500 veřejných dobíjecích stanic.

Spoluprací s energetickou společností chce Daimler vybudovat systém, který následně bude k dispozici a plně funkční také běžným Berlíňanům. Obě společnosti nazývají „e-mobility“ největším světovým projektem propagujícím elektromobily jako řešení problémů životního prostředí, ale o něčem takovém můžeme se dá lehce polemizovat. Každopádně se jedná o velmi záslužný projekt i přesto, že elektřina v dobíjecích stanicích nebude zdarma, ale automaticky se započítá podle identifikačního čísla řidiči právě toho kterého elektromobilu.
Elektromobil Smart ED v projektu e-mobility Berlin
Německo zjevně hodlá začít elektromobily zapojovat do každodenního života svých občanů velmi brzy, podobně jako Norsko, Dánsko, Portugalsko a celá řada dalších evropských zemí, nemluvě o Japonsku. Sériová produkce elektromobilů Daimler má začít v roce 2010 a do té doby se dobíjecí stanice jistě rozrostou daleko za hranice Berlína.

Berlín, Kolín, Hannover – bez katalyzátoru vjezd zakázán

- Přidat komentář

Německá velkoměsta Berlín, Hannover a Kolín zakázala do svého centra vjezd všem automobilům, které nejsou vybaveny katalyzátorem nebo filtrem pevných částic v případě dieselů. Aby auta mohla vjet do centra, musejí být vybavena přelepkou potvrzující tuto skutečnost. Německo se snaží být zas o něco zelenější, což je v tomto případě jen dobře (narozdíl od vypínání jaderných elektráren). Centra měst ve všech třech případech zdaleka nezahrnují pouze historická centra. Až do konce ledna mají obyvatelé Berlína možnost si přelepku pořídit, od ledna už budou pokutováni 400 eury za nepovolený vjezd. Podobnou politiku v současné době zavádějí také některá italská města a přemýšlejí o ní další evropské metropole. Doufejme, že brzy to bude například i Praha a další česká města.

Volkswagen investuje do výzkumu lithium-iontových baterií

- Přidat komentář

Baterie. Jediný zádrhel, na kterém je dnes zaseknutý rozvoj nejen elektromobilů a dalších nových způsobů dopravy, ale i přenosných počítačů a dalších zařízení. Uvědomují si to i velké společnosti, a tak investují do výzkumu. Německý koncern Volkswagen aktuálně spojil své síly s celou řadou dalších německých průmyslových gigantů s cílem vyvinout nové, lepší typy lithium-iontových baterií. Součástí aliance, kterou podporuje i německá vláda, jsou dále společnosti jako BASF, Bosch, Evonik Degussa, Li-Tec a STEAG. Společně v průběhu následucjících let investují zhruba €360 milionů do vývoje vysokokapacitních lithium-iontových baterií.

zdroj: autobloggreen

Němci o neomezenou rychlost nepřijdou. Zatím.

- Přidat komentář

Návrh německých sociálních demokratů (SPD) zvedl vlnu nevole nejen u odborníků, ostře proti je především veřejnost. Německého unikátu, neomezené rychlosti na , se nechce zříci většina řidičů. Odborníci praví, že průměrná rychlost na německých dálnicích činí 117 km/h a omezení několika rychlejších úseků nepřinese znatelný efekt. Navíc jsou prý dálnice z hlediska hustoty dopravy třikrát bezpečnější než ostatní . Snížení maximální rychlosti na 130 km/h se tak nekoná. Zatím.

Loremo: spotřeba 1,5l/100 km

- 2 komentářů

Německá automobilka představila revoluční dieselový automobil stejného jména, který se může pyšnit spotřebou 1,5l/100 km a emisemi 50g CO2/km. To je asi nejméně, kolik může motor na klasická paliva dosáhnout.

Konstruktéři Loremo šetřili kde se dalo, především na váze. Nikde není ani o gram navíc. Jako motor slouží automobilu buďto turbodieselový dvouválec o výkonu 20 koní, který z 0 na 100 km/h zrychlí za 20 sekund, nebo tříválec s výkonem 50 koní, který už je rychlejší a zvládne to za devět sekund.

V každém případě ale dosahují motory spotřeby kolem 1,5 l/100 km, a to se u benzinových/dieselových motorů jen tak nevidí. je zatím ve fázi testování a do prodeje se nejspíš dostane teprve během roku 2009. Prohlédněte si kompletní galerii vozu Loremo.

Elektromobil Reva se začne prodávat v Německu, Rakousku

- 2 komentářů

Indický do města se brzy začne prodávat v , a . Už nějakou dobu je dostupný v Anglii, před časem byl pro nesplnění certifikace zakázán v . Základní verze má dojezd 70 km, high-end model až 150 km. je vybaven klasickými olověnými akumulátory, které mohou být plně dobity během osmi hodin, na 80% je dobijete za 2,5 hodiny. Maximální rychlost je 64 km/h, a tak se elektromobil Revo skutečně hodí pouze maximálně do města.

6 milionů hybridů v Evropě do roku 2020

- Přidat komentář

Wolfgang Reitzle, ředitel německé energetické skupiny Linde, která se mimo jiné zabývá vývojem vodíkových technologií, vyslovil na automobiové konferenci v Německu prognózu, podle které bude v Evropě do roku 2020 jezdit šest milionů hybridních vozů.
Odhaduje, že v současné době brázdí světové silnice asi půl milionu hybridů, což je dáno zejména minimální infrastrukturou. Pokud se má infrastruktura zlepšit, stálo by to podle Reitzleho čtyři miliardy dolarů – to by stačilo na výstavbu evropské sítě 2800 vodíkových pump. Zárověň upozornil, že by Německo mohlo v nástupu vozů poháněných palivovými články zaspat.