Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Plnokrevným elektromobilům se v Číně dosud příliš nedaří. Elektrokola, elektroskútry i elektrické rikšy jsou běžné. Elektrická auta se ale prodávat nedaří. Přesto chce Peking vybudovat v Říši středu do roku 2020 přes 10 mil. dobíjecích stanic.
Čína je dnes v oblasti rychlovlaků jednou z nejprogresivnějších zemí světa. Staví tisíce kilometrů vysokorychlostních železnic. Mezi Kantonem a Wuhanem jezdí rychlostí až 350 km/h. U Šanghaje jezdí ještě rychlejší Maglev, až 431 km/h. Plány jdou ale dál: postavit vakuový Maglev s rychlostí až 1000 km/h.
Zpráva s tak zábavným titulkem neminula snad žádné z tuzemských novin. Říše středu, která se má stát novým hegemonem světové politiky a ekonomiky 21. století, se v poslední době o svůj mediální obraz stará více než dobře. Zablokování jednání na klimatické konferenci v Kodani umě svedla na Baracka Obamu. O uzavření dohod o zemním plynu se svými západními středoasijskými sousedy taktně mlčela. A svůj nový rychlovlak naopak staví všem na odiv.
Americký prezident Barack Obama před nedávnem schválil postupné snižování průměrné spotřeby nově vyráběných amerických automobilů až na 35,5 MPG, tedy zhruba 6,6 l/100 km. Spojené státy jsou dnes silně závislé na dovozu ropy a toto by mělo jak pomoct tuto závislost snížit, tak i zlepšit kvalitu ovzduší. Podobně je na tom však Čína. New York Times informují, že čínská vláda má plán, podle kterého by se měla průměrná spotřeba v Číně vyráběných automobilů snížit do roku 2015 o 18%. Přitom už dnes mají osobní automobily vyráběné v Číně nižší průměrnou spotřebu než ty americké, zejména proto že jsou menší a tedy i lehčí. Nově zaváděná daňová opatření navíc kladou na nízkou hmotnost a spotřebu ještě vyšší důraz. Ačkoliv Čína byla do roku 1995 co se týká ropy soběstačná, dnes už zhruba tři pětiny své spotřeby musí dovážet – většinou ze zemí s nestabilním politickým režimem. Velkým problémem je navíc v Říši středu znečištění ovzduší a životního prostředí vůbec. An Feng, hlavní architekt současných omezení spotřeby, odhaduje, že do roku 2015 by měla průměrná spotřeba čínských aut klesnout až k hodnotě 5,6 l/100 km. Nová opatření by podle očekávání mohla výrazně pomoci především domácím výrobcům, protože zahraniční automobilky do Číny dovážejí především větší a luxusní (a tedy i těžší) auta s vysokou spotřebou paliva. Už dnes ale automobilky z Německa, Japonska či Koreje plánují malé, lehké automobily s nízkou spotřebou, které by se v Číně naopak mohly stát hitem.
Zatímco se evropské země jako Španělsko, Francie, Dánsko a navíc třeba i Austrálie a Izrael pomalu připravují na masivní nástup elektromobilů, samotné automobilky podle všeho vidí mnohem větší potenciál v Říši středu – Číně, potažmo i v dalších rozvíjejících se ekonomikách Asie. Není se co divit. V roce 2006 bylo v Číně na 160 milionů motorových vozidel s tím, že do roku 2050 má toto číslo vzrůst na 700 milionů! Pro srovnání, v USA dnes jezdí kolem 250 mil. automobilů a Spojené státy se seč mohou snaží, aby co největší počet z nich byl alespoň hybridní. Pokud by Čína v roce 2050 skutečně dosáhla 700 mil. motorových vozidel, znamenalo by to denní spotřebu 20 milionů barelů ropy a každoroční emise 3 mld. tun oxidu uhličitého. Americké Ministerstvo energetiky nedávno vydalo zprávu, ve které se píše: „Vezmeme-li v úvahu rychlé docházení světových zásob ropy, zvýšený zájem světa o snižování emisí skelníkových plynů a geopolitické komplikace v oblasti dodávek ropy i poptávky, mohl by neřízený růst počtu motorových vozidel a slabá zlepšení v oblasti spotřeby znamenat dlouhodobě neudržitelný a nestabilní systém dopravy v Číně.“ Proto čínská vláda v roce 2007 odstartovala „Iniciativu 863“ v jejímž rámci na mnoha univerzitách a výzkumných laboratořích i soukromých společnostech začal rapidní výzkum a vývoj v oblasti elektromobilů. Právě nedávno začal pilotní projekt v jehož rámci Čína začína budovat národní síť dobíječek pro elektromobily. A před koncem letošního roku má tamní vláda podle magazínu Forbes dokončit legislativu potřebnou k masové výrobě elektromobilů. Jednou z nejslibnějších domácích firem se v tomto ohledu jeví automobilka BYD Automotive se sdílem v Hong Kongu. Do výroby lithium-iontových baterií se hrne čím dál tím více společností, včetně například naftařského kolosu Exxon-Mobil. Kromě Číny vidí odborníci dalšího „černého koně“ také v Indii, kde se nicméně brzy chystá nástup nejlevnějšího automobilu světa – problémy stíhaného Tata Nano. Rychlý rozvoj elektromobilismu se v nejbližší době samozřejmě očekává v Japonsku, kde Mitsubishi už brzy začne prodávat svůj elektromobil Mitsubishi i MiEV, případně také v Jižní Koreji.
Čína a životní prostředí, to je téma stejně velké jako Říše středu sama. Peking byl dlouhou dobu „výstavním kouskem“ v negativním smyslu – velkoměsto zamořené emisemi, dusící se smogem a výfukovými plyny z milionů automobilů a především dopravních zácp. Ani nedávné Olympijské hry se neobešly bez omezení dopravy, která přesto nepřinesla příliš povzbudivé výsledky – šlo o krátkodobé omezení. Nyní začaly v Pekingu platit nová dopravní omezení, jejichž cílem je dostat ze silnic na 800 000 automobilů. Hlavním cílem je podle oficiálních představitelů města samozřejmě snížení znečištění ovzduší. Dvouměsíční omezení během Olympiády a Paralympiády znamenalo odstranění dvou milionů automobilů ze silnic a 120 000 tun emisí. Minulý měsíc se na 400 000 obyvatel města zúčastnilo diskuse nad tím, zda tato omezení ponechat – polovina byla pro. Podle nového zákona tak budou moct na silnice v určité dny pouze auta, jejichž poznávací značka končí tím správným číslem. V pondělí jsou to například značky končící jedničkou nebo šestkou. Nový zákon prozatím poběží ve zkušební lhůtě až do 10. dubna 2009. Peking se snaží také podporovat zaměstnavatele, aby umožnili zaměstnancům pracovat z domu, případně flexibilně podle situace. Zlepšení se dočká také hromadná doprava, například do roku 2010 přibude dalších 100 km metra, do roku 2015 už má být pod Pekingem 561 km metro linek.