O umístění baterií do karosérie auta začala uvažovat automobilka Volvo již před několika lety. Se současným stavem technologie je však podobný koncept ještě mnoho let vzdálen. Podle vědců z Queenslandské technologické univerzity (QUT) však lze „bateriové karosérie“ připravit pro komerční nasazení již za 5 let.
foto: Volvo
Jedním z problémů současných elektromobilů je velká hmotnost. Již před čtyřmi letci technici z Volva přišli s nápadem využít masu karosérie jako prostor pro ukládání elektrické energie. Vyvinout vhodné baterie a začlenit je do výrobního procesu výroby karosérie je však během na dlouhou trať.
Podle vědců z QUT však lze, díky jejich průlomovému objevu, začít ukládat elektrickou energii do karosérie aut již za 5 let.
Superkondenzátory díky nanotechnologiím
Podobných prohlášení o průlomových technologiích, které dorazí za rok, dva nebo 5 let jsme slyšeli již nespočet. Otázka tedy je, zda prohlášení vědců z technické univerzity v Queenslandu je pouze marketingový tah, nebo jde o promyšlený plán.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Volvo představilo revoluční baterii – energie se ukládá do karoserie auta!
Oč jde? Vědcům z QUT se podařilo vyvinout novou generaci velmi tenkých superkondenzátorů využívající nanotechnologie. Ty sice na jednotku objemu a hmotnosti nemají tak velkou kapacitu elektrické energie jako li-ion baterie, ale jsou schopné velmi rychlého nabití a vybití.
Vědci umístili superkondenzátory – elektrolyt umístěný mezi uhlíkové elektrolyty – do velmi tenkého a silného filmu s vysokou hustotou energie. Film je možné nanést na povrch karoserie – střechu, dveře, kapotu, podlahu.
Rozjezdy, dobíjení, rekuperace
Samotné superkondenzátory sice na pohon auta nestačí, ale mohou výrazně pomoci hlavní baterii auta a prodloužit tak dojezd elektromobilů. Příkladem jsou například rozjezdy nebo zrychlování, například při předjíždění, kdy je třeba přísunu velkého množství energie.
„Vozidla potřebují extra energii pro zrychlení, a to je místo, kde superkondenzátory mohou pomoci. Maji sice omezené množství náboje, ale jsou schopni je dodat velmi rychle, což je perfektní doplněk k bateriím,“ říká doktor Jinzhang Liu, jeden z členů výzkumného týmu na QUT.
„Superkondenzátory nabízejí vysoký výkon v krátkém čase, což znamená rychlejší akceleraci vozu a dobu nabíjení pouhých několik minut, než několik hodin v případě standardní elektrické autobaterie.“
Bez toxických látek
Superkondenzátory mají menší hustotu energie než li-ion baterie. Podle doktora Liu však tomu nemusí být v budoucnu.
„V budoucnu doufám, že superkondenzátory uloží více energie než li-ion baterie a přitom si zachovají schopnost uvolňovat energii až 10x rychleji – což znamená, že auto může být zcela poháněné superkondenzátory zabudovanými v karosérii,“ vysvětluje svou vizi Liu.
„Po jednom plném nabití může takto vybavený elektrický vůz ujet až 500 km – podobně jako u benzínového auta a více než dvojnásobek u současného limitu pro auta s elektrickým pohonem.“
Obrovskou výhodou je použití neexotických a netoxických materiálů pro výrobu zmiňovaných superkondenzátorů. „Použili jsme levný uhlík, aby superkondenzátory a výrobní cena byla velmi nízká,“ říká Nunzio Motta, další ze členů vědeckého týmu.
To asi nebude mat najlepsi
To asi nebude mat najlepsi dopad na deformovany plech v deformacnych zonach, tie skraty, preskakujuce vysoke napatie, .. Pripomina mi to umelohmotnu lyzicku z vychodneho nemecka.
ad QUT: už zase?
ad QUT: už zase?
Asi se dříve dočkáme
Asi se dříve dočkáme použití baterií jako bezpečnostních prvků(nevím proč už to E.Musk nepoužil), než použití karoserie jako baterie.
Bateria ako bezpecnostny
Bateria ako bezpecnostny prvok? Ako si to myslel?
Praveze bateria sama o sebe musi byt chranena. Napr. koli uniku elektrolytu.
Mechanický bezpečnostní
Mechanický bezpečnostní prvek. Do vzpěr apod. Vepředu má Tesla nárazový profil, místo aby posunula baterii dopředu.
Ano. viděl jsem v tomto
Ano. viděl jsem v tomto duchu zaměřenou prezentaci od Mercedesu a myslím, že i Tesla o této metodě píše v jednom ze svých patentů.
Princip tkví v tom, že baterie tvoří poměrně slušnou hmotu a tím i moment setrvačnosti a pokud by se ji při nárazu podařilo vhodným způsobem vypustit/dávkovat, tak se dá energie nárazu „roztáhnout“ do delšího úseku, čímž se sníží to nejnebezpečnější a to je velikost zrychlení působící na člověka (utržení vnitřních orgánů).
Samotná realizace by byla u Modelu S vcelku snadná ovšem s jedním „nepodstatným“ zádrhelem a to, že by cca třetina objemu krabice (před i za články baterie) musela zůstat prázdná, aby měla ta baterie při nárazu kam odcestovat.