Tesla představila 2. generaci humanoidního robota Optimus, má parádní ruce!

Humanoidní robot Tesla Optimus se dostává do 2. generace. Je o 30 % rychlejší, o 10 kg lehčí a umí uchopit vajíčko.

Robot Tesla Optimus (původně Tesla Bot) je zatím spíš okrajový produkt společnosti Tesla, který má ale – minimálně podle Elona Muska – obrovský potenciál. Zájem o roboty by podle něj mohl dosáhnout dokonce 10-20 mld. kusů!

Prvotní ohlášení robota, kdy se na pódiu svíjel tanečník převlečený za robota, mnoho nadšení nepřineslo. První reálný prototyp Bumblebee ze září 2022 toho také moc neuměl. Až první genera robota Tesla Bot ze začátku letošního roku ukázala, že nějaký potenciál by tam přeci jen být mohl.

Druhá generace robota Tesla Bot je nyní vybavena všemi aktuátory a senzory navrženými přímo společností Tesla. I celkové vzezření je řádově jinde proti původním prototypům. Robot chodí o 30 % rychleji (pořád nic zázračného, ale už nejspíš použitelné) a je o 10 kg lehčí.

Nejnovější ukázka ale především zdůrazňuje robotovy nové ruce, které nemají problém uchopit a přesunout vajíčko. A na konci si roboti také pěkně zatrsají.

zdroj: Tesla

22 Comments on “Tesla představila 2. generaci humanoidního robota Optimus, má parádní ruce!”

  1. Mam dalsi nabidku na fotovoltaicke panely za super cenu. Pri odberu celeho kontejneru s 936ks panelu 425W je cena neuveritelnych 49,90 EUR/panel. To odpovida cene 0,117 EUR/W. Odvoz z Rotterdamu. FVE o vykonu 100kW by uz stacilo na celorocni autonomni provoz RD i s topenim a panely by staly necelych 290.000 Kc plus DPH.

      1. Cista plocha panelu pro 100kW by byla pouhych 460 m2. Hruba plocha na pozemku by byla samozrejme vetsi, podle rozmisteni a lokality. Pozemek by nebyl zadny problem. Jedninny problem by byl v tom, co by se dalo delat s obrovskymi prebytky behem 3/4 roku, jelikoz by musela takova FVE byt z legislativnich duvodu v ostrovnim provozu. Jak vyuzit smysluplne prebytky? Za 10 let by se dal i v CR provozovat nabijeci Hub pro EV behem letnich dnu. Ale co ted?

      1. Pro rodinny dum je potreba menic 10kW, mozna 15kW. Vetsi je zbytecny. Pri tak velke instalaci neni nutne premenovat vsechnu elektrinu na AC. Takze AC instalace by odpovidala instalaci bezne FVE u RD, teda zadne navyseni. Akorat nosna konstrukce by byla nakladnejsi. Pak je otazka, zda vyuzivat nadbytecnou DC elektrinu, nebo pripojovat/odpojovat pocet panelu adekvatne k zatizitelnosti menice a nadbytecnou elektrinu nechat ladem, nebo vyuzit DC v primotopech. Samozrejme neni mozne napojit menic 10kW na nekolikanosobne velky vykon panelu. V normalnim provoze by to nebyl zadny problem, menic si vezme jen tolik kolik potrebuje. Ale bohuzel jsou i havarijni stavy, kdy dojde v domaci AC instalaci ke zkratu. V ten moment nasaje menic veskerou nabizenou energii z paneloveho pole. A tam muze lehce dojit k pretizeni menice a shori. Teda by bylo nutne realizovat automaticke pripojovani/odpojovani sekci podle slunecniho osvitu. 100kW by davalo i v tech nejhorsich podminkach v zime jeste dostatek elektriny na denni spotrebu. U 40kW instalace by bylo nutne instalovat vetsi baterku a akumulacni nadrze. Pri tak nizkych cenach panelu bych tendoval k 100kW instalaci. Legislativni stranku ted necham stranou.
        Je naprosto evidentni, kam smeruje energetika. Panely jsou uz za smesne ceny a jen legislativa brzdi masivni a levny zdroj elektriny.

          1. Ukladat teplo do pisku je fajn. Pamatuji si od detstvi, ze na plazi se nedalo po pisku chodit jak byl od slunicka rozpaleny. A par cm pod povrchem byl docela studeny. Pisek neni dobry tepelny vodic a tak teplo zustane hezky uvnitr a neutece do okoli. Jeste by se to dalo vylepsit izolaci z mydlinove peny. Ta skoro nic nestoji a treba 1m tlusta penova vrstva by zamezila uniku. Bohuzel jen do boku a nahoru. A take nesmi byt v podzemni vode, ta by teplo odvedla.
            Ted nekdo v Nemecku obnovil ukladani energie do stlaceneho vzduchu. Investicni naklady jsou mnohem mensi nez do baterek, ale efektivita je jen 40%. Zato ulozena energie vydrzi treba nekolik let. Kdyz ma nekdo v lete velke prebytky, tak je tech 40% take dobry. Pry vyresil ochlazovani a zamrzani trysek behem expanze. U drivejsich zarizeni se trysky musely vyhrivat. Pry neni uz treba.

            1. Muzete na zahrade udelat jamu treba 1000m3 a zasypat piskem. Akorat nevim kolik by takove mnozstvi pisku s dopravou stalo. Nekdo ma piskovnu za rohem a nekde piskovny ani nejsou.
              Zalezi na maximalni a minimalni teplote pisku behem topne sezony abyste mohl urcit akumulovanou energii. Ve videu je to docela nizka teplota a existuji instalace s teplotou 1000 stupnu Celsia. Pak ulozite 20x tolik energie. Naroky na pouzite trubky jsou pak uplne jine.
              Pausalni odepsani takoveho uloziste neni teda na miste.

              1. Kolik by stála jáma 10x10x10 metrů, plus další metr na zdi a izolace kolem dokola ? 1000+ kubíků to je pro představu cca 150 tatrovek jedním směrem a pak cca 150 opačným směrem, plus desítky tatrovek na konstrukci co to udrží plus izolaci. Nestálo by to náhodou více než dům ke kterému by se to mělo přistavět?

                Ono technicky jde udělat lecos, ale je třeba taky počítat zda to dává ekonomický smysl či zda na to vůbec mám i když bych to chtěl jen jako koníček.

                1. Tak bazén díra+beton+izolace v rozměrech 15x5x2 plus technická místnost 2,5x5x2 mě stály přes milion, pokud by to mělo být hluboké 10 metrů, tak odhaduji 4 – 5 milionů. Bez technologie.

                2. Staci vyhloubit takovou diru, kde se vyrubana zem rozmisti po obvodu a vznikne val. V ramci toho pak staci nasypat pisek do jamy a nahore prikryt geotextilii a zasypat nejakou vodotesnou jilovou vrstvou. Zadny beton atd. neni potreba. U nekterych pozemku je hlina uz od prirody piscita a tudiz by ani nebylo treba kopat diru a navazet pisek. 1000m3 jsem nemyslel pro RD, ale treba pro bytovku s 5 -6 byty. Takova vec se musi resit usporne a ne z toho delat atomovy bunkr. Navic v rezimu vyssich teplot se velikost opet zmensuje. Takova vec se da lehce zvetsovat/zmensovat bez velkeho projektovani. Samozrejme to nejde pro vsechny domy v CR, ale jen v prihodnych podminkach. Pokud by bylo nutne vystavet kolem dokola nejake opevneni, tak se nabizi metoda pouzivana pro nizkorozpoctove podzemni stavby. Jedna se o obycejnou kopanou zeminu nasypanou do plastovych pytlu a navrsenych na sebe. Levne a stabilni. Prezije i zemetreseni. Earthbag house. Treba zde: youtube.com/watch?v=7py0WeiQgNk
                  Tady se zase zamerili porad stejny stouralove aby nasli cestu, proc to nejde delat.

                3. Ježíšmarijá, být chytrý jako ty, už to taky mám, ja tady jak blbec podzemní stavby betonuju a hydroizoluju a přitom stačí na zahradě vyhrabat díru, protože vůbec by mi do toho netekla voda a neměl bych z toho bažinu s tekutým pískem 😀

                4. @lavrov42. Pisu ze to nejde delat kde je podzemni voda. Z tech Earthbag lze vybudovat i nadzemni stavby jak video ukazuje. Kdyz se to udela trochu velkoryse, tak se teplo muze ulozit i do nadzemniho piskoviste. Na youtube je velke mnozstvi realizovanych staveb z Earthbag a az na praci a par pytlu a ostnateho dratu na prokladani neni nic vic zapotrebi. No a velky pozemek u domu. Idealni je kdyz je svazity pozemek, tak se da udelat zarez do svahu a cast je pod zemi a cast venku a hlavne tam neni spodni voda.

                5. Jakože na zahradě uděláte malý pahorek (něco jako megalitickou hrobku), oplácáte jí shora trochou jílu, zespoda ničím a uvnitř bude několik set stupňů celsia. Jo, to někde zkuste, to bude určitě fungovat 😉 Zemljanky s izolací jen okolní zeminy přeci taky fungovali.

                6. Jimmy, Leodendula píše „udělat velkoryse“, takže spíš má na mysli takovou soukromou sopku.

                7. pro Jimmy…. Ono je to s tím ,,ekonomickým smyslem“ trochu složitější…
                  Kdyby ti třeba nabídli levně řešení, které zabije tvé děti?… To asi ne… Ale třeba kdyby to mělo zabít tvé praprapra vnuky❓🤔

Napsat komentář