Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Neratovice, malé město nedaleko Prahy, kde sídlí známý chemický podnik Spolana, se staly hlavním sídlem výzkumu technologií vodíkového pohonu v České republice. Konsorcium několika firem a výzkumného ústavu v Řeži zde testuje a brzy spustí v ostrém provozu autobus na vodík TriHyBus a vodíkovou čerpací stanici.
Americké ministerstvo energetiky si u IBM objednalo 24 milionů hodin výpočetního času na dvou z nejvýkonnějších superpočítačů na světě. V laboratořích Argonne a Oak Ridge se výzkumníci budou zabývat vývojem nových materiálů pro lithium-vzduchové baterie. Ty by mohly umožnit zvýšit dojezd elektromobilů až na 800 km.
„Já taky vidím dobrou cestu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU,“ píše náš čtenář Dalibor u článku o nových li-air bateriích od IBM. Nanotechnologie jsou na Hybrid.cz poměrně stálým tématem a spousta nových objevů jich přímo využívá. O jejich světlé budoucnosti nyní oficiálně informuje také automobilka Honda.
„Mikroskopické uhlíkové nanotrubičky statisíckrát tenčí než lidský vlas mohou mít potenciál přenášet elektřinu rychleji, přes větší vzdálenosti s minimálními ztrátami,“ informuje automobilka v tiskové zprávě. Staronové objevy otevírají další možnosti v oblasti miniaturizace a energetické efektivity.
Mohou to být třeba menší a rychlejší počítač, ale především elektrody i superkondenzátory, elektrické kabely, baterie, palivové články, solární články, umělé svaly, kompozitní materiály pro automobily či letadla, materiály pro ukládání energie apod.
Nanotechnologie mají skutečně velmi široké uplatnění napříč mnoha obory. Hlavním cílem výzkumníků nyní je získat plnou kontrolu nad tím jak jsou nanotrubičky „pěstovány“ tak, aby bylo možné vytvořit právě takové, které bude možné prakticky využít. Honda se o nanotechnologie, konkrétně syntézu nanotrubiček, zajímá už více než desetiletí.
Výkumníci z University of St. Andrews by se mohli snadno stát jedním z našich nejdůležitějších pojítek s elektromobily budoucnosti. Před pár dny totiž představili lithium-iontové baterie s 10x větší kapacitou než je dnes běžná při zachování přibližně stejných rozměrů a hmotnosti. Zvýšení kapacity dosáhli nahrazením elektrody lithium kobalt oxidu porézní karbonovou elektrodou, která nechává lithiové ionty reagovat s kyslíkem získaným ze vzduchu během vybíjení. Výzkumníci nazvali svou baterii STAIR, její kapacita se pohybuje kolem 4000 mAh g-1. Běžně komerčně dostupná by Li-air baterie moha být už během pěti let. První prototyp se chystají otestovat v mobilních telefonech a MP3 přehrávačích. „Nový návrh má potenciál zlepšit výkonnost přenosných elektronických produktů a dát významný impuls průmyslu obnovitelných zdrojů,“ píše se na oficiálních stránkách projektu. Nové baterie by ještě ke všemu měly být dokonce levnější než ty klasické li-ion. To už zní skoro pohádkově. Není bez zajímavosti, že podobný pokrok ve vývoji Li-air (vzduchové) baterií nedávno ohlásili také vědci z Japonska.
Sesterský magazín Ekologické bydlení přináší článek „Levná solární energie konečně na dosah?“ o dvou aktuálních úspěších vědců v oblasti vývoje solárních článků.
„V posledních pár dnech se sešly dvě velmi zajímavé zprávy z prostředí vědeckých laboratoří. První pochází z Fraunhoferova Institutu, kde výkumníci dosáhli rekordní 41,1% účinnosti při konverzi slunečního světla v elektřinu.“ (celý článek)
Nanomateriály a nanotechnologie obecně zažívají poslední dobou velký mediální přetřes. Už jsme na našem serveru informovali o nanogenerátorech i nanotetechnologiích v bateriích, nyní tu máme další „nanověc“.
Vědci z americké Argonne National Laboratory testují přidávání manganových částic do klasického mixu lithia, kobaltu, niklu a mědi, čímž vytvoří nanokrystaly schopné absorbovat během nabíjení více elektronů. Tím zvyšují kapacitu baterie.
Dosavadní testy prokázaly více než zdvojnásobení kapacity s přidáním manganu. Má to ale i jednu nevýhodu: proud baterie se snížil na polovinu. Také zatím není jasné kolik nabíjecích cyklů by byly manganové baterie schopné vydržet.
Výzkumníci německé automobilky Volkswagen představili první vysokoteplotní palivový článek (high-temperature fuel cell – HTFC) určený do osobních vozidel. Měl by být méně ekologicky závadný a účinnější nežli klasický nízkoteplotní palivový článek. Běžné nízkoteplotní palivové články pracují za teploty kolem 81°C, zatímco vysokoteplotní palivové články pracují za teploty 120°C. Navíc jsou levnější, menší, lehčí a stabilnější než nízkoteplotní palivové články. Volkswagen očekává, že nové palivové články by mohly být v praxi v osobních automobilech využívány kolem roku 2020.