Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Na nizozemském Design Weeku se letos představil tamní designér a inovátor Daan Roosegaarde. Prezentoval “chytré dálnice”, které jsou šetrnější, udržitelnější, bezpečnější a intuitivnější. Navíc v noci svítí a dokážou řidiče upozornit na špatné počasí!
Projekt SARTRE je evropský výzkumný projekt. Jeho cílem je vyvinout polosamostatná auta, která budou schopna automaticky sledovat jedno vůdčí vozidlo a řadit se za něj do tzv. „silničního vlaku„. O projektu jsme si povídali s jeho ředitelem, Tomem Robinsonem.
Dálniční síť České republiky prošla v posledních 20 letech zásadní proměnou. Její historie však sahá až do období první republiky. V současné době je hotových přes 1000 km dálnic a rychlostních silnic. Stejné množství ale ještě zbývá dostavět aby dálnice v ČR byly kompletní.
Galileo se má stát konkurencí pro americký navigační systém GPS. Jeho vybudování zajistí společně státy Evropské unie. Dlouhé měsíce probíhala diplomatická jednání o tom kde bude mít Galileo hlavní sídlo. Tím byla nakonec zvolena včera Praha.
Itálie je zemí, která si může kromě mnoha jiných připsat i prvenství ve výstavbě dálnic. Tamní „autostrada“ A8 vedoucí z Milána k jezerům Como a Maggiore byla dokončena už v roce 1926. Nyní se Itálie bude moct pochlubit další novinkou. Dálnice A18 spojující sicilská města Messina a Gela bude první na světě, která využije solární energii.
Zdál se vám nápad na solární silnice jako něco z říše sci-fi? Nám taky. Jenže Scott a Julie Brusawovi to myslí vážně. Nyní získali cenu v soutěži GE Ecomagination Challenge a spolu s ní i 50 000 dolarů odměny. Tu použijí na další výzkum a nábor nových talentů.
Ačkoliv se díky vládním škrtům má výstavba dálnic v České republice výrazně zpomalit, Pražský okruh chystá novinku. Nová dvacetikilometrová část, která bude otevřena 20. září, se chlubí označením „inteligentní dálnice“.
Když jsme poprvé psali o nápadu na solární silnice, znělo to jako zajímavá, ale přesto mírně potřeštěná a vzdálená vize. Americké ministerstvo energetiky však bylo opačného názoru. Udělilo dotaci a první prototyp je na světě. Chystá se i komerční výroba. pokračování…
Nápad na přeměnu někonečných černých asfaltových silnic a dálnic v solární elektrárny, nebo obecně zdroj obnovitelné energie, není nový. Jenže až doteď zněl poněkud šíleně. Doba se však mění a co se dřív zdálo jako čiré šílenství může dnes být vcelku zajímavým projektem a podnikatelským záměrem – tam, kde k tomu jsou předpoklady.
Ekonomickou krizí těžce stižené Spojené státy americké nyní hledají cestu z krize ven a kromě obrovských finančních stimulů ji hledají i skrze inovace ve vědě a technice. Americké ministerstvo dopravy proto nyní přikleplo grant v hodnotě 100 000 dolarů začínající společnosti Solar Roadways („solární silnice„).
Budoucí automobily možná nebudou zíkávat zpět energii pouze z regenerativního brzdění, ale například také z nerovností na vozovce. Ty jsou podle všeho jedním z důležitých faktorů ovlivňujících spotřebu, ale zároveň existují možnosti jejich využití pro generování energie. Studenti na Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvořili tlumiče, které vyrábějí energii kdykoliv vozidlo vjede do rigolu nebo narazí na jinou nerovnost. Přitom dělají jízdu příjemnější než běžné tlumiče. Shakeel Avadhany, jeden z výzkumníků, odhaduje, že využitím nových tlumičů lze dosáhnout až 10% snížení spotřeby. Studenti založili společnost Levant Power Corp. s jejíž pomocí chtějí nyní produkt komercializovat. Už teď testují své energetické tlumiče na několika vozech Hummer, protože firma vyrábějící tyto velké vozy projevila o technologii zájem. Zároveň existuje podle Zacka Andersona, dalšího člena týmu, velký potenciál v armádních firmách a společnostech vyrábějících velké nákladní automobily a trucky. Neměl by ale být problém přizpůsobit tlumiče také pro menší osobní hybridní automobily nebo elektromobily. Studentům při jejich práci radil mimo jiné také profesor Yet-Ming Chiang, mimo jiné spoluzakladatel společnost A123 Systems, firmy zabývající se vývojem pokročilých lithium-iontových baterií. Mimochodem, britští výzkumníci zhruba v téže době přicházejí s podobným nápadem, jen se na něj podívali „z druhé strany“. Vymysleli „zelené“ zpomalovací prahy, které generují elektřinu.
Už jsme tu měli návrhy, které chtěly využívat proudění vzduchu podél silnic a dálnic pro pohon větrných turbín, které by pak vyráběly elektřinu. Vědec Scott Brusaw dokonce navrhoval „solární silnice“, tedy silnice pokryté solárními panely, které vy pomocí fotovoltaiky vyráběly elektřinu – silnice by tak bylo možné připojit do elektrických rozvodných sítí! A ještě tu máme Holandsko, kde silnice využívají pro vytápění. Prostě, možností využití trestuhodně opomíjených silnic je celá řada, a britská Asociace pro dopravu a životní prostředí (ETA) nyní přišla s dalším. Totiž že by silnice byly pokryty piezoelektrickými prvky, které při každém otřesu generují elektrickou energii. A protože silnice se třesou opravdu hodně, bylo by takhle možné na jednom kilometru vygenerovat až 400 kW. Že je to nápad jako ze science fiction? Ne tak docela. V tokijském metru už totiž něco podobného testují v malém. Izraelští vědci, kteří na piezoelektrických silnicích pracují tvrdí, že pokud by jimi byla pokryta celá síť britských dálnic, poskytlo by to energii pro 34 500 malých aut. Ředitel ETA Andrew Davis řekl: „Vláda předpokládá masivní posun směrem k elektromobilům a elektrickým vozům, a je možné, že samotné silnice budou pro tyto vozy poskytovat palivo – některá vozidla by mohla být dokonce zcela napájena silnicemi, po kterých jezdí.“ První testy „elektrické silnice“ se uskuteční v Izraeli už příští měsíc.
Návrh německých sociálních demokratů (SPD) zvedl vlnu nevole nejen u odborníků, ostře proti je především veřejnost. Německého unikátu, neomezené rychlosti na dánicích, se nechce zříci většina řidičů. Odborníci praví, že průměrná rychlost na německých dálnicích činí 117 km/h a omezení několika rychlejších úseků nepřinese znatelný efekt. Navíc jsou prý dálnice z hlediska hustoty dopravy třikrát bezpečnější než ostatní silnice. Snížení maximální rychlosti na 130 km/h se tak nekoná. Zatím.
Přestože jsou francouzské dálnice zpoplatněné, trpí přetížením nákladními vozy. Následný dopad na životní prostředí se nelíbí tamní vládě, která chce zavést další poplatek – ekomýtné. Pokud by poplatky byly vybírány spravedlivě dle míry negativního dopadu a vybrané peníze správně použity, jednalo by se o vcelku zajímavý nápad.
Americký stát Missouri, resp. úředníci zodpovědní za dopravu v tomto státe, připravili plán na zlepšení více než 9000 km hlavních silničních a dálničních tahů během následujících pěti let.
Kvalitnější povrch silnic, lepší značení a patníky by měly ušetřit řidičům palivo. V průměru by se měla spotřeba snížit o 2,4%, což při objemu dopravy ve státě dává nějakých 100 milionů dolarů každý rok ušetřených na palivu.