TEV: Silnice 21. století mají být automatické a bezdrátové

Před dvěma týdny Elon Musk představil svou vizi páté dimenze dopravy. Avšak mediálním prostorem nyní pluje informace o konceptu TEV. Ústřední myšlenkou konceptu je umožnit elektromobilům pohybovat se ve speciálních koridorech automaticky na libovolně dlouhých trasách.

V 21. století auta nebudou potřebovat řidiče
foto: Google

Will Jones, zakladatel iniciativy TEV, plánuje protkat Spojené státy speciálními silničním koridory pro elektrická vozidla. Elektroauta se mají v koridorech pohybovat nejen zcela automaticky, ale skrze bezdrátové dobíjení budou v koridoru neustále dobíjeny elektrickou energií.

Podle Jonese jsou veškeré technologie již dostupné. „Nejsou třeba žádné technické objevy,“ říká Jones. „Vše je otázkou inženýrství.“

Podle konceptu TEV, mají důležitá města propojit speciální silniční koridory. Trasy budou napojeny na běžnou silniční síť. Pokud se svým elektromobilem chcete využít koridor TEV, sjedete ze silnice a přijedete k vstupní bráně. Zde přes mobil nebo jiný ovládací terminál navolíte cíl cesty.

Koncept TEV
video: YouTube

Elektronický systém koridoru pak převezme kontrolu nad vaším vozidlem a nasměřuje vás do cílového místa. Nemusíte se o nic starat a můžete si vychutnat jízdu rychlostí až 193 km/h. Veškeré jízdní operace, jako dodržení předepsaného odstupu nebo napojení se na výpadovku z koridoru se dějí zcela automaticky.

Koridor TEV je určen pro osobní automobily a lehké nákladní automobily. Na cestě můžete potkat například dodávky, minibusy nebo speciální robotická taxi.

Nemusíte se také starat o dobíjení baterií. Projekt TEV počítá se zabudováním dobíjecích systémů do vozovky, takže se svým elektromobilem můžete překonávat i stakilometrové vzdálenosti.

Je jasné, že problémem není absence potřebných technologií, ale zejména finance. Jones však na svých stránkách trvá na cenové výhodnosti konceptu TEV.

Jeden kilometr americké tříproudové dálnice stojí zhruba 120 miliónu Kč (3× méně než stojí česká dvouproudová dálnice). Koridor TEV má stát stejně, ale hodinová propustnost je až 29 000 vozidel, což se rovná ekvivalentu dálnice o deseti pruzích.

Avšak stejně jako „hypersmyčka“ Elona Muska nebo solární silnice, probuzení TEV k životu není vůbec jednoduché. Nejde jen o finance, ale také o boj s vládní byrokracií, ochránci přírody nebo zavedenými zvyklostmi, ale také s kulturou cestování a silnými lobby konkurentů ze silniční, železniční a letecké přepravy.

TEV

15 Comments on “TEV: Silnice 21. století mají být automatické a bezdrátové”

  1. Jednodušší a levnější
    Jednodušší a levnější by byl systém, kdy se na STÁVAJÍCÍ vícepruhové dálnice namaluje bílá stopa, nebo se vybuduje trolejové vedení. Automatickým autům by byl vyhrazen třetí pruh a sledovala by naváděcí stopu. Odpadla by tak nejnákladnější položka budování nového koridoru.

  2. Přesně tak technický dnes
    Přesně tak technický dnes není problém téměř cokoli. Od vypnutí jaderných El. a nahrazení OZE až po takto automaticky ředitelná auta.

    Největší problém je v myšlení lidí
    Nechápu to, ale hodně lidí i v mém okolí nechce nové věci, nechce nové technologie i když jsou lepší levnější vypuštějí do vzduchu méně jedů, které pak dýcháme atd.

    Přijde mi ze jsou všichni zakonzervovaní v minulém století.

    1. Není to problém
      Není to problém technický, ale geograficko-politický… Kde se vyplatí stavět tyto silnice? Možná jen ve velkých státech jako Indie, Čína, nebo Rusko. Ostatní státy jsou podle mě příliš malé, protože auto sice pojede nejvyšší povolenou rychlostí do nějakého centra, pak ale řidič vystoupí a bude muset cestovat pěšky, nebo podstatně pomalejší rychlostí. Ve videu nejsou řešeny praktické problémy jako zatáčky, nebo ekonomika provozu. Tento systém tedy podle mě není tak “ revoluční“, jak se prezentuje, jen kombinuje vlak a auto. 😉

      1. Absolutně nechápu váš
        Absolutně nechápu váš komentář.
        Kde máte nějaký vlak? Tohle s vlakem nemá absolutně nic společného.
        Dále proč by to melo byt vhodné jen pro největší státy světa?
        Podle mě by to bylo naprosto ideální i u nás. Když si to představím tak by se úplně super cestovalo, když při cestě např do Brna bych najel na tuto silnici sundal bych ruce z volantu, nohy z pedálu a pustil film! Geniální. Bez stresu kdy mě nějaký blb sestřelí, protože si myslí, že mu patří levý pruh, atd.
        A hodilo by se to i pro kratší vzdálenosti než Brno. I do Hradce, Ústí, atd.

        1. Hodinová propustnost je dle
          Hodinová propustnost je dle článku 29000 vozidel. Tedy při 8 hodinovém (ranní a odpolední špička) pracovním dni asi 200 tisíc vozidel denně. Tedy jen opravdu velká města (10+ milionů obyvatel) potřebují tak velkou kapacitu spojení.
          Vlak (s trochou představivosti) můžete najít ve videu. Tedy kolonu vozidel jedoucí stejnou rychlostí, která se řídí sama.
          ČR je pro podobné experimenty (bohužel) zastavěna dost hustě, takže natáhnout nějakou další dálnici je velký problém.

          1. Děláte si srandu? Je tam
            Děláte si srandu? Je tam napsáno AŽ 29 tisíc, kdo říká že to musí dosahovat tělech parametrů?
            A navíc jedná se o koridor, řekl bych ze u nás by se přidal jeden tenhle speciální pruh. Kam by najížděli robotický auta.
            Vlaky jezdí po kolejích. Musíte mít hodně bujnou fantazii když v tomto systému vidíte vlak:-)
            Podle vaší definice vlaku by každá kolona byl vlak 🙂

            1. V původním příspěvku
              V původním příspěvku jsem psal, že je to kombinace auta a vlaku.
              V příspěvku je i CENA za jeden kilometr 120 milionů. Tedy z Brna do Prahy za 24 miliard korun. Což je ale zhruba 60% rozpočtu ministerstva dopravy.
              Základní otázka všech dopravních staveb, nebo i navrhování linek autobusů, vlaků je DENNÍ propustnost. A vypočtených 200 tisíc jednotek (aut, autobusů, TIR) sotva kdo v Evropě potřebuje. (Nejvyšší propustnost je na dálnici D1 asi 90 tisíc mezi Spořilovem a Chodovem)

              1. Tak to jsem úplně blbej,
                Tak to jsem úplně blbej, protože tam fakt nevidím v tomhle systemu žádný vlak, natož nějakou kombinaci vlaku a auta a to ani z dálky.

                V republice snad není nikdo tak blbej, aby stavěl něco pro tak velkou zátěž když ví že se stačí postavit přiměřeně menší zařízení.
                Nikdo není tak blbej, aby když má políčko 50×50 metrů si kupoval kombaj, ale ví, že mu stačí malotraktůrek s funkci kombajnu.
                Tak fakt nechápu, co je na tom, tak divného postavit podobný systém i v ČR, ale úměrně menší velikosti republiky.

                Rozšíření D1 o další pruhy současnou situaci nevyřeší. Řidiči jsou ji schopný ucpat i kdyby měla 8 pruhů. Ve 2 se budou honit náklaďaci a v dalších 2 pruzích je doplní osobáky.

                Naproti tomu roboticky řízený i jen jeden pruh by dokázal zprůjezdnit D1 tak že by se člověk dostal z Prahy do Brna za hodinu a to by nemusel jet ani s Topolánkovýma majáčkama.
                A stačila by současná 4-proudá dalnice.

                To že ten systém umí až 39tis. je jen jeho velká přednost co dokáže. To současné dálnice bohuže neumí, a to je práve krok vpřed který bychom potřebovali. Ne výstavbu zastaralých systému jakou jsou současné dálnice, nebo železniční koridory, které jsou už dnes zastaralé o 100 za opicema.

                Přesně jak to říkal Musk, proč se staví něco co není lepší než současný stav? Proč nepostavit něco úplně nového, co bude o úroveň výše než současný stav a navíc bude levnější, rychlejší, pohodlnější, … Současné technologie na to jsou.

                Brání tomu jen konzervativní myšlení lidi, co nemají žádnou představivost a fantazii a jsou zakonzervovaný v minulém století. A myslí si, že koleje/vlak, nebo auto je jediný nejlepší způsob dopravy co člověk doposud vymyslel. To že by se dalo postavit něco jiného už je nad chápání těchto lidí. A proto jsme tam kde jsme – 200 let za opicema….

                1. Tenhle koncept nabízí dvě
                  Tenhle koncept nabízí dvě přednosti: vyšší propustnost dálnice (způsobené jen vyšší dovolenou rychlostí) a vyšší bezpečnost. Za 120 milionů/km jsou tyto přednosti pro mě prostě MÁLO.
                  Nevýhodou by byla masivní spotřeba energie pro přepravu nákladu tak vysokou rychlostí a s tím i vysoká cena tuny přepravovaného nákladu.

                2. Vysoká propustnost =
                  Vysoká propustnost = 120
                  Menší propustnost = úměrně méně ke 120-ti

                  A vysoká propustnost není jen kvůli vyšší rychlosti, ale i kvůli neukázněnosti řidičů a možné menší vzdálenosti mezi vozidly. Hlavně kvůli neukázněnosti vznikají zácpy a vzdálenosti můžou být menší protože počítač nemá 1-sekundovou reakční dobu!

                3. Vysoká propustnost =
                  Vysoká propustnost = 120
                  Menší propustnost = úměrně méně ke 120-ti

                  V tomhle se asi neshodneme ;). Koridor i ovládání koridoru nebude záviset na rychlosti, jakou automobil jede. I dálnici je jedno, jestli se po ní jde 90kou, 130kou, nebo 150kou. Ovládací část si představuju jako brány po každých 100 metrech. Takže taky neškálovatelné na rychlosti.

  3. „…překonávat i
    „…překonávat i stokilometrové vzdálenosti. “

    Nemělo být napsané spíš „stakilometrové“? To je celkem rozdíl. 🙂

    Tohle se asi nebude líbit zbohatlíkům, kteří „potřebují“ mít velké honosné limuzíny, aby ukázali na obdiv své postavení. 🙂

    1. Nesouhlasím s tebou. Na
      Nesouhlasím s tebou. Na videu si myslím že to, co tam přijelo po tom borcovi byla zrovna limuzína. Ta nemá problém se šířkou, ale délkou a jak bylo napsáno, lehká užitková vozidla, což je pro cca 7 metrů délky. To už máš dobře vybavený karavan 😀

      Zde vidím jeden problém. Konstrukční rychlosti elektromobilů. Je zde sice rychlost 193km/hod (jako maximální samozřejmě), ovšem nedovedu si představit lehké užitkové vozidlo při rychlosti nad 150km/hod (pokud to nebudou tubusy – boční vítr, jízdní odpor).

      Každopádně mě se ta myšlenka líbí. Jezdím veliké vzdálenosti a jenom představa, že z Brna do Prahy bych si mohl odpočinout, je mi velice lákavá…

      ….

      Pokud se toho vůbec dožiju.

        1. V pohodě.
          Rychlostí u

          V pohodě.

          Rychlostí u těžkých aut jsem myslel jízdní a vzdušný odpor, ne že by vzlítli. Mám dodávky, co umí jezdit i 190km/hod, ale ta spotřeba energie, co je potřeba vyprodukovat… Jízda v těchto rychlostech s takovými vozy je potom dost kontraproduktivní.

          Velice se mi na videu líbily vozidla s reklamou FEDEX a podobně. Takové vozy zřídkakdy potřebují jet na větší vzdálenost. Pokud byste toto udělali i pro kamiony, potom by to mělo nějaký význam.

Napsat komentář