Ladné křivky z Jižní Koreje ovládly anketu Světové auto roku 2023

Elektrifikovaný streamliner je po modelu Ioniq 5 druhým modelem Hyundai v řadě, který ovládl World Car Awards. Hyundai Ioniq 6 se z 10 na 80 % nabije za 18 minut a nabízí dojezd až 614 km či funkci V2L.

Elektrifikovaný streamliner Hyundai Ioniq 6 ovládl prestižní anketu Světové auto roku, včetně kategorií Světový elektromobil roku a Světový automobilový design roku. Porota ocenila především jeho unikátní aerodynamický design a výjimečný dojezd. Výsledky ankety Světové auto roku byly vyhlášeny na slavnostním večeru na New York International Auto Show.

Porota složená ze stovky automobilových novinářů ze 32 zemí světa vybrala Ioniq 6 ze tří finalistů, uvedených na světové trhy v roce 2022. Značka Hyundai ovládla tři výše zmíněné kategorie už podruhé za sebou, vloni se stejný úspěch podařil modelu IONIQ 5.

„Model IONIQ 6 je po stránce designu skutečně jediným svého druhu. Jeho proudnicové tvary kombinují silné emoce a aerodynamickou účinnost s cílem dosažení výjimečného dojezdu,” řekl SangYup Lee, výkonný vicepresident a vedoucí Hyundai Global Design Center. “Uvnitř vozu jsme vytvořili osobní prostor s důmyslnými a uklidňujícími funkcionalitami, které, jak věříme, posouvají design elektromobilů na novou úroveň.”

Elektromobil Hyundai Ioniq 6 je druhým členem produktové řady pro elektromobily Ioniq. Naplno využívá vyhlášenou architekturu platformy E-GMP, která umožňuje 800V ultrarychlé dobíjení z 10 na 80 % za 18 minut a prostorný interiér.

S ultra nízkým koeficientem odporu 0,21 je IONIQ 6 jedním z nejaerodynamičtějších a nejúspornějších elektromobilů na trhu. Dle standardu WLTP je dojezd tohoto elektrického streamlineru 614 km a spotřeba činí 13,9 kWh/100 km (platí pro variantu s kapacitou baterie 77,4 kWh, pohonem zadních kol a 18” pneumatikami). 

Mimo široké škály další výbavy Ioniq 6 6 nabízí technologii Vehicle-to-Load (V2L), asistenční systémy a pokročilou konektivitu s bezdrátovými aktualizacemi softwaru (OTA). Prostorný a pohodlný interiér naplno využívá rozvor náprav 2950 mm a nabízí řadu moderních funkcí, jako dvoubarevné ambientní osvětlení, Speed Sync Lighting, EV Performance Tune-up a Electric Active Sound Design (e-ASD).

SangYup Lee byl navíc porotou ankety jmenován Světovou osobností automobilového průmyslu za rok 2023, za svůj přínos pro úchvatné a inovativní koncepty i sériové vozy, představené v roce 2022 – včetně modelů Ioniq 6, Kona, či pojízdné laboratoře N Vision 74. 

V plánech automobilky Hyundai – v podobě uvedení 17 nových bateriových elektromobilů včetně luxusních vozů značky Genesis – figuruje i cíl ve formě navýšení celosvětových prodejů BEV na 1.87 milionů vozů do roku 2030

zdroj: tisková zpráva

35 Comments on “Ladné křivky z Jižní Koreje ovládly anketu Světové auto roku 2023”

          1. Kdyz uz tim ukazatelem argumentujete jak brics predhani G7, tak se ptam, zda schopnost investovat do vyrobnich prostredku se posuzuje vic podle absolutniho HDP, nebo podle HDP PPP. Mozna ze zakladni potraviny stoji v zemich brics treba jen 1/3, ale plati to take u investic do infrastruktury, vystavby fabrik, nebo treba pro ceny zbrojnich systemu? Neplati.
            Tak se zase sklidni a nelzi jako lavrov.

            1. Nikoliv, platí to i u infrastruktury a průmyslu, a především u zbrojního. Neplatí to u mezinárodního obchodu a mezinárodních investic – tam země s nominálně vyšším dolarovým HDP mají výhodu. Ovšem země s vysokým HDP PPP a průmyslovou nezávislostí mohou lehce konkurovat zemím s nominálně vyšším HDP.
              Příklad z tebou zmiňovaného zbrojního průmyslu – Německo, které má vysoké HDP, ale je surovinově závislé a má vysokou cenu práce, je momentálně schopno vyrobit tank Leopard 2 za cca 15-18 milionu USD. Rusko naproti tomu vyrobí T-90M za cenu 3x – 7x nižší.

              Takže i když má Německo 2x vyšší nominální HDP, naprosto nemůže ve zbrojení Rusku konkurovat. Což je naprosto zřejmé i při letmém pohledu na průmyslovou a surovinovou základnu.

        1. No ta to není právě jednoduchá odpověď. 😀
          Když oba vše prodají a převedou na jednotnou měnu, tak bude bohatší ten z Manhattanu. Když si ale zahrají „hru“ kdo se více nají/opije, tak vyhraje ten z Magadanu.
          HDP k paritě má smysl používat spíše v porovnávání jak se lidem dobře žije v různých zemích (třeba u těch bezdomovců). Pokud, ale přejdeme na pole mezinárodního obchodu, tak má smysl spíše HDP, protože třeba továrna v Mexiku stojí úplně stejně ať ji kupuje někdo z USA nebo z Ruska.

          1. Pokud to převedeme na pole ZÁPADNÍHO mezinárodního obchodu. Jak se ale toto pole stále zmenšuje a jiná pole rostou, zmenšuje se reálná hodnota té jednotní západní měny.
            A o to se tu teď hraje. Jak západ nekrytým dolarem „uzbrojil“ východ, po osmdesáti letech nás východ postupným ukrajováním a oklešťováním uzavře v prázdných ekonomikách, kde jediným výrobním prostředkem budou rotačky na tyhle nekryté prachy.

            1. Spíše tvé zbožné přání, které se možná někdy stane, ale nikdo se toho nedožijeme.

              „západní mezinárodní obchod“ 😀
              Jakože ve „východním mezinárodním obchodě“ prodá Číňan továrnu Indovi za jinou cenu než Rusovi jenom proto, že jeho země má jiný HDP k paritě? Asi charita. 😀

              1. Nevím jak to je ve „východním mezinárodním obchodě“, ale v tom „západním“ je běžné, že např. škodovka prodávala do španělska oktávku levněji než na domácí trh, takže se vyplácelo ji dovážet zpátky, a co se týče zbraní a ofsetů , tak tam je to hodně velká cenová divočina.

                1. Nic jako západní a východní mezinárodní obchod neexistuje. 🙂

                  Existují pouze obchodní strategie v rámci jednoho společného mezinárodního obchodu. Asi to byla z nějakého důvodu jejich strategie. Stejně tak třeba když nějaká země dodává jiné zemi suroviny pod tržní cenou aby si vybudovala politický vliv.

                2. Venca:Znáte význam uvozovek?A to co o „zájmech“ prohlásil H. Kissinger určitě víte.To, že se „západní dvorek“ zmenšuje je bohužel pro nás realita, hodnocení Macrona jste asi raregistroval, a obávám se toho, že ta „globální zněna“ může být docela rychlá.Doporučuji zajimavý odkaz:PAUL KENNEDY: BUDE VZESTUP ČÍNY ZNAMENAT PÁD AMERIKY?

                3. Znám, ale napsal jsem to aby bylo úplně jasno.

                  Ale to je furt dokola pád dolaru, bankrot USA, konec eurodolaru, vzestup Číny, rozpad EU pořád dokola už 20 let. Unavuje mě to a nudí mě to. Prostě jen řekněte rok, kdy se to má stát a až ten rok nastane a ta událost se nestane, tak se tomu společně zasmějeme. Třeba podle Runnera bude příští rok válka Německa s Polskem a v roce 2025 rozpad EU.

                  Článek je zajímává úvaha, která v podstatě říká jediné. Že my jako západ jsme přestali brutálně zbrojit a už nejsme tak dominantní a agresivní v protlačování našich zájmů silou jako před 20-30 lety. S tím se dá souhlasit a je to možná i dobře.

                4. Venca:Jenom stručně, kam se za těch dvacet let posunula Čína, Indie a další „rozvojové“ státy(jasně dohánět je snadnější)?Západ poslední dobou spíš stagnuje a řeší blbosti jako barva, pohlaví atd.Pokud si mám tipnout, tak za cca.10 let bude Čína supervelmoc, a radost z toho, že je hlavně Evropa v „trychtýři“ opravdu nemám, a ta válka to jenom urychluje.

                5. Posunuli se a je to dobře, ale jejich růst byl tažen především boomem počtu obyvatel v produktivním věku (něco jako západ v 19. stol) a brutálním nárůstem celkového (nikoliv jen státního) dluhu vůči HDP.
                  No mě přijde, že válka to právě obrací, probíhá deglobalizace a razantně se zvyšují na západě výdaje na zbrojení. Chvíli to potrvá, ale rozhodně není pozdě.
                  Čína bude za 10 let supervelmoc důchodců, ale to už jsme tu řešili a na tom se asi neshodneme.

                6. MMF dnes již potřetí letos zlepšil predikci vývoje ruské ekonomiky a z původních předpovědí červených čísel z konce minulého roku jsme se postupně přes +0,3% teď dostali na +0,7%. Odhad na další roky je sice negativní, ale to byl na tento i minulý rok také, takže je otázka jak tyto daleké predikce v případě Ruska brát vážně.

                  Co by za to neválčící „západní“ ekonomika ČR dala, že…

                7. @runner
                  No a teď od toho odečti fiskální stimulaci vlády která je za 1. kvartál 1.5-2 % HDP (6-8 % za celý rok) a vyjde ti zase mrzeníčko.

                8. Tak to pardón, ale když dva dělají totéž, není to totéž. Ruský státní sektor utrácí a bude utrácet obrovské peníze, KTERÉ MÁ. Zatímco západní ekonomiky, českou nevyjímaje, utrácejí peníze, KTERÉ NEMAJÍ.
                  Jsme v klinči vysoké inflace, vysokých úrokových sazeb a recese ekonomiky. Rozdíl od předchozích stagnací spočívá v tom, že z této kombinace se nelze protisknout, protože je způsobena reálným vysokým růstem cen vstupů. Tedy alespoň co se týká EU.

                9. @runner
                  To byla hlavně reakce na tvoji představu, že Ruská ekonomika roste (pouze podle MMF) zatímco ve skutečnosti jede na státní úspory, které tímhle tempem brzo dojdou.

                  Ano utrácíme peníze, které nemáme, ale někdo nám je půjčil (my si můžeme půjčovat na rozdíl od Ruska) za daleko menší úrok, než je inflace nebo dokonce sazby. Samozřejmě by to mohlo být lepší, ale není to žádná tragédie. Prostě procházíme jen další fází ekonomického cyklu s názvem recese, po kterém přijde zase konjunktura.

                  Sám si tu měl nedávno přednášku jak je super, že máš hypo za 2 %, když inflace je 15 %. Aplikuj to na stát a státní dluh a až se dostaví „ooo efekt“, tak dej vědět.

                10. Tak ruzzaci kopiruji uz i IS. Koluje video kde ruzzaci urezavaji hlavu ukrajinskemu zajatci a pak rikaji, ze pytel poslou jejich lampasakovi. Ta zrudnost ruzzackych bestii nezna hranice.

    1. Především to není k smíchu, protože evropské automobilky jsou pilířem ekonomiky celé EU. Cokoliv se jim stane, to dopadne na všechny.

      Z druhé, vytláčení z trhu nemá nic co do činění s kvalitou nebo moderností automobilky, ale fakt, že Čína chce vytlačit Západ obecně z trhu. Nejsou to pouze automobilky.

      1. jenomže problém té evropské normy zdaleka nejsou jenom absolutní hodnoty škodlivin, ale hlavně to, že hodnoty mají být monitorování v průběhu provozu a životnosti a nejsou známy podrobnosti a metodika měření atd.. taky to zavádí emise brzd a pneu a tam už ta metodika je absolutně neznámá. ona to opravdu není vůbec prdel. což v situaci, kdy se očekává konec výroby spalovacích motorů, jednoznačně vznáší otázku, zda jde o účelně vynaložené úsilí. osobně bych se soustředil na elektromobilitu, a snažil se spalovací motory nechat co nejrychleji dožít

    1. Pokud Euro 7 klapne, tak je mnohem přísnější než China 6b. Ta má sice 60 mg/km, jenže neměří se tak jak v případě Euro 7. Tam se snižuje okolní teplota na -10 až + 40. Dosáhnout v takovém intervalu daných emisí je extrémně náročné. To jim ale nestačilo. Celé to musí fungovat do najetí 5 km. Už se vůbec nebude měřit v laborce. Stejně tak mizí průměrování. China 6b je pro automobilky stále bezproblémová norma na dnešní poměry.

      1. Spalovaci auto musi zarucit za vsech podminek dodrzeni emisnich hodnot. Kdo by asi akceptoval leky, ktere by fungovaly jen pri teplote +5 az +23 stupnu Celsia a mimo tento interval by byly jedovate? Spalovak je z principu jedovaty a je nutne ho vyradit, protoze existuje adekvatni nahrada. Dokud neexistovaly potrebne leky, tak se nejake neduhy take lecily arsenem. Nastesti je ten arsen uplne stejne zakazany jako bude spalovak.

Napsat komentář