Japonsko (130 mil. obyvatel) se dnes může pochlubit sítí dobíjecích stanic pro elektrická auta čítající 1700 rychlodobíjecích stanic a přes 3000 běžných dobíječek. Mitsubishi, Nissan, Toyota a Honda ale spolu s tamní vládou chtějí tato čísla znásobit.
foto: BMW
Japonsko je dnes jednoznačně nejvybavenějším národem co do počtu dobíjecích stanic. Disponuje rozsáhlou sítí rychlodobíječek i klasických nabíjecích stanic. Tamní automobilky navíc patří do čela technologického rozvoje v oblasti hybridů, plug-in hybridů a elektromobilů.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Nissan v USA vybuduje síť více než 100 rychlodobíječek
Nizozemsko vybuduje největší síť rychlodobíječek na světě
Tesla Motors dramaticky rozšíří síť dobíjecích stanic Supercharger
I přesto ale samotní Japonci vnímají síť dobíječek jako nedostačující. Jako co do počtu, tak především co do kvality služeb. Podobně jako v jiných zemích (např. Německu) je totiž dobíjecí infrastruktura roztříštěná a nejednotná.
To se má změnit díky novému plánu automobilek Toyota, Nissan, Honda a Mitsubishi. Ty hodlají využít nabídky japonské vlády, která na podporu dobíjecí infrastruktury vyčlenila v přepočtu kolem $1 mld. To je pochopitelně pro všechny zúčastněné zatraceně lákavá nabídka.
Každá japonská prefektura (obdoba našich krajů) dnes pracuje na vizi pro využití zmíněných prostředků. Tuto vizi pak pomůže naplnit právě spojenectví čtyř automobilek. Ty až doposud fungovaly v této oblasti samostatně, a tedy nekoordinovaně.
Nově je ale dobíjecí infrastruktuřa přiřazována hodnota z hlediska veřejného blaha a veřejného zájmu. Proto má v Japonsku během následujících let počet běžných dobíječek stoupnout o 8000 a počet rychlodobíječek o 4000.
Japonská vláda by ráda, aby podíl plug-in hybridů a elektromobilů na celkových prodejích nových aut v roce 2020 dosahoval 15 % – 20 %. I to je jeden z důvodů, proč vyčleňuje tak vysoké prostředky na podporu budování infrastruktury.
Tak nějak si poslední
Tak nějak si poslední dobou začínám myslet, že rozšířené rychodobíječky nebudou zase takové terno při masovém rozšíření elektromobilů.
Dnes pořád platí, že elektromobil = nutnost vlastního baráčku s garáží, kde ho z 99% případů budu dobíjet přes noc. Kdo bydlí v bytě má problém protože před barákem nemá většinou kde nabíjet a v práci většinou také ne. To znamená jednou cca za týden vyrazit k rychlodobíječce(pokud je a je volná) tam strávit min. hodinku a pak zase dojet zpět což jednak zase ubere kapacitu a hlavně mě přijde stále dost otravné.
Ideální řešení mi přijde, kdyby všude, ale opravdu všude byly normální AC zásuvky a člověk to mohl nechat dobíjet přes noc před barákem bez obav, že mu nabíjecí proces spoluobčané sabotují.
Pokud se podívám na LiTO technologii baterií, tak tu sice spolehlivě naláduji za 5-10minut, ale zase za cenu jakého příkonu? Navíc má dnes zhruba poloviční až třetinovou objemovou hustotu uložené energie oproti NMC a ikdyž se to časem vylepší, tak pořád tady zůstává ten astronomický nabíjecí příkon.
Když si pak vezmu jakou propustnost má dnešní obyč. pumpa tak to je 5min/auto a 3 stojany = 180aut/hod. Z toho plyne, že bych na jednu takovou pumpu potřeboval 180ks 1hod rychlodobíječek s vlastním parkovištěm. Pak si člověk říká jestli opravdu nebude v budoucnu ta výměnná baterie nutností. Kde jedna stanice teoreticky nahradí až 180ks rychlodobíjecích stanic při podstatně větším komfortu?
Je spousta lidí co mají
Je spousta lidí co mají byt v paneláku a přitom mají garáž nebo parkovací stání v garážích .Jsou ale i takoví, co každý den pomocí nákladního výtahu tahají el.scootra do bytu .
180ks rychlodobijecek by
180ks rychlodobijecek by platilo v pripade ze by 100% aut ve 100% pripadech pouzivalo pouze rychlodobijecky.
Pokud vsak vezmeme ze pouze (prumerne) ve 3% pripadu se pouzije rychlodobijecka a jinak je to pomale nabijeni pred barakem/panelakem/firmou/v garazi/atp., pak tech rychlodobijecek staci 0,03*180 = 5,4. coz najednou uz vubec nezni tak problematicky. A navic pokud se vyvoj bude ubirat smerem Renaultu Zoe, pak ani vybudovani neni nic draheho.
Mám takovou vizi. U každé
Mám takovou vizi. U každé druhé lampy bude takový patník na kartu a k tomu krátká šňůra s parkovacím místem. Pokud osadíte pouliční osvětlení LED osvětlením, tak při stejném světelném toku spotřebujete asi tak desetinu. Běžná pouliční výbojka má 2-3kW. Takže klidně budete mít k dispozici 4-6kW, ale řekl bych že klidně 10kW.
Tak to máme pomalé nabíjení. A teď rychlonabíječky. Už jsem to tady někde počítal. VN 23kV má nominální hodnotu proudu 750A. Pokud u takového vedení někde u dálnice připojíte 10 rychlonabíječek (řekněme 23kW), tak se zvedne odběr v tom VN o 23A. Ani v tom nevidím problém.
S Tím odběrem pouliční
S Tím odběrem pouliční výbojky jste trochu ujel.To by jeden Temelín neutahnul. Takové osvětlení s tím výkonem co píšete bývají spíše na stadionech .
Máte pravdu. Díval jsem se
Máte pravdu. Díval jsem se na to, běžná sodíková pouliční výbojka má kolem 250W. Patníky bychom museli trochu více ředit. Řekněme tak u každé desáté lampy. Je otázkou, kolik snese infrastruktura. 🙂
Tak to u nás nehrozí aby
Tak to u nás nehrozí aby se automobilky domluvily a budovali něco společně .
a ja myslel ze na CCS se uz
a ja myslel ze na CCS se uz domluvili… ne ze by to teda chteli budovat, ale aspon nejaky pokrok.