Dobíjecí stanice jsou pro elektrická auta tím, čím jsou čerpací stanice pro klasická auta na benzin nebo naftu. Slouží k dobíjení baterií u plug-in hybridů a především elektromobilů. Existují různé typy dobíjecích stanic.
Problematika dobíjení elektrických aut je pro další rozvoj elektromobility stěžejní. V současné době se dojezd běžně prodávaných elektromobilů jako je Nissan Leaf nebo Peugeot iOn pohybuje v řádu desítek kilometrů. Maximální udávaný dojezd bývá kolem 120-150 km.
Dobíjecí stanice je určena k tomu, aby doplnila energii do baterií elektromobilu. Děje se tak prostě zastrčením konektoru do zásuvky. Problémů, které v této souvislosti bylo a je třeba řešit je hned několik.
Předně, je nutná standardizace jak dobíjecích konektorů, tak zásuvek. A to tak, aby kdokoliv s elektrickým autem mohl zaparkovat u jakékoliv dobíjecí stanice a z té si auto dobít.
Dále je třeba zajistit, aby dobíjecí stanice a stojany poskytovaly komfortní, bezpečnou a jednoduchou obsluhu se stejně jednoduchou možnost placení za odebranou energii.
A nakonec je samozřejmě nutné, aby dobíjecí stanice přenesly energii co nejrychleji. Proto se pracuje na tzv. rychlodobíjecích stanicích, které dokážou nabít baterie až na 80% kapacity během například 10-30 minut.
Dobíjecí stanice i rychlodobíječky jsou klíčovou součástí dobíjecí infrastruktury, která je zase základem pro rozvoj elektromobility ve městech a následně i celých státech.