Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Texasu se často přezdívá „stát ve státě“. Druhý nejbohatší stát USA zbohatl pochopitelně na těžbě ropy. Dnes tam ale frčí především větrné elektrárny a obrovské větrné farmy. Právě díky nim vznikl i nápad nechat Texasany dobíjet jejich elektromobily v noci zdarma.
Jen před pár dny jsme přinesli zprávu, že Volkswagen spustil svou největší solární elektrárnu. Ani ostatní automobilky nezůstávají pozadu. Honda u své továrny v americkém městečku Russells Point vybuduje větrné elektrárny. Ty pokryjí 10 % spotřeby výrobny převodovek.
Španělsko je sluncem zalitou zemí. Ovšem v okolí Barcelony bude patrně také foukat silný vítr, neboť newyorská společnost Urban Green Energy (UGE) si vybrala právě tuto metropoli pro instalaci své větrné dobíjecí stanice pro elektromobily. Dobíjecí stanice Sanya Skypump je vůbec prvním takovým zařízením na světě.
Od roku 2013 bude Audi vyrábět model A3 TCNG. Auto bude schopné jezdit na speciální zemní plyn, který Audi označuje jako e-Gas. Jde o syntetický zemní plyn vyráběný s pomocí obnovitelných zdrojů energie.
Charles Maxwell pracuje v ropném průmyslu už přes 50 let. V obsáhlém rozhovoru pro magazín IndexUniverse předpovídá, že v roce 2020 bude barel ropy stát $300. To nezní příliš optimisticky. Lidé se podle něj budou must připravit na změny. Má to však i svá pozitiva: ropný zlom bude spustí vlnu technologických inovací, především v oblasti energetických úspor.
Na populárně vědeckém serveru Osel.cz už delší dobu vychází zajímavý seriál Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi zaměřený na větrnou energii, elektrárny a turbíny. Ve třináctém dílu se autor Břetislav Koč zabývá známým tématem s větrnými elektrárnami spojeným, totiž přetěžováním elektrických rozvodných sítí.
Upozorňuje na známou skutečnost, že tzv. „chytré rozvodné sítě“ jsou jednou z cest, jak se s proměnlivou zátěží vyrovnat. „Mohou se například vzájemně doplňovat s jinými obnovitelnými zdroji v regionu, zejména s bioplynovými stanicemi s možností akumulace energie v podobě bioplynu, případně s fotovoltaikou, která dosahuje nejvyššího využití ve slunečných dnech, kdy je vítr zpravidla jen mírný. Projekty a realizacemi malých sítí a jejich zapojení do národních sítí se EU zabývá již několik let.“
Skoro to vypadá, jako by se americká armáda připravovala na válku, ve které bude ropa nedostatkové zboží. Na své havajské základně šetří díky obnovitelným zdrojům energie – zavádí auta na vodík (viz. článek na Ekobydlení.eu), všude jinde se pak snaží snižovat spotřebu paliva a vůbec šetřit kde se dá. Americké námořnictvo ušetřilo díky programu i-ENCON během prvních dvou čtvrtletí fiskálního roku 2009 zhruba 79 milionů dolarů na palivech. To znamená snížení celkové spotřeby o 12%. Kromě jiného se armáda soustředila na zavádění větrných elektráren, fotovoltaických systémů, geotermálních elektráren a využití tepelné energie oceánů na některých základnách v Kalifornii. Program i-ENCON má za úkol maximalizovat úspory ve spotřebě paliva na amerických bitevních lodích. To se projevilo v již zmíněné úspoře, která, převedena do naturální podoby, činí 682 000 barelů ropy. Kromě toho se americká armáda zajímá také o elektromobily, nedávno ohlásila, že jich chce tisíce.
Jak prodávat velká luxusní nebo i menší sportovní auta v době, kdy je nikdo nechce kupovat? Jednoduše, udělejte z prodejen svých dealerů „zelená království“. Tak to alespoň vidí Audi, které se chystá do třicítky nových prodejen v USA investovat miliardu dolarů. Mají v sobě spojovat témata „úspornosti, sportovního vyžití, luxusu a enviromentální uvědomělosti“. Renomovaná architektonická kancelář Allmann Sattler Wappner z Mnichova navrhla proto showroomy, které efektivně využívají prostor, přirozené osvětlení a celkově snižují náklady o 30-40%, zejména na vytápění a osvětlení. Všechny mají být otevřeny do roku 2010, mimo jiné v Atlantě či Los Angeles. Audi se nicméně nezabývá pouze redesignem svých prodejních míst, připravuje „čisté“ TDI diesely a především elektromobily v čele s Audi E1. Otázka však zní: ublížilo by nějak koncernu Volkswagen, který značku Audi vlastní, kdyby svým dealerům k té miliardě přidal ještě pár desítek milionů na solární panely nebo menší větrné elektrárny a ukázal tak široké veřejnosti jak se doopravdy dají měnit města?
Slavné jezero Ivanpah v americkém státě Nevada se stalo svědkem nového rekordu. Britský inženýr Richard Jenkins zde ve svém automobilu Greenbird poháněném větrem dosáhl rychlostního rekordu 202,9 km/h. Podle Jenkinse se za tím skrývá 10 let tvrdé práce, ostatně právě před deseti lety, v roce 1999, byl ustaven nyní překonaný rekord pro auto na vítr, 186 km/h. Greenbird je postavený z uhlíkových vláken a je poháněn čistě větrem, v podstatě jde o takovou pozemní plachetnici. V klidu váží auto 600 kg, v rychlosti pak hodně přes jednu tunu. Sponzorem Jenkinse je britská společnost Ecotricity zaměřené na výrobu elektřiny z větrných elektráren.
Švédsko dnes patří mezi evropské a dost možná i světové premianty v podpoře alternativních typů pohonů. Aktuálně se švédská společnost Elforsk a švédský McDonald dohodli, že zahájí pilotní projekt budování dobíjecí infrastruktury pro plug-in hybridní automobily a elektromobily u těchto švédských fastfoodů. První testovací dobíjecí stanice budou vybudovány v McDonaldech ve Stockholmu. V současné době jezdí po Švédsku teprve několik stovek elektromobilů, nicméně seveřané by rádi měli na silnicích do roku 2020 přes 600 000 takových automobilů. Ty by pak měly být zásobeny elektřinou vyráběnou z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Dnes je v zemi 44% energie vyráběno ve vodních elektrárnách a dalších 47% v jaderných elektrárnách. Větrné turbíny zaujímají poslední místo s 1% podílu, zatímco biopaliva a biomasa produkují celých 9% energie.
Minulý týden odhalila americká armáda prvních šest elektromobilů, které jsou součástí rozsáhlé dodávky zhruba 4000 elektrických vozů. Jde o malá elektrická vozítka sloužící k přepravě personálu na základnách po celých Spojených státech. Jejich maximální rychlost je 50 km/h, jako baterie slouží klasické olověné a armádě mají ušetřit asi 43,5 mil. litrů paliva během následujících šesti let. Už teď armáda uvažuje o rozšíření programu až na 28 000 vozů. „Doufáme, že zbytku země ukážeme co se dá s elektromobily dělat a rozjedeme trh. Chevy Volt a Tesla už jsou venku a poptávka po nich stoupá,“ řekl armádní zástupce zodpovědný za energie. „Armáda je lídrem v mnoha společenských i technologických oblastech a tohle je další z nich,“ dodal. Nové elektromobily jsou vyrobeny společností Global Electric Motorcars, která spadá pod problémový Chrysler. „Tohle je první část ukázky toho, že to s elektromobily myslíme vážně, a že hodláme nakupovat další, dodávají armádní zdroje. „Všechno je to o technologii baterií. V armádě utrácíme miliony dolarů za výzkum technologií nových baterií, a to nejen pro naše vozidla, ale také naše základny. Pokud v nich chceme zapojit obnovitelné zdroje energie, ať už jsou to solární nebo větrné elektrárny, musíme být schopni tuto energii skladovat když slunce nesvítí nebo vítr nefouká,“ nastiňuje americká armáda svou ekologickou budoucnost.
Po Dánsku a Izraeli je Austrálie třetí zemí, kde se podnikateli Shai Agassimu podařilo místní přesvědčit o tom, že elektromobily jsou cestou budoucnosti. Ono ani není třeba nad tím zvlášť dumat – Austrálie má už dnes problémy s vodou, suchy a globální oteplování ji ohrožuje víc než řadu jiných zemí. Project Better Place uzavřel dohodu se společnostmi AGL Energy a Macquarie Capital Group ohledně vybudování infrastruktury dobíjecích stanic pro elektromobily. Austrálie je šestou největší zemí na světě, má přes 21 mil. obyvatel a 14,8 mil. automobilů. Jen v roce 2007 se zde prodalo přes milion nových automobilů. A to je velmi zajímavý trh. Project Better Place zde hodlá vybudovat síť dobíjecích stanic pro elektromobily, které budou čerpat energii z obnovitelných zdrojů energie, kromě jiného z větrných elektráren. Prvotní náklady by se měly pohybovat kolem 1 mld. australských dolarů, které zajistí kapitálová skupina Macquarie.
Otázka ekologie dopravy se netýká pouze pohonného systému, ale celého výrobního cyklu automobilů. V továrnách automobilek se spotřebuje obrovské množství elektrické energie. I tam se ale pomalu začínají prosazovat alternativní zdroje. Ford postaví ve své továrně v Dagenhamu (poblíž Londýna) už třetí větrnou elektrárnu. Továrna tedy bude i nadále 100% poháněna elektřinou generovanou větrem. Třetí větrná turbína přibude z důvodu rozšíření výroby o nové dieselové motory 1.4 a 1.6l Duratorq TDCi. Jejich cílem jsou evropské modely Ford Fiesta, Ford Fusion a Ford Focus. Ford tak dále snižuje emisní zatížení životního prostředí. Jen v roce 2004 ušetřil 6500 tun CO2. Třetí turbína, vybudovaná opět ve spolupráci s londýnskou firmou Ecotricity, bude mít výkon 1,8 MW, ekvivalent pro 1 000 domácností. V současné době využívá Ford celosvětově obnovitelné a alternativní zdroje energie asi ze tří procent, a to skrze vodní elektrárny, solární energii, větrnou energii, zemní plyn a geotermální elektrárny. Mimochodem, na sesterském webu Ekologické bydlení dnes píšeme o možnostech skladovat vítr, které by z větrných elektráren učinily ještě lepší alternativu.
Potom co Švédsko oznámilo, že chce přejít kompletně na obnovitelné zdroje a ekologická paliva do roku 2020 už nezní nový záměř portugalské vlády zas tak odvážně, přesto je chvályhodný.
Portugalská vláda oznámila, že do tří let chce získávat 45% procent elektřiny z obnobitelných zdrojů jako jsou větrné, solární a přílivové elektrárny. Navíc hodlá prosadit záměr, aby 10% veškerých paliv byla biopaliva.
Švédská vláda, spotřebitelé i společnosti vyjádřili podporu úsilí zbavit se do roku 2020 závislosti na fosilních palivech. Už dnes pochází více než 26% energie Švédska z obnovitelných zdrojů (průměr EU je dnes 6%). Ponejvíce z vodních a větrných, případně solárních a jaderných elektráren. Švédsko chce nově zavést daňová opatření, která zvýhodní energii z obnovitelných zdrojů i nové druhy paliv. Kromě toho automobilka Volvo oznámila, že hodlá být prvním velkým podnikem, který nebude produkovat žádné emise. A to už do konce tohoto roku. Jde o vskutku odvážný plán, avšak je otázkou do jaké míry se jej podaří uskutečnit a zda vůbec bude mít požadovaný účinek.