Na populárně vědeckém serveru Osel.cz už delší dobu vychází zajímavý seriál Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi zaměřený na větrnou energii, elektrárny a turbíny. Ve třináctém dílu se autor Břetislav Koč zabývá známým tématem s větrnými elektrárnami spojeným, totiž přetěžováním elektrických rozvodných sítí.
Upozorňuje na známou skutečnost, že tzv. „chytré rozvodné sítě“ jsou jednou z cest, jak se s proměnlivou zátěží vyrovnat. „Mohou se například vzájemně doplňovat s jinými obnovitelnými zdroji v regionu, zejména s bioplynovými stanicemi s možností akumulace energie v podobě bioplynu, případně s fotovoltaikou, která dosahuje nejvyššího využití ve slunečných dnech, kdy je vítr zpravidla jen mírný. Projekty a realizacemi malých sítí a jejich zapojení do národních sítí se EU zabývá již několik let.“
Co ale zní nejzajímavěji je zmínka o Dánsku. Malá evropská země dnes představuje vůdčí sílu v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Větrná energie zde hraje důležitou roli, probíhají zde však i výzkumné i praktické projekty s ohledem na využití vodíku a elektromobilů.
V Dánsku, kde již nyní dosahuje podíl větrné energie na celkové spotřebě více než 23 %, jdou projekty v souvislosti s vývojem elektromobilů ještě dál. Elektrická energie, uložená v akumulátorech aut, by se mohla dokonce stát prostředkem stabilizace rozvodné sítě, ať už v měřítku zmíněných „smart grids“, nebo i celé národní sítě. Elektromobily by byly při každém stání zapojeny do síťového zdroje nabíjecího proudu. Nabité akumulátory by pak představovaly rezervu pro překonávání výkyvů spotřeby v síti. Rozvodné společnosti tuto špičkovou energii zpravidla nakupují za citelně vyšší cenu, než běžnou nebo tzv. „noční“ elektřinu, což by bylo v důsledcích výhodné i pro automobilisty. Rozvodné společnosti by ušetřily za nákupy špičkové elektřiny a mohly by se o vzniklé úspory podělit právě s nimi. Propočty ukazují, že by takový systém mohl v Dánsku fungovat při zapojení 100 tisíc osobních automobilů a že by tím průměrný majitel osobního auta mohl ročně tímto „skladováním energie“ vydělat až 1300 €.
Podle me FVE maji smysl v
Podle me FVE maji smysl v kombinaci s LFP baterii v instalacich do par kW, tak aby sla vetsina vyrobene energie ulozit do baterie. Dnesni LFP baterie maji zivostnost az 8000 cyklu, coz je neco pres 20 let pri 1 cyklu denne. Ani ty baterie nejsou moc drahe a investice do takoveho zarizeni se vrati za 10 let.
Naa dsitribucni sit to zadny vliv nema. Podle me je to idelani reseni. Zkuste hledat vice o HFVE… je to uz realita a opravdu to funguje.
Máte zvláštní počty,
Máte zvláštní počty, Temelín pokrývá 8% spotřeby v ČR, ale 3 jaderné elektrárny už by pokryly 80-90% zvláštní.
Jinak kdyby byly jaderné elektrárny tak spásonosné a ty jediné pravé, proč už dávno za 50 let vývoje přirozeně nevytlačily ostatní zdroje?
Důvody jsou politické i
Důvody jsou politické i ekonomické, navíc je tu strach z jaderné energie. Mnoho zavedených provozů uhelných elektráren spotřebovává nemalé množství uhlí, díky čemuž zaměstnávají tisíce důlních pracovníků a pohánějí tak část ekonomiky – uhlí se pak nejčastěji přepravuje po železnici, atd. Všechno je to propojené :).
Souhlasim s panem Horcikem.
Souhlasim s panem Horcikem. Mozna se zda byt prohlaseni, ze ‚vsechno je propojene a souvislosti jsou mnohem slozitejsi, nez se zda‘ lacine a oportunisticke, ale ono to tak proste je. V diskusich to nekdy ale vypada, ze se nekomu situace jevi jasna jako facka. Pak jde budto o dobre mirenou ‚provokaci‘ za ucelam vyvolat diskusi, anebo o neznalost.
Uprimny apel: Pouzivejte misto defaultniho ‚Anonym‘ sve jmeno, nebo alespon unikatni prezdivku. Jinak to vypada jako monolog anonyma s anonymem. Diky.
Ne Temelín, ale jeden blok
Ne Temelín, ale jeden blok Temelína. Dále Dukovany mají 4 bloky a vyrábějí 20% energie spotřebované v ČR. POstavit ještě jednu (o něco větší) jaderku a na těch 80% se dostaneme bez problémů. Např. Francie na podobné poměru energie z jádra už je teď.
Jeden blok neni Temelin.
Jeden blok neni Temelin. Temelin ma 2 bloky a Dukovany 4 bloky, viz panove predemnou. V soucasnosti se uvazuje o dostavbe 2 bloku v Temeline o vykonech od 1,2 Gw do 1,7 Gw na blok a jednoho bloku v Dukovanech. Vite ja netvrdim, ze jaderna energie je spasa pro vsechny. Jaderna energie je jeden z moznych zdroju, ktery patri do energetickeho mixu a v nasich podminkach mame lidi, kteri teto problematice rozumi, tak proc ji nevyuzit? Jsou staty, ktere maji hodne vody (Svycarsko 47%, Svedsko 45%), nebo hodne slunce (Koncentratory ve Spanelsku), tak vyuzivaji co maji. Na druhou stranu se v Cine stavi v soucasnosti 15 reaktoru a pripravuje se dalsich asi 120 reaktoru. V Rusku se stavi 8 reaktoru typu VVRE a planuje se 16, Jizni Korea stavi 6 reaktoru, Japonsko 3, celkem se ted stavi na svete 49 reaktoru a pripravuje se dalsich az 410. Bohuzel je mnoho ideologickych a politickych predsudku, ktere jsou zalozeny na strachu a neznalosti, ktere brani normalnimu rozvoji JE. Takovy uz je holt zivot.
Jadro je budoucnost na
Jadro je budoucnost na tisice let. http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006092209
Odkaz nic neznamena, na
Odkaz nic neznamena, na konci mate taky jeden. Zapominate, ze ten clanek mluvi pouze o uranu 235 a to jen tezitelneho klasickou metodou. Tohoto uranu je v tuto chvili asi na asi 80 let. Pri pouziti MOX paliva je uranu na 120 let, pri pouziti fosfatovych rud je uranu 235 na 250 let. Dale tu mame Thorium a pri tezbe uranu 235 z morske vody je uranu na tisice let. Ale to stale mluvime o uranu 235, ktereho je v uranove rude jen 0,7%. Zbytek 99,3% je uran 238, ktery se da pouzit take, ovsem v reaktorech 4 generace a potom mluvime o uranu na asi 10 az 20 tisic let. Stale je vam to malo? Viz treba. nejedly.blog.idnes.cz/c/52337/Dojde-nam-uran.html
Pan Koc je tezky vetrny
Pan Koc je tezky vetrny populista. Pozapomel nam v tom clanku rici, ze to slavne Dansko sice ma 3Gw instalovane ve vetru, ale cely ten system zije jen pomoci spojeni se Svedskymi vodnimi zdroji, jinak by cely system spadl jako domecek z karet. A predstava, ze si vecer dam el. auto do zasuvky a rano bude baterie prazdna, protoze bylo potreba stabilizovat sit je pekna hloupost. Nehlede na to, ze premena el. energie na chemickou a zpet zase na elektrickou a samozrejme i prifazovani k vnejsi siti bude ztratove a slozite. Navic tim budete nicit samotnou baterii neustalym pouzivanim aniz by jste s ni jezdili. Zatim stoji baterie statisice. Takze mozna hudba budoucnosti, ale v soucasnosti je to hloupost. Jadro je budoucnost na tisice let a neni potreba vymyslet drahe hlouposti.
Nutno ovšem říci, že se
Nutno ovšem říci, že se s touto situací Dánové chtějí vyrovnat. Existuje několik zajímavých projektů. Osobně jsem byl na prezentaci Hydrogen Link Denmark, který jde cestou ještě vyššího počtu větrných elektráren a následné výroby vodíku při přebytcích energie. V případě úplné nouze se poté dá vodík opět přeměňovat na elektřinu, jakkoli je tento proces z hlediska účinnosti nevýhodný.
Po technicke strance jde
Po technicke strance jde udelat vse, o tom neni diskuze. Otazkou je jestli nam jde primarne o ekonomii a vyhodnost celeho procesu, nebo o neco jineho. Proc se skrabat za levym uchem pravou nohou kdyz to jde udelat rukou? Mohou vyrabet vodik a potom ho spalovat, ale otazka je, jakou to bude mit celkovou ekonomii provozu. Druha vec je, ze i u primorskeho statu jako je Dansko je prumerne vyuziti vetrnych elektraren jen asi 35%. V CR je prumerne vyuziti vetrnych elektraren kolem 20%. Ty nejlepsi lokality jsou v CR snad jen 2 a maji vyuziti asi 30%. Na prumerne nahrazeni 1 bloku Temelina (1050MW to je asi 8% celkoveho vykonu CR) je potreba instalovat asi 3000 az 3500 vetrnych generatoru o vykonu 2MW. Moc by me zajimalo kam by jsme naintalovali v CR jen techto 3500 vetrnych elektraren. Me se mnohem vice zamlouva mit po CR postavene 3 jaderne elektrarny, ktere mohou pokryt 80% az 90% veskere spotreby.
Predpokladam, ze jste stejny
Predpokladam, ze jste stejny Anonym, na ktereho reagoval Petr Soukup. Zaroven predpokladam, ze jste si pouze nevsiml moznost uvest do policka ‚Vase jmeno‘ alespon prezdivku. Velmi to zprehledni diskusi. Dekuji predem.
Jinak Vase nazory na neefektivnost instalace vetrnych parku jsou mezi verejnosti velmi rozsirene, a argument s porovnanim cisel z Temelina s cisly z provozovanych vetrniku je pouzivan velmi casto. Ano, vetrniky i solarni panely by v soucasnosti s jadernymi elektrarnami v ekonomicke rovine prohraly na cele care. Zkuste se ale nekdy zamyslet nad dulezitosti diverzifikace energetickych zdroju, politicko-ekonomickymi strategiemi v geopolitickych souvislostech. Pri sirsim pohledu se investice a podpora alternativnich zdroju jevi mnohem smysluplnejsi.
Diskutujme. Dialog je stale jeste na zacatku. Zatim proti sobe vetsinou stekaji jen extremni zastanci ci odpurci. Pravda je ale nekde uprostred, i kdyz netvrdim ze k ni maji oba tabory stejne daleko.
Toho anonymu jsem si
Toho anonymu jsem si nevsiml, tak to napravuji a omlouvam se. Diskuzi samozrejme vitam. Vite ja mam moc rad prirodu a krajinu ve ktere ziji. Nedokazi si predstavit, ze na kazdem placku bude solarni elektrarna, na kazdem kopecku vetrna elektrarna a ze budeme topit biomrkvi. Solarni panely se vyrabeji v Cine, nase zavislost je skoro 100%, po zavedeni podpory biomasy v Nemecku stoupla prasnost z lokalnich zdroju nasobne oproti topeni plynem, to je nadhera pro nas astmatiky. Vetrne elektrarny zabijeji velke mnozsti ptactva, hlavne netopyru o biopalivech radeji nemluvim, to byl skoro zlocin proti lidskosti. Ma predstava je takova, ze cim koncentrovanejsi zdroj pouzijeme tim mene mista pro nej zabereme a tim vice prostoru muzeme venovat prirode a lidem. Jsem technik, nekdy pracuji v energetice a nejvyhodnejsi se mi jevi prave JE a snad za par let reaktory 4 generace u kterych mame paliva minimalne na 15000 let. Jaderny odpad z techto zdroju bude aktivni jen 100 az 200 let. Zdroje Uranu jsou po celem svete, v zemich jako je Australie nebo Kanada a dokonce uran tezime i v Ceske Republice. Prave z pohledu bezpecnosti se mi jevi uran jako palivo, ktere je velmi dobre dostupne a ktere se netezi jen na jednom miste, tak proc jej nevyuzit. Vite mam vice negativnich nazoru na OZE, nejde jen o velmi male prumerne vyuziti, jde take o malou hustotu energie, kterou z techto zdroju ziskavame, nemoznost tyto zdroje regulovat, jde take o cenu a jde o to, ze naklady na udrzeni frekvence site tyto zdroje presunuji na ostatni. Cast techto problemu se jiste podari vyresit, ale vysledkem bude vyssi cena. Pokud vite jak funguje regulace vykonu site energetickym dispecinkem tak by jste se mnou souhlasil. Nejsem proti energetickemu mixu, ale k problematice bych pristupoval pragmaticky, ne ideologicky. Kazdy zdroj ma sve vyuziti na spravnem miste a ve spravnem case, tlacit obecne OZE do mist kde maji nizke vyuziti je zbytecne. Moc rad bych, aby me neobtezovaly OZE na kazdem kroku kdyz jdu na vylet do prirody, nejen do narodniho parku, nebo CHKO. Ale muj nazor neni zase tak moc dulezity, v soucasnosti je korektni mluvit pouze o OZE, ostatni je tabu a rouhacstvi.
Dekuji za vsechna za Vase
Dekuji za vsechna za Vase vyjadreni, pane Zabrezsky!
Vas ‚pragmaticky‘ postoj neni rozhodne ojedinely. Mezi techniky je dokonce vetsinovy. Vasim zaverum a myslenkovym postupum vetsiny techniku rozumim. Pri nemilosrdnem technokratickem srovnavani rozsirene a vyzkousene technologie s probouzejici se alternativou je vysledek souboje skutecne predvidatelny. Tak to bylo vzdycky a neni duvod proc by mela byt nase generace jinaci (kun verzus para). Ale to jsem to vzal asi moc zesiroka. Radeji budu komentovat Vase vety. Ne proto, abych Vas ‚zadupal‘, ale proto, aby to bylo srozumitelne a prehledne.
Daniel:
Nedokazi si predstavit, ze na kazdem placku bude solarni elektrarna, na kazdem kopecku vetrna elektrarna a ze budeme topit biomrkvi.
Stavet solarni panely na velkych plochach, ktere jsou casto potom vyuzitelne jen pro tento ucel, je soucasnym trendem. Spatnym trendem. Jsou tu ale strechy tovaren, skladist, i obycejnych domu, zastavky na vlak/bus, ostatne i vozidla samotna i silnice po kterych jezdi. Ucinnost i cena se za posledni dekady meni v nasobcich/zlomcich. Pokud si pod pojmem solarni clanek predstavite neco jineho nez velkou neohebnou sklenenou tabuli, tak se ty technologie nezdaji byt nerealne. Prinejmensim si nezaslouzi hazeni klacku pod nohy.
Daniel:
Solarni panely se vyrabeji v Cine, nase zavislost je skoro 100%.
Toto je prekerni (nejenom energeticka) vec. Zni opravdu divne: K nezavislosti na rope/plynu z nestabilnich regionu nam pomuze cinsky monopol na solarni panely.
Daniel:
Vetrne elektrarny zabijeji velke mnozsti ptactva, hlavne netopyru o biopalivech radeji nemluvim, to byl skoro zlocin proti lidskosti.
Argument s ohrozenim ptaku vetrniky povazuji za dostatecne vyvraceny. Napr. zde: http://calla.ecn.cz/data/energetika/vitr/index.php?show=8.
Projekt s biopalivy I. generace byl nedoresen, nedomyslen. Bylo by chybou to nepriznat. Spalovani potravinarskych plodin bylo a je pro vetsinu lidi rudym hadrem. Tak to proste je, a ti, co to prosazovali s tim meli pocitat. Ted uz to vedi.
Daniel:
Ma predstava je takova, ze cim koncentrovanejsi zdroj pouzijeme tim mene mista pro nej zabereme a tim vice prostoru muzeme venovat prirode a lidem.
Koncentrace je opakem diverzifikace. Musime vedet, co chceme. A zodpovedny hospodar (stat) diverzifikuje co nejvice. Cim sirsi paleta energetickych zdroju, tim mensi riziko kolapsu pri vypadku jednoho z nich. Zde neni technicky nazor na vyssi urovni nez nazor politicky ci ekonomicky.
Daniel:
Nejvyhodnejsi se mi jevi prave JE a snad za par let reaktory 4 generace u kterych mame paliva minimalne na 15000 let.
Tady jsme na tenkem lede vizi a predpokladu. Jaderne fuze, recyklace dnes vyhoreleho paliva, apod. jsou cile, ktere chteji vedci celeho sveta dosahnout. Spravne a odvazne cile. Kdy se ale naplni? Za 15 anebo 50 let? To nam nikdo nerekne ani u jaderne fuze, ani u palivoveho clanku. Proc tedy protezovat jen jednu technologii?
Mimochodem, zcela jste opomenul fenomen obav z radioaktivniho nebezpeci. Povazujete ho za nedulezity?
Daniel:
Ale muj nazor neni zase tak moc dulezity, v soucasnosti je korektni mluvit pouze o OZE, ostatni je tabu a rouhacstvi.
Ten zaverecny povzdech je podle me zbytecny. Nevim s kym se stykate, ze jste nabyl pocitu, ze jine veci, nez OZE jsou tabu. Mozna jste chtel naznacit praci medii. Ale to bychom se dostali uz uplne jinam.
PS: Teda, je to drina pokouset se odpovidat co nejkomplexneji. I tak se mi to, tusim, nepovedlo nejlepe.
Dekuji za odpovedi. S panely
Dekuji za odpovedi. S panely na strese nemam problem. Solar vidim jako jedno z mala OZE reseni, ktere ma budoucnost. Otazka je jak a kde ho vyuzit. Treba solarni dobijeci stanice na strese pro snad budouci elektroauta (za 10-20 let?). Vsechno je to ve stejnosmernem proudu, neni potreba delat zadnou konverzi, je jedno, jestli je pod mrakem, prsi, nebo sviti naplno, baterie se nabije aspon castecne a zbytek bude ze site. Solarni elektrarnu pro vyrobu el. energie do rozvodne site, se mi nezda vhodne reseni, nepredvidatelna vyroba. Stejne nevhodne se mi jevi vyuziti vetrne energie. Nakonec bude potreba dodatecny zdroj pro stabilizaci frekvence site. S ptactvem se to ma tak, ze je opravdu dulezite spravne umisteni VE, zatim to vypada, ze vadi vice netopyrum. Mimochodem jeste vice ptactva nez lide zahubi kocky 🙂 Biopaliva katastrofa a obavam se, ze i 2 generace bude sice mensi, ale take katastrofa. Bude se rozkladat celuloza na curk a nasledne na alkohol. Nebudeme pestovat kukurici, ale pouzije se jakakoliv surovina ktera obsahuje celulozu. Pujde to a bude to mit mensi dusledky, ale energetickou navratnost to moc nezlepsi. Vice energie vlozite nez ziskate, ale jako podpora zamestnanosti v zemedelstvi proc ne 🙂 Jen tomu stale nerikejme, ze je to EKOLOGICKE. Budeme jezdit na alkohol, ale ze zemedelske plochy ziskame 10-15% biopaliva misto benzinu nebo nafty, plna nahrada to nebude. Takze se bude dovazet, jako to dela treba Svedsko? Vysledek, je ze Brazilie, pestuje biolih ve velkem a rube destne pralesy o sto sest a misto toho sazi cukrovou trtinu. Koncentraci myslim, ze ziskame hodne energie z male zastavene plochy. Diverzifikaci zdroju myslime oba to stejne, takze samozrejme ano.
Fuze nebude zdroj minimalne 40 let, spise jeste dele. Mluvim o soucasnych reaktorech 3 generace a hlavne o reaktorech 4 generace. To prvni je realita, druhe jsou funkcni prototypy. Velka skoda, ze byl zastaven projekt IFR, 4 generace by tu byla. Ale BN-600 funguje dobre a BN-800 je ve vystavbe, tak snad? Recyklace vyhoreleho paliva pro 3 a 4 gen. je zvladnuta technologie. No a co se tyka radioaktivity. Musime mit pred ni respekt, ale postupy jsou zvladnute, technologie take a bezpecnost? Existuje na svete neco bezpecnejsiho nez JE? Lehkovodni reaktory jsou fyzikalne bezpecne. Ukladani je jak doufam docasna zalezitost, uran 238 bude potreba pro 4 generaci. Zbytek se bezpecne ulozi, nebo transmutuje. Povzdych nad pocinanim medii je realita, s tim nic neudelam.