Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Lodní doprava se po automobilech dostává čím dál tím víc do hledáčku mladých začínajících firem, které chtějí něco změnit. Jednou takovou je i Corvus Energy z Richmondu. Ta vyvíjí novou technologii lithium-iontových baterií, které by mohly sloužit pro pohon hybridních vlečných lodí, velkých jachet a dokonce i dopravních lodí.
Je všeobecně známou pravdou, že lodní doprava patří mezi ekologicky nejméně šetrné. Navzdory tomu, že jsou lodě schopny pojmout velké množství nákladu nebo lidí, emitují do ovzduší tuny škodlivých emisí a patří tak k největším znečišťovatelům mezi dopravci. To se rozhodla změnit společnost Statue Cruises provozující výletní trajekty v USA.
V roce 1783 uskutečnili Jean-François Pilâtre de Rozier a markýz d’Arlandes první let balonem. Ve 20. letech minulého století podnikaly vzducholodě běžně cesty přes Atlantik. Počátkem 21. století by nová generace vzducholodí mohla přinést revoluci v nákladní dopravě.
Evropská komise nechala vypracovat podrobnou studii týkající se snižování emisí v oblasti dopravy. Do roku 2050 má lodní doprava vzrůst o 65%, letecká o 50% a nákladní automobilová o 45%. To bude znamenat zásadní zvýšení znečištění ovzduší. Otázka zní: jak se tomu vyhnout?
Jak navrhnovat efektivní dopravní systémy si všichni budoucí plánovači mohou vyzkoušet ve skvělé počítačové hře OpenTTD. Jde o volně šiřitelnou předělávku známé hry Transport Tycoon, která zazářila během 90. let. Vybudovala si kolem sebe komunitu oddaných fanoušků a její odkaz žije dál.
Takřka neuvěřitelně zní zpráva z posledních dní o tom, že podle jistého výzkumu by mohlo 15 největších nákladních (kontejnerových) lodí světa vypouštět stejné znečištění, jako všech 760 milionů automobilů na silnicích. Je to dáno jednak velikostí motorů, téměř nepřetržitým chodem a především významně nižší kvalitou spalované nafty. Ta pro lodní motory obsahuje až 2000x větší množství síry než nafta pro auta. Například auto, které ročně ujede 15 000 km, vypustí za tu dobu do ovzduší zhruba 101 gramů oxidů síry. Dieselový lodní motor za tu dobu emituje až 5200 tun těchto látek.
Na orgány Spojených národů a Evropské unie je proto podle listu Guradian vyvíjen nátlak aby se začaly emisemi z lodní dopravy zabývat. Spojené státy americké například rozhodly podél celého svého pobřeží zavést nízkoemisní zónu v dosahu 230 mil (370 km) od pevniny. Podobný krok je očekáván od Kanady. Podle dalších studií jsou emise z lodí zodpovědné za desítky tisíc úmrtí a miliardové náklady pro zdravotnictví. Emise z lodní dopravy se začaly rapidním tempem zvyšovat v posledních 15 letech s růstem globálního obchodu a zejména vzestupem Číny. Zajímavý pohled na historii růstu nákladní lodí najdete na webu globalsecurity.org (anglicky).
Pár čísel pro zajímavost na závěr: největší nákladní lodě světa mají motory o výkonu až 109 000 koní. Celkem světové oceány brázdí asi 90 000 nákladních lodí. Zhruba 70% emisí lodě vypouštějí do 400 km od pobřeží a 85% všech těchto emisí se týká severní polokoule. Faktem také je, že některé nové lodě (nikoliv nutně nákladní) jsou budovány s důrazem na snížení emisí a především využití lehkých paliv bez tak velkého obsahu síry. Mezinárodní námořní organizace, součást OSN, ustanovila koncem minulého roku nové povinné standardy pro kvalitu lodních paliv. Díky nim by se měl obsah síry snížit do roku 2020 až o 90%.
Jason Hill a Nathan Armstrong přispěli značným dílem k současné podobě tříkolky Aptera. Nyní se jejich zájem přesunul ze souše na vodu a navrhli velice zajímavý koncept loďky. Ta by se navíc měla začít vyrábět již v letošních letních měsících.
Trup lodi z kompozitních materiálů je podle tvůrců téměř nezničitelný a přitom lehký. Střecha s integrovanými solárními panely může být buď ve výchozí poloze pro více pasažěrů nebo se dá složit tak, že je z loďky člun pouze pro jednoho.
1 kW špičkového výkonu solárního zařízení pro plnohodnotný pohon nestačí. Baterie jsou proto nutností a v tomto případě budou sloužit celkem běžné gelové. Poměrně zajímavá je skutečnost, že pokud se loďka v přístavu plně nabije, začne směřovat energii vně, třeba přímo do sítě.
Škoda jen, že o dojezdu a rychlosti zpráva nic neuvádí. Neoficiální odhad činí kolem 55 km a 13 km/h. I ten oficiální však bude značně záviset na přírodních podmínkách.
Podle aktuální studie nazvané „Znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů ze zaoceánských lodí: dopady, možností zlepšení a příležitosti pro udržení růstu“ se velké zaoceánské lodě podílejí na znečištění ovzduší oxidem siřičitým celkově více, než všechny automobily, nákladní auta či autobusy na světě. Zatímco automobilky v posledních dekádách emise značně snížily, lodě se v této oblasti prakticky nikam nepohnuly. Podle expertů je přitom snižování emisí u lodní dopravy mnohem levnější a jednodušší než v případě aut. Mezi první vlaštovky patří americký stát Kalifornie, který po svých přístavech vyžaduje, aby v lodích využívaly paliva s nízkým obsahem síry.
Související články: