Renault Zoe má problém: propadl v bezpečnostních testech

Nejnovější Renault Zoe dlouhodobě chválíme jako jednu z nejlepších nabídek na trhu. Není divu, že patří mezi evropské bestsellery. Teď má ale problém.

Nový elektromobil Renault Zoe získal v crashtestu Euro NCAP nula hvězdiček z pěti. Přitom původní verze z roku 2013 měla hvězdiček pět z pěti. Rýpnul si dokonce i samotný šéf Euro NCAP, když výsledek komentoval v tom smyslu, že dřívě býval Renault hvězdou bezpečnostních testů.

Ale nejnovější výsledky Renault Zoe a také nového Dacia Spring (1 hvězdička) ukazují, že není všechno úplně třpytivé. Renault samozřejmě kontruje. Obě auta prý splňují veškeré bezpečnostní evropské předpisy – jinými slovy nutné minimum. Za druhé, metodologie Euro NCAP se neustále vyvíjí a co dva roky mění.

Jinými slovy, nový Renault Zoe nedokáže držet krok s nejnovějšími požadavky Euro NCAP. Navíc jde o malé auto, které má inherentně velkou nevýhodu proti větším crossoverům a SUV (čímž neříkáme, že malá auta nemohou být bezpečná a získat více hvězd – Honda E má 4 hvězdy, stejně jako např. Peugeot e-208; Škoda Citigo iV mělo tři hvězdy a Volkswagen ID.3 dokonce pět).

Renault Zoe společně s Dacia Spring zároveň patří mezi nejlevnější elektromobily na trhu, a to se někde muselo projevit. Dnes už nicméně zároveň víme, že elektromobil Renault Zoe to má spočítané a nahradí ho Renault 5, nejspíš už v letech 2023-2024.

zdroj: Euro NCAP

36 Comments on “Renault Zoe má problém: propadl v bezpečnostních testech”

  1. Tak pěkné Vánoce elektroprdi a každému z vás pod stromeček od ježíška nového kulíška 😉 😉 😉

    Všem diskuzním oponentům i příznivcům přeji krásné a nerušené vánoční svátky případně svátky slunovratu. Užívejte si v kruhu rodinném české národní tradice, pozor na kosti a pády elektrifikovaných stromečků.

    Mějte krásné svátky.

    runner42

    1. Ty zvasty jsme tady uz propirali. Pan profesor by zrejme zavedl zase naftove autobusy misto elektrickych tramvaji a metra. Urcite by se Prazanum dychalo lepe. Pitomci kteri porad atakuji elektromobilitu s poukazovanim na uhelne elektrarny maji bud pulku mozku, nebo ekonomicky zajem. Cely svet vita elektrifikaci dopravy. Jen nekolik malo pitomcu v tom vidi problem. A mozna ma pan profesor doma i naftovy vysavac a petrolejky. Pan profesor je zrejme hodne zeleny, ale ne z pohledu na ochranu zivotniho prostredi, ale je priotraveny ze svych emisi.

    2. Názor druhé strany ano, ne komerční žvásty a strašení lidí. Co jiného je vypouštění kecu o tom, „že kdyby všechna auta byla BEV, musíme přistavit 1,5 JETE“? Za to bych jej nakopal do přirození. Za další kec o tom, „že BEV v DE mají vyšší emise než spalováky“ už jen zavřít na dvě hoďky do garáže s jeho oblíbeným spalovákem a byl by klid. Nevím jak on, já si tedy opravdu „užívám“ ty věčně nastartované rozvážkové pick-upy (běžně 10-20 minut než vše odnosí) ve městě, když zrovna opdál chvíli stojím. Co vede tyhle bezmozky si denně v práci smradit pod, mimo jiné, vlastní nos nepochopím. Jinak experta jeho typu bych velmi rád potkal osobně, aby mi vysvětlil, o kolik lépe se se využije sud nafty v průmérném ICE, než kdych jej ( nedejbože, to by byl hřích, co?) spálil v elektrárenském kotli.

      1. Také se mi některé jeho výroky nezdají… Mám rád čísla, protože ta se nedají tak snadno ohnout, jako slova. Udělejme tedy malý pokus.

        V ČR máme 6 milionů osobních aut. Průměrný nájezd každého z nich berme 50 km (průměr pro osobní služební i osobní auta), tj. cca 10 kWh. To dělá denní spotřebu 60 GWh.

        Děleno 24 h => průměrný „dobíjecí“ příkon všech 6 milionů BEV = 2,5 GW.

        Výkon JETE je 2,2 GW. Takže zrovna v tomto bodě bych řekl, že pan profesor nekecal. Samozřejmě, že můj výpočet je velmi zjednodušující, ale podstatu, myslím, vystihuje dobře.

        Zdroj dat týkajících se průměrného nájezdu:
        https://fdrive.cz/clanky/firemni-auta-za-den-neujedou-ani-100-km-tvrdi-analyza-dojezd-ev-aut-neni-problem-5035

        https://www.autoweb.cz/cesi-vubec-nejezdi-autem-skoro-nejmene-z-eu/

          1. No je to jen hrubý odhad provedený na základě těch odkazů, které jsem uvedl. V ČR jsou nejen soukromá, ale i služební auta. Já osobně běžně řídím jen svoje osobní auto, se kterým ujedu v pracovní den 20 km, o víkendu i více. Jen občas sednu i do služebního auta, kdy jedu dále, ale spousta zaměstnanců se služebáky jezdí každý den. Průměr je ošemetná věc. Jeden sní celé kuře a přežere se. Druhý nesní nic a je hladový. Ale v průměru jsou sytí oba. 😉

            Do výpočtu jsem pro jednoduchost nezahrnul nákladní vozidla, dodávky, motocykly, zemědělské ani lesnické stroje. To by si vyžádalo další nároky na výrobu elektrické energie, pokud bychom i tyto skupiny motorových vozidel chtěli elektrifikovat. Ale proč ne. Ropa a plyn dřív nebo později dojdou, takže se tomu prostě nevyhneme. Jenom je otázka, jestli je třeba tlačit tolik na pilu, jako to dělá EU..?

        1. Cisla 60GWh a 2,2 GW jsou hezka, ale postavim proti tomu spotrebu PHM v CR za rok:Celková spotřeba standardních pohonných hmot za rok 2019 dosáhla objemu 8,137 mld. litrů. Rekl bych, ze vyrabet denne 60GWh je mnohem mene narocne nez vyrabet denne pres 22 milionu litru PHM. O zatezi prostredi ani nemluve. A mnozstvi elektriny ktere je zapotrebi, aby se ty kvanta PHM mohly vubec dostat do nadrzi aut je nekde mezi 5-10% z 60GWh.

          1. Když si vezmu, že bych od zítra nahradil všechny spalováky a zároveň budu uvažovat, že v naftě/benzínu je obsaženo v průměru cca. 10kW/l, tak když to palivo vezmu a dám do generátorů, mám při 30% efektivitě konverze elektrárnu, která vyrobí 24,41TW, tedy 66,9GW/den. Jestli bych na provoz všech aut potřeboval jen 60GW/den, tak se vyplatí tu naftu/benzín snad i pálit v generátorech, kde se to dá i líp odfiltrovat :-))

              1. Já myslím, že to vychází až podezřele podobně, zvlášt když si odečtu cca.15% ztráty při přenosu a nabíjení, celkem to sedí 🙂 Takový model by měl výhodu v tom, že generátory by ve městech mohly nahradit i teplárny a díky provozu v pásmu maximální efektivity by se efektivita konverze mohla posunout až k teoretickým 45%. K tomu výrazně snížená hlučnost a prašnost ve městech. Kdyby se před 100lety uvažovalo jinak, mohlo to být třeba tak 🙂

                1. Je to tak. Cokoliv je lepší spálit ve velkém v elektrárně a pak tu elektřinou posílat po drátech. Nejen, že jde využít odpadní teplo, ale lze dosáhnout mnohem lepší účinnosti nasazením technologií, které se v malém nevyplatí.

                  Jeden z důvod používání nejprve uhlí a potom i dalších fosilních paliv byla, kromě faktu, že elektromotor byl vynalezen později i nemožnost natáhnout dráty všude a nízká energetická hustota baterií. Tyto omezení už dnes platí čím dál méně, a proto dává čím dál menší smysl pálit cokoliv v malém.

            1. Výroba benzínu nemá žádné energetické nároky, je to lehká frakce a defakto odpadní produkt.
              U nafty je to horší.

              Pěkně to lze demonstrovat na demenci EU, která když začala tlačit ekologické diesly (ano, chucpe jako prase), byl nadbytek benzínu prodáván pod cenou do USA a zároveň se od nich nakupovala nafta.

          2. Ono to je celé ještě zajímavější.
            Spalné teplo ropných produktů pro dopravu (Nafta, Benzín, LPG) je přibližně 85 TWh
            https://www.czso.cz/csu/czso/spotreba-vybranych-ropnych-produktu-a-zemni-plyn-leden-2021

            Předpokládáme-li optimisticky, že se k pohybu využije 25% energie = 21,5TWh

            Pokud by se ta paliva prolila kogeneračkami s elektricou účinností 31% (26,3TWh) a celkovou účinností 84%, tak zůstává 45TWh tepla. Tato energie se prakticky rovná spotřebě CZT:
            https://www.eru.cz/zpravy-o-provozu-teplarenskych-soustav

            Kogeneračky na ropu by tedy uživily elektrifikovanou dopravu a ještě k tomu nahradily teplárny.

            Tato optimalizace využití suroviny by přinesla mnohem více, než vyrobí současné OZE.

            Další výhody:
            – Kogeneračky umožní skutečné splnění definovaných emisí
            https://youtu.be/S_OYwfC3JfQ?t=41

            – virtuální elektrárna rychle řiditelná v rozsahu 0 – 100% výkonu
            – záloha OZE umožní jejich další navýšení výkonu bez nutnosti akumulace
            – až bude mnohem více OZE, tak bude možné postupně nahrazovat ropu syntetickými palivy

            Průměrná spotřeba EV dopravy by byla 3GW. Aby se to dalo libovolně řídit, představme si instalovaný výkon ropné kogenerace 6GW, při ceně 20 000 Kč/kWe by to stálo 120 mild.
            http://www.kataloguspor.cz/Kogeneracni-jednotka-3.html

            Pro srovnání 1GW reaktor ročně vyrobí 7TWh elektřiny a teplo se nevyužije. Jeho cena bude ?

            Už jenom aby si konečně všichni koupili ty elektromobily a aby ještě nějakou dobu byla ropa do té kogenerace.

      2. Mě na „argumentu“ o 1.5 JETE fascinuje jedna věc. V každém normálním byznysu by výrobci juchali nad tím, že se jim otevírá možnost o 20-30% zvýšit obrat díky novému využití jejich zboží.
        Ale ne, ve výrobě elektřiny je všechno jinak, lidi se z toho psychicky hroutí a tváří se jaká to nebude katastrofa. Mám za to, že to je dáno mono- a oligopolistickými podmínkami, které ve výrobě elektřiny panují.Takové to „dělat jen nutné minimum a kasírovat zisky“.

        1. Me zase u odpurcu EV fascinuje, ze porad tvrdi, ze el. sit je uz na hrane a dalsi zatez nevydrzi. A pak s nostalgii vzpominaji na slavu ruznych podniku, ktere kdysi v Cezku existovaly. Takova Poldovka, CKD, Skoda Plzen a ruzne kolosy, ktere mely astronomickou spotrebu elektriny. Pokud by ta sit jela na hrane blackoutu, tak by vlastne meli byt radi, ze zkrachovaly. Takovy Stehlik by mel dostavat rad bileho lva kazdy rok. A Bakala za krach OKD take.

  2. celá akože „bezpečnosť“ vznikla antireklamným článkom „nebezpečný v každej rýchlosti“. a už krátko po zavedeni „testov“ vznikla rastúca populácia bezmozkov, ktorí sa spoliehajú že technológia opreaví fatálne chyby v ovládaní vozidla, prípadne žťe sedí vo väčšom vozidle, čiže je v bezpečí.
    reálne sa v premávke nemá čo vyskytnúť nebezpečná situácia.

  3. jj, klasické automobilky vyrábějí mraky různých modelů, utrácejí za facelifty, které jen mění tvar světel namísto toho aby investovali do klíčových technologií. Tesla dělá 4 modely, nedělá reklamu, (téměř) nedělá facelifty, veškeré investice jdou do technologií, bezpečnostní testy dělá rozsáhlejší než oficální testy…

    I když toto píši, tak jezdím přesně v této verzi Zoe 🙂

    1. přesně tak! ani tezla ani slavná šáde dneska už neumí udělat příjemná světla, co nesvítí protijedoucímu doksichtu úchylně studenou diodovo-lasrovou barvou světla vypalující sítnice způsobujíc postupně slepotu 😉 Holt tak jako na kruháči si řidiči ustanovili pravidlo levé ruky, tak na silnici autodebilky tím zavádí standart dálkových světel nasrr 😉 😉 😉

Napsat komentář