Norsko bude mít první elektrický trajekt

Norsko je země elektromobilům zaslíbená. A nejen elektrickým autům. Společně s norskou loděnicí Fjellstrand připravuje Siemens světově první elektrický trajekt. Osmdesátimetrová loď dokáže převézt až 360 pasažérů a 120 aut.

Nový elektrický trajekt, který bude od roku 2015 jezdit v Norsku
foto: Siemens

Elektrický trajekt nasadit na trase mezi městy Lavik a Oppedal přes Sognefjord v roce 2015. Dobití masivních lithium-iontových baterií trajektu (hmotnost 10 tun) má trvat pouhých 10 minut!

Klasický dieselový trajekt, který momentálně obsluhuje tuto trasu za jediný rok spotřebuje asi milion litrů nafty. Při tom vypustí 570 tun oxidu uhličitého a 15 tun oxidů dusíku.

Nový elektrický trajekt byl navržen na výzvu (soutěž) ministerstva dopravy . Protože v soutěži zvítězil, má společnost Norled, která trajekt provozuje, k dispozici licenci k provozu trasy až do roku 2025.

Není pochyb, že pokud se trajekt osvědčí, bude postupně nasazen i na dalších trasách. Pevninské Norsko je se svými četnými ostrovy spojeno stovkami trajektů.

Elektrický trajekt ve tvaru katamaránu pohánějí dva elektromotory. I přes 10 tun vážící baterie je hmotnost celého trajektu poloviční ve srovnání s konvenčním strojem. Ten proto musel mít výkon 1500 kW, elektrickému stačí max. výkon 800 kW. Běžně bude využívat asi 400 kW pro rychlosti kolem 10 uzlů.

lodě elektrický trajekt Norsko

foto: Siemens

Bezesporu vám dobití 10tunové lithiové baterie během 10 minut zní podobně fantasticky jako nám. Nicméně, Siemens má poměrně přesvědčivé argumenty: elektrická přípojka v malých městech, která trajekt spojuje, by pochopitelně takové proudy nezvládla.

Proto je v obou přístavech instalována obdobná baterie, která se průběžně dobíjí a vysoké proudy je pak schopna poskytnout krátkodobě v době, kdy je trajekt zrovna přistaven.

Elektrické trajekty nejsou jediný směr, který se na zemní plyn a ropu bohatá Skandinávie vydává. Ve byl aktuálně spuštěn na vodu obrovský trajekt na zkapalněný zemní plyn (LNG) jménem M/S Viking Grace (Královská jasnost).

M/S Viking Grace je 218 metrů dlouhá a 30 metrů široká loď pro 2800 pasažérů s 880 kajutami. Proti obdobné lodi na konvenční palivo snižuje emise dusíku a pevných částic o 85 %. Vybudovaly ji loděnice STX Turku za 240 mil. euro.

Siemens, tisková zpráva

15 Comments on “Norsko bude mít první elektrický trajekt”

  1. To uz mi pride ako lepsi
    To uz mi pride ako lepsi napad nasadit nuklearny pohon, pravda, problem je verejna mienka a legislativna regulacia… Nuklearne ponorky, ladoborce, lietadlove lode a krizniky su tu uz pekne dlho – problemov minimum, prakticky (z hladiska paliva) neobmedzeny akcny radius, raz za niekolko rokov vymena paliva a kontrola – o co by bolo menej emisii, keby lodna doprava fungovala na atom.

    1. No pokud ta trasa kterou má
      No pokud ta trasa kterou má ujet není moc dlouhá, tak by to mohlo stačit. Koneckonců tady v ČR máme Brněnskou přehradu kde už hodně dlouho jezdí elektrické lodě a fungují zdá se dobře. Na Norsku oceňuji, že do toho fakt jdou a zkouší co se dá. Držím palce.

      1. Ano po brněnským prýglu
        Ano po brněnským prýglu jezdí lodě na šalinu už od roku 1946 – jezdí vždy v turistické sezóně, v současné době brázdí vody celkem 6 elektrolodí.
        Možná by redaktoři mohli přinést nějaký článek o tomto druhu provozu, který všichni brňáci dobře znají a hojně využívají.

        Mnozí si taky ještě pamatujeme na elektrovozidla z VÚEST označených EMA1 a EMA2, která po Brně hojně jezdila a nakonec byl celý projekt Prahou zastaven.

          1. Pěkně se na to
            Pěkně se na to vzpomíná.
            Ale nějak pozapomněli na nákladní Barkas 1000, který byl upravený v tomto výzkumáku na elektropohon a jezdil po ulicích Brna také začátkem 70.let minulého století. Také mohli připomenout, že v té době již v MEZu Brno byly ke zkouškám vyvinuty první BLDC motory, problémem však bylo jejich řízení.
            Takže Brno již tehdy pracovalo na elektromobilitě, aniž by tehdy kdokoliv tento pojem ještě znal.

        1. Hm Brno není
          Hm Brno není jediný.
          Takových elektrických lodí, vozíků, auta a různých zařízení existuje spousta. Nejvíce mne třeba zaujaly elektrické lodě, které jezdí dodnes od roku 1909 na jezeře Königsee.

          Anonym (bez ověření), St, 2013-01-30 08:52:
          Jinak Brno se nezačalo zabývat elektromobily kdy ještě ostatní o nich nic nevěděli? To je asi sranda ne? Naopak elekromobily se vyráběli a Brno o tom ještě nemělo ani páru.
          A pokud si něco více přečtete o elektormobilech EMA (byly asi tři varianty, dokonce i autobus), tak zjistíte, že ne kvůli Praze byly zrušený, ale kvůli dojezdu. Tehdy prostě olověné baterie neumožnovali dostateční dojezd pro to aby se to stalo komerčně výhodné.

Napsat komentář