Dávno je jasné, že elektromobilita není jen módní výstřelek. Pomůže nám ale zmírnit naši i celoevropskou závislost na dovozu ropy?
autor: Radek Šindel
V minulých dvou článcích jsem se věnoval vlastním zkušenostem s elektromobilitou (Elektromobil + fotovoltaika: praktické zkušenosti, Praktické zkušenosti s použitím elektromobilu a domácí fotovoltaiky – roční zhodnocení). Celý přechod na „nový“ typ pohonu je ale potřeba ještě zařadit do širších souvislostí a jedna z nich je závislost ČR, resp. Evropy na dovozu ropy.
Evropa jako kontinent velké zásoby ropy nemá a tuto surovinu tak musí z naprosté většiny dovážet. Země EU dovážejí 99 % své spotřeby ropy, respektive ropných paliv. Bohužel je tomu tak často z regionů, kam bychom peníze z pochopitelných důvodů posílat nechtěli. Ale přesto je tam vydatně posíláme, a to ve značném množství.
V roce 2022 se do ČR dovezla ropa v celkovém množství 7 424,8 tis. tun, což představuje nárůst o 8,5 % v porovnání s rokem 2021. Z tohoto množství bylo 56 % ropy dovezeno z Ruska. Podle Souhrnné energetické bilance MPO ČR spotřebovala doprava v ČR v roce 2021 (rok 2022 ještě není statisticky zpracován) 73 TWh ropných paliv.
Pro srovnání celková spotřeba elektřiny v roce 2022 činila zhruba 60 TWh. Spotřeba ropných paliv v dopravě tak přesahuje konečnou spotřeby elektřiny, jako ekvivalent výroby devíti nových jaderných elektráren Dukovany (cca 8 TWh/rok).
Při ceně okolo $80/barel tak dovezeme ročně ropy za cca. 103 mld. Kč, z toho šlo bezmála 60 mld. Do Ruska, které by za tuto částku mohlo pořídit zhruba 200 moderních tanků.
K těmto nákladům je potřeba ještě připočítat poměrně náročnou rafinaci paliva. Přesná data o spotřebě rafinerií je poměrně těžké dohledat a studie se v údajích značně rozcházejí.
V různých studiích lze dohledat, že globální spotřeba rafinerií se pohybuje okolo 6-8 % celkové spotřeby elektřiny. V případě ČR by tak hrubým odhadem připadalo na rafinaci paliva zhruba 4 TWh elektřiny. Spotřebu plynu v rafineriích pro jednoduchost výpočtu neberu v úvahu.
K tomu je potřeba připočítat biopaliva s podílem 5 %. Řepka a další rostliny pro energetické účely v dopravě v ČR se pěstuje na zhruba 100 000 ha půdy. Biopaliva z této plochy tak dokáží vytvořit palivo pro pouhých 5% vozidel. Na 1 ha plochy je možné umístit solární elektrárny o přibližném výkonu 1,2 MWp.
Fotovoltaika rozmístěná na ploše výsevu energetické rostlin by za rok vyrobila okolo 120 TWh elektřiny, což by dokázalo pokrýt celou spotřebu ČR včetně pohonu všech vozidel a ještě by něco zbylo.
Tímto bych rozhodně nenavrhoval osázet úrodnou půdu panely, pouze to ukazuje, jak je pěstování energetické řepky zoufale neefektivní způsob přeměny energie slunečního záření na energii pohonu.
Jak již bylo řečeno v minulém článku, spotřeba energie pro vozidla je v případě náhrady spalovacích motorů elektrickým pohonem u osobních automobilů v převážně městském provozu díky významné úspoře energie rekuperací zhruba třetinová.
V dálkové dopravě, zejména nákladní, je podíl rekuperace nižší. Při snaze o velký dojezd snižují mohutné akumulátorové baterie užitkovost vozidel a spotřeba elektrické energie je poněkud vyšší, zejména při rychlém nabíjení vysokým výkonem a blíží se k polovině spotřeby energie nafty (ta je navíc příznivě ovlivněna vyšší účinností větších naftových motorů nákladních automobilů a autobusů).
Celková spotřeba elektrické energie k náhradě ropných paliv pro všechna vozidla by tak činila zhruba 30 TWh s potenciálem snížení při převedení části individuální dopravy na veřejnou, zejména kolejovou.
Ze statistik použití auta se solární elektrárnou vyplývá, že okolo 50 % nájezdu lze pokrýt z výroby FVE (vlastní, komunitní, firemní, carporty nad veřejnými parkovišti). Vlastní fotovoltaické zdroje na území ČR tak čistě teoreticky mohou pokrýt zhruba polovinu, tj. 15 TWh. I kdybychom měli zbylou polovinu elektřiny importovat za aktuální cenu 100€/MWh, tak bychom za ni zaplatili zhruba 37 mld. Kč, což je třetina toho, co ročně vydáváme za ropná paliva.
Byť je dnes fotovoltaika nejlevnější zdroj energie vůbec, jedná se přece jenom o volatilní zdroj energie, který je potřeba doplnit o vhodnou akumulaci a zálohu.
Vedle špičkových a přečerpávacích vodních elektráren a bateriových uložišť je zajímavou možností využití elektromobilů samotných pro stabilizaci sítě – tzv. řízení flexibility. Ať už jde o nabíjení z vlastních zdrojů doma, ve firmách, nebo flexibilními tarify v ulicích, vozidla poskytují sítí poměrně velkou kapacitu k ukládaní energie.
Už stávajících asi 20 000 vozidel v ČR poskytuje teoretickou energii 1 GWh, což odpovídá necelé třetině PVE Dlouhé Stráně (3,6 GWh), přičemž 6 mil. Osobních vozidel představuje teoretickou kapacitu 100 PVE Dlouhé Stráně (360 GWh).
Při zimní průměrné spotřebě okolo 10 GW by tak kapacita baterií ve vozidlech teoreticky pokryla celou spotřebu ČR po dobu 36 hodin. Pokud by se reálně použila zhruba například třetina této kapacity pro řízení flexibility sítě, pořád jde o obrovské číslo, které by šlo v ČR postavit jinak velice obtížně.
Samozřejmě se nepočítá s napájením celé energetiky z baterií aut, na další časté nabíjení a vybíjení není životnost automobilových akumulátorových baterií dimenzována, nicméně řízené nabíjení v dobách výkonových špiček je možné dobře využít pro optimalizaci zatížení distribuční sítě.
Se zajímavou statistikou přichází technická univerzita v Cáchách, která odhaduje celkovou kapacitu baterií ve vozidlech v Německu na cca. 90 GWh. Jinými slovy v Německu od roku 2018 do současnosti „postavili“ pomocí baterií ve vozidlech 25 PVE s kapacitou Dlouhých Strání. Zajímavé je i tempo navyšování kapacity, které činí zhruba 3,5 GWh měsíčně.
Hrubá energie baterií osobních aut v Německu
Zejména v zimním období ale akumulace samotná nestačí a je potřeba řešit i zdroj energie na chladnou část roku. K tomu se v mnoha zemích používají větrné elektrárny, které vyrábějí zejména v zimě a fotovoltaické zdroje vhodně doplňují.
Byť jsou i u nás vhodné lokality pro rozvoj větrné energetiky jsou, podívejme se nejdříve na možnost doplnění FVE pomocí paroplynového zdroje na zemní plyn. Jedná se sice pořád o fosilní zdroj, nicméně je potřeba se podívat na tento zdroj i z pohledu účinnosti až 55-60 %.
Je to dáno tím, že paroplynová elektrárna využívá dva pracovní cykly, má dva elektrické generátory. V prvém cyklu dodává elektrickou energii generátor poháněný plynovou spalovací turbínou a v druhém cyklu dodává elektrickou energii generátor poháněný parní turbínou, která využívá páru vyrobenou s využitím horkých výfukových plynů z plynové spalovací turbíny.
Zemní plyn (metan, CH4) má ve své struktuře ve srovnání s uhlím příznivější poměr vodíku a uhlíku, což se spolu s vyšší účinností dvojitého cyklu projevuje ve zhruba 3x nižší měrné emisivitě elektrické energie (zhruba 0,33 kg CO2/kWh versus 1 kg CO2/kWh).
Výhodou paroplynových elektráren je i jejich rychlá startovatelnost, potřebná k operativnímu doplnění volatilních zdrojů. Zároveň je možné dobře využít ztrátové teplo např. při u nás velice rozšířeném centrálním zásobování teplem. Tyto zdroje pracují nejefektivněji v zimě, kdy je spotřeba tepla nejvyšší a opět se tak vhodně doplňují s FVE zdroji.
Jejich výhodou je možnost snadné regulace výkonu podle potřeb distribuční sítě. Jedná se tak o tzv. špičkové zdroje, které vyrábějí jenom v době nedostatku jiných zdrojů. Tyto zdroje energetika potřebuje vždy a jejich výhodou do budoucna je i možnost provozu na vodík, biometan, nebo plyn vyrobený z odpadu.
Z pohledu dovozu to vypadá následovně. Pokud bychom čistě teoreticky veškerou elektřinu pro provoz vozidel dovezli, celkové náklady by byly na 2/3 současného dovozu kapalných paliv. I kdybychom měli veškerý provoz vozidel pokrýt z PPE zdrojů a plyn importovat, dosahují náklady na import přibližně 50% oproti provozu na kapalná paliva.
V případě pokrytí poloviny provozu z místních FVE a na druhou polovinu roku dovézt plyn pro PPE dosahuje nutnost dovozu paliv pouze čtvrtiny toho, co dáváme za dovoz a výrobu kapalných paliv. A to nemluvím o využití ztrátového tepla pro vytápění, jako je tomu u nového PPE zdroje v Mělníku s dodávkou tepla pro hlavní město. Konverze uhelných elektráren na paroplynové je relativně snadná a hospodárná, řada komponent původní uhelné elektrárny včetně jejího připojení k přenosové soustavě je využitelná.
Bilance energie pro pohon všech vozidel v ČR je vidět na následující grafice. Pro názornost je celý proces značně zjednodušený. U pohonu spalovacím motorem vstupuje do procesu dovezená ropa a energie nutná k její rafinaci. Těžba, přeprava a další logistika paliv je zde zanedbána. Z obrázku je na první pohled patrné, že největší položku draze dovezeného a rafinovaného paliva tvoří ztrátové teplo vypuštěné do atmosféry.
V druhém scénáři je uvažováno s elektrickým pohonem vozidel a výrobou elektřiny se stejným podílem FVE a PPE na zemní plyn s účinností 55 % a využitím části ztrátového tepla pro vytápění. Do celého procesu jsou započítány i ztráty v elektrárně a v distribuční síti.
I přes velké zjednodušení celého procesu je na první pohled patrné násobně nižší potřebné množství energie pro elektrická vozidla, které je dáno zejména jejich vysokou účinností. I v případě částečného dovozu plynu pro výrobu v zimním období jsou částky za nutný dovoz násobně nižší. Pro výpočty byla uvažována cena elektřiny €100/MWh a cena plynu ve výši €40/MWh.
V případě výstavby dalších zdrojů v regionu jako nový blok JE Dukovany, větrné elektrárny, bioplynové stanice, teplárny na biomasu by se nutnost dovozu energie v zimním období ještě výrazně snížila a celkově by dovoz tvořil pouze malou část z toho, co v dnešní době vydáme za dovoz kapalných paliv.
Závěr
Co k tomu dodat? Ropný emirát se z ČR určitě nestane, ale daleko menší potřebné množství elektřiny si z velké části sami vyrobit umíme. I kdybychom měli dočasně nahradit kapalná paliva výrobou elektřiny z plynu, jedná se o násobně nižší částky oproti dovozu a výrobě paliv z ropy.
Přechod k elektromobilitě představuje pro průmysl i energetiku mnoho výzev, nicméně ty jsou technicky zvládnutelné. Minimálně jsou tyto výzvy proveditelnější, než najít v ČR dostatečně velké naleziště ropy.
@Liháč, Hajič, Skopčák, Oštěp a další jednosmysloví a jednomyšlenkoví – čtěte ZDE:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/vodik-revoluce-za-dvermi.A240125_132315_p_ekonomika_nef
A než začnete slintat a blít, přečtěte si to skutečně celé.
Vodík se v osobních autech opravdu neprosadí. Pokud pominu cenu a náročnost výroby zeleného vodíku, tak jde zejména o konstrukci vozidel. Ono skladování a tankování vodíku je ten největší problém, co budeme u osobního auta řešit. Tlakové láhve na vodík s tlakem 700bar jsou těžké, rozměrné a drahé. Zejména v menších autech je není kam dát při použití poměrně účinného palivového článku. Při použití spalovacího motoru s poloviční účinností by auto v podstatě nikam nedojelo.
Jestli chcete demonstrovat nesmyslnost nasazení vodíku v autech, zajeďte natankovat na plničku v Ostravě 😉 https://fdrive.cz/clanky/test-elektromobil-auto-na-vodik-nebo-auto-na-cng-jak-si-poradi-s-dalkovou-trasou-10817
Trumbelínku, tam se nepíše o výrobě ale o těžbě, vodíku. Chápu, že pro jednosmyslovou a myšlenkově jednosměrnou bytost je to k nepochopení……
pro RŠ…. Máš samozřejmě pravdu, ale možná je to škoda…Taková ŠKODA ZEPPELINQ by zněla sqěle😅
Fanoušci elektromobility by podle svých zvyklostí spíš ocenili Škoda Hindenburg.
pro Runnču. … Hahaha musím souhlasit, ale to už by asi u píáráků neprošlo 😁
Čtu si ten příspěvek po sobě ještě jednou tak píšu snad jasně, že se nejedná ani tak o výrobu/chcete-li těžbu vodíku, ale komplikovanost konstrukce vozidel.
Jde zejména o hmotnost, velikost, cenu a životnost tlakových láhví, cenu a životnost palivového článku, životnost trakční baterie, ale pak také servisní náklady – hepa fitr článku třeba Toyota deklaruje na pouhých 10tkm, chladící kapalinu trakční baterie je nutné měnit snad každý interval apod.
Pak přidám problémy s tankováním a celou logistikou vodíku a mnoho dalšího.
PS: jako firma vyrábíme mimo jiné vodíkové vlaky včetně celé doprovodné infrastruktury, tak toho o vodíku něco málo vím.
Kolik FC článek vydrží v běžném provozu a co ho může ohrozit/ zkrátit životnost?
P.S. Máte an mysli chladící kapalinu FC článku? Trakční baterie se chladit kapalinou mohou, ale taky nemusí. Často stačí pasívní chlazení.
No a to je ten problem, Plho, ze ctes prispevek po sobe a nectes odkazovany clanek. Pak by ses dozvedel, ze jadro puda – clanku smeruje k vyrobe syntetickych e-paliv z tezeneho vodiku a k eventualnimu vyuziti veskere stavajici infrastruktury atd. Takze – jestli jsi jednou videl vodikovou plnicku nekde v pr.deli nebo dokonce na kolene vyrabis vodikovy vlak ci vodikovou vzducholod, tak to jeste nic neznamena, protoze zitra neni dnes a kocka neni pes.
pro Dlaždicy…. ,,,,…zítra není dnes a kočka není pes.““
Výborně 👍👍👍👏👏👏
Ještě pár let vzdělávání na Hybrid.cz a je s tebe pokrokář 😃😁😆
O moje vzdelani a vzdelavani nemej peci, kamo, zkus vsak udelat neco se svymi znalostmi materskeho jazyka aby „s tebe“ furt nebyl vul :-).
pro Dlaždicy….. 😁rači budu ynteligent co semtam visekne hrupku, než pravopisně dokonalý pitomec 😆
No prave, ze jsi pouzil ten budouci cas „raci budu ynteligent….“ Nejspis veris na pristi zivot a jsi v ocekavani, ze v nem budes za toho ynteligenta? No v tomhle zivote jsi tutove za blba, jen nemas mozkovou kapacitu to pochopit. Sry, pochopyt, abis tomu rozumjel :-).
Udávat spotřebu pohonných hmot v TWh tepelné energie nedává smysl, spalovací motor má totiž malou účinnost. Ve skutečnosti na nahrazení veškerého benzínu a nafty by bylo potřeba asi 25 TWh, což je sice hodně, ale stejně jako ohřev TUV se jedná o akumulaci, tzn. lze zvolit část dne, kdy bude možné dobíjet. Prostě budoucnost je taková, že si každý doma udělá na střeše FVE a k tomu si pořídí baterie 20kWh+, což bude stačit na provoz domácnosti a večerní dobití baterie elektromobilu. Většina lidí doma dobíjet může – více než polovina lidí bydlí v RD a i ti v panelácích mají občas garáže. Ti co nemůžou dobíjet doma, tak můžou jezdit MHD.
Co se týče posílání EE z baterek aut do sítě, tak v článku se o tom hovoří jako o jisté věci, ale ve skutečnosti naprostá většina wallboxů neumí posílat EE z auta do sítě. Auta na to také většinou nejsou připravená.
No právě, že udávat spotřebu spalovacího auta v kWh/100km smysl dává, protože to ukazuje právě to, jak motor promění většinu energie v teplo.
O V2G se právě v článku nemluví. Jednak je to spíše hudba budoucnosti a hlavně NMC baterie v autech na nějaké velké cyklování nejsou vhodné, proto mluvím pouze o tzv. odložené spotřebě. To znamená počkat si až bude svítit slunce a nabíjet z FVE, nebo nabíjet na spotový tarif.
Jakou myslíte že má účinnost tepelná elektrárna ? A je celkem jedno zda to teplo vzniká rozpadem uranu, spalováním uhlí nebo plynu. Je sice lepší než mají spalovací motory, ale ne výrazně. A když k tomu připočtete ztráty ve vedení, v trafách, v nabíječce, v baterii tak minimálně v zimě u nás bude mít EV větší spotřebu primární energie než spalovací auto. FVE v zimě neutáhne ani provoz domu natož aby nabíjelo auto.
No tím hrubým výpočtem vidíte, že ten rozdíl je tam celkem podstatný. To, co tvrdíte by platilo čistě pro uhelnou elektrárnu, kdy se nevyužívá ztrátové teplo.
U toho jádra je to dost sporné. Štěpení uranu přece jenom neprodukuje žádné emise CO2 a palivo netvoří na rozdíl od uhlí, nebo plynu tak významnou položku v provozních nákladech JE.
Uhelné elektrárny se do deseti let zavřou, takže to opravdu bude mix jádra, OZE a účinných PPE.
Je tam podstatný rozdíl. Odpadní teplo elektrárny může vytápět město. Odpadní teplo jedoucího auta je vyplýtváno na ohřívání okolí silnice.
Takže je energeticky mnohem výhodnější pálit ropu v elektrárnách a jezdit na elektriku.
pro Visper…. Jenže to neplatí pro JE v ČR….Počkat… V listopadu 2023 spustili teplovod z Temelína do Budějic. Stihli to demokratičtí soudruzi v rekordním čase 30ti let 👏👏👏
Z Dukovan do Brna to je prý moc složité, tak se na to rovnou a definitivně vykvákli🥴
Ano, bohužel je to tak. Dal bych jako zákonnou podmínku, že každá elektrárna musí něco vytápět. A opačně každá teplárna musí vyrábět elektřinu.
Ono je s tím technický problém. Pokud chcete odpadním teplem z elektrárny topit, tak musíte méně chladit. Tj. rozdíl teplot co pak využívá elektrárna je menší a proto je i menší její učinnost.
Kdyby elektrána byla přímo uprostřed sídliště tak s tím problém není, protože ztráty po trase by byly malé. Ale to plánovat naposledy Edison a od té doby se od toho ustoupilo. A tlačit teplo na kilometry daleko není jednoduché.
pro Jimmy… No jo… A proč si vlastně pražáci a brňáci ty super bezpečné jaderné provozy nepostavili přímo na periferii?? Žádný čoud z toho nejde, spotřeba elektřiny i tepla v místě výroby… samé výhody…
To je divné 🤔😁😆
Technický problém to určitě je. Ale bude to asi i problém legislativní, že provozovatele k tomu nic nenutí. Ale lidstvu nezbývá než to začít řešit pokud chce přežít trochu déle. Jsou i další možnosti. Třeba redukční stanice plynu co převádějí vysoký tlak na středotlak a nízkotlak. Kdyby se všechny vybavily expandery tak by v ČR vyrobily 670 GWh elektřiny. Mají to jen některé.
Já bych v případném nevyužití odpadního tepla neviděl žádnou konspiraci. Pro besprostřední okolí se teplo vždycky používá. Problém nastane tehdy, když je v místě elektrárna velká a potenciální zákazníci příliš daleko. Ono stavět horkovod desítky km daleko už není jednoduché ani levné a o větších vzdáleností už to opravdu smysl nedává. To už dává větší smysl přestavět stávající plynové kotelny na sídlištích na kogeneranční jednotky a teplo vyrábět přímo v místě, nebo ideálně rovnou v objektu.
Teď mně napadlo … I když by po dlouhém transportu měla moc nízkou teplotu, než aby se dala použít pro přímé vytápění, pořád by té energie bylo obrovské množství…
Kdyby se s ní ohřívalo medium tepelných čerpadel, ušetřilo by se spousta elektřiny….❓
V budoucnu budou v létě velké přebytky z FVE, které se budou zadarmo posílat do sítě. Tyto přebytky bude potřeba zpracovat. Teoreticky je možné stavět elektrolyzéry na vodík, ale ty zase potřebují stálé vytížení a ne, že se pustí jen 10% času v roce. Řešením je pomocí přebytků z FVE ohřívat vodu a tak ušetřit plyn v teplárnách, v kotelnách v panelácích, apod… voda se nahřeje v průběhu dne a vystačí až do rána, kdy se může zase ohřívat.
Co se týče využití odpadního tepla z JE, tak teplo se odebírá přímo z turbíny, takže dochází k menší výrobě elektřiny.
Kamarádovi prochází teplovod jeho pozemkem. Je izolovaný a zahrabaný v zemi. Kdyby si kousek od toho zahrabal výměník TČ byla by to krádež?
pro Jirkujíru… Nevím jestli to je jak píšeš, ale pokud by odebrání ,,,,odpadního““ tepla snížilo výkon turbíny, asi by se mu nemělo říkat ,,,,odpadní““??… To mi terminologicky vážně neštymuje…
Leda že by se výkon turbíny snížil mnohem méně, než by byla energie odebraného tepla, tak že by se to vyplatilo… Ale i tak by se mělo říkat ,,,,poloodpadní““ teplo😅
@Visper Pokud dodrží ochranné pásmo 2,5 metru, krádež to není. Ale nic z toho nevytěží. Pokud ochranné pásmo poruší a nainstaluje to přímo k teplovodu, je to především trestný čin obecného ohrožení.
@runner, díky, řeknu mu to.
Přesně tak, to už pochopil i Vidlák a letos by chtěl zkoušet různé principy kogenerační výroby tepla a elektřiny:
https://youtu.be/1nyMYzkSRNU?t=82
Stará energetika byla velmi ztrátová, pořád někde něco zbytečně topilo.
Ušetřilo by se hodně paliva, kdyby se spalovalo primárně za účelem výroby elektřiny a jako bonus se využívalo odpadní teplo. Chybějící teplo by pak dodaly tepelná čerpadla, která v průmyslovém provedení jsou schopny poskytnout teploty až 200°C.
https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/26302-elektrifikace-teplarenstvi-a-prumyslove-vyroby-tepla-konec-vyhazovani-energie-kominem
„Civilizace založená na fosilních palivech znamená, že více než 70 % primární energie se vyhodí.“
Jinak to, že stacionární spalovací generátor napájející elektrický pohon je účinnější než obyčejný pohon spalovací jasně dokazuje AUDI RS Q e-tron, které má o 45% lepší efektivitu:
https://www.automobilrevue.cz/rubriky/clanky/motorsport/audi-rs-q-e-tron-s-hybridem-do-pouste_49036.html
Při opravdové stacionární instalaci generátoru je pak možné využít to teplo, ale je pak nutné uvážit ztráty přenosové i nabíjecí. I v tomto případě to ale vyjde podstatně energeticky lépe.
Vyborny clanek a podporuje moje uvahy. Ropa je ten nejdrazsi zdroj energie a jeste kdyz zvazime, ze rusakum financujeme zbrane a pak musime za kazdy Dollar ktery posleme rusakum vydat 5-10 Dolaru na kompenzaci agresivniho ruskeho chovani, tak je ropa ten nejhorsi mozny zdroj. Take repka predstavuje nevyhodny zdroj energie. Je neefektivni oproti FVE na repkovem poli a navic financujeme tim agenta StB, ktery nasi republiku destabilizuje a posouva smerem do rusackych paratu. Proto je nutny urychleny prechod na elektromobilitu a ukonceni zhoubneho vlivu dovozu ropnych produktu a paleni ve spalovacich motorech.
S elektromobilitou souhlasím – ovšem je tam ekonomická bariéra. Aktuální TCO pro BEV vychází na 7 kč/km při nájezdu 25000km/rok ale pro většinu lidí s nájezdem 10000km/rok je na 10kč/km. Těch 10000km/rok je většina dojíždění do práce – ideální pro BEV, ale aktuálně je to obsazeno vozy s TCO 4-5kč/km. Dá se předpokládat, že se to v horizontu 10ti let změní.
Ale u řepky (případně jiných energetických plodin) Vám opravdu hodně chybí představivost. To co potřebujeme je energie v zimě + obdělávat půdu + zajistit, aby zemědělci měli zdroje na rozvoj. A to energetické plodiny krásně splní – i kdyby se měli přepracovat na bioplyn. A uhlovodíky (metan, řepkový olej…) se dají dobře použít i pro výrobu plastů (které opět děláme z ropy).
Takže sundat klapky z očí a vnímat to z široké perspektivy
Právě že klapky z očí už spadly skoro všem bývalým zastáncům pěstování energetických plodin a když se na problém a jeho důsledky podívali ze ,,široké perspektivy“ , dospěli k přesvědčení, že je to cesta do pekel…
Nejen že energetická bilance je mizerná, ale přidávají se problémy jako chemizace krajiny, půdní eroze, tragický vliv na volně žijící živočichy od hmyzu po savce, ale i rizika hladomoru v nejchudších zemích..
Naštěstí se od tohoto šílenství ustupuje.
1) Riziko hladomoru v chudých zemích se řeší výrobou potravin v chudých zemích (a ne dovozem, což jim likviduje schopnost vyrábět potraviny – neboť bohaté státy výrobu dotují)
2) Já o zemědělství vím málo, ale proti Vám jsem expert. Půdu je potřeba orat, aby dokázala přijímat a udržet vodu. Rostliny jsou potřeba proti erozi (opravdu pole s řepkou s její hustotou erozí netrpí, narozdíl třeba od kukuřice). Je to tedy jen o výběru plodin na dané lokace.
3) Chemizace = hnojiva. Je to nepohodlné slyšet, ale bez nich by nám veškerá plocha polí v ČR nestačila ani na výživu. Uvědomujete si, že v době, kdy nebyla hnojiva k dispozici, byla produkce na hektar 500-1000kg, aktuálně jsme na 8000-13000kg. K diskusi o tomuto tématu bych pustil pouze lidi, kteří v zemědělství pracují alespoň 5 let.
Takovéto názory má pouze člověk, který si myslí, že jídlo roste v obchodě
pro Omega..
1. Částečný souhlas… Realita je ovšem taková, že potravinově závislých na ostatních je spousta zemí, včetně těch bohatých, včetně ČR…. Některé státy už schopnost nakrmit sami sebe ztratili skoro definitivně… Třeba takový Bangladéš je na dovozu potravin závislý, zato pro změnu obléká ,,půlku“ světa… Globální civilizace, globální obchody…
Pokud někdo navrhuje třeba pálit v elektrárnách místo uhlí zrno (reálný příklad) a ví, že by taková praxe způsobyla smrtící hladomor, je zločinec a masový vrah….
2. Píšeš že o zemědělství víš málo – ano s tím souhlasím.
Pokud jde o mně – moje znalosti neznáš, přesto je poměřuješ a urážíš – k tomu se ještě vrátím.
Erozí trpí každá monokultura včetně řepky, kukuřice je jedna z nejhorších plodin. Jediná zemědělsky využívaná plocha prakticky imunní proti erozi je luční porost…
3. Ano bez chemických hnojiv, herbicidů a insekticidů by zemědělství nebylo schopno dnešní lidstvo uživit – leda že by se racionálně upustilo od živočišné výroby, ale to je jiné téma…
Ty ale navrhuješ KROMĚ potravin ,,pěstovat“ energii, tak že musíš zvětšit plochy a přidat chemie… Lidi žrát nepřestanou. (Leda že bys měl za lubem ,,odlidnění“ 😉)
Píšeš mělo být dovoleno diskutovat o tématu jen lidem, ,,kteří v zemědělství pracují alespoň 5 let“
Já se sice nevěnuju potravinářským plodinám, ale víc než 10 let jsem registrovaný farmář. A co ty? Nedal sis náhodou vlastňáka?😁
Ještě k tvému urážlivému tónu ohledně cizích znalostí: Na co jsi vlastně odborník ty?? Že jsi tady toho zatím moc nepředvedl, kromě arogance a ignorance 😘
Řepka je zlepšující plodinou, takže půdě prospívá. Dokáže vytáhnout živiny z velké hloubky a když se další rok zasadí obílí, tak má o 15% vyšší výnos. A co se týče zákazu živočišné výroby. Krávy se pasou na pastvinách, kde je jen tráva a nic k jídlu by tam nerostlo, takže upuštění od živočišné výroby by znamenalo ještě větší deficit jídla. Plodiny mají vyšší výnos než v minulosti, takže je potřeba hnojením dodat – dusík, draslík, … nebo pěstovat původní plodiny s pětinovým výnosem, což by zase znamenalo deficit jídla.
pro Jirkujíru…. Nikde jsem nepoužil slovo ,,zákaz“….
Asi jsem se nevyjádřil dostatečně jasně, správně mělo být:
,,….leda že by se racionálně upustilo od konzumace produktů živočišné výroby,…“
Při takové změně stravovacích návyků by k nakrmení stejného počtu lidí stačilo cca 20% současné zemědělské plochy… Nejsou to jednoduché počty, ale tohle je střízlivý údaj – viděl jsem tvrzení, že by stačilo dokonce jen 10% z dnešní rozlohy….
Pro porovnání: propagátoři GMO plodin vypočítali, že pokud by se používali jen geneticky modifikované plodiny, zvýšilo by to výnosy (jen) o 20% plus další výhody jako méně pesticidů a hnojiv (podle jejich tvrzení).
Nikdo nerozporuje pěstování řepky pro účely výroby potravin. To samé nikdo nerozporuje použití minerálních hnojiv. Problémem pěstování řepky je nutnost intenzivního hnojení vším možným, což má vliv na kvalitu půdy a při nadužívání vede ke znečištění vod. Je to samozřejmě složitá problematika, nicméně z pohledu účinnosti to opravdu smysl moc nedává. To už raději tu půdu použít na meze a remízky. https://2050podcast.cz/epizody/59-ladislav-miko-puda
Ptal jsem se přímo člověka, který ta pole s řepkou obdělává. Říká, že do řepkového pole musí jet v době vegetačního růstu 6x. Pesticidy, pesticidy, pesticidy. Brouci, plísně… A taky se to dohnojuje tekutým hnojivem.
Preto neznasam ekoteroristov co presadili biopaliva. V nicom to realne nepomohlo (mozno par ludom co sa dostali k majetku) a prave naopak, skor to urobilo problemy. Z biopaliv sa malo davno ustupit a malo sa zacat pripravovat na zmenu klimy. Cize pestovat plodiny iba na potraviny a co najviac zalesnovat.
pro XBlb… A co Babiš, toho máš rád??…
Ty jsi fakt tak tupý, že nepoznáš byznys plán od ochrany životního prostředí??
Redakcia hybrid.cz, to ako fakt budete tolerovat taketo hlupe diskuzne prispevky od ludi z nizsou inteligenciou ako ma napr. Drvostep? Co on tu riesi Babisa a preco mi nadava? Inak btw. nie je toto aj trestny cin/precin? To v CZ uz neplati zakon alebo co?
A k teme. Aky biznis plan? O com tu kecas? Si ako vzdy vedla. Spravaj sa slusne, ci to ta rodicia nenaucili. To si akoze nevychovany pubertiak alebo dochodca?
pro XBlb…. Sundej si tu falešnou svatozář trole, obsah tvých komentářů si pomatuju: provokace a urážky…
Bys asi chtěl, aby se praseti jako si ty otíral špinavý rypák hedvábným kapesníčkem 🐷💩😃
A k tématu: Nepochopils?? Nepřekvapils!! 😁
pre ****: Ja som nikdy neurazal ludi pokial oni neurazali mna (runner o tom vie svoje). Ze urazam ludsku hlupost to je ina tema. Ze ty si od prirody menej inteligentne zdatny, a nevies komunikovat slusne, to je ako som uz aj pisal, iba dokaz tvojej vlastnej hluposti. Noze ukaz mi jeden prispevok kde som ta urazil skor nez si zacal urazat ti mna? Historiu tu najdes dlhu, chodim sem uz 14 rokov. Ty si pleties pleties dosledok s pricinou a aj preto su tvoje prispevky v podstate o nicom. Iba same urazky na ludi, ktory maju iny nazov. Pokial v tom mienis pokracovat zvazim aj trestne oznamenie.
Redakcia Hybrid.cz vyzyvam vas na konanie!!! Ide o nenavistne prispevky. Nekonanim povzbudzujete k tejto cinnosti cim ju sami schvalujete. Verim, ze v CZ mate velmi podobne zakony ako tu na SK.
pro XBlb…. Vždyť si tohle vlákno začal urážkou ty somár sprostý 😁, nebo snad je ekoterorista slušný slovenský výraz??!!
Nebudu ztrácet čas hledáním tvých historických výkalů ale dobře si pomatuju, když si psal, že se chodíš na Hybrid.cz ,,vysmívat zelenáčům“…
Chceš říct že to tak není klamáre??
Mimochodem že jsem klamár jsi mě křivě obvinil snad 10x…
Máš problémy s pamětí nebo co tupče??
Ekoterorista není urážka. Je to běžné označení jako odborář, lobbista nebo kapsář, tedy označení spojené s profesí, kterou se dotyčný živý. 🙂 Že není společensky pozitivně vnímána, je druhá věc.
hxxps://www.britannica.com/topic/ecoterrorism
pro Runnču… Ale nežvaň nesmysly prosimtě…To že nějaké slovo existuje, neznamená, že nemůže být použité jako urážka..
Je to přesně naopak: za urážku nemůže být považován neexistující výraz.🙄
V češtině může být každé podstatné jméno použito jako urážka. Ve správném kontextu a adresnosti.
XMen nicméně použil podstatné jméno ekoteroristé v neadresné podobě, ergo se o urážku rozhodně nejedná. Pokud by si ho někdo vztahoval sám na sebe a vnímal ho jako urážku, je to čistě jeho problém.
PS: „živí“… taková hrubka 😀
pro Runnču… Pokud vím z minulých střetnutích s touto kreaturou, XMen nazývá ,,ekoteroristy“ všechny, kdo neuchcávají nadšením nad štěpnými reaktory ☢️🤢🤮💀
Tak že ano – beru to jako osobní urážku.
@ Oštípek: che, che, che, nechutná Ti vlastní meducína, když Ti ji ordinuje někdo jiný (Xtrotl)?
@ Xblb: i já Tě vyzývám na konanie. Seber si své saky, paky a poroučej se z tohoto serveru mezi své Xblby, Xtrotly a hlavně Xčoboly. PS. Tak progresivní země jako Čobolsko nemá vlastní server pro příznivce eDebility všeho druhu?
Ekoterorista je zprofanovaný pojem. Já si spíš myslím, že ekterorista se používá v trochu jiném kontextu. Babiš určitě to téhle kategorie, tak jak je ten pojem přijímaný, nespadá, ale pro mě je esencí ekoterosisty týpek, který sedě, kouře, nonšalatně vystrčiv loket ze svého kabrioletu vypouští oblaka dýmu z ústní dutiny stejně, jako z výfuku svého hlomozícího vehiklu. Říkám tomu rámusící smaďoch ve smradláku. Ale lepší označení by nejspíš bylo ekoteroristický ignorant a v tomhle pojetí bych Babiše s jeho řepkou a umělými fertilizéry do téhle skupiny směle zahrnul.
ta cena za kilometr mi nesedí. provozuji dvě BEV, většinou nabíjím doma za 0,45 – 0,5kč/km
Když započtu pouze elektřinu, jsem na 0.5kč/km
Když započtu pořizovací cenu, životnost, najeté kilometry, pojistky … tak jsem u velkého nájezdu na 7kč a u malého na 10kč za km.
Rád vám tady poskládám modelovou cenu s aktuálními prodávanými BEV
No ak by ste chce mozte skusit vyskladat taku cenu pre peugeto rifter long 7 miestny. Celkom by ma to zaujimalo.
Koloběžky do toho nepleťte.
Úvaha zajímavá a hezky zpracovaná, leč chybná již ve svém východisku. Hledáte řešení, aby Ocelové město nebylo závislé na dodávkách uhlí.
Ale proč by měla Česká republika být západní průmyslovou kolonií. Proč zastavět zbytek země elektrárnami? Aby mohly pokračovat ekonomické a energetické transfery do Německa?
Co třeba jinak – omezit průmyslovou výrobu, omezit nákladní dopravu, vrátit se k lokální produkci a spotřebě? Soustředit se na kvalitní produkci toho, pro co je mírné pásmo a středoevropský region optimální. Přece nepotřebujeme pro prosperitu vyrábět plastové ostřikovače automobilových skel pro celou Evropu a dovážet jablka z Chile.
Exploitace České republiky musí skončit. Pokud to bude těžkou krizí a ztrátou konkurenceschopnosti, tak ať.
Zrejme mas na mysli aby lide nechodili do prace a misto toho chodili do lesa na drivi a vsichni chovali ovce a zili s toho, co priroda dava. Ale nastesti asi nikdo neni zvedav na tvuj styl zivota poustevnika nekde v zapomenutem koute sveta.
Je to o rovnováze. Přiznávám se, že jsem to vždy nechápal. Nikomu nenutím chovat ovce, topit dřevem a jíst jen vlastní produkci. Život stylem prvobytně pospolné splečnosti nemá jen přínosy. Na druhou stranu, svěřit výchovu dětí institucím abych mohl pracovat na něčem co lidé nechtějí nebo nepotřebují, v pauze si skočit na ňamku z McDonaldu a za etalon úspěchu považovat dovolenou na Maledivách, to je perverze ještě o řád větší.
Pointou je, že naprostá většina energie, kterou ČR vyrábí, není určena pro naši potřebu. A o tom to je.
Tak to napiste Tykacovi a Kretinskemu, protoze jejich elektrarny vyvazi nejvetsi podil elektriny. CEZ vyvazi jen okrajove. A kdyz bojujete proti vyvozu energie ze zeme, tak se prednostne starejte o vyvoz energie z rusacka. Tam je podil mnohem vetsi nez z CR a pokud vyvoz energie povazujete za velkou hospodarskou chybu, tak v rusacku muzete napravit fakt mnohem vic.
Česká republika je 7. největší exportér energií per capita. Jsme hned za malými státy perského zálivu.
Rusko je na 48. místě.
Pokud by se zohlednily i energie spotřebované pro výrobu produktů určených na export, budeme nejhůře v první trojce, dost možná i na prvním místě.
Pisete export energie a zrejme pisete jen o elektrine. Nebo chcete tvrdit, ze CR exportuje vic energie vseho druhu nez rusacko? rusacky export ropy a plynu predstavuje tolik energie, ze CR vedle toho nebude ani videt.
Ano, Česká republika exportuje více energie na obyvatele, než Rusko. Do exportu energie je zahrnut rozdíl mezi dovozem a vývozem elektřiny a energetických surovin a podíl energie na průmyslovou výrobu pro export (podíl je stanoven poměrem exportu a domácího trhu) z celkové spotřeby průmyslu.
Polopaticky – vyvážíme energii jak přímo, tak v průmyslových produktech. A v přepočtu na obyvatele jsme v exportu energie v top 10 zemí světa.
Úvahy o výrobě elektřiny przněním krajiny fotovoltaikou a větráky pak připomínají zemědělce, který chce u domu manželce rozkopat okrasnou zahrádku, protože tím vyprodukuje pro prodej pár brambor navíc.
Tak určitě žádné panele a vrtule, hlavně nezavádět žádné novoty, jistota je držet se ropy, plynu, uhlí až na věčné časy a na dobrou noc k tomu snít o reaktoru, který se možná v roce 2036 zhmotní. S takovouto strategií to dopadne jak se píše v posledním odstavci:
//energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/25258-green-deal-je-mrtvy-akorat-do-roku-2030-v-cr-postavime-jen-fotovoltaiku-vetrniky-a-plynove-zdroje
„lze bohužel očekávat spíše postup, kdy se nechá problém vygradovat do neúnosnosti a pak se na poslední chvíli zasáhne nějakým nekoncepčním a unáhleným krokem, který situaci vyřeší jen částečně, zato velmi draho a bude mít mnoho negativních dopadů“
Baterky taky ne aby někteří nepřišli o zisky:
//oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/22413-baterie-pri-poskytovani-podpurnych-sluzeb-setri-miliony-dolaru-jak-to-delaji
Pro Lih. No nejspíš to vyřeší nějaký řidič kamionu, který halasitě zatroubí za 5 minut 12. Bohužel, v tom máte dost pravdu, rád bych se ale mýlil. Něco se přece jenom udělalo v minulém roce, uvidíme, co se vyklube v tomhle. Prznění krajiny fotovoltaikou a větrníky je věčné téma, které neustále omílají jedinci, kteří vidí komínech uhelných elektráren a chladících věžích, které vypouštějí páru až do stratosféry, estetickou podstatu všehomíra.