Elektromobil + fotovoltaika: praktické zkušenosti

Elektromobilita je v dnešní době ožehavé téma. Přechod na čistší způsoby pohonu v sobě nese hodně emocí a často se vytrácí důvod, proč k této změně vlastně dochází.

autor: Radek Šindel

Hlavní výhodou elektrického pohonu, o které se paradoxně mluví nejméně, je fakt, že elektroauto spotřebovává výrazně méně energie oproti autu se spalovacím motorem. Pak samozřejmě to, že elektroauto nemá výfuk, a proto za sebou nenechává zplodiny.

Mezi další výhody patří jednodušší konstrukce motoru a tím i nižší poruchovost a snazší údržba a výrazně nižší náklady na údržbu. Pokud jde o zmiňovanou spotřebu, tak litr nafty obsahuje zhruba 10kWh energie. Běžný automobil střední třídy tak dosahuje spotřeby okolo 50-60 kWh/100 km. Ekvivalentní elektromobil pak díky vysoké účinnosti pohonu a možnosti rekuperace spotřebuje včetně účinnosti nabíjení okolo 15-20 kWh/100 km.

Výsledná spotřeba energie je tak zhruba třetinová. Dalším důležitým aspektem je možnost lokální výroby elektřiny. Zatímco ropu pro výrobu kapalných paliv musíme v naprosté většině importovat, elektřinu si minimálně z velké části umíme vyrobit sami. 

Jedna z možností lokální výroby elektřiny se nabízí v podobě instalace fotovoltaické elektrárny ideálně přímo na střeše rodinného domku. Rodinný dům z 50. let minulého století jsme nejdříve kompletně zrekonstruovali a v loňském roce jsme na rodinný dům pořídili fotovoltaickou elektrárnu.

Domek je poměrně dobře zateplený a je vytápěn tepelným čerpadlem vzduch – voda, kterým je celoročně nahřívána i TUV. V zimě jsou k přitápění používána i krbová kamna na dřevo. Celoroční spotřeba se pohybuje v rozmezí 5,5-6 MWh. Na střeše s jižní orientací byla následně instalována FVE s výkonem 5,5 kWp a 8kWh baterií. Zároveň se podařilo pořídit za poměrně výhodných podmínek zánovní elektromobil Hyuindai Kona electric se 40kWh baterií

Zkušenosti s provozem elektroauta

U elektromobilů je velice diskutovaným tématem dojezd. Podle WLTP má auto spotřebu 14,8kWh/100km. Na dnešní poměry poměrně malá baterie poskytuje teoretický dojezd okolo 270 km. Auto je používáno zejména na jízdy do práce a jízdy po okolí.

Občas auto používám i na cesty v okruhu stovek kilometrů. V tomto režimu se podařilo dosáhnou reálné spotřeby 16,1 kWh/100 km v období prosinec až únor a 13,0 kWh/100 km v období březen až červen. Spotřeba energie za celý rok tak bude zhruba odpovídat údajům výrobce.

V nejchladnějších měsících roku se reálný dojezd pohybuje okolo 250 km, zbytek roku se pak blíží k hranici 300 km. Z pohledu uživatelů spalovacího motoru se to může zdát málo, nicméně vzhledem k režimu provozu to reálně nečiní žádné zásadní omezení.

Statisticky probíhá přes 90% dobíjení doma a při občasných delších cestách není problém dobíjet při pravidelných přestávkách na odpočinek. Pro tento režim provozu se jeví dojezd jako dostatečný. V případě většího množství delších cest by ale bylo nutné uvažovat o větší baterii. 

Propojení auta a FVE

Energie vyrobená FVE je primárně využívána pro spotřebu domácnosti, nevyužité přebytky prodávám za spotové ceny distributorovi elektřiny. Rozdíl v cenách odběru a výkupu je ale poměrně výrazný. Při současných cenách se pohybuje cena kWh v rozmezí 6-8 Kč. U výkupu je to složitější.

Ve všední dny se spotové ceny pohybují v rozmezí 2-3 Kč/kWh, ale zejména o víkendech ceny padají k nule, nebo dokonce do záporných hodnot. Pro ekonomiku FVE je tak klíčové využít maximum výroby pro vlastní spotřebu a zároveň eliminovat přebytky zejména v době nízkých, nebo záporných cen elektřiny.

V rámci domácnosti lze spotřebu částečně ovlivnit zapínáním některých spotřebičů právě v době vyšší výroby. Dá se časovat pračka, myčka, nebo ohřev TUV, což regulaci spotřeby pomáhá, nicméně ve slunečných dnech od března do září s denní výrobou 30-35 kWh to na pokrytí kompletní výroby zpravidla nestačí.

Zde pak přichází ke slovu nabíjení auta. S průměrným denním nájezdem okolo 35 km se průměrná denní spotřeba pohybuje okolo 5-6 kWh. Pro maximální životnost baterie se nedoporučuje držet baterii 100% nabitou delší dobu. Plné nabití baterii samo o sobě tolik neškodí, ale je potřeba po nabití ideálně ihned vyjet.

Proto se plné kapacity používá spíše na delších cestách, kdy je potřeba maximální dojezd. V rámci běžného provozu proto držím baterii v rozmezí 20-80% a nabíjení pak vychází 1-2x týdně. Jelikož mám možnost využívat částečně práci z domova, není problém nabíjet pouze ve dnech vyšší výroby a zároveň preferovat pro nabíjení ideálně víkend.

Statisticky pak vychází nabíjení pouze z přebytků FVE na celé období mezi jarní a podzimní rovnodenností. V grafu je vidět průběh výroby a spotřebu v průběhu roku. V zimních měsících se spotřeba (Load) pohybuje okolo 800-900 kWh/měsíc a FVE spotřebu pokryje z 10-20%.

V letním období spotřeba klesá k 500-600 kWh/měsíc a FVE pokryje spotřebu více méně celou. V tomto období se pak objevují i přebytky (Feed in). Za celý rok lze predikovat pokrytí celkové spotřeby zhruba z 50% a využití výroby z FVE na úrovní 75%. Tento režim tak významným způsobem zkracuje návratnost FVE a snižuje náklady na provoz auta. Možnost řízení spotřeby zároveň do budoucna umožnuje případné rozšíření FVE. 

V zimním období probíhá nabíjení zpravidla v noci. S příchodem chytrého měření se v budoucnu dá očekávat příchod flexibilních tarifů s cenou elektřiny částečně závislou na aktuálním vytížení distribuční sítě, takže se v nočním období dá očekávat nabíjení za nižší ceny, než v odběrových špičkách, což sníží uživatelům náklady na nabíjení a zároveň zamezí přetěžování distribuční sítě v časech vysokého zatížení.

Závěr

Rozumně velká FVE nemůže v našich podmínkách pokrýt spotřebu domku po celý rok. Nicméně jak je vidět z uvedených dat, tak FVE dokáže i v zimním období pokrýt poměrně významnou část spotřeby a za celý rok bez problémů pokryje polovinu spotřeby domku včetně nájezdu auta. V případě větší FVE by byl poměr ještě lepší.

Celkovou ekonomickou návratnosti systému je zatím těžké hodnotit. Bude záležet na mnoha faktorech jako ceny elektřiny v různých obdobích roku, ceně servisu auta a možnostech rozšíření FVE. Ceny elektroaut pomalu klesají a ve vyšších třídách už se srovnaly s cenami spalovacích vozů. V následujících letech se to samé dá očekávat i u menších vozů.

Bezmála polovina obyvatel žije v rodinných domech se snadnou možností instalace podobného systému. Od letošního roku lze instalovat i FVE na bytových domech a i u nich lze instalovat wallboxy třeba na dvoře, nebo v podzemních garážích.

Tu samou možnost mají zároveň firmy třeba na střechách výrobních hal a instalací wallboxů na firemních parkovištích, nebo podzemních garážích. Většina obyvatel už tedy má dnes domácí nabíjení možnost relativně snadno nainstalovat a spotřebu pokrýt částečně ze svého zdroje.

Na delší cesty je už dnes k dispozici tisíce rychlých nabíječek okolo hlavních tahů. I přes vyšší pořizovací cenu elektrických vozů tak mohou být pro mnoho lidí náklady na provoz ve výsledku nižší, než u spalovacích ekvivalentů.

Na sídlištích je budování nabíječek obtížnější, nicméně technicky proveditelné. Pro tyto obyvatele je zatím výhodnější použití spalovacích vozů. Nicméně s přibývající infrastrukturou a nižší cenou vozů se může situace poměrně rychle otočit.

zdroj: vlastní, foto: archiv autora

39 Comments on “Elektromobil + fotovoltaika: praktické zkušenosti”

  1. Lod pluje do Egypta. Dalo by se spekulovat o tom, zda to jsou nova, nebo ojeta auta. Afrika je velkoodberatel ojetin. No a kdyz tam byly i nejake opravene bouracky, tak je pozar vcelku mozny. Z 3000 aut bylo ca. 24 EV. Kdo vi jak to vzniklo. Kolikrat ty auta pri plavbe nejsou dostatecne zabezpecena a narazeji do sebe. Pokud je EV vystaven deletrvajicimu narazeni, tak se muze stabilita baterky vyrazne snizit.

    1. Jsem zastánce BEV, ale v tomhle případě je to průser. Jsem zvědavý jestli zveřejní která značka to byla, jestli zase Jaguar, tak mají kluci problém, jestli koncern, tak mají kluci taky problém. Jestli to byla Tesla, tak docela po dlouhé době, ale v hodně špatnou dobu. Každopádně, že to byl BEV píšou, protože se to snažili uhasit přímo na lodi než se to rozšířilo. Uvidíme, jestli se někdy dozvíme detaily.

      1. pro V. … Samozřejmě že zahoření elektromobilu bez předchozí bouračky (a možná dokonce fungl nového) je obr průser. Já doufám že se značka a detaily zveřejní, ale napsat ,,elektromobil“ takhle obecně je prostě zase úmyslný útok proti celé elektromobilitě… Když věděli že hasí elektromobil, že by si nevšimli co to hasí za značku?? Leda že by bylo na baterky všech 3000 aut co byly na palubě, proto mě to zajímalo…
        Představ si, že by v jiném případě napsali, že tragédii způsobilo spalovací auto německého výrobce.. nebo amerického.. nebo japonského…
        Na žalobu by to nebylo, ale byla by to podpásovka… Tohle je podobné.

        1. V minulosti shořelo už hodně lodí při převozu aut. Trajekty i velké lodě s 2000 auty. Bylo to v dobách kdy ještě EV nebyly. Podle ředitelství hasičů shoří u nás průměrně 2200 spalováků ročně. O tom se nepíše, to by byla nuda. Ale když shoří EV tak je to událost na titulní stránky.

            1. Jen se tu utěšujte eŠulínci, plácejte játrama a navzájem sebe po zádech, používejte módní spojení „je to výzva….“. V tom jediném jste dobří, tak si tuhle chvilku slávy užijte, než ten elektro a rádoby „eko“ bordel půjde ke dnu spolu s EU….. A Čínu, tu si si strčte víte kam…..

                1. Chytraci pisou ze baterky hori dlouho a nejak zapominaji ze benzin a nafta obsazena v 3000 nadrzich hori mnohonasobne lepe.

                2. Jestli tam bylo jen 24 elektroaut ze 3000, tak se nakonec může příčina požáru zjistit jinde… Pořád se mi nějak nezdá, že vím že hasím elektromobil, ale už neumím říct, jestli to byl VW, Tesla,…
                  Aby to nebyla nějaká námořnická latina🤥

        1. bezec tu jeste chybi…

          v EVs byvaji i LFP a LTO a ty jsou nehorlave..

          Od profi hasicu vim, ze postupne dostavaji uz ty tezke velke deky, kterymi prikryji horici auto.. horeni je jen chemicka reakce slucovani s kyslikem..staci zamezit pristupu kysliku a behem par minut to zhasne.. to, ze to musi pak vychladnout XX hodin, to uz je jina..

          vodni kontejner vpodstate taky jen brani pristupu kysliku..

          1. Po dobu mé „dovolené“ se koukám nic nezměnilo. Naivky pořád věří ve vozidla s chemickou baterií a v ukrajinskou jarní ofenzívu 😀

            Zatímco hasiči nemůžou týden uhasit pár elektromobilů a zbytky ukrajinské mužské populace jsou likvidovány při sebevražedných útocích ve všemi předpokládaných směrech.

            Ukázka, jak vypadá útok obrněné kolony mobilizovaých dvou tanků a šesti obrněných transportérů proti jednomu ruskému profi tanku.
            hxxps://www.youtube.com/watch?v=3rOxE6kTnEM

            1. Na te lodi bylo take 3000 spalovacich aut a v kazde nadrzi melo minimalne 10 litru benzinu/nafty. 30000 litru uz vyda na pekny ohnicek. Vsak s vasi nadrzi se to mozna brzo dozvite jak to hori.
              Vy rusacky kolaboranti melete o miru s rusakem abyste mohli zase 100 let stekat jak zapad vychodni Evropu zradil. Ale nebojte, ted se bude 100 let ukazovat na rusacko jako na rakovinny nador mezi lidskou spolecnosti. Ten rusacky nador je nutne vyriznout.

          2. byl bych opatrny s rychlymi zavery: “ horeni je jen chemicka reakce slucovani s kyslikem“ to je sice pravda, ale ..staci zamezit pristupu kysliku.. to urcite nestaci v pripade, ze kyslik je jiz pritomny v palivu. Ostatne to je princip vsech vybusnin viz wiki: Součástí směsných výbušin je zpravidla oxidační činidlo, které dodá chemické reakci potřebný kyslík. Nejsem zadny chemik, ale napr. v LiCoO2 baterii, to O2 na konci je co? nebo LiFePO4 ? zrejme nejake oxidy co zafunguji jako oxidacni cinidlo (jasne, neni to vybusnina ale horet to zrejme muze dobre, i pod plachtou – nebo penou) Jo a ta voda je na chlazeni, ne proti pristupu vzduchu.

            jako fanousek elektromobilu bych si rozhodne na lod zadny elektromobil nevzal a trajektum co je vozi se budu radeji vyhybat – uz zadna korsika 🙁

            1. Kdyby ten vazany kyslik v LiFePO4 pusobil jako zdroj kysliku pri horeni, pak by musela baterka horet i bez pristupu vzduchu. Ale neni tomu tak a LiFePO4 vlastne plati jako nehorlava. Viz pokus hasicu zapalit LiFePO4 a nedari se ani pri destrukci plaste youtu.be/R9xZf4p8PkQ
              H2O ma take kyslik a nehori.

              1. ja v zadnem pripade netvrdim, ze to „musi“ horet, vubec ne. A pokud vim, tak LiFePO4 v zadnem pripade nehori, coz je velka vyhoda. Ja jen rikam, ze pristup vzduchu, jakozto nositele kysliku neni v zadnem pripade podminka nutna k horeni (protoze kyslik muze byt pritomny uz v materialu, co hori) . to je vse – proste pritomnost oxidacniho cinidla nezarucuje horeni, ale je jeho nezbytnou podminkou v pripade, ze na ohen nekdo hodi deku.

                1. Hoří v podstatě cokoliv a LiFePO4 hoří po dosažení kritické teploty naprosto skvěle.

                  Elektrický dopravní prostředek je smrtící past. Na rozdíl od bezpečné nafty nebo benzínu, u kterého zahoří většinou motorový prostor oddělený od kabiny, baterie pod podlahou jsou jak cestovat na dělostřeleckém granátu.

                  Zatím ještě na první velký elektromobilní masakr v hromadné dopravě čekáme, ale už se to blíží.
                  Třeba tady to bylo se štěstím o vlas – od zahoření po pozření vozidla plameny jen 8 sekund. Za 8 sekund cestující plného autobusu nevystoupí ani omylem, kdyby bylo vozidlo plné a někde na cestě, většina by uhořela.

                  hxxps://www.youtube.com/watch?v=5r-yN8SugWM

                2. pro Runnču…. Benzín a nafta jsou bezpečné?? Tak to si asi nikdy neviděl Kobra11 😁. Vážně – je to všechno ve filmech strašně přehnané, ale na vybuchující elektromobily by nevěřily ani děcka…. Akční žánr do budoucna přichází o jeden ze svých pilířů 😢

                3. Já myslím, že je to úplně jedno. Energie uvolněná hořením byla obsažena v palivu nebo baterce. Spalovák dojede třikrát dál, bude tedy hořet 3x víc. Výsledek je stejný, oba shoří na sračku. Rozdíl je v tom, že u hořícího spalováku hasiči berou rovnou pohřebáky s pytlem na škvarky. U hořícího EV berou taxík aby odvezl posádku a zavazadla.

                4. Toto jsme zde už několikrát řešili.
                  Benzín není bezpečný a požáry jsou časté, ale pokud se nejedná o nehodu, hoří mimo kabinu posádky, která má dostatek času bezpečně vozidlo opustit. Při nehodě je velmi nebezpečný.
                  Nafta je bezpečná a její zahoření je naprostou anomálií a to i včetně nehod.
                  Baterie nejsou bezpečné, požáry jsou časté a umístěním pod podlahou kabiny při zahoření dávají posádce čas jednotek sekund se zachránit.

                  Benzín a baterie bezpečné nejsou. Nafta bezpečná je.

                5. Baterky pod podlahou jsou bezpečné, jsou kryté ocelovým plechem. Když ucítí teplo od noh tak mají dost času zastavit, posbírat si zavazadla a důstojným krokem odejít. Maximálně jim to může očoudit ponožky při vystupování. Když blafne benzin tak nestihnou už nic.

                6. Baterky po narazu maji spis tendenci byt nebezpecne az nekolik hodin po poskozeni. Okamzity pozar by vzniknul jen pri zavazne destrukci baterkoveho pouzdra. V takovem pripade je posadka uz davno po smrti, nebo vyletela z auta. Vetsina zaznamenanych pozaru je u odstaveneho auta.

              2. Existuje vysvětlující pomůcka, které se česky myslím říká ,,trojúhelník hoření“…
                Oheň potřebuje palivo, oxidační činidlo, teplotu pro hoření. Stačí odebrat JEN JEDNU z těchto tří podmínek, a oheň zhasne….Proto Lionka nehoří jen tak, ale až když jí zkrat zvedne teplotu na potřebnou hodnotu. A nebo se vznítí, když se na tu hodnotu dostane vinou okolní teploty (např. při požáru sousedních spalovacích aut)…

          1. Naklad lodi… zalezi co ma nalozeno. Tanker s ropou nebo benzinem nehori az tak dlouho, protoze lod rychle ztrati pevnost a rozlomi se a vse jde ke dnu. Bohuzel ta ropa nezustane v trupu a rozptyli se ve vode a zamori vsechno zive v okoli desitek kilometru. Takovych havarii bylo uz nespocet. A kdyz hori ropna plosina, tak to je katastrofa pro cela desetileti. Ale kdyz hori EV, tak lavrov42 ma vanoce a velikonoce soucasne.

Napsat komentář