Praktické zkušenosti s použitím elektromobilu a domácí fotovoltaiky – roční zhodnocení

V polovině roku jsme přinesli článek Elektromobil + fotovoltaika: praktické zkušenosti od Radka Šindela. Dnes doplňujeme jeho roční zhodnocení.

autor: Radek Šindel

V polovině roku 2023 bylo v ČR připojeno zhruba 120 000 malých FVE o výkonu bezmála bloku Temelína. Užívání domácí FVE má svá specifika a je potřeba se naučit zdroj správně využívat. V červenci jsem zde sepsal článek na téma spolupráce střešní fotovoltaiky a elektroauta. Nyní již mám k dispozici data za celý rok, tak že bych rád na článek navázal spolu s detailnějším rozborem způsobu užívání auta.

Roční výroba FVE

Celková spotřeba domku za období 11/2022-10/2023 činila 7,7 MWh. Z toho 5,9 MWh připadlo na domek a 1,8MWh na nabíjení auta. Na provoz auta tak připadá necelá čtvrtina spotřebované energie. 5,5kWp fotovoltaika za rok vyrobila zhruba 5,3 MWh elektřiny. Přibližně 1 MWh elektřiny se nepodařilo využít a odešlo zpět do distribuční sítě. Přes 80% vyrobené energie tak bylo využito přímo v rámci objektu. Výroba z FVE tak pokryla celkovou spotřebu včetně provozu auta přibližně z 55%.

Takto pěkných čísel by nešlo dosáhnout bez řízení spotřeby v objektu. Není potřeba veškeré činnosti podřizovat výrobě z elektrárny, nicméně se vyplatí některé činnosti s vysokou spotřebou energie nechat spíše na slunečné dny. Tady jde především o mytí nádobí, praní a ohřev TUV. Myčku jsme se naučili pouštět spíše přes den, případně nastavíme spouštění časovačem na vhodnější dobu.

S běžným praním na 40 °C si příliš hlavu nelámeme, nicméně třeba vyvářku je vhodné odložit. Ručníky a povlečení zpravidla mohou pár dnů v prádelním koši počkat. Dobu ohřevu TUV jsem omezil pouze na vhodné hodiny během dne nastavením tepelného čerpadla. To tak pracuje zpravidla za výroby ze slunce a navíc s vyšším topným faktorem, než kdyby spínalo kdykoliv třeba v noci.

Do bojleru jsem navíc nainstaloval přídavnou topnou spirálu s programovatelným časem spínání. Tento dohřev je spínán pouze v době přebytků výroby, kdy energii nejde využít jinak a poskytuje kapacitu okolo 6 kWh přídavné kapacity.

Bojler je tak v podstatě nejlevnější baterie, kterou má většina lidí již doma. Spolu s odloženým nabíjením auta tak lze spotřebu velice dobře přizpůsobit aktuální výrobě, aniž by to znamenalo pro chod domácnosti jakékoliv omezení. Spínání a nabíjení řídí buď samotný SW střídače, nebo jde manuálně zapnout pomocí mobilní aplikace.

Provoz auta

Za celý rok jsem elektromobilem Hyuindai Kona Electric se 40kWh baterií najel něco přes 12 000 km. Z toho tvoří odhadem 30% cesty po dálnici a většina tak připadá na cesty po venkově, případně po městě. Většina cest jsou spíše kratší trasy, nicméně jsou v nájezdu zastoupeny i delší cesty do Pardubického kraje, Prahy, Brna, Polska a Slovenska. Spotřeba dle palubního počítače činila 14,3 kWh/100 km, což je méně než normovaná spotřeba 14,8kWh/100 km dle WLTP. Nízká hodnota je dána zejména menším podílem dálnic a jízdnou s nejvyšším stupněm rekuperace. 

Na tuto vzdálenost bylo celkově nabito 2,2 MWh elektřiny. Pokud bych stejnou vzdálenost ujel se svou starší Škoda Octavia TDi se spotřebou 5,6 l nafty/ 100 km, činila by spotřeba energie 6,8 MWh. Spotřeba energie i se započtením účinnosti nabíjení je tak ve srovnání s úsporným dieslem zhruba třetinová. 

93% nájezdu tvoří pomalé nabíjení střídavým proudem z 11kW wallboxu, nebo palubní 2kW nabíječkou. Pouze 7% nájezdu tvoří rychlonabíjení. I u delších cest totiž tvoří rychlonabíjení pouze část nájezdu. Na cestu vyjíždím s plnou baterií a ta například při cestě do Prahy vyjde někam za Brno. V Praze jde opět dobít pomalu a po cestě nabíjím jenom tolik, abych dojel s rezervou domů s více méně prázdnou baterií. I při relativně dlouhé cestě z Ostravy do Prahy a zpět je potřeba po cestě nabít zhruba polovinu energie.

Zajímavý je pak podíl nabíjení z vlastní FVE. Podíl přes 50 % nájezdu dopadl až nad očekávaní dobře. Statistika tak potvrzuje, že zhruba sedm měsíců v období březen až říjen jde jezdit více méně pouze na energii z vlastního zdroje, necelá třetina připadá na domácí nabíjení ze sítě a pouze zhruba 20% vychází na nabíjení jinde.

Pozitivním výsledkům výrazně pomáhá možnost práce z domova. I pouhé dva dny home office v týdnu bez problémů statisticky pokryjí nabíjení na celý týden. Nicméně i bez možnosti práce z domova by nebyl výsledek o moc horší. Už jenom víkendy poskytují dostatek času na nabití na týden.

K tomu jde připočíst až 7 dnů státních svátků od března do září, případně několik dnů dovolené, kterou částečně trávíme doma. Osobně pro jízdu do práce někdy využívám MHD, nebo kolo, což dobu vhodnou k nabíjení ještě rozšiřuje. V reálu jde za slunečný letní den nabít až 20-25 kWh. Při představě, že přes den „nakape“ doma ze střechy plný kanystr nafty motivaci jet sem tam na kole pro mnohé celkem zásadně zvyšuje.

Závěr

Degradace baterie elektromobilu po dvou letech provozu není zatím patrná. Elektromobil je ideální do příměstského provozu na různé kratší popojíždění. Auto se i v zimě velice rychle zahřeje a spotřeba padá už po pár km na průměrnou hodnotu. Nicméně auto nelze příliš doporučit na časté cesty po dálnici. Aerodynamika krátkého SUV není ideální a spotřeba na dálnici tak oproti průměrným hodnotám roste až ke 20 kWh/100km. Na delší cesty je potřeba počítat s delšími pauzami na nabíjení, což by bylo v případě častých cest obtěžující. 

Z ročních statistik se potvrdila možnost rozšíření domácí instalace. Na zahradní domek se bez problémů vejde dalších 4-5 kWp. S výkonem okolo 10 kWp pokryje zdroj celkovou spotřebu domku a auta ze zhruba 70 %. V tomto případě lze i očekávat vyšší podíl domácího nabíjení z FVE. V sumě za celý rok dosáhne objekt dokonce aktivního salda výroby, kdy domek více energie vyrobí, než spotřebuje.

Jelikož se potvrdila i poměrně široká možnost řízení spotřeby, zvažuji ještě přechod na spotový tarif. Reálně bych vyblokoval provoz topení, ohřevu TUV a nabíjení v době ranní a odpolední špičky a spotřebovával bych tak buď elektřinu svoji, nebo nakoupenou za nižší ceny mimo špičku. Jak je vidět na příkladu grafu denního obchodování, cena elektřiny mimo špičku může být o třetinu až polovinu nižší, než v době ranní a odpolední špičky. Odložením spotřeby na 10-15h dopolední, na noc, nebo na víkend jde ještě výrazně ušetřit.

Jak je vidět z celoročních statistik, tak pomocí fotovoltaické solární elektrárny v našich podmínkách nejde pokrýt spotřebu po celý rok. Nicméně zhruba půl roku dokáže pokrýt skoro celou spotřebu objektu včetně nájezdu auta. I v zimním období pak dokáže FVE nezanedbatelnou část spotřeby pokrýt také. To samé platí pro nájezd auta. FVE samotná sice nedokáže pokrýt nájezd auta celoročně, nicméně pokrytí poloviny ujetých km pouze z FVE se jeví jako výborný výsledek.

zdroj: vlastní

25 Comments on “Praktické zkušenosti s použitím elektromobilu a domácí fotovoltaiky – roční zhodnocení

  1. Jestli čtu graf správně, tak nabíjet EV z FVE jde jen 5 měsíců v roce a to ještě za přepokladu, že prakticky nejezdíte (v uvedeném období najedete průměrně 5 tisíc km). Naopak v ostatním období roku vám EV konzumuje elektřinu ze sítě v množství o které navyšuje celkovou spotřebu.

    Nezlobte se na mě, ale z ekonomického hlediska i ekologického hlediska je to snad ještě horší, než jsem si myslel, protože i přes existenci FVE stejně 60% času nabíjíte elektromobil za drahou elektřinu z uhlí a za odměnu v létě oproti dieslu ušetříte 6 tisíc Kč. To je tak strašně málo, že se vám to nevrátí ani za 50 let.

    1. Ty jsi asi natvrdlý. Kolikrát ti mám vysvětlovat, že auto nabíjím z FVE celoročně a ještě mi zbývá na domácnost. Žádná elektřina není z uhlí. Mám certifikát od ČEZu, že veškerá mnou spotřebovaná elektřina je 100% zelená. Jenom mě trochu vadí, že mi zdraží distribuci.

      1. 😀 😀 😀 Musím se omluvit Leodendulovi, ale pohár „vtip měsíce listopadu“ jsi na poslední chvíli tím certifikátem urval pro sebe. Moc gratuluji!

        Ale chápu tě, ráno jsem nalil litrovku vody Perrier do studny a večer se v ní hodám vysprchovat, to bude pošušnáníčko. Ostatní mají smůlu, je jen moje.

        1. Pokud nechápeš principy obchodování s jakoukoliv komoditou ve „společném sudu“ tak nechápeš ani princip peněz. Příklad: drogový dealer vloží špinavé peníze do banky a vyzvedne si nové bankovky v jiném městě. Budou čisté? A ty jeho špinavé dostaneš na výplatu. Budou špinavé? S elektřinou je to stejné. Vložil jsem čistou, dostanu čistou. Za rok jsem vyrobil 4,5 MWh a spotřeboval 4,5 MWh. CO2 se kumuluje v atmosféře dlouhodobě. Z pohledu planety jsem uhlíkově neutrální. Elektrony jsou všechny stejné, mohou se smíchat do jednoho sudu. Podobně i bankovky. Jejich „čistota“ je dána jen způsobem vytvoření.

          1. Obávám se, že kdo nechápe, jsi ty. Komodita elektřina z OZE má fixní dodávku na trh, která není diktována individuální objednávkou. Dodá se do sítě vše, co s ohledem na různé okolnosti (klimatické podmínky, zatížení sítě apod.) lze. V podmínkách ČR mají OZE zajištěný povinný výkup. Je úplně jedno, jestli konkrétně ty chceš nebo nechceš odebírat elektřinu z OZE, její výroba a podíl na energetickém mixu jsou na tvém přání naprosto nezávislé.
            A proto tvůj energetický mix elektřiny odebírané ze sítě je naprosto stejný, jako má soused bez srandovního diplomu.

            1. Mix je stejný z pohledu celostátní statistiky. Ale není stejný z obchodního hlediska ani z fyzikálního hlediska. Obchodník může nakoupit od konkrétního výrobce třeba 100% atom.
              Z fyzikálního hlediska to taky nemůže být stejné. Já mám nejkratší dráty do Dukovan a je nepravděpodobné, že by sem dorazil zbloudilý elektron z Prunéřova. Ale planetu nezajímají naše kšefty ale celkové množství CO2 v atmosféře. A na tom se já nepodílím ani trochu. Ale jenom co se týče elektřiny. Topím plynem a přiznám se, že i prdím.

                1. Obchodník může nakoupit co chce. Každý dodavatel má dnes povinnost uvádět na faktuře procenta zastoupení jednotlivých zdrojů. Atom, uhlí, OZE. Soused u jiného dodavatele to bude mít jinak i když jsme na stejných drátech. Ještě uvedu jiný příklad:
                  Nabíječka, myslím, že v Lovosicích měla extra dráty do vodní elektrárny. Nikdo nepochyboval, že nabíjí 100% zeleně. Co by se stalo kdyby se ta elektrárna připojila na síť a nabíječka taky? Vůbec nic. Množství CO2 vytvářené v té oblasti by zůstalo stejné. Prostě by méně hulily ledničky v okolí. Vůbec nezáleží na drátech ale na tom kdo vyrábí a komu platím.

                2. Jsi chybně informován. Elektřinu vyrobenou OZE má povinnost vykoupit tzv. povinně vykupující obchodník (stejný jako DPI) v parametrech a cenách dle operátora trhu. Objem elektřiny z OZE v soustavě je tedy naprosto nezávislý na odběratelích.
                  Odkazuji tě na zákon č. 165/2012 Sb.

                3. To ano, ale ten obchodník s povinností výkupu ji může dále prodávat na burze. Rovněž tak obchodníci kteří nemají povinnost ale zastupují množství drobných domácích výrobců. Nemusí mít strach, že ji neprodají když je nejlevnější. Nebo ji použijí pro svoje odběratele a o to míň nakoupí té uhelné.

                4. Pokud se najde dostatek zajemcu o zelenou elektrinu a na trhu bude tendence k nedostatku zelene elektriny, tak se obchodnik musi postarat aby dostal vic zelene elektriny. Tim se zvysi tlak na vystavbu vice zelenych zdroju. Visper dela zasluznou vec a svym rozhodnutim prispiva k vyssi vystavbe OZE.

                5. Certifikát vydává třetí strana a svojí nezávislou autoritou stvrzuje platnost nějakého tvrzení.
                  Tohle je trapný a bezobsažný marketingový plácanec mající za cíl vyvolat dojem, že bez dobroserství klienta by se tato elektřina nedodala do sítě. Omyl.

                6. Operátor Trhu není snad třetí strana a u nás ta nejvyšší? Ale je celkem jedno co si myslíš. Můžeme si pomocí papírků rozdělovat čistou a špinavou elektřinu planetě to nepomůže. Důležité je chování lidí. Planetu nezajímají hranice ani kolik CO2 produkuje ČR. Zajímá ji celkové množství v atmosféře. Můžeme se stydět za sebe, za město, za ČR nebo za Evropu, to je jedno. Když je člověk hovado tak se stejně nestydí za nic.

                7. Na Novinkach je clanek o pozaru nejakeho spalovaku v Brne. Je tam zminka o baterii a dezolati hned pisou jak jsou EV nebezpecna. Tak jsem hledal zda tam najdu 42, protoze to je jeho mentalni hladina. Zrejme jako kazdy dezolat pouziva nekolik pseudonymu, tak se mi ho nepodarilo lokalizovat.

                8. Na Novinkách mi zakázali diskuzi za příspěvek pod článkem o dokončení příprav na ukrajinskou ofenzívu, kam jsem napsal, že Ukrajinská ofenzíva bez letecké podpory, početní převahy a proti víceliniové ruské obranně, bude zbytečný masakr předem odsouzený k neúspěchu.
                  Příspěvek smazali a poslali mi něco v tom smyslu, že můj příspěvek by mohl být schalováním trestného činu genocidy nebo nějaký podobný blábol mentálně retardovaného cenzora.
                  Samozřejmě, mohl bych tam založit dvacet identit, ale nevidím důvod. Realitu stejně nakonec nelze umlčet.

    2. runner42 ty jsi troll jak vyšitý. Buď neumíš počítat, nebo schválně udáváš nesmysly. Možná ale taky máš nějaké super naftové auto se spotřebou 2,6 l/100km. Ujet 5000km za 6000Kč s nafťákem je sen mnoha řidíčů. Ať počítám jak počítám, tak doma jezdím v jedné půlce roku oproti spalováku o 2Kč levněji na každém kilometru a v druhé půlce jen 1kč/km méně. Při nájezdu 15tis. km ročně tak mám úsporu 20 000 až 25 000Kč každý rok oproti dieslu. Oproti benzínu je to ještě víc.

      1. Nejsi ty profesor Zelí?
        Můj odhad je plus mínus správný. Zapomínáš na to, že musíš ve výpočtu zohlednit přibližně dvojnásobnou vstupní investici do elektromobilu, která se ti promítá do té kilometrové ceny a výsledné úspory.
        Pokud bychom si dali práci a přepočetli to správně přes TCO/km, bude ta „úspora“ ve skutečnosti ztráta.
        Bohužel většina lidí funguje stylem Nechci slevu zadarmo.

Napsat komentář