Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (2.)

Veronika Sequensová a Aleš Zahrádka vyrazili na 9000 km dlouhou cestu po Evropě v elektromobilu Nissan Leaf. Cestu sledujeme a přinášíme jejich postřehy.

Aleš Zahrádka právě nabíjí vypůjčený elektromobil Nissan Leaf v Hamburku
foto: archiv autora

Seriál

autor: Veronika Sequensová

Elektromobilem přes Německo

Pokud lze o nějaké evropské zemi říci, že je přátelská k elektromobilitě, bude to mezi jinými jednoznačně i Německo. I proto jsme ho na naší dobrodružné cestě okolo Evropy s elektromobilem Nissan Leaf zvolili jako jednu ze zemí, skrze které se vydáme za naším snem a poznáním.

Už před výjezdem jsme se rozhodli zkrátit původně velkolepě zamýšlenou trasu Německo-Dánsko-Nizozemí-Belgie-Francie-Velká Británie-Irsko-Francie-Švýcarsko-Itálie-Rakousko o výlet do Dánska, a to z čistě z praktických (časových) důvodů.

Naše trasa Německem mířila od Ústí nad Labem přes Drážďany-Lipsko-Hannover-Hamburg-Bremen-Oldenburg-Dangast-Varel-Westerstede-Leer-Nieuweschans, kde jsme přejeli do Nizozemí. Na území Německa jsme tak čistě na elektřinu, ujeli více než 1100 km během 7 dní.

Ve městech jsme nakonec strávili více času, než jsme původně zamýšleli. Jednoduše proto, že jsou krásná a jedinečná, a pak také nabízejí více možností kde auto nabít. Ačkoliv, jak pro koho.

Německá města, jimiž jsme projížděli, jsou k elektromobilitě vesměs velmi vstřícná. Nezřídka elektromobily využívají místní úřady a policie (Hannover, Hamburg). V mnohých platí pro elektromobily parkování na zónách placeného stání zdarma (Hannover, Soltau, Hamburg).

Některá města mají i své vlastní sítě nabíjecích bodů (Hamburg), v níž lze nabít poměrně levně (1 kWh za 0,27 Euro), pokud tedy máte jak.

auto elektromobil Nissan Leaf Aleš Zahrádka cesta kolem Evropy TrendPark

foto: archiv autora

Volné parkování jsme s radostí bohatě využili, pouze za použití papírové cedulky hlásající, že náš automobil jezdí na elektřinu. Oproti tomu využití místních nabíjecích sítí pro „cizáky“ se ukázalo jako velmi limitované, až nemožné.

K tomu je nutno buď vlastnit místní zákaznickou kartu (neb naše karta společnosti The New Motion v síti bohužel nefungovala, ačkoli fungovat měla), nebo dobíjet za pomoci sms (k čemuž je třeba mít v telefonu místní sim kartu). Jak tedy nabíjet elektromobil v Německu, jestliže nejste místní?

Jako velmi dobrá a jednoduchá varianta se ukázalo nabíjet auto přes noc v kempu, čímž se zároveň vyřeší i otázka přespání. Všechny kempy jsou vybaveny zásuvkami pro obytné vozy, z nichž se přes noc dá elektromobil za nevysoký paušál (2-3 Eura) v pohodě nabít. Nabití i s přespáním pro 2 vás tak vyjde okolo 20 Euro, což je vcelku únosná cena.

Další možností nabíjení elektromobilu v Německu je skrze síť The New Motion. Do ní jsme se zaregistrovali ještě před výjezdem z Čech a nechali si z Nizozemí, kde firma sídlí, poslat kartu umožňující tuto síť využívat. Ukázalo se ovšem, že to nefunguje úplně tak, jak jsme předpokládali.

auto elektromobil Nissan Leaf Aleš Zahrádka cesta kolem Evropy TrendPark

foto: archiv autora

Jasně, auto jsme za pomoci karty několikrát bez problémů nabili a karta nám tak byla velmi užitečná (převážně u benzínových stanic se stojany pro dobíjení elektromobilů). Upřímně – bez GPS a aplikací na smartphone bychom s elektromobilem v zahraničí neobešli.

Zároveň se zatím bohužel nelze na mobilní aplikace 100 % spolehnout – mnohokrát jsme zbytečně projeli kilometry při cestě ke stanici, která na místě sice skutečně byla, ale pro nás nebylo možné ji použít. V aplikaci The New Motion pro smartphone je na mapě Německa uvedeno mnohem více nabíjecích bodů, než jaká je realita.

Příkladem je výše zmiňovaný Hamburg, jehož místní síť nabíjecích bodů Stromnetz měla být podle aplikace The New Motion s Nizozemskou kartou využitelná. Naši radost z představy o jednoduchém nabíjení v Hamburgu utnula první návštěva nabíjecí stanice, kterou jsme nedokázali přimět pustit trochu energie do našeho auta.

Postupně se ukázalo, že na žádném z více než 150 nabíjecích bodů v Hamburgu není možné naše auto nabít! Jediným místem v celém Hamburgu, městě zaslíbeném elektromobilitě, kde pro nás bylo možné nabíjet (vyjma obyčejných zásuvek), se nakonec stal stojan pro nabíjení Nissan Leaf u místního prodejce automobilů Nissan.

Poprvé jsme tohle místo objevili na poslední chvíli s dokonale vybitým autem, po marné snaze zprovoznit nabíjecí stojan sítě Stromnetz všemi dostupnými prostředky. Po půlhodinovém telefonátu do Holandska do sídla firmy The New Motion, kde nám při veškeré snaze nebyli schopni říci proč naše karta v Hamburgu nefunguje, se zdál být Nissan oázou, kde načerpáme energii pro auto a psychické síly pro nás.

Jenže ouha. Přijet k prodejci v neděli a myslet, že u něj jen tak nabijete auto, je pochopitelně naivní. Stojan byl zaheslovaný a víkendový strážný pin kód neznal. Takže co dál?

auto elektromobil Nissan Leaf Aleš Zahrádka cesta kolem Evropy TrendPark

foto: archiv autora

Začala další část hry – truhlu s pokladem jsme našli a teď jak ji otevřít? Přece od ní jen tak neodejdeme se sklopenýma ušima! S vidinou osmihodinového nabíjení v zásuvce ochotného Hamburčana, jsme se rozhodli hrát hru „uhodni kód a získej energii“ a dali se do hraní.

Po necelých 10 minutách namátkového zkoušení číselných kombinací, hledání indicií vedoucích k vyluštění hádanky a úvahách o omačkanosti displeje se nám k našemu překvapení podařilo kód prolomit a nabíjení se konečně spustilo.

Hurá, vyhráli jsme! Stojan u Nissanu jsme potom využili ještě druhý den, již oficiálně za pomoci přítomného prodejce. Nabíjení auta přímo u místních prodejců se nám celkově v Německu velmi osvědčilo, využili jsme ho vícekrát, zcela zdarma a za velmi ochotné asistence zaměstnanců Nissan, kteří byli skutečně zlatí.

Další možností kde nabíjet elektromobil v Německu jsou stanice poskytovatele elektrické energie RWE. Jejich mobilní aplikaci pro nabíjení elektromobilů e-kWh jsme měli staženou z ČR a zároveň pro platby za energii vytvořený účet paypal.

Bohužel, jediná nabíjecí stanice RWE u níž jsme v Německu bez problémů auto dobili, byla testovací stanice u jezera Grundbergsee u dálnice před městem Brémy. K této stanici v testovacím provozu je totiž zatím zcela volný přístup a je možné zde elektromobil nabít zdarma.

Ostatní stanice RWE nám odmítaly přijmout platbu a nebylo tak pro nás možné u nich nabíjet. Důvod uváděný na displeji stanice byl vždy stejný, „neznámá země“. Česká platební karta, respektive účet u PayPal zřízený v ČR s českými údaji vám k nabíjení u tohoto poskytovatele tedy bohužel stačit nebude.

Týden na cestě autem, které nežere benzín, ale ke svému provozu potřebuje energii třeba ze slunce nebo z větru (hlavně na severu Německa bylo velmi časté, že na dobíjecích stanicích bylo přímo napsáno že energie je „čistá“, místní, získaná z větrných elektráren) přinesl mnohé.

Hřejivé pro nás zůstává, že když je třeba, lze se spolehnout na pomoc místních lidí, mnohem více než na všechny virtuální moderní vymoženosti. Ty vytváří jen jakousi iluzi toho, že vše co potřebujete, je online, že vše ví váš chytrý telefon.

Ano, ví toho hodně a bez nich bychom se těžko obešli, ale samo o sobě to nestačí. Byli to místní lidé, kteří nám pomohli nejvíc, když bylo třeba.

Ať už šlo o údržbáře v hotelu v Drážďanech, který nám pomohl vydloubat ze zásuvky nefungující nabíjecí stanice kamínek, ti, kteří nás nechali u sebe doma zdarma přespat v Hannoveru a Hamburgu a ještě nám dali mnoho cenných rad na cestu, nebo místní prodejci Nissan, kteří nám vytrhli trn z paty, když byla baterie našeho auta již zcela vybitá.

První týden tedy máme za sebou, sbohem Německo a vzhůru do Nizozemí!

vlastní

99 Comments on “Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (2.)”

    1. Celé je to nějaké
      Celé je to nějaké divné.
      Z článku:
      „Motocykl Storm Wave má v sobě modulární akumulátory o kapacitě 28,5 kWh, které dokážou motorku dovézt na vzdálenost až 380 km. Pokud jsou akumulátory prázdné, je možné je za pouhých 7 minut vyměnit za nabité. Denně chce tým ujet minimálně 500 km.“

      Kde budou ti jezdci ty nabité akumulátory na výměnu brát?
      To jako s nimi pojede zároveň to doprovodné vozidlo ve kterém bude agregát na dobíjení náhradních baterek na výměnu?

      Pokud by chtěli nabíjet „jen z lokálních elektrických zdrojů“, tak odhadem 16 hodin denně stráví připojeni na 230 V zásuvce.

  1. Slušná elektroanabáze a
    Slušná elektroanabáze a zároveň cenné poznatky, které bych svázal do pěkně tvrdých desek a mlátil s tím po hlavě všechny politiky, výrobce elektroaut a regulační úřady včetně Bruselu. Todle je zatím jen Koucourkov a nabíječková zologická.
    Ještě že aspoň Tesla se tomu vyhla a vzala lokální problémy s připojeném na svá bedra jejich zákazníci už nemusí nic řešit, nic hledat a někoho se doprošovat. Vo rozdílech mezi vexláckými a solidnímy auto dýlery ani nemluvě.

  2. Ach to je utrpení :'(
    Pro

    Ach to je utrpení :'(
    Pro obyčejného člověka to vidím ještě minimálně na pět let, možná deset. Kdybych si elmobil kupovala dnes, tak jedině za předpokladu, že bych měla dům. A i tak by to bylo něco s range extenderem a bateriovým dojezdem alespoň 150km. Jinak je to zatím mizérie 🙁

      1. Ahoj, můžete to trochu
        Ahoj, můžete to trochu rozvést? Třeba jak často dobíjíte, kde dobíjíte (i v práci, nebo jen na veřejných dobíječkách), jak dlouho nabíjíte, jaký máte dojezd, kolik denně najedete, případně jestli máte v rodině ještě jedno auto? Já nevím, mně EV do paneláku připadá zatím příliš omezující. Do paneláku bych si asi pořídila jedině něco s range extenderem (třeba Volt) a s možností dobíjet v práci. Zatím jsem nenarazila na zkušenosti někoho, kdo bydlí v paneláku a má EV, proto by mne to zajímalo.

        1. Já bydlím taky v
          Já bydlím taky v paneláku. Nabíjím nejčastěji v práci (prakticky každý den), o víkendech v garáži, kterou jsem si nedávno koupil. Dříve jsem o víkendech nabíjel u příbuzných či rodičů (rodinný domek), jednou dokonce v autoservisu za rohem. Na veřejných nabíječkách nabíjím většinou na cestách. Dojezd 120-150km.

        2. Tak já bydlím v paneláku,
          Tak já bydlím v paneláku, nemám garáž, a dobijím, řekněme, v 95% na veřejných nabíječkách, občas i v práci, ale jen když musím. Znám tady v okolí jednu paní se Smartem Electric, taky z paneláku, taky nemá možnost nabíjet doma, pouze veřejné + práce. Jde to, opravdu to jde. Je to o prioritách, o tom, kde se člověk je schopen/ochoten zbavit pohodlí a jít prostě přes překážku, ano, je to zdlouhavější, ale s tím se prostě počítá, činnost se k tomu dá přizpusobit, pak ta tzv. ztráta času nabíjením nemusí být skutečnou ztratou, omezující život a někdy to člověka i obohatí na delších cestách, než sterotypní jízda tzv. na jeden zátah.

  3. Paradox dnešní doby.
    Paradox dnešní doby. Evropskou normu na máslo, rum s jiné bejkárny máme. Ale jednotné normy a dopravní předpisy všeobecně, způsobu nabíjení, nebo počtu reflexních vest v autě, jednotné emisní známky…. atd., tak s tím si v EU parlamentu poradit nedovedou.

    1. Víte proč? Protože ovoce,
      Víte proč? Protože ovoce, zelenina a rum, to jsou měkké cíle, nikdo nebude protestovat, kdežto tady proti tomu budou velké firmy a co je horší, firmy z jednoho z nejmocnějších států EU.

      U dopravních předpisů to zase má co dělat s národní suverenitou a podobně, jen si představte jaké pozdvižení by bylo kdyby se vymyslely jednotné rychlosti na dálnicích, jak by řvali ti co je mají menší a ak to co je mají větší.

      Vždyť ani na obyčejných zásuvkách se nezvládli za 50 let, co je jakýsi hospodářský spolek, dohodnout a výrobci raději dělají univerzální vidlice.

      Myslím že se na tom ukazuje jak je to s normami někdy postavené na hlavu. To co se regulovat ani nemusí se reguluje zbytečně moc, tam kde by to chtělo se nedělá nic. Podle mne je ve světle vývoje techniky už zase otázka jak až dalece jsou normy třeba. Některé stanovené zákonem před 80 lety nikdy nenabyly své celkové faktické účinnosti.

      Ale je myslím zajímavé že se v posledních letech začínají v některých oblastech standardy a systémy prosazovat jinak než státními normami. I u nabíjení by to mělo tak být. Ne nějakým befelem. Myslím že CCS combo2 nebo CHAdeMO by se mělo rozhodnout na trhu, ne tím že si německé automobilky něco vydupou v Berlíně.

    2. Coz o to, oni by si s tim
      Coz o to, oni by si s tim poradili, ale namaji na to uplne mandat – jednotne normy na potraviny a dalsi vyrobky plynou z jednoho ze zaklandich piliru EU – jednotny trh a volny pohyb zbozi.
      Lokalni dopravni predpisy a dalsi jsou veci lokalnich vlad. Kdyby se to nedejboze nekdo snazil centralne resit, tak zas budete vsude cist clanky o tom, jak „EU narizuje pocet reflexnich vest v automobilu“, nebo „EU nas nuti menit dizajn dopravnich znacek“ a pod clanky v diskuzi pulka pripsevku ohledne „CZEXIT“….

      1. kuprikladu typ nabijeciho
        kuprikladu typ nabijeciho konektoru/standardu by ale prospel, kor ted kdy je to v zacatcich, az to bude rozjetejsi bude to stat mnohem vice a bude to bolet i vice lidi co jiz nejaka EV budou mit

        ostatne u typu konektoru nabijecek pro telefony to pomohlo, misto asi 12 ruznych konektoru jsou dnes nejcastejsi pouze 2, USB a pak to co ma Apple ktery by se dal prirovnat k tesle, kdys Tesla je prirovnavana ve spouse oblasti k Applu 🙂

              1. A hned vidíte proč je
                A hned vidíte proč je nějaké nařizování z EU nepříliš prospěšné. S takovou budeme teď na minimálně 20 let zasekaní v nutnosti podporovat 2 systémy nabíjení. Pokud by se do toho EU nepletla, tak by nejspíš po krátké době pokusů evropské automobilky používaly CHAdeMO.

                A pokud není v tento moment EU schopna přinutit dovážené vozy k tomu aby byly vybaveny jen tímto standardem, tak celé protlačení CCS bylo podle mne vyhozenými prostředky. Teď totiž jen roste další problém, nekompatibilita aut po světě, což zase povede jen k rostoucím nákladům.

                1. Kdo jezdí autem po světě
                  Kdo jezdí autem po světě křížem krážem (Amerika-Evropa-Asie)?

                  Existuje tolik homologačních rozdílů, že konektor pro nabíjení je proti tomu úplná prkotina.

                2. prkotina 😀 jo kdys jsem
                  prkotina 😀 jo kdys jsem videl kufr nekterych EV kde se to hemzilo redukcema a kabelama, tak me to jako prkotina neprislo, je to takovej navrat do doby kdy si lidi vozili v kufru kanystr 😀

                  tahle nejednotnost elektromobilite vubec nepomaha, prodrazuje to elektromobilitu o dalsi tisice az desetitisice uplne zbytecne, a mozna i statisice, sak se podivej na to jaky rozdil cen je mezi stojany co maji 2 a nebo 3 standard, jde to do tisicu eur, takze kazdych 10 stojanu znamena ze by mohl stat klidne 11 v cene 10 a to jen proto ze tam misto 2 konektoru jsou 3

                3. Ale ty redukce mají
                  Ale ty redukce mají převážně na průmyslové CEE zásuvky – 32A/400V 5kolík, 16A/400V 5kolík, 32A/400V 4kolík, 16A/400V 4kolik, 16A/230V.

                4. Celý problém CHaDeMa je
                  Celý problém CHaDeMa je jeho licencování, za což se , zřejmě, platí. Kdyby to byl volný standart, podobně jako „Mennekes“, tak by tu ty opičárny s jinými typy konektorů, zřejmě nebyly

                5. Jestli tím myslíte
                  Jestli tím myslíte klasické zásuvky, jako kterékoliv jiné, tak ty jsou volné protože je to standar poměrně starý. O tom jak to bylo s volostí a nevolností zásuvek pro domácnost si přečtěte jak se u nás zaváděla elektrizace, důvod proč nemáme německý systém je jedině protože jej tehdy bylo nutné licencovat, zatímco ten s kolíkem nikoliv.

                  Pokud někdo investoval jistě nemalou částku do vývoje, tak je myslím dost pochopitelné že na tom chce vydělat. Co je ale problém, podle mne, je zasahování státu do trhu. Pokud je dnes přečíslení aut na CHAdeMO, pak je hloupost nyní chtít zavést jiný standard, protože to prodraží jednak stojany a jednak vývoj a uvádění vozidel na trhy.

                6. Nemyslím tím klasickou
                  Nemyslím tím klasickou zásuvku, ale např. standart J1772, který je volně dostupný a vyrobí ho průměrně zručný bastlíř.
                  Nechci se zastávat CCS standartu od EU, ale ten, kdo jej vymyslel, nebyl žádný blbec, když sdružil AC mennekes typ 2 s DC částí. Stačí tedy mít na autě jeden konektor a můžu nabíjet jak AC tak DC, oproti Leafu a iONu, kde musejí být dva.

                7. A cena, samozřejmě.
                  A cena, samozřejmě. Klasický kabel se zástrčkou a příslušný SW k tomu originál CHAdeMO je 40 tisíc v českých :-(. Ovšem Číňan nespí a Japonce nemá rád. Takže prý už kabel s hezčí a lehčí plastovou zástrčkou je k mání za tisícovku. Ale počkáme si, až dojde fyzicky a co vydrží.

                8. Jenze cinsky „kabel za
                  Jenze cinsky „kabel za tisicovku“ je vyrobcum dost na nic… Kdyz nezaplati licenci za zasuvku v aute/vidlici na nabijecce, tak jim chademo okamzite soudne zarizne prodeje…

              2. Což byl klasický
                Což byl klasický ochranářský pokus EU jak zatnout elektrickým šikmáčům tipec, řečeno diplomaticky. Prostě si spalovací mastodonti prolobovali evropský standard, i když sériově žádné elektromobily nevyráběli ani neprodávali. Zato Nissan chrlil Leafy a prodával je i v Evropě, dnes je v Evropě i vyrábí. A asociace CHAdeMO jako pilná včelka nesbírala pylová zrnka, ale roznášela rychlonabíječky všude, kde se dalo. Asi takto.

                Výsledkem je v srpnu 2016 12.395 nabíjecích míst CHAdeMO, z toho Japonsko 6.958 (prý více, než je tam klasických benzínek), Evropa 3.178, USA 1.818 a v dalších místech 441. A kde je CCS? Nebýt jejich dodatečné montáže, tak dodnes DBT stojany Greenway na Slovensku mají jen CHAdeMO. Podobně DBT stojany ČEZu.

                Jinými slovy Evropa a EU opět kecy a snaha jak to zastavit, Japonci jak to udělat. Smutné pro EU.

                1. Pravděpodobně by
                  Pravděpodobně by potřebovali kupovat licenci na každé auto, tak raději protlačili vlastní standard.

                2. Podle informace, co tu pred
                  Podle informace, co tu pred casem probehle, licencovany chademo konektor $2.000 (tam se to tykalo vidlice, ale hadam, ze zasuvka v aute na tom nebude o moc jinak, vetsina castky bude za licenci, ne za zelezo). Coz je u auta za radove $30.000 celkem nezanedbatelna polozka ve vyrobnich nakladech.

                3. Výrobci šetří i
                  Výrobci šetří i náhradou součástky za 30 centů, takže 2000euro je pořádná rána do rozpočtu. Musí přece katovat kosty (cutting cost)!

          1. jen v Evrope je prez 3000
            jen v Evrope je prez 3000 Chademo nabijecek, ale netusim kolik je tech s CCS combem, aby se dalo odvodit kdo je tady na tom lepe, oficialni mapa CCS jich odhaluje jen zhruba tisicovku co se tyce Evropy, co se aut tyce netusim, ale neni nahodou vladcem soucasne situace Nissan a nasledovan BMW?

            jinak me je jedno co to nakonec bude a vihraje, pro me coby cloveka co o elektromobilite dobudoucna uvazuje je dulezite abych nezazival presne to co nechci, tedy ze krom samotneho hledani stojanu budu muset jeste resit dalsi nesmysly jako jak na stojanu zaplatit, a nebo resit nejake redukce protoze vyrobci se nebyli schopny dohodnout co za koncovku tam bude

            a cim driv se rozhodne, tim lepe pro vsechny a tim min lidi to bude bolet financne

        1. Jenže i to USA máte jako
          Jenže i to USA máte jako mini, mikro a USB C. Ahed jste na třech. Dovoluji si tvrdit, že by USB dřívě či později jako standard přišlo samo, protože to byl velmi rozšířený port na počítačích a začínal se používat pro datové přenosy, protože staré proprietární trpěly špatnými kontakty pokud byly na kabelu, na kolébkách nebo u analogového audia se to tolerovat dalo, ale ne u dat.

          Svého času byly telefony, které braly jak z nabíjecího konektoru tak z USB, takže nějaká EU to monžá mírně urychlila, ale ne o moc, myslím.

          1. urychlili to extremne hodne,
            urychlili to extremne hodne, ptotoze vyrobci to dostali proste narizeni, jinak nesmeli v EU dana zarizeni prodavat, vyjimku si vyjednal jen Apple, dokonce i evropsky Ericsson jiz pod taktovkou Sony brblal a jeho modely se jeste temer 3 roky pote ve svete prodavali s vlastnim nabijecim konektorem a nikoliv jen s USB

            asi ti to nedochazi ale vyrobci telefonu tim prisli o celkem lukrativni business se znackovyma nabijeckama, blaho uzivatelu jim bylo u zadnice, zajimalo je to ze k telefonu dostanes jednu nabijecnu zdarma a pokud chces druhou, zaplatis si slusnej peniz 🙂 i vyrobci co delali univerzalni nabijecky s vymennyma nastavcema museli platit licenci kazdemu z vyrobcu co meli dany typ konektoru patentovanej

            1. Ano na X typech mobilů bylo
              Ano na X typech mobilů bylo nabíjení duální, jak jsem psal, kolik to dávalo vám opravdu ale z hlavy neřeknu, nicméně to šlo, je podle mne opravdu dost velká otázka, jestli to bylo nutné. Pokud se pamatuji dobře, tak se tehdy argumentovalo, mimo jiné, úsporou paliva na přepravu, protože přece bude mít každý doma jen jednu nabíečku, nebo něco takového se tehdy v médiích také mihlo jako argument. A víte jak to je, každý má doma jednu od každého přístroje, takže nějaká změna proti minulosti není. Je ale zajíavé že v případě laptopů se nic takového nikdy nsetalo přestože hmotnost jejich zdrojů je mnohem větší.

              Podle mne to ale zase otázka takového urychlení být nemusela, možná pěti let, respektive do momentu než byla většina telefonů osazena dost výkonným HW aby bylo zapotřebí větších přenosů dat mezi přístoji a kdy se začaly miniaturizovat, buď by museli přijít s novým konektorem, nebo by využili nějaký, který je dostatečně malý a dostupný. A pokud by na deskách byl již pro data namontovaný konektor USB, s dost velkou pravděpodobností by si v dalším kroku zvolili ten, nebo by rovnou šli do bezdrátového napájení.

              1. laptopy maji rozdilne
                laptopy maji rozdilne napajeni i vykonove, takze tam je sjednoceni nesmysl i z toho duvodu ze nekterym laptopum staci 40-60W zdroje, jinym nestaci 150W zdroj

                jen u Samsungu to tenkrat behem prvniho roku spocetli ze jim to vzalo zisk necele 1 miliardy dolaru, vyrobci tedy nemeli zadny duvod se vlastnich nabijecek vzdavat a pravdepodobne by se jich jeste hodne dlouho nevzdali

                1. Ovšem to neznamená
                  Ovšem to neznamená nemožnost použití jednotného konektoru. Někteří výrobci se už roky drží jednoho a toho stejného typu, konkrétně myslím dell a možná HP, dokonce mám podezření že je to jeden a ten stejný konektor. Navíc ten stejný se používal před lety letoucími na HP tiskárnách. Naproti tomu hranatý, který používá lenovo musí používat asi ještě někdo jiný, protože redukce se dělají se dvěma polaritami. Takže zase jako takový problém bych to neviděl, nehledě na to že USB nabíječky se taktéž dělají od 0.5A do 2.5A.

                  Stejně tk se neěly vlastních nabíječek, jiný než nařízení, vzdávat výrobci mobilních telefonů. Tam zase mohlo být u každého jiné napětí, přesto se na to nikdo neohlížel když schvalovali direktivu.

                2. to je tim ze HP a Dell meli
                  to je tim ze HP a Dell meli a maji v urcitych segmentech trhu koalici, tak jako ji maji ruzne mezi sebou i dalsi vyrobci, nekterym delaji urcite produkty primo jedny firmy na teze linkach, proste normalni zpusob jak snizovat naklady na vyvoj, spolecny vyvoj

                  nabijecky USB jsou ale kompatibilni, to je ta vyhodnost co EK zajimala, napeti je jen o tom jak dlouho se ti to bude nabijet, musi to jen splnovat certifikace USB

                3. Standard USB trochu znam,
                  Standard USB trochu znam, 5.5V, základ 500mA. Pozdější revize proud zvyšovaly, dnešní dovolují až 2,5A na USB C u některých zařízení, trochu problém je že to už občas je takovým způsobem že si někdo na USB s tmím proudem něco vymyslí a do normy se to dá zpětně.

                  Co jsem ale měl na mysli je to že před tím, měly telefony různá napětí, od 3.6V co je na baterii dnes, po asi 9V, což je napětí jakéhosi velmi starého telefonu (r.v. cca 1990-1995) jehož baterie se mi dostala do ruky, mimochodem to byla sada nějakých snad NiCd AA článků, bohužel totálně mrtvých.

                  To co rozhoduje o tom jak dlouho se to bude nabíjet není napětí, ale proud, který dodává nabíječka, eventuálně co propustí kabel.

                  Ono je to s tou wattáží poněkud ošemetné, u počítače se zdrojem 90W je baterie nabitá na 22Wh a na to jede klidně klidně kolem hodiny nebo při nízkém jasu a bez zvuku klidně dvakrát tolik. A technicky vzato by asi nebyl problém vyřešit toto minimálně pro nabíjení. Takže ten stroj evidentně bere 90W jen v extrémních případech, patrně při nabíjení a současném provozu. Teď se sám sebe zeptejte, kolkrát by se taková možnot hodila a zároveň kolikrát nabíjíte z něčeho jiného než originální nabíečky co jste k telefonu dostal nebo originálním kabelem.

                  A dále, když se vrátím k těm mobilům, pokud mám nějaký konektor, jako třeba v případě Apple, který řeší všechno, a taková snaha by byla, se zmenšujícími se telefony prostě konektory z roku 2000 nebyly únosné, pak mám logicky kabel, který se z druhé strany napojuje na počítač, tedy zdroj, je hloupost minimálně neumožnit tímto dobíení. A RS232 v době o které se bavíme, kdy už telefony nějaká data potřebovaly, nepoužíval na toto asi nikdo. Jediná konkurence mohl být FireWire.

                  Apropos, nabíjen via USB uměla motorola V3 RAZR navržená v roce 2004. Takže standardizace by dříve či pozeději došla, minimálně stylem USB zdroj + USB-proprietarni_konektor kabelem. Nehledě na to že potenciálně uzákonění konektoru XYZ znamená ustrnutí vývoje, pokud se dost rychle neudělá nějaká změna zákona při každé změně techniky, což je nepředstavitelné. Pokud jej budete striktně vymáhat, pak jste zařízl vývoj, pokud ne, mimochodem snad v tom nařízení EU ani nejsou sankce za nedodržení, pak je zbytečné jej vůbec dělat, člověkohodiny a peníze mohly být utraceny účelněj.

                  Podle mne by oboje zařízení snesla standardní nabíjecí konektor, ale na druhou stranu stejně tak je to řešitelné, sice pomaleji, mechanismy technologické evoluce a trhu, případně se nejedná o něco tak zásadního aby bylo nutné něco dělat.

                  Stejně jako by sjednocení sneslo skoro všechno, na druhou stranu je pak otázka jstli je to opravdu nutné a jestli se tím neudělá více problémů.

                4. sory cist to nebudu, moc
                  sory cist to nebudu, moc dlouhe a data ktera me vpodstate ani nezajimaji

                  pro me je dulezite to ze me fungujou nabijecky vsechny a na vsechny pristroje, od prvni k telefponu po posledni k tabletu, ano nektere jsou rychlejsi a nektere pomalejsi, dulezite ale je ze funguji na vsech pristrojich, to jake maji parametry je me pak jiz fuk protoze je muzu proste pouzit na vsechno mobilni co se napaji skrze usb

                  mimochodem k tem tiskarnam, u tiskaren je dnes napajeni take shodne a je to take diky smernici kterou prednesla EK, do te doby vyrobci meli take svoje a byli pripady kde napajeci adapter byl drazsi nez samotna tiskarna 😀 a nekteri vyrobci jako treba Canon dokonce do te doby vyuzivali 3 ruzne napajeci konektory i presto ze dane adaptery meli stejne paramatry 😀 zrpvna Canon mel u EK tehdy problem ze zamerne nektere tiskarny prodaval tak ze v napajecich zdrojich byli kurvitka a k tiskarne za 50-60 eur stal nahradni zdroj 45 eur a mel zivotnost okolo 25-30 mesicu 😀

                5. To jste ale udělal dost
                  To jste ale udělal dost chybu.

                  Víte pokud chce EK si hrát na nějakou instituci, která je tu pro blaho lidí, tak má jít systematicky po všem, jinak je to s prominutím jen zcela zbytečný orgán zbytečně se pletoucí do fungování trhu v jednom segmentu a ignorující druhý.

                  Úplně stejně, by totiž po vybavení jedním čipem, který je cenově při objemech o kterých sa bavíme někde kolem 10$, bylo možné jakýkoliv počítač nabít jakýmkoliv zdrojem, ne asi prvozovat, ale nabíjet jistě.

                  Pokud EK hodlá rýpat do jednoho segmentu, ale ignorovat druhý, pak vážně pochybuji že jí jde o blaho lidí. Stejně tak se o tom dá pochybovat okolo biopaliv a pod. kdy se prokázalo že bez nich by spotřeba klesala rychelji. Nebo u nuceně úšporných potřebičů. Pokud chtěli omezit emise CO2, byl tu milion jiných nástrojů jak na to. Od JE po domácí FVE a akumulátory a konečně nechat mchanismy trhu ji uregulovat.

                6. HP a Dell maji u notebooku
                  HP a Dell maji u notebooku stejne napajeni i stejny konektor, ale notebook Dell pomoci HP zdroje nenabijete. Dell si kontroluje jestli je k nemu pripojeny originalni zdroj (pomoci 1-wire chipu co je ve zdroji a vyvedeny na prostredni pin toho konektoru).
                  A naopak u HP je to podobne, ale protoze HP misto chipu pouziva obycejny odporovy delic, tak je to snazsi oblafnout.

                  Dost lidi s Dell notebookem si ten chip zabudovavali primo do notebooku (a prostredni pin na konektoru v notebooku odpojili). Jednak tak mohli pouzit neDellovsky zdroj a navic jim odpadl problem v pomerne castem odprasknuti toho chipu statikou (kdyz mel clovek smulu a blbe se dotkl toho prostredniho pinu na zdroji).

                  Tolik asi kompatibilta HP a Dell.

    1. Je to fakt tristní, v
      Je to fakt tristní, v tomhle ohledu je Tesla se Superchargery jedinečná a myslím, že to tak i zůstane. Ostatní to nechápou jako nutnost.
      Viz neschopnost Nissanu mít u všech svých dealerů nonstop rychlonabíjení vozů Nissan zdarma. V ČR dokonce většina z prodávajících ani rychlonabíječku u svého autosalonu nemá.
      Uvedu svůj příklad – pro hloupých 200 km po ČR z Ostravy do hned za hranicemi na Slovensku stojící Myjavy musíte být registrováni v evmapa.cz (rychlonabíječka Valmez) a mít smlouvu a paušál s čipem u ČEZu (rychlonabíječka Zlín). Pokud bych v okolí Myjavy nevyužíval jen pomalé nabíjení v místě bytování, pak ještě do třetice smlouvu s Greenway.
      Pokud ovšem máte Teslu, pak sice SC není cestou ani jeden (nejbližší 3 Humpolec, Sliač, Vídeň), ale zase máte díky mohutné baterii takovou rezervu dojezdu, že to neřešíte. Ostatně s Dual charger máte i palubní nabíječku 22 kW a díky kabelu s redukcí dobijete 1/4 až 1/3 kapacit baterie (dle velikosti) za hodinu z jakéhokoliv červeného pětikolíku 400V 32A.

    1. zvenku je v bile krasnej,
      zvenku je v bile krasnej, ale proc proboha cpou lakovane casti do interieru? to na me pak pusobi jak nejaky mrne z kolina nebo Fabka Junior, do interieru patri mekke plasty a dekor a ne lak auta co se leskne jak nalestenej zadek, to aby si pak clovek nechal jeste za X desitek tisic upravit interier 🙁

  4. Nejlepsi mapa nabijecek
    Nejlepsi mapa nabijecek je
    http://www.goingelectric.de/stromtankstellen/
    Proc volat do Holandska kdyz sidlo maji i v Berline:
    The New Motion
    Tempelhofer Ufer 17
    10963 Berlin
    Deutschland
    +49 (0) 30 215 028 48
    info@thenewmotion.de

    V DE jsem nabijel casto a nikdy problem. Musi to byt kreditni karta a zadna debetni. Debetni karty vetsinou nefungujou preshranicne ani pri nakupovani. Nevim proc se v CZ jmenuje debetni, kdyt je od slova debit???
    Chtelo by to nejaky celoevropsky platebni standard!

  5. Tohle je Achillova pata
    Tohle je Achillova pata dobíječek. Jejich majitelé vůbec nepřemýšlí a dělají to přesně podle hesla: „proč to dělat jednoduše, když to jde složitě“.

    A přitom stačilo použit obyčejné systémy co mají v jakémkoli automatu na nápoje, na lístky, na metro, nebo bezkontaktní platba kartou, SMS, Aplykace v mobilu. Těch možností na výběr je spousty, některé drahé, nekteré levné, ale všechny jsou lepší než nějaké pitomé soukromé karty, které fungují jen někdě a někdy.

    Ach jo. Proč lidi nepoužívají mozek? K čemu ho máme? to tak bolí, když to člověk vidí.

    Ono kdyby do toho nechtěli vrážet tolik peněz, tak by bohatě stačil mechanický automat na mince. Stejně to dobítí stojí vždy „pár“ korun. tak je zbytečné dávat tam něco složitého.

      1. Přeně jak říkám.
        Lidi

        Přeně jak říkám.
        Lidi si sami na sebe hází legislativní a birokratický omezení.

        Místo aby použili mozek a udělali to jak to jde nejjednodušeji.
        Například třeba nějak takto: Vezmu automat na kafe, a místo kafe to bude čepovat elektřinu.

        Určitě nějaká chytrá hlava vymyslí spousty dalších způsobů jak to jednoduše provést.

        Je mi jasné, že to co píšu si představuji jako hurvínek válku, ale myslím to obrazně. Kdyby někdo chtěl, tak to podle mne udělat jednoduše jde. Všechny systémy jsou už vpodstatě vymyšlený.

        1. Ale problem je v tom, ze
          Ale problem je v tom, ze kuchnout automat na kafe a dat tm elektriku si muze defakto dovolit jen velkz nadsenec, ne nekdo kdo chce rozjet podnikani naplno. Snadno by totiz mohl o investici dojit, pro uredniho simla.

          Jen si nemyslete, take mne to nebavi kdyz vidim kolik neco muze stat a pak kolik to prodrazi pitome urednictvo, nebo jak do toho kafraji ruzne „odborne“ spolky apod. Podle mne je jejich nutnost, stejne jako nutnost tak polovicky norem, dost diskutabilni a take to jakz by meli mit vliv na spolecnost a tvorbu zakonu.

          Driv si lide myesleli ze bez cirkve a boha zahynou dneska je to stat a urednici.

          1. obe spolecnosti ktere znam a
            obe spolecnosti ktere znam a nabizeji rychlonabijeci infrastrukturu tedy stojany maji v cenikach i zapojeni do beznych polatebnich systemu jake zname kdekoliv z obchodu, proste prilozis/zastrcis kartu a „tankujes“, po natankovani se ti strhnou „prachy“ a jedes dal, ostatne treba v USA takto funguje drtiva vetsina benzinek, takze ten system existuje a funguje jiz mnoho let, mezi SF-LA a LV jsem platil cash jen na jedine benzince (predem), vsude jinde jsem platil primo u stojanu kartou, ostatne docela se divim ze tohle neni jeste v EU potazmo Cesku, je tam jen mala sance si natankovat a ujet bez placeni, neb bez karty to nejde a pokud se plati cash, tak predem a pak vraci co se nevycerpalo, nevic by se na nekterych benzinkach urychlil provoz, neni treba si pak jeste vystat frontu u kasy, holt jsme 99 let za opicema 😀

            1. Ono bude zalezet na bance, v
              Ono bude zalezet na bance, v 2012 jsme neuspeli s ani jednou z kreditek (opravdu kreditek) CS, UCB (Axa), mBank; museli jsme pekne dovnitr a slozit „zalohu“ kartou u obsluhy… Stejne karty o rok driv ve Skandinavii u automatu naprosto bez problemu. A pro zmenu loni na Sicilii zase nic, ale tam automaty odmitaly i italske karty, braly jen hotovost 🙂

              Kdosi mi rikal, ze CSOB jim v automatech v USA fungovala.

              1. mam CSOB, AirBank a Fio,
                mam CSOB, AirBank a Fio, vsechny skoro vzdy vpohode vsude kde jsme byly, kdys nesla jedna sla hned ta druha (Visa-Master), od nejzapadlejsiho baru v Thajsku az po benzinky, autopujcovnu nebo Teslastor v USA, prave jsem se taky bal aby fungovali, proto mam 3

                po Evrope jsem nemel problem nikdy s zadnou kartou

                1. Vsude jinde po USA i jinych
                  Vsude jinde po USA i jinych statech (az na tu Sicilii) jsme vzdycky taky zaplatili. Jediny problem byly prave tankovaci automaty v USA – u vsech karet (a myslim, ze jsme zkouseli i debetku) se zeptaly na ZIP kod a tim to skoncilo (nezafungoval ani cesky odpovidajici adrese majitele ani nahodne zvoleny americky)…

            2. To je ten problém,
              To je ten problém, zkoušíme srovnávat státy s naprosto jiným přístupem se zemí, ve které se C.K. úřední šiml spustil s divokou klisnou z východu a pak to tak dopadlo.

              Něco by to chtělo udělat, ale nevím co. to jak je tu všechno velký problém se mi začíná dost nelíbit. A nemusí jít jen o úředníky.

  6. Na tomto príklade je videt,
    Na tomto príklade je videt, že ten kto chce jazdit viac ako 150 km od domova,tak Tesla je jediná alternatíva. Všetky ostatné automobilky doplatia na to,že sa nepostarali o to kde ich zákazníci budu tankovat energiu. Som zvedavý na tie čísla od r.2018 ako si rozdelia trh s EV….Myslím že to bude na 80% Tesla…

    1. Myslim ze automobilka, jejiz
      Myslim ze automobilka, jejiz nejlevnejsi mode bude startovat na cene hrube pres milion Kc, nebude zcela urcite leader trhu v prodanych mnozstvich, navic tech dobijecich pro masivni rozvoj bude potreba radove vice nez tech par SC, a ono je pak v konecnem dulsku jestli mate 0 stanic potrebujete jich postavi 5000, nebo mate 200 stanic a potrebujete postavi 4800

      1. nekteri si zrejme i myslej
        nekteri si zrejme i myslej ze model 3 bude mit SC v zakladu a bez priptalku, a ze se na danych SC nebudou tvorit fronty kdys behem 1 roku treba stoupne pocet jezdicich Tesel o 100% (v CR klidne i o 500-800% vzhledem k tem poctum predobednavek na model 3) bejt majitelem S nebo X tak budu asi starsne rad ze predemnou na superchargeru ceka treba 3-5 kousku modelu 3 😀

        Superchargery jsou vyborna reklama a tahak na kupujici, ve chvili kdy tech kupujicich rocne ale misto desitek tisic najednou budou stovky tisic, tak sit Superchargeru proste nebude dostacujici, a mnohym lidem to holt unika, a predpokaldam ze s rozsirujici se zakladnou Ev se zacne i sirit mnohem vetsi nevrazivost mezi samotnyma elektromobilistama diky tomu, ze sit ani ostatnich nabijecich mist se proste nerozsiruje tak rychle jako se rozsiruje pocet EV

        1. Tak předpokládáme, že
          Tak předpokládáme, že tak jako se počet SC rozrůstala v minulosti, teď se to nezastaví, naopak tempo se zvýší a v roce 2017 jich bude daleko víc. Myslím, že v plánu je dvojnásobek.
          Možná také přijde nějaká vychytávka. Tak jako tesla pořád navyšuje výkon SC, myslím že aktuální maximum je 145kW (což dokáže u dvojice současně nabíjených aut zkrátit nabíjení o 5-10 min. u každého), tak možná bude na SC třeba čtverice stojanů na jednu hlavní jednotku pro M3. Taková 40kWh baterie pobere odhadem max. 60kW nabíjecí výkon a to jen na začátku nabíjení. Nezapomínejme také, že pokud bude mít M3 podobně silnou palubní nabíječku, jako má S, může se velmi rychle nabít i z AC.

          1. Tesly bych vůbec neřešil.
            Tesly bych vůbec neřešil. Jednak se bude rozrůstat síť SC, navíc každá Tesla s CHAdeMO adaptérem může nabíjet i na ostatních rychlonabíječkách, jejichž síť se taky rozrůstá a bude rozrůstat, a nakonec pokud bude stát TM3 něco kolem 1.1-1.3 mega, tak už vidím ty desetitisíce nebo dokonce statisíce Tesel, které budou brázdit zdejší silnice. Zvlášť když drtivá většina lidí i tady na Hybridu pořád dokolečka řeší negativa elektromobility neboli „elektromobil bych si nikdy nekoupil… protože… protože a 1000x protože“.

            1. pokud bude Tesla 3 mit za
              pokud bude Tesla 3 mit za rozumne penize moznost vyuzivani SC a danych SC tu bude v republice vice na rozumnych mistech, tak sem si 100% jistej ze se toho chytnou hlavne firmy, neb hlavni naklady u vetsiny flotilovych aut tvori prave pohonne hmoty, i u auta za milion neni problem za 4 roky dalsi pulmilion projet na pohonnych hmotach, to je najezd nejakych 65-70 tisic km rocne (necelich 270km na pracovni den, u obchodaka tedy jeste celkem malo), to same treba taxikari

            2. Taky bych to viděl
              Taky bych to viděl podobně, prostě až bude poptávka po nabíjení, tak budou nabíječky, minimálně v případě tesly. Obzvlášt, pokud to tesla u M3 bude mít spoplatněné, proč by neměla přistavit nějaký ten stojan. Na druhou stranu ale EV za určitou cenu si může dovolit koupit i ten, co by si spalovák za tu samou cenu dovolit nemohl, to trošku posouvá věc finančně jinam…

          2. tempo rustu SC je male a ve
            tempo rustu SC je male a ve chvili kdy by se zacala prodavat Tesla 3 v poctech jake si Tesla predstavuje, tak by SC nemeli sanci pokrejvat poptavku

            sak si ty cisla dej do grafu, 100000 Tesel na 4201 stojanu (to ted hlasaji na svich strankach, 685 mist a 4201 stojanu), v CR mame cca 100 kusu Tesel a 6 stojanu, pokud by rekneme do roku 2020 na uzemi CR vznikli dalsi 3 SC po 6 stojanech, bude mit CR 24 stojanu SC, v te dobe ale muze bejt pocet Tesel v CR klidne 2-3 tisice, tedy 20-30 nasobek, stojanu by ale bylo jen 4x vice, a nebojim se toho ze vidina paliva zadarmo je pro obcana naseho statu lakava vidina, sak lidi jsou schopny jet 40km do Polska jen proto ze tam maj o 2 kacky levnejsi benzin nebo naftu 😀 a ted si predstav ze bude SC nekde u nebo v Praze, vidina toho ze doma nacepuju plnou za 250 nebo u SC zadara je proste lakava i pro lidi co nemaj problem za auto utratit 3 mega, natoz pro lidi co penize musi pocitat nebo maji auto jako podnikatelske a naklady tedy 100% pocitaji, ostatne kdyby lidi v Eu nepocitali naklady na provoz, tak tu naftaky nemaj sanci, a hle naftaku je tak 50%?

            1. Male mozna je, ale tezko dam
              Male mozna je, ale tezko dam do grafu, jake bude az se bude prodávat M3.
              Také nevim, jak bych do toho grafu zakomponoval, jak často se prumerna tesla nabiji na SC. Protože jsem ve Vystrkově několikrát týdně, vím, že ty tesly tam občas stojí max 2-3. Většinou jsem tam ale sám. To samé jsem pozoroval na mé cestě do Francie. V německu je těch SC tolik, že jsem na 10 zastávkách potkal 2 tesly. Záleží taky jak hustá bude síť destination Ch. a ostatních mennekes zásuvek. Já mít v autě baterku s palubní nabíječkou, co mi ji nabije za 2 hodiny, tak SC využívám jen zřídka, na delších cestách 10x do roka. Spíš si to vždy píchnu do zásuvky v obchoďáku.

              1. Vystrkov ma jednu vyhodu, je
                Vystrkov ma jednu vyhodu, je jiz dostatecne daleko od hlavnich mest Prahy a Brna kde bude koncentrace majitelu Tesel nejvetsi, takze je vyuzivat opravdu jako nabijeni pri jizde na delsi vzdalenost, ve chvili kdy bude SC v Praze, jsem si 100% jistej ze jeho vytizeni bude daleko daleko vetsi nez toho ve Vystrkove

                ostatne zajimavym ukazatelem v tomto je jak casto nabiji majitele Tesel u nabijecek CEZu, jednu z tech Tesel S co nabiji celkem hodne casto u BBC pak vidam stat tady kousek odeme na Budejovicke za branou u rodinneho domu, aneb majitel 100% vyuziva te moznosti ze to ma kousek a ma to vpodstate zadarmo 🙂

  7. no jak vidno to ze je vsude
    no jak vidno to ze je vsude spousta dobijecich stanic jeste neznamena ze na nich dobijete sve EV 🙁 je to jedna veci kterych se na EV bojim a proto bych dnes sve penize neutratil za auto co sotva zvladne ujet 200km na nabiti

    proc musej ty spolecnosti resit placeni nejakyma jejich kartama? proc to proste neakceptuje standardni platebni karty ktere prijmaji obchodnici po celem svete? proste nacvakam kolik chci dobit, nahodi me to na display cenu, prilozim kartu, stojan si alokuje nejakou castku a za tu me necha dobit, posleze si alokovanou castku strhne tak jako pri beznem placeni platebni kartou

    platba sms by snad take sla resit, proste poslu na nejake cislo na stojanu SMS v dane forme co tam maj napsanou, prijde me zpet sms nejaky kod ktery zadam do stojanu a hura nabijim, sak i sms s potvrzovacim kodem u CSOB k internetbankingu me vpohode dorazila do 10 minut i v USA, tak proc by to mel jako bejt problem v EU kde jiz brzo nebude ani roaming?

    1. V Sasku a Sachsen-Anhaltsku
      V Sasku a Sachsen-Anhaltsku funguje autorizace pres SMS jak pisete. Predem musite vytvorit ucet pres webove rozhrani na http://www.stromticket.de, priradite kreditku (Nemci muzou dat inkaso) a uz muzete vesele nabijet. Rychlonabijeni 20kW stoji 1,50€ za 30minut. Pomale nabijeni 0,50€.
      Bohuzel muj Peugeot Ion nabiji pomalu a tak misto teoretickych 10kWh nabiju jen 6kWh za 30min.

        1. Muj Ion je r.v. 2013 a ma
          Muj Ion je r.v. 2013 a ma jen 80 clanku a 14,4kWh. Realny dojezd je 120 km v kopcovitem terenu. Nabijeni na typ1 konektoru je nejvic 3,1kW a na Chademo 12kW. Rychleji polykat neumi. Ale jsem naprosto spokojeny. Diesel vytahnu jen kdyz potrebuji tahnout vozik a nebo nejake vetsi veci. Idealni par je Ion na denni jezdeni a na naklady Passat Combi v garazi.

    2. protože je to drahé, když
      protože je to drahé, když někdo zaplatí 10rohlíku kartou (a že takových ko*tů je) tak v supemarketu s velkými obraty se to ztratí, přestože tahle transakce je velmi nevýhodná pro obchodníka.
      Takže klidně, pokud jste ochoteni zaplatit 20kc/1kWh tak pak není problém platit kartou.

        1. Dako má bohužel pravdu,
          Dako má bohužel pravdu, opět problém s korporacemi a jejich cenovou politikou, konkrétně bank a karetních asociací. procenta z obratu, obvykle kolem 3 a více u malých plateb. Dále nutnost vybavení platebním terminálem s paušálem za jeho provoz. A datové spojení k tomu. Minimální cenou a odběrem spolehlivě odpálíte malé elektromobily, právě jsem u rychlonabíječek na dovolené bral 4x po cca 6 kWh, tedy minimální odběr nebo cena třeba kolem stokoruny by mne přišla 1 kWh setsakra draho. Na pár kWh za pár kaček se blbě vydělává, na litru benzínu za 30,- do 40 L nádrže holt lépe :-).

Napsat komentář