Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (11.) – putování Skotskem

Po návštěvě ostrova Skye jsme zamířili zpět do severozápadního Skotska s plánem přejet na východní pobřeží. Chtěli jsme strávit ještě několik dní ve skotských horách a národním parku Cairgorms National Park předtím, než se vydáme zase na jih Británie a pak zpátky na kontinent.

Seriál

• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (1.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (2.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (3.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (4.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (5.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (6.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (7.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (8.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (9.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (10.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (11.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (12.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (13.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (14.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (15.)
• Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (16.)

autor: Veronika Sequensová

Pobřeží severozápadního Skotska patří mezi geomorfologicky nejstarší území Evropy. Doslova rozpadající se hory a koryta řek, které vás uchvátí svou divokostí, vás o svém stáří nenechají na pochybách.

Projeli jsme údolím Glen Shieldaig, se zastávkou u 6000 let starého pohádkového lesa Rassal Ashwood a po 130 kilometrech cesty z Portree jsme dojeli k nabíječce sítě Charge Your Car u hotelu The Torridon Inn.

Poté co se nám podařilo chytit signál wifi z blízké restaurace a zajistit si díky tomu nabíjení, jsme pěšky prozkoumali okolní přírodní krásy a s téměř 100 % nabitou baterií se vydali hledat místo na spaní. Jak už jsme psali dříve, Skotsko je v tomto ohledu zemí velmi přátelskou cestovatelům, kteří si chtějí užívat spaní ve volné přírodě.

Podobně jako v zemích severní Evropy, je i zde možné stanovat takzvaně „na divoko“, tedy v přírodě mimo kempy, prakticky bez omezení, pokud na daném místě není přímo cedule, která by přenocování zakazovala. Reálně ale najít místo na spaní, navíc s automobilem, tady zas tak snadné není.

Silničky jsou úzké, často z obou stran lemované pastvinami nebo poměrně strmými kopci. Často jedinou možností, kde u nich s autem na noc zastavit, je zabrat jedno z velkorysejších míst určených pro vyhýbání se protijedoucím vozidlům.

Zároveň místa, která jsou rovná a vhodná pro stanování, jsou často podmáčená. Záliv u městečka Torridon, chráněný ze severní strany horami, nás mile překvapil výrazně teplejším klimatem, než na jaké jsme byli zvyklí ze Skye a kouzelným suchým místem ke stanování s výhledem na moře.

Naše další cesta vedla okolo vrcholků horského masivu Beinn Eighe a údolím Glen Docherty s úchvatnými výhledy na jezero Loch Maare až na druhou stranu ostrova. V příjemném městečku Inverness (v překladu „most přes řeku Ness“), jen pár kilometrů na severovýchod od jezera Loch Ness jsme strávili poklidný den.

Večer jsme shlédli na obloze dech beroucí barevné divadlo, které režírovalo právě zapadající slunce a ke spaní našli pozdě za tmy místo v lese plném borůvek a skotských mušek midges.

Midges jsou asi 1,5 mm velké, neuvěřitelně žravé a ještě o mnoho víc otravné mušky, jejichž domovem je Skotsko, zejména pak oblast Skotské vysočiny. Vyskytují se v koncentracích asi tak sto až několik tisíc na metr krychlový.

Začíná to nenápadně, nejdřív vás jenom občas něco tak trochu štípne na obličeji, hlavně okolo očí. Zprvu ty malé potvory obvykle ani nevidíte. Ale oni jako by si o vás vzájemně řekly, jejich množství postupně vzrůstá až jsou v skutku nepřehlédnutelné.

V některých oblastech se z nich stávají doslova černé mraky, skrz které zkrátka musíte projít. Jejich množství závisí na konkrétní oblasti kde se pohybujete, počasí posledních dní a denní době.

Přes noc se snad všechny z okolí shromáždí okolo vašeho stanu (nebo si posedají přímo na něj) a když se hrdinně vydáváte ven z vyhřátého spacáku, tak vám jedna přes druhou chtějí osobně popřát dobré ráno.

Poslední zastávkou Skotska se pro nás stal národní park Cairgorms National Park. Ve zdejší kopcovité krajině jsme měli možnost otestovat chování elektromobilu Nissan Leaf při jízdě v horách nahoru a dolů a užít si jízdy na volnoběh.

Nakonec jsme se při plachtění horami trochu moc zasnili a přejeli odbočku, a tak jsme k další nabíjecí stanici nakonec i v horském terénu (ovšem nebyly to žádné velehory) ujeli skoro 150 kilometrů na jedno nabití, tedy celkem slušný výkon.

V oblasti okolo městečka Braemar přímo v srdci parku jsme potom uskutečnili 2 celodenní výlety na vrcholky hor, které nám za polojasného, i když velmi větrného počasí, nabídly úchvatné výhledy do celého kraje.

S nutnými zastávkami pro dobití jsme potom už zamířili na jih do Edinburghu. Cestou jsme si ještě užili výhledy na železniční most Forth Bridge z roku 1890, významnou technickou památku zapsanou do seznamu památek UNESCO.