Lithium-iontové baterie dnes patří v oblasti elektromobily mezi zdaleka nejrozšířenější. Francouzská výzkumná síť RS2E přichází s novikou: sodíko-iontovými bateriemi ve známém formátu 18650.
foto: CNRS
Hlavní výhodou sodíkovo-iontových baterií proti li-ion bateriím je fakt, že sodíku je všude dostatek. Jde o mnohem rozšířenější a snáze dostupný prvek než je lithium, v zemské kůře je ho 2,6 %. Podíl lithia je pouze 0,06 %.
I to je důvod, proč se vývojem sodíkovo-iontových baterií některé laboratoře a firmy na světě zabývají. Tím dalším je i vyšší životnost a možnost baterie rychleji vybíjet a nabíjet.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Elon Musk: sledujeme 60 projektů vývoje nových baterií
Prvním krokem k vývoji funkční na-ion baterie ve formátu 18650, ze kterého jsou složeny např. baterie elektromobilu Tesla Model S, bylo podle tiskové zprávy najít ideální „recept“ katody. To se podařilo během pouhého půl roku.
Výsledkem jsou baterie ve tvaru válečků o rozměrech 18 mm krát 65 mm (18650), které lze skládat do větších celků o hmotnosti kolem 1 kg. Výsledná energetická hustota je 90 Wh/kg, což je srovnatelné s li-ion bateriemi starými 20 let.
Životnost takové na-ion nicméně přesahuje 2000 cyklů a především: vybíjet a nabíjet takovou baterii je možné extrémně rychle (podobně jako například české 3D baterie HE3DA).
„Aktuálně odhalená sodíkovo-iontová baterie je přímo inspirována lithium-ion technologií,“ komentoval novinku Jean-Marie Tarascon z francouzského Centre National de la Recherche Scientifique. Namísto iontů lithia ale v baterii cestují a přenášejí náboj sodíkové ionty. Sodík je nicméně asi třikrát těžší než lithium.
Evropští vědci se nyní budou snažit zlepšit spolehlivost a vydláždit cestu ke komerčnímu nasazení svých baterií tam, kde to bude mít smysl. Což, popravdě, zatím není zcela jasné, vzhledem k silné konkurenci neustále se zlepšující technologie li-ion baterií.
Myslím, že to budoucnost
Myslím, že to budoucnost má. K rodinnému domu si na provoz FVE dokážu představit levnější a těžkou baterii. U baráku mi nezáleží na hmotnosti…
Jake napeti dava ta Na-ion
Jake napeti dava ta Na-ion baterie? Lithium ma potencial k H2 -3,04 V a Na -2,71 V. Jakou pouzivaji katodu s jakym potencialem?
Kdo vi, mozna si jednoho dne budeme takove baterie/aku vyrabet doma… 🙂
Elektroauta potrebuji male
Elektroauta potrebuji male lehke a vykonne clanky. Oproti tomu energetika postavena na obnovitelnych zdrojich potrebuje clanky s maximalnim poctem cyklu, ale vaha a velikost neni rozhodujici. O vyvoji druheho typu jsem zadne informace nezaregistroval.
Napr:
Napr: http://sadoway.mit.edu/research/liquid-metal-batteries
Mají s tím potíže, ale
Mají s tím potíže, ale myslím, že to dají: http://fortune.com/2015/09/11/liquid-metal-battery-layoffs/
„Výsledkem jsou baterie ve
„Výsledkem jsou baterie ve tvaru válečků o rozměrech 18 mm krát 650 mm (18650), které lze sklídat..“
650 mm na délku opravdu nemají 🙂 a také si opravte „sklídat“ ..
Opravili jsme, díky
Opravili jsme, díky
Jestli je hlavní výhodou,
Jestli je hlavní výhodou, že tam není lithium ale sodík, tak ať si to nechají od cesty. Lithia je dost.
Jestli to bude znamenat
Jestli to bude znamenat nižší cenu, tak pro stacionární použití by to bylo super…
pro stacionární použití
pro stacionární použití je ale nesmyslný formát 18650
proc? je snad drazsi?
proc? je snad drazsi?
Je to dražší – nikoliv
Je to dražší – nikoliv kvůli samotnému článku, ale kvůli dodatečné elektronice, ochran, množství spojů a mechanických kontejnerů.
Elektroniky je použito
Elektroniky je použito úplně stejně, neboť BMS nepozná jestli je použit jeden velký článek, nebo 50ks malých zapojených paralelně. Plastový držák na sestavu 18650 stojí pár halířů a terminály článků se dají spojit společným plechem, který je roboticky přivařen k terminálům jednotlivých článků.
Jinými slovy formát 18650 je ideální pro sériovou robotizovanou výrobu baterií. Pokud ale to vybavení nemáte, tak máte samozřejmě problém a je mnohdy lepší sáhnout k větším článkům s šroubovacími terminály, které jsou ale společně s pytlíky pro sériovou výrobu peklo.
Mimochodem dnes už je jasně patrný přechod na 18650 ve většině odvětví, stacionární systémy nevyjímaje.
Pár halířů za
Pár halířů za příslušenství k článkům je tedy dost optimistický odhad.
Na můj 120 článkový battery pack mě přišly jen spojovací plasty a plechy na cca 50$. A k tomu ještě dalších 30$ za BMS a smršťovací rukáv.
Nad takouto zostavou
Nad takouto zostavou uvažujem. Môžete sa podeliť o parametre, cenu, použité komponenty, úspešnosť projektu a pod.?
Vďaka!
no a přes to všechno jste
no a přes to všechno jste si spočítal, že se vám vyplatilo do 18650 jít 🙂
Samozřejmě v kusové výrobě máte pravdu, já jsem opravdu vycházel z nákladů na velkovýrobu.
A co se týče použití jako se ptá kolega níže, tak tipuji 1,3kWh pack pro nějaké našlapané elektrokolo?
dovolím si
dovolím si souhlasit
unifikace rozměrů komponent je to co šetří prachy při výrobě
a to brutálním způsobem.Manipulace při změně typu koncového výrobku se redukuje na minimum.Na jedné lince se vyrábí mnohdy X provedení
výrobku a mění se to mnohdy několikrát denně každá vteřina nevýrobního času se draze platí nemluvě o nákladech na přípravky atd. atd.V tomto směru výtězí unifikace nad snahou o maximální vytěžení výkonostního potenciálu dané technologie.Protože by se to nezaplatilo.
Tak to budete muset
Tak to budete muset vysvetlit Tesle a dalsim (Sonnenbatterie GmbH), kteri vyuzivaji prave cylindricke baterie pro stacionarni systemy.
Já tomu rozumím, ta firma
Já tomu rozumím, ta firma koupí existující mašinu pro rolování lithiových 18650 a jenom tam začne futrovat svojí chemii, jednoduché řešení.
Ale jestli je jejich hlavní výhoda cena materiálu, tak až to pořádně otestují, měli by „think big“ a začít to sekat v plátech např. 5*50*100 cm. Kapacitu cca 6 kWh. Když se poskládají do série aby celkové napětí bylo 230 V, vychází kapacita baterie cca 400 kWh, objem 2 m3 i s elektronikou, hmotnost asi 5 tun a s tím už se dá zálohovat menší, elektrárna, napájení budovy, nebo pohánět lokomotiva či třeba některé stavební stroje co stejně vyžadují protizávaží (jeřáby, bagry).
Pro stacionární zdroje v
Pro stacionární zdroje v energetice ale nemá, resp. nebude mít smysl vyvíjet extra nový druh baterií. V okamžiku, kdy začne masová produkce elektromobilů a baterií do elektromobilů, počítá se s tím, že baterie z vozů budou dosluhovat v těchto aplikacích. Při počtu nabíjecích cyklů mají dobu použitelnosti delší než je doba života vozu. Kromě toho, pravděpodobně bude standardem, že jakmile klesne kapacita autobaterie např. na 70pct, bude ji většina lidí chtít vyměnit. Přitom tento pokles nijak nevadí dalšímu několikaletému užívání ve stacionárních aplikacích kde nehrozí, že zůstanete trčet na cestě mezi poli. Nižší kapacitu vykompenzujete počtem baterií.
problém je v tom, že tito
problém je v tom, že tito pánová právě nový druh baterie vyvíjejí. Asi si myslí, že to nějaký smysl má.
Vámi nastíněný scénář se totiž asi nestane realistickým dřív než za 20 let, zatímco alternativní zdroje energií potřebují řešení záloh pokud možno ihned.
Souhlas, a kromě toho, že
Souhlas, a kromě toho, že elektroenergetika potřebuje baterie dřív, než je elektromobily začnou odkládat, může se ukázat, že jich potřebuje rapidně víc, a ty odložené z elektromobilů budou jen drobným přilepšením…
Myslím, že pokiaľ sa tá
Myslím, že pokiaľ sa tá technológia ukáže ako životaschopná, formát batérie je len technický problém. Prezentovanú vzorku považujem za demonštráciu možností.
Rozhodně. Pokud by to
Rozhodně. Pokud by to znamenalo, že baterie bude levnější a snadno instalovatelná jako spolehlivý v trvanlivý akumulátor například pro instalace FVE, je to další kro k tomu, aby se na OZE chápaly jako na plnohodnotné zdroje a nejen jako na doplněk, který vyžaduje jakousi bezpečnou zálohu.