Tesla staví další továrnu. Megafactory bude chrlit obří baterie nahrazující elektrárny

V kalifornském městě Lathrop právě položili základní kámen nové továrny Tesla. Budou se v ní vyrábět baterie Megapack, tedy velké baterie, ze kterých se skládají systémy nahrazující elektrárny.

V současné době se baterie pro domácí (Powerwall) i průmyslové (Powerpack, Megapack) vyrábějí v gigatovárně Tesla Nevada. Nyní ale firma rozšíří výrobu do domovské Kalifornie. Potvrzuje tím, že je z velké části také energetickou společností a nejen automobilkou.

Sonny Dhaliwal, starosta kalifornského města Lathrop, při pokládání základního kamene nové továrny Tesla Megafactory. foto: Sonny Dhaliwal

Modulární 3MWh bateriové úložiště Tesla Megapack bylo představeno před dvěma lety. Od té doby nahrazují běžné elektrárny po celém světě. Nedávno však jednu baterii Tesla Megapack v Austrálii zachvátil požár. Zásadní výhodou řešení Tesla Megapack je i rychlost instalace, která se počítá v týdnech či měsících, narozdíl od let při budování nových elektráren.

zdroj: Electrek.co

40 komentářů u “Tesla staví další továrnu. Megafactory bude chrlit obří baterie nahrazující elektrárny”

  1. Společnost Stronghold Digital Mining těžící Bitšit tezla apod se rozhodla pořídit si vlastní elektrárnu na odpadní uhlí na CO2 samozřejmě dlabou…. Za BTC se zas kupují Tesly že 😉

    svethardware.cz/tezarska-spolecnost-stronghold-si-v-usa-poridila-vlastni-uhelnou-elektrarnu/56019

  2. Pokud jsou ( OZE ) nestabilni zdroje Je potřeba nestabilitu dodávky el. energie vyvážit jiným zdrojem Kombinací zdrojů ( I u Stabilních tepelných elektráten je v případě výpadku / poruchy zasobování el. energii pokryto jiným zdrojem )
    Energetické uložiště dodává el. energii .Nahrazuje zdroj který by tu el. energii musel vyrobit .
    Problém energetického uložiště je, že energie v něm uložena stači jen na Hodiny . Nemá dostatečnou kapacitu na to aby dodávalo el. energii po dobu několika Dnů .
    Stejně jako vodní přečerpávací elektrárny .
    Prostě založní zdroj UPS (Uninterruptible Power Supply/Source )
    Takže je přesto potřeba mít v záloze „elektrárnu s pomalým náběhem“ která sit dokáže v případě potíží zásobovat el. energii v horizontu Dní ne jen Hodin .
    Energetické uložiště pomáhá stabilizovat energetickou sít ( snižovat spotřebu fosilnich paliv ) ale klasickou elektrárnu nenahradí .

    1. Nejde o překlep. Musíte uvažovat v intencích OZE, kde je vstupní energie zdarma a je intermitentní. Baterie se uplatňuje v okamžiku, kdy by se elektrárna musela odstavit, např. kvůli přebytku v síti. Při potřebě do sítě dává i v době, kdy intermitentní zdroje neprodukují. Jde tedy o nepřímou produkci, ale dá se mluvit o zdroji, protože využívá ele energii, která by jinak k dispozici nebyla.

        1. Přečtěte si ještě jednou tu větu pořádně. „Elektrárna je technologické zařízení sloužící k výrobě elektrické energie. Ta se získává přeměnou z energie vázané v nějakém zdroji“. To přesně baterie dělá. Změnou energie chemické vazby dochází k přeměně na energii elektrickou.

                1. Ano, takové vysvětlení beru. Elektrárna vyrábí energii ze zdroje mimo systém.

            1. Ano, pravda se skrývá v detailech. Jak baterii nabijete, není zajímavé. Nabitá slouží jako zdroj. Ona jí prostě vyrábí, dokud se nevybije.
              S jídlem je to stejné. Nejím přece průběžně. Prostě si doplním energii v podobě jídla (většinou nějaké sacharidy :-)) a pak na ní nějaký čas funguji. Dokonce podobnost s baterií je v tomto případě velmi velká.

              1. Jenomže to je pouze mechanismus uložení pro odloženou spotřebu. Nikoliv zdroj energie. Máte špatně definovaný rozsah systému.

                Příklad – glukóza pro vás jako člověka není zdroj. Je to mechanismus přenosu energie. Zdrojem je potrava. Pro parazita, kterého máte v krevním řečišti, to ovšem zdroj je. Ten má rozsah svého systému definovaný naprosto jinak.

                Celé je to nesmyslná akademická diskuze, která se zde se zastánci elektromobilů vede opakovaně, protože mají chybně nastavený scope. Tak tedy ještě jednou:

                Elektrárna dodává do systému energii výrobou z uhlí.
                Žaludek dodává do systému energii výrobou z potravy.

                Baterie mohou část eletrické energie v chemických vazbách uložit na pozdější spotřebu.
                Organizmus váže přebytečné fosfátové skupiny v ATP na pozdější spotřebu.

                Baterie mohou překlenout krátkodobý výpadek výroby elektřiny.
                ATP může po vyčerpání glukózy krátkodobě v řádu nižších minut zásobit buňky energií.

                Ani jedno není možné díky omezením v hustotě uložené energie využívat pro dlouhodobé pokrytí spotřeby. To je prostě nezvratný fyzikální fakt. Člověk by za hodinu fyzické práce spotřeboval asi 15 kilo ATP. Auto na ujetí tisíc kilometrů tunu baterek. Oboje je kravina.

                1. Hm, v definici elektrárny – zdroje není o nějakém scope ani zbla.

                2. Já myslím, že už to stačilo. Každému je snad jasný rozdíl mezi výrobou energie a akumulací, není potřeba to dál rozebírat. Ale z čistě fyzikálního hlediska žádná energie vyrobit nejde, může se pouze přeměňovat. Vše co ve vesmíru probíhá je pouze přeměna energie a následná akumulace. Jediný zdroj je Slunce a to je vlastně taky jenom termonukleární baterka která se jednou vybije. Takže elektrárny nic nevyrábí pouze přeměňují energii dříve naakumulovanou.

          1. Žádné dobíjecí baterie, o kterých článek je, nenahrazují a nikdy nebudou nahrazovat elektrárnu (tepelnou, fotovoltaickou, větrnou ani žádnou jinou).

            A co se týká OZE, tak primárním zdrojem energie u FV a větrných elektráren je Slunce. Čili termojaderná fúze. Kdybychom to měli brát do důsledku, tak o obnovitelný zdroj nejde, protože jednou fúze na Slunci skončí (cca za 4 miliardy let).

            Ještě poznámka na závěr: Elektrická energie z OZE rozhodně není zadarmo – investiční náklady, provozní náklady, amortizace.

    2. V Moss Landing nahrazuje baterie starou, drahou a málo účinnou špičkovou elektrárnu, kterou tam museli držet, protože do aglomerace okolo San Francisca nebylo možné během odběrových špiček dostávat dostatek elektřiny. Baterie to zvládne líp a levněji. Obecněji řečeno, baterie úspěšně začínají nahrazovat drahé špičkové elektrárny.

      1. No a podovnejsme si výrokovou logiku:
        „nahrazují běžné elektrárny po celém světě. “
        „baterie úspěšně začínají nahrazovat drahé špičkové elektrárny.“
        koukám, že posun v argumentaci… místo nahrazují, tak s tím začínají a místo běžné, tak špičkové…. jen tak dál chlapci.. opět se dostává manažerský cint k realitě…za chvíli se přijde na to, že se mění i smysl činnosti a přijde i paní fyzika…

        1. S čím máte problém? Každý „tradiční“ systém výroby elektřiny potřeboval kopec špičkových elektráren, které se používají jen občas (typicky 5-10% času), ty jsou zcela běžným typem elektráren. Baterie umožňují tyhle elektrárny s drahou výrobou pozavírat, protože už v mnoha zemích vycházejí levněji. Jejich výroba je nahrazena jinými elektrárnami, které buď prostě zvednou svůj koeficient využití (pokud jsou tepelné, ty v průměru mají koeficient využití okolo 40-50%) nebo lepší integrací zdrojů s výrobou závislou na počasí.
          Fakt nechápu kde v tom hledáte nějaký skandál nebo co.

        2. Tak samozřejmě, že se baterky hodí někde víc a někde míň. Aby mohly dodávat, musí se někde nabít. Pokud to bude levné, což pořád baterie dost nejsou, tak si umím představit obrovský solární park někde v poušti plus velkou baterku (třeba několik GWh), která pak bude dodávat 24*7 (365 dní dní mínus kdy je pod mrakem, což může být třeba v Indii v Rajasthanu asi tak -50, na Sahaře nebo v Death Valley asi ještě míň).

          1. Tyhle fantazie mají vetšinou lidé, kteří moc necestovali, na vlastní oči toho moc neviděli, a v důsledku sní naprosto nereálné fantazie.

            Když to budu ironizovat, tak je známá věc, že technologiím obecně a bateriím obzvláště se nejlépe daří na pouštích. Ony totiž doslova milují prostředí, kde je rozdíl denních/povrchových teplot 50/90 stupňů Celsia, s rychlostí změny jeden stupeň za dvě minuty, které je při větru vysoce abrazivní a při zvýšené vlhkosti díky nevázaným solím vysoce korozivní. Prostě nádhera.

                1. Proč to nepovolí? Ubylo by jim sluníčka? Budete to muset pálit na odporech.😊

Napsat komentář