Tesla možná vyvíjí grafenové baterie pro dojezd 800 km

Podle čínské tiskové agentury Xinhua pracuje Tesla na vývoji nové grafenové baterie. Ta by mohla dojezd elektromobilu Tesla Model S prodloužit až na 800 km.

Lithium-iontová baterie elektromobilu Tesla Model S v továrně Tesla ve Fremontu, Kalifornie
foto: Tesla

V současné době má elektromobil Tesla Model S stanovený dojezd 424 km dle měřící metodiky EPA, reálně až kolem 480 km. Tesla Motors je díky tomu dnes zdaleka nejdále ve výzkumu a vývoji baterií pro elektromobily.

Už v polovině roku 2014 Elon Musk, šéf Tesly, řekl: „Baterie pro dojezd 800 km budou možné mít. Dokonce poměrně brzy, ale zvýšilo by to cenu. Časem je možné očekávat takový dojezd.“

ZAJÍMAVOST: Grafen je supertenká forma uhlíku strukturou podobná grafitu, představující nejpevnější známý materiál na světě. Na šířku má pouze jeden atom a je průhledná, v důsledku této de facto 2D struktury má také některé zvláštní fyzikální vlastnosti. (více wiki)

Pokud se přidá grafen do anod baterií, dokáže zvýšit až čtyřnásobně energetickou hustotu. Navíc také snižuje vnitřní odpor, čímž umožňuje rychlejší nabíjení li-ion baterií.

Hlavní překážkou v jeho využití byla až dosud obtížná průmyslová výroba. Což se ale v posledních letech mění a na obzoru je levná průmyslová výroba kvalitního grafenu.

DŮLEŽITÉ: Tesla momentálně ve spolupráci s japonskou firmou Panasonic buduje obří gigatovárnu Tesla na výrobu baterií. Zároveň připravuje uvedení nového elektromobilu Tesla Model 3.

Otázka však zní zda je vůbec dojezd kolem 800 km na jedno nabití pro elektromobily nutný. Takový dojezd na jednu nádrž dnes zcela není běžný ani u mnohých fosilních vozů.

44 Comments on “Tesla možná vyvíjí grafenové baterie pro dojezd 800 km”

  1. A jakpak s tímhle autem třeba potahne 1600 kg vážící
    A jakpak s tímhle autem třeba potahne 1600 kg vážící karavan, třeba přes Pyreneje. Dovoluji si tvrdit, že by ani s tím dojezdem na 800 km neujel trasu Perpignan, La Llivia, Pas de la Casa, Port D´Envalira, Andorra ,Les Escaldes, La Seo D´Urgell. A je to necelých 200 km.

    1. Pokud budou elektrickou
      Pokud budou elektrickou energii vyrábět většinou tepelné elektrárny tak v některých oblastech se ekologie spíš zhorší. Ale jak je tu zvykem domníváte se že když to teče ze zásuvky a nesmrdí to tak je to ekologické, že ano… Nulové emise Tesly, že jo, hahahaha. Smutno je mi.

      cez.cz/cs/pro-media/cisla-a-statistiky/energetika-ve-svete.html

      Mimichodem, vy znáte technologii která dělá ze skleníkových plynů grafen? Nebo cokoli jiného? Tak to máte pane nobelovku v kapse.

  2. Otázka však zní zda je
    Otázka však zní zda je vůbec dojezd kolem 800 km na jedno nabití pro elektromobily nutný. : ano je nutný. Pre istú časť zákaznikov určite. Sám som mal teslu prenajatú 10 dní a najazdil som takmer 2500km… A zložil zálohu na volvo XC90…….
    Prečo? Lebo dojazd. Auto som mal v zime a reálny dojazd bol pri naozaj uspornej jazde cca 250 -300km. Pri diaľničnom tempe klesal k 200km. Urobiť na otočku Trnava – Žilina – Trnava bolo mimo schopnosti toho auta. Čiže aj bežné obchodné jednanie musím plánovat. Každé ráno musím mať nabitú bateriu na 95-100% aby som sa na takú cestu pustil. Pritom to nie je žiadna mimoriadna trasa. Stalo sa mi počas tých 10 dní že som musel nečakane vybehnúť do Novák /chem závody/ . Takže trasa Hc -No – Pn – Hc.. V pieštanoch som si musel dať hodinovú pauzu lebo tých posledných 20km do cieľa by som proste nedal. Toto sú zavažné obmedzenia. Aspoň pre mna. Ideál je bateria cca 110kWh – 130kWh a potom bude elektromobil bez konkurencie. Dovtedy aspoň pre mňa nie..

  3. No je nebo neni nutny? Na
    No je nebo neni nutny? Na male auto, se kterym clovek v 99,9% nabiji jen doma a nema ambice na dalkove trasy nutny urcite neni.
    Na druhou stranu pro auto s ambicemi na dalkove cestovani rekl bych nutny je.
    Ono tech az 800km bude pri dalnicni rychlosti realnych 400km, coz si myslim, ze pri huste siti superchargeru uz je docela rozumna hodnota i na dlouhe cesty (zastavka co 300 – 350 km na 20 minutive dobiti je uz rekl bych celkem akceptovatelna).

    1. Záleží co pojmem
      Záleží co pojmem „dálniční“ rychlost myslíte. Jestli tu v Americe, nebo u nás nebo v Německu.
      V Americe bude odpovídat 800 téměř shodné tak jak se měří podle EPA.
      U nás při 130-ce, to bude trochu méně, řekl bych 650-700 km. rozhodně ne polovina. Jak si myslíte. To ostatně potvrzuje současná Tesla model S. EPA udává cca 440km, reálně to dává 350 km.
      Když to budete ždímat jako prase tak to bude ta vaše polovina.

      1. No tesla S ma podle
        No tesla S ma podle dojedovych tabulek pri 130 (za jinak idealnich podminek) pri 13o dojezd cca 320, s nejakou klimou/topenim a malou rezervou rezneme 300 coz je o tretinu mene nez deklarovany standardni dojezd.
        Aby bylo mozne jezdit jezdit skoky po aspon 300km, tak potrebujete realny dojezd 400km (rychlonabijeni vam da 80% kapacity ne 100% v poustelne case). Tzn pro takove cestovani potrbeujete EPA dojezd 600 km (coz se zminuje v clanku). Ve chvili kdy chcete jezdit rychleji nez 130 (coz se bezne jezdi nejen v nemecku) tak jeste vyrazne vice.
        Takze ano, opravdu si myslim ze ma velky smysl resit i auta pro dojezd 600-800km….

        1. Nějak jsem nepochopil na co
          Nějak jsem nepochopil na co vlastně reagujete?

          Já jsem psal o tom, že vy si myslíte že když bude baterie s dojezdem 800km, tak jak se v článku píše (600 km tam nikde nevidím) tak vám zbyde 400 km dálniční rychlostí.

          Což podle mne není pravda. Protože kdy to porovnám se současnou verzí která již jezdí a má dojezd 420km a naší dálniční rychlostí dává 320km.
          Tak obdobně lze předpokládat pro 800km cca 650km pro rychlost 130 km/h

          To že má smysl dojezd 800km řešit s tím souhlasím. Nicméně už to není tak důležité jak řešit dojezd 400km.

          1. To asi nema smysl resit,
            To asi nema smysl resit, protoze tam je prilos mnoho promennych – dojezd az 800km nemusi znamenat EPA dojezd 800 km, dae dalnicni rychlost je pro nekoho 120, pro nekoho 150 (dopad na dojezd zasadni), a dalsi vec je jak se vam podari dobit auto na nabijecce (nedobijete na 100%)…

            Pak jeste dalsi vec me tedka napadla – i dnesni extra vykonne superchargery (jine rychlonabijecky maji tak tretinovy vykon) by takovou baterku pro dojezd 800km nebyly shopne rychle dobit (kdyby baterka mela nejakych 160kWh, tak to i na tech 80% bude trvat pres hodinu)

                1. Ono to pravdepodobne na
                  Ono to pravdepodobne na stejno nevyjde, protoze malou baterku („skoro prazna“) budu dobijet v casti nabijeci charakteristiky, kde to jde rychle. Kdezto do velke musim doplnit stejne kWh, ale protoze je „skoro plna“, pujde to pomaleji

                2. to je pravda ale jen kdyz
                  to je pravda ale jen kdyz budete casto dobijet jen par % temer nevybite baterie a takova situace nastane jen pri kratkych kazdodennich trasach. Na to si myslim ale budou jednou i vhodnejsi a zaroven levnejsi auta ale tohle naopak se zvysenym dojezdem a autonomnim rizenim patri do praveho pruhu ticheho asfaltu na dalnici. Samozrejme za dlouho bez much ktere tedka urcite vsem lidem delaji vrasky ale preju si aby jsme se toho dozili.

    2. Tak další člověk,
      Tak další člověk, kterého nechci potkat na silnici potom, co ujel 700 km s 20minutovou přestávkou.
      A hlavně bych vás chtěl vidět, co byste dělal když by skončil Schengen. Z vašeho příspěvku to vypadá, že zastávka na nějakou tu hoďku co 300 km by vydala na nejeden infarkt. Zajímavé, že dříve takto zvládaly cestu do Chorvatska statisíce rodin, ale dle poloviny dnešních diskutujících je nyní zastávka na >20minut „neakceptovatelná“.

      1. No nevim, napri pri ceste do
        No nevim, napri pri ceste do francie si davat co 300km hodinovou pauzu na benzince mi prijde fakt od veci.
        Mimo schengen jsem autem zatim nebyl….
        Jinak moc nechapu co vam vadi na tech 20 minutach? Ono se nabijeni dost zasadne zponali na posledni cast dobijeni, takze pak uz nema moc smysl cekat hodinu na benzince kvuli prodlouzeni dojezdu o par km…
        Jinak nevim jake mate zkusenosti vy, ale mne je mnohem prijemnejsi ujet treba 1000km se tremi kratkymi prestavkami na obcerstevneni, wc apod a mi cestu za 10 hodin za sebou (tzn vyjedu rano a k veceru jsem v cili), nez si dava kazdou chvili hodinove pauzy a misto v 8 vecer dorzit nekdy po pulnoci (takhle jsem jel jednou, a bylo to peklo, ke konci jsem si fakt rikal, ze jsem uz unaveny vice nez by bylo vhodne)

        1. Mně nevadí nic na 20
          Mně nevadí nic na 20 minutách, ale to, že je to NUTNOST a akceptovatelná cesta je JEN s dojezdem 800 km a nabíjením za 20 minut. Při současných možnostech (tj. Tesla S/X a superchargery) ve vašem případě když vyjedete s plně nabitým (tedy 400 km dojezd), tak potřebujete dobít 2x na 300 km, tj. 2x zastávka na 40 minut. Hoďku pauzu byste si dával na 1000km trase tak jako tak, takže i kdyby ty zastávky byly tři na půl hoďky, tak se nezdržíte víc než o půl hodiny oproti cestě spalovákem.

          1. Ale tesla S neujede 400 ale
            Ale tesla S neujede 400 ale 300 (250 po superchargeru). A potrebujete k tomu velmi hustou sit superchargeru (kdyz bude co 150 tak jste v pytli a muste stavet co 150, pripadne kdyz nekde neni vubec tak jste uplne v koncich).
            Jinymi slovy – i s tesla model S by se daly jezdit dalky, pokud by vsude byly idealne rozesete superchargery (coz dneska nejsou vubec a ani do budoucna nebudou, vzdy to bude nejaky kompromis), kdyz ale vemzete v potaz realny provoz, realne moznosti rozmisteni superchargeru tak proste pro komforni dalkovou jizdu potrbeujete dojezd delsi a ma tedy smysl resit auta s teorretickym dojezdem 800km.
            Nemluve o dalsich vecech – nemec, ktery si koupi auto za 3 mega asi nejezdi po dalnici 130, ale treba 200, tzn bu bude muset vyrazne spomalit, nebo bude dojezd zase o polovinu kratsi).
            Dalsi vec – vite jak vypadaji odpocivadla v zapadni evrope ve spisckach (obdobi dovolenych?) casto se stane ani nemate kde zaparkova a musite je dal, podobne to muze vypadat na dobijeckach a budete stat ve fronte….
            Tohle vsechno jsou duvody proc si myslim ze automobilky musi resit vyrazne zvyseni dojezdy, pokud chteji zaujmout siri klientelu, ktera proste nebude investovat 3 mega do auta a zaroven tim vyrazne ohrozit svuj komfort

            1. Ak ale budete dobíjať každých 150km, tak čas nabíjania
              Ak ale budete dobíjať každých 150km, tak čas nabíjania sa nepredĺži, len bude treba častejšie zastaviť, to sú rádovo minúty, max. 10tky minút navyše, samozrejme iba za predpokladu, že nabíjacie stanice sú na hlavnom ťahu a netreba zachádzať bokom.
              A nemec, ktorý jazdí po diaľnici 200km/h, tak má ten skrátený dojazd aj na spaľovacom aute, či tam sa spotreba nezvyšuje? A druhá vec, ísť za deň 1000km 200km/h…, dovolím si povedať, že to bežný človek nedá ani s tými prestávkami, lebo dávať pozor a sústrediť sa na jazdu pri tej rýchlosti je omnoho náročnejšie ako pri 130 km/h (čo je aj v tom nemecku odporúčaná rýchlosť na diaľniciach), vlastná skúsenosť, tempo nad 160km/h som si držal tak hodinku potom to chcelo zvoľniť, pričom úspora času je diskutabilná, keďže spotreba slušne rastie a teda je nutnejšie častejšie tankovať, čo ani so spaľovákmi netrvá až tak krátko (odbočiť na pumpu, prísť ku stojanu, natankovať, zaplatiť, vyjsť späť na diaľnicu…, cca 15min. v pohode). Nehovoriac o tom že to tempo je pri normálnej premávke neudržateľné a treba stále spomaľovať a zrýchľovať.
              Ale samozrejme súhlasím s tým, že v súčasnosti ešte určite má význam zvyšovať dojazd na jedno nabitie.

                1. To je pravda. Dokonce i ve
                  To je pravda. Dokonce i ve sloupech veřejného osvětlení. Kolega je tedy dobrodruh :-))
                  Tož ať Ti elektrony nedojdou kilometry daleko od těch rohů…

                2. Járo, jeěte bych ocenil
                  Járo, jeěte bych ocenil demagogi i když bych se vůči ni ohradil obsahově, ale ten váš dětcky skoro na úropvni základky demagogický komentář? Hele je pravda, že podobná úroveň argumentů např. v ČT či politice je normální, zde ale oceníme, když už demagiogii pužiješ něco trcohu lepšího 😀

                  Jinak, kde na vesnici a ve mestě není ono připojení, které ti z toho dělá dobrodružství? Nebo jsi podobný ynteligent jak Husablad? nebo jak se jmenuje, co „jel dobrodružně“ Teslou dolů do itálie a nikde nebyla elektrika 😀
                  Nebude to spíše o tvé zkušenosti jak na tebe lidé reagují a pak asi nikdo nechce dovolit ti nechat nabít auto, jako onomu dobrodruhovy co predikoval, že lidé nebudou chtít vlastní auta 😀

                3. Milý anonyme – na celé
                  Milý anonyme – na celé věci je dobrodružné to, že sednout do EV a jet směrem xy tak dlouho, dokud nedojdou elektrony, kde zrovna nemusí být žádná civilizace.
                  S EV, když jedeš na delší trasu, tak je vhodné si ji trochu připravit…

  4. Podle mne je to jenom fáma.
    Podle mne je to jenom fáma. Baterie pro Teslu vyvíjí Panasonic, zatím jsem nikde nezachytil žádnou zmínku o tom, že by Tesla měla vlastní vývojové oddělení pro vývoj baterií a dost pochybuji o tom, že má. Podle mě má dost jiné vývojové práce na to, aby tento výzkum prováděla. Možná by ale mohla koupit nějakou firmu, které se tím zabývá, tomu bych spíš věřil.

    1. Přečtete si knihu Elon
      Přečtete si knihu Elon Musk a pak pochopíte jak Elon uvažuje. V jeho firmách se vyrobí skoro vše. Žádný dovoz z Číny nebo od externích dodavatelů, jak je to u ostatních výrobců. A protože baterie jsou kritická součást elektromobilu, věřím tomu, že Elon chce být v tomto plně nezávislý. A chce mít tu nejlepší baterii, kterou je možno získat nebo si ji vyrobí sám.

          1. no asi bude muset pochopit,
            no asi bude muset pochopit, že bez subdodavatelů se dnes nedá nic vyrobit. Když nechce baterie od subdodavatelů a I když si udělá fabriku na baterky, stále bude závislý na subdodávkách dalších materiálů ze kterých se ty baterky vyrábějí. Nebo si k tomu koupí továrnu na zpracování lithia, nebo koupí i lithiové doly?…..efektivita výroby závisí na kvalitních subdodavatelích a né na to jestli si vše udělám sám.

            1. Všetko závisí od
              Všetko závisí od objemov.
              Je jasné, že ak by sa nejaký malý výrobca elektrobicyklov rozhodol postaviť továreň na baterky, bol by to nezmysel, pretože sa mu to ekonomicky nikdy nevráti, resp. nebolo by to na pokrytie vlastnej spotreby ale úplne nový biznis.
              Ale, ak Tesla chce používať významné percento svetovej výroby batérií, logicky si postavili vlastnú továreň a marža im zostane.
              Taktiež je logickým vyústením, že ak ich továreň bude potrebovať toľko líthia koľko spracúva nejaká konkrétna továreň, oplatí sa im ju rovno kúpiť a mať pod kontrolou.
              Podobne je to s dolom. Ak využijú jeho kapacitu, prečo ho rovno nekúpiť ak sa to oplatí?

                1. Ok, nemožnosť kúpi dolu
                  Ok, nemožnosť kúpi dolu beriem, aj keď všetko má svoju cenu.

                  Čo sa týka lítiového dolu, pravdepodobne doly ani nebude potrebné kupovať ak sa podarí dostať do produkcie konkurencieschopné získavanie lítia z oceánu, keďže ho je v moriach odhadom 16500x viac ako na súši.
                  Mimochodom, podla toho čo som našiel, je aktuálna spotreba lítia na 1 kWh batérie približne 80 g, tzn. v TMS90 je len ~7,2 kg lítia.
                  Aj pri aktuálnych rekordných cenách lítia (14000$/t) teda stojí lítium do TMS90 len 100,8$ 🙂

                  S nereálnosťou úplného odstrihnutia subdodávateľov pravdaže súhlasím. Ale predsa je rozdiel, napríklad či si vo Forde dajú lisovať karosérie, alebo či budú pri karosériách závislí iba od ľubovolného množstva od seba nezávislých dodávateľov plechu.

                  Ospravedlňujem sa za mierne off topic príspevok..

                2. Muskovo Space X si samo
                  Muskovo Space X si samo vyrábí 80-90% veškerých dílů svých raket. A začíná teď i s družicemi, protože jsou schopni je dodat levněji a v lepší kvalitě. Naproti tomu ULA (společný podnik korporací Lockheed Martin a Boeing) se dokonce chlubí tím, že při výrobě kosmických zařízení využívá více než tisíc dvě stě dodavatelů. Takže jedna raketa je vyjde na 380 milionů dolarů (platí to NASA, takže je jim to jedno). Space X ji postaví i za pouhých 60 mega.

                3. A to tvrdíte že rozdíl v
                  A to tvrdíte že rozdíl v cenách je dán subdodavateli? Asi ne. Spíše si někdo mastí kapsu. Jestli si myslíte, že si MUSK vyrobí z 90 procent vše sám tak se mýlíte.
                  Většina korporací dnes má oddělení, které kontrolují kvality subdodavatelů po celám světě a ví proč. Protože každý má dělat to co umí a to co ne tak si koupit od těch co to umí. To je proncip funkční ekonomiky. Chápu že Elon Musk má snahu si vše vyrábět sám ale i to má své hranice za které se nedostane. Takže dnes se opravdu vyplatí hlídat subdodavatele než si vše dělat sám….

Napsat komentář