Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Britská značka Rolls-Royce Motor Cars patří od roku 2003 pod skupinu BMW. Bavoři proto využívají co nejvíce společných prvků ze svých luxusních limuzín. Pro chystaný luxus na čtyřech kolech jménem Rolls Royce Ghost chystají také využití hybridního pohonu, který BMW představilo pro svůj ActiveHybrid 7.
Henrik Fisker, zakladatel společnosti Fisker Automotive, nedávno prohlásil, že hlavní inspirací pro vývoj plug-in hybridu Fisker Karma mu byl herec Leonardo DiCaprio. „Před pár lety to začalo lidmi, kteří byli o pár let napřed. Mohli jste vidět některé filmové hvězdy, jak si kupují Toyotu Prius – třeba Leonarda di Capria,“ řekl Reuters. „Mohl si koupit jakékoliv jiné auto na světě. Já to tehdy viděl v televizi a řekl jsem si, sakra, proč si tenhle chlápek, kterej si může koupit stejně dobře Ferrari jako Rolls Royce, kupuje zrovna Priuse? Něco se začalo měnit,“ dodal. ČÍST DÁL…
Mitsubishi se rozhodlo zužitkovat svůj trademarkový název „MiEV“ kromě městského mini-elektromobilu iMiEV a upravené užitkové verze také u svého nového hybridního CUV. Mitsubishi PX-MiEV je koncept nového crossoveru, který je poháněn zcela novým typem hybridního pohonu „Mitsubishi Plug-in Hybrid System“.
 |
 |
 |
V Dánsku se před několika dny odehrála vskutku ojedinělá nehoda tří automobilů. Magazínu Wired byla jistým Larsem H. zaslána fotografie autonehody, jejímiž přímými účastníky byli elektromobil Tesla Roadster, hybrid Toyota Prius a konvenční, nejtěžší a relativně nejméně otlučené SUV Volkswagen Touareg. Jak to dopadlo se můžete přesvědčit sami. Naštěstí všichni údajně vyvázli bez zranění. Aneb „dejte mi dostatečně malý elektromobil a možná pohnu i tankem“!
Autosalon v Tokyu běží na plné obrátky a jedna novinka stíhá druhou. Většinu zajímavostí, jako jsou elektromobily Toyota FT-EV II nebo Honda EV-N, jsme si už na stránkách magazínu Hybrid.cz představili. Děje se tam ale spouta dalších zajímavých věcí.
Jqponská značka Subaru není právě symbolem starosti o životní prostředí. Přesto na autosalonu v Tokyu představí svůj první hybridní koncept. Subaru Hybrid Tourer je velmi netradičním příspěvkem do sféry ekologických aut. O pohon automobilu se starají celkem tři motory.
Už třetí generace hybridního automobilu Toyota Prius spatřila světlo světa v roce 2009. Nejde, jak si mnozí vysnívali, o plug-in hybrid, ten má na trh dorazit teprve později. Nový Prius má o něco silnější motor, aby lépe zvládal jízdu po dálnici, nicméně přesto nižší spotřebu i emise než jeho předchůdce. Ale co především, vypadá zas o něco lépe. Jde o plný hybrid, který dokáže ujet až 1,6 km čistě na elektřinu max. rychlostí 40 km/h. Hlavním soupeřem je novému Priusu v současné době výrazně levnější, přitom podobně „výkonná“ Honda Insight.
S jedno- či dvoumístnými vozítky se nám poslední dobou roztrhl pytel. Nejdřív to byl koncept Volkswagen L1 se spotřebou něco málo přes 1 l/100 km, pak Nissan Land Glider. Teď s něčím podobným přichází i BMW. Jmenuje se „to“ SIMPLE, což je zkratka pro „Sustainable and Innovative Mobility Product for Low Energy consumption“. Jde o tříkolku se spotřebou kolem 2 l na 100 km.
 |
 |
 |
Podobně jako Nissan Land Glider, ani SIMPLE nemá volant, nýbrž knipl, a řidič si v zatáčkách pomáhá nakláněním. Aerodynamický koefecient 0,18 a váha kolem 450 kg při využití kombinace malého spalovacího motoru (36 kW) a elektromotoru dávají dohromady zrychlení z 0 na 100 km/h pod deset sekund, max. rychlost 200 km/h a spotřebu necelé dva litry na 100 km. Neříkejte, že byste to nechtěli mít doma!
Ačkoliv v oblast hybridních aut poslední dekádu jasně ovládla Toyota Prius, japonský souputník v podobě automobilky Honda nelenil. Dlouho vylepšoval svůj pohonný systém IMA, aby mohl v roce 2009 konečně přivést na svět i svůj plnohodnotný hybrid. Nová Honda Insight s sebou nese dědictví stejného jména jako první komerčně dostupný hybridní automobil značky Honda, nicméně tentokrát už jde o čtyřmístný hatchback, který se Priusu snadno vyrovná po všech stránkách. A v jedné ho předčí – v ceně, která je výrazně nižší.
„Já taky vidím dobrou cestu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU,“ píše náš čtenář Dalibor u článku o nových li-air bateriích od IBM. Nanotechnologie jsou na Hybrid.cz poměrně stálým tématem a spousta nových objevů jich přímo využívá. O jejich světlé budoucnosti nyní oficiálně informuje také automobilka Honda.
„Mikroskopické uhlíkové nanotrubičky statisíckrát tenčí než lidský vlas mohou mít potenciál přenášet elektřinu rychleji, přes větší vzdálenosti s minimálními ztrátami,“ informuje automobilka v tiskové zprávě. Staronové objevy otevírají další možnosti v oblasti miniaturizace a energetické efektivity.
Mohou to být třeba menší a rychlejší počítač, ale především elektrody i superkondenzátory, elektrické kabely, baterie, palivové články, solární články, umělé svaly, kompozitní materiály pro automobily či letadla, materiály pro ukládání energie apod.
Nanotechnologie mají skutečně velmi široké uplatnění napříč mnoha obory. Hlavním cílem výzkumníků nyní je získat plnou kontrolu nad tím jak jsou nanotrubičky „pěstovány“ tak, aby bylo možné vytvořit právě takové, které bude možné prakticky využít. Honda se o nanotechnologie, konkrétně syntézu nanotrubiček, zajímá už více než desetiletí.
Poprvé se koncept sportovnějšího hybridního hatchbacku Honda CR-Z představil na autosalonu v Tokyu 2007. O dva roky později se na tom samém místě budou návštěvníci moct kochat už téměř výrobní verzí hybridního auta.
Dvoumístný hybrid by se měl dostat do výroby začátkem příštího roku, nejprve v Japonsku. Pod kapotou najdeme 1,5l čtyřválec doplněný o hybridní pohon IMA. Namísto automatické převodovky CVT jako je v modelu Honda Insight nabídne CR-Z šestistupňovou manuální převodovku.
 |
 |
 |
Google sice představuje nejoblíbenější internetový vyhledávač, ale zároveň fušuje do řady dalších oblastí lidské činnosti. Mimo jiné se skrze svou nadační společnost Google.org intenzivně zajímá také o životní prostředí.
Už déle než tři roky jsou předmětem jeho zájmu také elektromobily a především plug-in hybridy. Google ale nejde ani tak o výrobu, jako spíš o praktické využití auta do zásuvky. Zájem Google začíná právě v okamžiku, kdy se auta zastrčí do zásuvky.
Všeobecný předpoklad je, že auto se v tu dobu bude nabíjet. Google se snaží vyvinout software pro chytrý power management a chytré rozvodné sítě, které by pak dokázaly unést zátěž velkého množství hybridních aut do zásuvky zapojených v jeden okamžik.
Kromě toho Google také zkoumá možnosti kterak využít baterie elektromobilů a plug-in hybridů jako úložiště přebytečné elektřiny, odkud by pak bylo možné uloženou energii opět dostat. Dan Reicher, který má v Google na starost právě problém klimatické změny a energetických iniciativ, řekl agentuře Reuters, že firma testuje plug-in hybridy velmi intenzivně. Nechala si proto předělat několik vozů Toyota Prius a Ford Escape na plug-in hybridy.
V prvním díle článku o historii hybridních aut jsme se podívali do jejich prehistorie, 19. a počátku 20. století. Druhý díl načal moderní historii hybridů. Načali jsme příběh Victora Wouka, přezdívaného také „kmotr hybridů“, který dnes dokončíme a budeme pokračovat až k moderním vozům jako je Toyota Prius či Honda Insight.
Viktor Wouk se svým společníkem nakonec auto na testy přeci jen poslali. Objevily se sice nějaké komplikace, ale ty byly brzy překonány bohatší směsí paliva, neboli laděním Wankelova motoru. Finální testy v laboratoři EPA ve městě Ann Arbor nakonec hybridní automobil splnil. Přesto ale EPA odpověděla, že o jejich postupu do další fáze testovacího programu se teprve rozhodne.
V prvním díle povídání o historii hybridních automobilů jsme se vypravili do 19. století a počátku 20., kdy hybridy a elektromobily zažívaly skutečný rozkvět. Jejich úspěch pak ale přeťal Ford a trvalo dalších 40 let, než se koncept hybridního pohonu znovu objevil na scéně.
Během druhé poloviny 60. let se totiž znečištění ovzduší ve Spojených státech způsobené právě bující osobní automobilovou dopravou stalo palčivým problémem. Především v Kalifornii, podobně jako o několik desetiletí později. Americký Kongres představil v roce 1966 první zákony, které měly snížit toto znečištění.
Vzducholodě se, podobně jako elektromobily, dostávají po téměř století opět do centra pozornosti. Long Endurance Multi-intelligence Vehicle (LEMV) je název nového vzdušného plavidla, které si objednala americká armáda, konkrétně velitelství vesmírné a raketové obrany. Demonstrace by měla proběhnout letos v prosinci.
LEMV je automatická bezpilotní inteligentní vzducholoď schopná strávit samostatně až tři týdny ve výšce 6100 m s nákladem 1134 kg. Armáda ji chce samozřejmě využít především pro výzvědné mise. Její první „ostré“ využití je plánováno na rok 2011 a Afghánistán. Kromě armádního využití se počítá také s vědeckými misemi nebo využitím při přírodních katastrofách, dost možná i pro transport nákladů do odlehlých oblastí.
Vývojem hybridní vzducholodě je pověřena společnost Lockheed Martin (divize Skunk Works), která už předvedla prototyp P-791 dlouhý 38 metrů, tedy zhruba poloviční. O pohon „plné verze“ se postará celkem šest motorů, tři na každé stran. Při startu a stoupání bude každý z nich poháněn turbodieselovým motorem, ve vzduchu se pak o pohon postará centrální turbogenerátor generující elektřinu. Kromě automatického letu je možné loď samozřejmě i pilotovat.