Společnost Škoda Auto vyrobila v roce 2023 ve svých českých závodech více než 781 000 vozů a v zahraničních závodech přes 107 000 vozidel značky Škoda.
Automobilka Škoda Auto vyráběla také klíčové komponenty, včetně bateriových systémů pro plně elektrické vozy na platformě MEB a pro vozy s plug-in hybridním pohonem, náprav a motorů, které se montují i do vozů ostatních značek koncernu Volkswagen.
Kromě toho dosáhla společnost Škoda Auto v roce 2023 významných pokroků ve své strategii internacionalizace – v září vstoupila na vietnamský trh a v polovině října začala připravovat návrat výroby do Kazachstánu.
Výroba v České republice
V roce 2023 vyrobila společnost Škoda Auto v Mladé Boleslavi přibližně 556 000 vozů modelových řad Fabia, Scala, Octavia, Octavia iV, Kamiq, Enyaq a Enyaq Coupé. V tomto závodě bylo rovněž vyrobeno 349 021 kusů manuálních převodovek MQ100 a MQ200, 1 736 815 náprav a 469 935 motorů EA211, které se montují i do vozů ostatních značek koncernu Volkswagen.
Kromě toho bylo vyrobeno 165 606 bateriových systémů pro plně elektrické vozy na platformě MEB a 147 625 bateriových systému pro vozy s plug-in hybridním pohonem. Díky druhé montážní lince, která byla uvedena do provozu v prosinci 2023, se kapacita výroby zvýší o 50 % na 1 500 kusů denně.
Společnost Škoda Auto vyrobila v Kvasinách v roce 2023 celkem 225 000 vozů Karoq, Kodiaq, Superb a Superb iV. V říjnu byla představena druhá generace modelu Kodiaq a v listopadu měla světovou premiéru čtvrtá generace modelu Superb. Tato vlajková loď značky se spalovacím motorem bude k dispozici v karosářských verzích liftback a kombi.
Ve Vrchlabí vyrobila česká automobilka 686 066 automatických převodovek s přímým řazením DQ200 pro své vlastní modely i ostatní koncernové značky.
Mezinárodní výrobní závody
V bratislavském závodě značky Volkswagen vyrobila společnost Škoda Auto přes 36 000 kusů SUV Karoq a prvních několik set vozů modelu Superb nové generace. Škoda Auto byla zodpovědná za kompletní vývoj vozů Škoda Superb a Volkswagen Passat, jejichž výroba probíhá na stejné lince v bratislavském závodě.
Tento krok se stal součástí projektu Beta+, jehož cílem je především využití synergií ve výrobní síti a další zvýšení efektivity. Přesunem modelu Superb do Bratislavy vytvoří automobilka v závodě v Kvasinách od léta 2024 kapacitu pro výrobu vozů Octavia. Díky tomu bude zároveň možné v závodě v Mladé Boleslavi vyrábět více elektromobilů.
V ukrajinském závodě Eurocar v Solomonovo bylo v loňském roce zkompletováno 2 580 vozů značky Škoda ve formě částečně rozložených sad SKD dovážených z českých výrobních závodů. Případný nárůst objemu výroby v závodě v ukrajinském Solomonovu bude záviset na dalším vývoji válečné situace v zemi.
Ve čtyřech čínských závodech v Čchang-ša (Kodiaq a Kodiaq GT), Nanking (Kamiq, Kamiq GT a Superb), Ning-po (Octavia, Octavia Pro a Karoq) a I-čeng (Rapid) vyrobila česká automobilka v roce 2023 přibližně 18 500 vozů.
Strategie internacionalizace: vstup na nové trhy a budování synergií
V roce 2023 pokračovala společnost Škoda Auto v účinné realizaci své strategie internacionalizace. Závod v indické Púně vyrobil v loňském roce téměř 48 000 vozů lokálně vyvinutých modelů Kushaq a Slavia. V závodě v Aurangábádu sjelo z linky přibližně 4 400 vozů modelů Superb, Octavia a Kodiaq. Celkově se v Indii vyrobilo více než 52 000 vozů.
Cílem automobilky v roce 2024 je oslovit více indických zákazníků a rozšířit tak svoji působnost na mezinárodním trhu. Za účelem dalšího využití regionálních synergií otevřela Škoda Auto v říjnu 2023 v Púně nové centrum pro expedici komponentů, které bude od letošního roku sloužit jako logistické centrum pro plně rozložené sady (CKD) modelů Kushaq a Slavia lokálně vyráběných v Indii.
V prosinci loňského roku získalo logistické centrum jako první v Indii platinový certifikát Indian Green Building Council za zelenou budovu. Tato certifikace podtrhuje dodržování zásad ekologické výstavby, která se zaměřuje na úsporu vody, energetickou účinnost, ochranu přírodních zdrojů, snižování množství odpadu a poskytování zdravějších prostor pro zaměstnance, což je v souladu se strategií udržitelnosti Škoda Auto.
Z Púny budou CKD sady vyváženy do Vietnamu, což souvisí s expanzí automobilky na tento trh v září 2023. Vietnam je součástí regionu ASEAN, kde společnost Škoda Auto strategicky vede skupinu značek Brand Group Core a maximalizuje růstový potenciál koncernu Volkswagen.
Opětovný vstup společnosti Škoda Auto na kazašský trh v říjnu 2023 znamená další významný krok v internacionalizaci značky a přispěje k cíli společnosti rozšířit svou globální přítomnost.
| Výroba společnosti Škoda Auto v roce 2023 (*zaokrouhlené údaje) |
| Vozidla 888 000* |
| Motory 469 935 |
| Nápravy 1 736 355 |
| Bateriové systémy PHEV 147 625 |
| Bateriové systémy MEB 165 606 |
| Převodovky 1 035 087 |
| DQ200 686 066 |
| MQ200, MQ100 349 021 |
zdroj: tisková zpráva
Dodávky 2023 Celkem 866.800 vozů (731 300 vozů; +18,5 % meziročně)
Evropa 712 000 vozů (574 800 vozů; +23,9 %)
EU 27, Norsko a Island 601 100 vozů (477 700 vozů; +25,8 %)
Západní Evropa 480 100 vozů (377 000 vozů; +27,4 %)
Německo (největší jednotlivý trh) 157 800 vozů (134 300 vozů; +17,6 %)
Spojené království 70 300 vozů (49 600 vozů; +41,8 %)
Střední Evropa 185 000 vozů (148 000 vozů; +25,1 %)
Česká republika 87 800 vozů (71 200 vozů; +23,4 %)
Východní Evropa 46 800 vozů (49 900 vozů; -6,2 %)
Indie 48 800 vozů (51 900 vozů; -5,8 %)
Čína 22 800 vozů (44 600 vozů; -48,9 %)
Tchaj-wan 10 000 vozů (6 600 vozů; +51,5 %)
Ostatní regiony 83 200 vozů (60 000 vozů; +38,6 %)
Turecko 33 600 vozů (18 500 vozů; +81,8 %)
Izrael 14 500 vozů (13 600 vozů; +7,3 %)
po modelech změna v % oproti roku 2022
Octavia 191.900 +36,0 %
Kamiq 116.500 +21,0 %
Kodiaq 105.900 +12,1 %
Karoq 100.100 +14,1 %
Fabia 94.400 +1,9 %
Enyaq 81.700 +52,1 %
Superb 67.400 +10,9 %
Scala 59.200 +49,8 %
Kushaq 26.600 -0,6 %
Slavia 19.900 -4,9 %
Rapid 3.300 -81,0 %
2023 TESLA produce = 1.846.000 BEV
TM3 = 575.000
TMY = 1.200.000 (Šanghaj 650.000 + Berlin 350.000 + Texas 200.000)
TMS+X = 70.826
2023 BYD čínská prodala 1,6 mega BEV + 1,4 mega PHEV
Když se na to takto člověk podívá , tak Škoda jde do roku 2024 s velmi smutnou produktovou řadou . Jeden Enyaq předražený minimálně o 400k navíc už začíná být technologicky dost zastaralý. No a pak už jen samý spalovací šrot a docela drahej. Je to vůbec v 2024 možný? To jsou fakt tak pozadu?
Automobilky už vyhlížejí zrušení omezení spalovacích vozidel v EU a většina už plně obnovila vývoj spalovacích agregátů. Psal jsem to tady před několika měsíci a dříve či později to začne pronikat do médií.
Ekoteroristické a elektromobilní kliky jsou pod tlakem ekonomické reality v hluboké politické defenzivě. Ke konci roku 2024 očekávám „naše sliby nejsou zasazeny do existujícího ekonomického rámce“…
Ochránit teď co nejvíce z portfolia spalovacích modelů je to jediné, co může Škodovku zachránit.
Pro Runnču…. Jestli chtějí jezdit na syntetiku, tak samozřejmě musí vyvíjet spalovák…..
Podle mě jim tahle sázka nevíde, protože po roce 2035 bude mít o smraďocha s drahým provozem zájem jen hrstka srdcařů (rozuměj zabedněnců).
Doufám že maj ty pitomci dost zdrojů, protože tohle splachování pěněz do hajzlu by už vážně mohla být konečná…⚰️😢
Na jedné misce vah máš syntetická paliva přimíchávaná do fosilních paliv v poměru daným aktuálními přebytky západní volatilní energetiky a aktuální ekonomickou situací jednotlivých zemí.
Na druhé misce vah máš náklady na transformaci výroby, vybudování provoz a údržbu paralelní infrastruktury a náklady na vybudování nových energetických zdrojů s částečně nestálým provozem 3-5 měsíců v roce.
Ano, syntetická paliva budou dražší. Ale ne tak drahá, jak se mnozí domnívají. Přičemž cenu leze bez potíží regulovat.
Naopak elektromobilita není jen o ceně vozidla. Další přímé i nepřímé transformační i provozní náklady jsou doslova gigantické. A to je důvod, proč se v ekonomicky degradující Evropě nemůže zrealizovat. To je ekonomická jistota.
Zdá se mi úsměvné jak se lidi těší na syntetická paliva. Nedostane se ani na bohaté. Bude jich kritický nedostatek a zabaví je armáda a civilní letectvo. Není na světě dost energie aby vyráběla syntetiku pro auta prostého lidu.
Pointa syntetických paliv je, že je úplně jedno, kdo je spotřebovává. Podstatný je pouze jejich podíl v celkové spotřebě.
Čím větší jejich podíl, tím vyšší cena a menší „emise“, přičemž je úplně jedno, co kdo kde tankuje.
První rok to může být 10%, za deset let 40%, za dvacet let 60%…. prostě postupný přechod. To je naprosto zásadní výhoda oproti elektromobilitě.
10% ničemu nepomůže. 60% za 20 let by bylo krásné ale ani největší optimista nevěří, že stihneme tak razantně zvýšit výrobu elektřiny. Postupný přechod na EV naproti tomu reálný je, elektřiny stačí 6x méně.
Možna, snad, pojďme se tvářit že tomu věříme… by elektromobilitě mohlo v celkovém objemu stačit méně elektřiny. Ovšem problém je, že bezemistní nefosilní zdroje výrobou nekopírují poptávku po spotřebě a tudíž méně objemově ještě neznamená méně finančně a dokonce to neznamená i méně emisně. A toto diskuzní vlákno je o penězích.
Ano, jediná výhoda E-paliv je schopnost akumulace. Jindy vyrobit – jindy vyjezdit. Takže ideální kombinace by byla tato: OZE – E-palivo – kogenerátor – EV.
pro Visper…. Jojo, taky by se mě líbilo, kdyby mi z FVE při přebytkách kapala nějaká srajda do kanystru 😃
Kdo ví, třeba to bude za 15roků realita… Jestli tou dobou budu ještě v kontaktu s Runnerem, možná mu ze známosti nabídnu slušnou cenu 😁
Taky by se mi to líbilo. 😉 Jenom nevím co bych s tou srajdou potom dělal? Vyjezdit to nějakým spalovákem by bylo škoda. Asi bych to spálil v kotli. Nebo bych to prodával některému sousedovi petrolheadovi.
Pánové Vispere, Drvoštěpe a ostatní, pokud trochu sledujete mezinárodní ekonomické dění, třeba Davos nebo jiné, tak víte, že většina světových ekonomik je v recesi a s negativním výhledem.
Pokud shrneme třeba ten Davos, tak jsou majoritní dvě zobecněné informace relevantní k západním zemím:
Zaprvé – greendeal lidé odmítají a jsme ekonomicky, a demograficky v prdeli
Zadruhé – naprosto nevíme, jak dál
Což je za deset let hooooodně velký posun od sluncem zalitých ekonomik posílených imigrací readostně implementujících zelená opatření.
Tímto tempem si vůbec nemusíte dělat starosti, co bude za 15 let, protože toho se tento hluboce deficitní systém naprosto nemůže dožít.
pro Runnču…. Lidi gríndýl odmítají, ale až ze své upadající části světa budou časem po očku pokukovat na technologickou a ekonomickou supervelmoc -Čínu- nakonec budou po politicích žádat 😉 ČÍNSKOU CESTU.
(mimo jiné vítězství OZE a elektromobility)..
Proboha co chceš říct tím, že jsme ,,demograficky v prdeli“ ???
Případně můžeš přidat svůj návrh řešení……….😱😱😱……..
Nebo ho radši nepřidávej 😳😅
Ledaže by jim to „víšlo“. Pokud by ses laskavě obtěžoval počíst si to, co jsem sem postnul (o „zlatém“ vodíku), tak se může v budoucnu stát, že se do hajzlu budou splachovat BEV. Ony už v ři.ti jsou a z té ři.ti je to od hajzlu už jen kousek…….
pro Dlaždicy… Tak když tak hezky žadoníš, tak jsem si toho prašivého psa přečetl 😃
Těžba vodíku z lotrinské pánve nebo kde z hloubky 3km ….Hmmm …Nepíšou kde se tam vzal, ale tipuju fosilizované hydráty metanu…. Tak že to bude vrstva o menší mocnosti na velké ploše… Tak teda plivnout do dlaní, krumpáče na ramena a hejhou😁
Jenom ti připomínám, že zatím nevymysleli, jak těžit hydráty metanu ze dna současného oceánu, a že už se o tom pár let povídá 🤔
Nežadonil jsem a Ty jsi četl leda hov.no, takový ten hnědý krucánek, co sem často dáváš, puso. Píše se tam totiž toto, cituji “ Avšak podstatný je tu především fakt, že přírodní vodík, který je přítomen v zemské kůře a plášti, nepatří mezi fosilní zdroje. Kdy jeho těžba, jak říkají odborníci, nepodléhá obdobím nestability a je obnovitelná. Země totiž, jak se ukázalo, nepřetržitě produkuje vodík prostřednictvím chemických reakcí, které souvisejí hlavně s oxidací minerálů obsahujících železo, čímž patří mezi zdroje takzvaně udržitelné. Přírodní vodík se tedy z celé řady hledisek jeví jako optimální nosič energie.“ konec citace
Pro Dlaždicy… Ale taky píšou v souvislosti s lotrinským nalezištěm o ,,karbonské zvodni“…. Fosilní nemusí být jen organického původu, třeba se běžně mluví o fosilní sladké vodě pod Saharou…
Ale je fakt, že odstavec který cituješ je až skoro na konci dlouhého článku, a už jsem ho asi jen přeletěl a neukládal do hlavy.
Autor skáče mezi tématy jako žabák, slohově za 4 s odřenýma ušiskama 😃
Pripominam exploze v elektrarne Fukusima. Pri nekontrolovanem stepeni se vytvarel vodik, ktery pak explodoval a znicil nekolik bloku. Z toho bych jako laik odvodil, ze i v zemske kure diky rozpadu uranu muze dochazet ke vzniku vodiku.
Nebo pri vysokych teplotach >750 stupnu C dochazi ke stepeni vody na kyslik a vodik. Rika se tomu parni reforming.
Jo asi to tak funguje, akorát je zajímavé že postupně neproleze až nahoru a hromadí se v nějakých kapsách, snad pod jílovými vrstvami (?)
Ale i kdyby ho bylo dost, aby se vyplatilo ho těžit v obrovských objemech pro dopravu a energetiku,
nevěřím, že by se vytěžené kapsy
stíhaly doplňovat tak, aby šlo mluvit o udržitelné a obnovitelné těžbě (jak je to v článku)..
To už spíše věřím na elektromobil s dálničním dojezdem 2000km😉
Jinými slovy, po slavném vyklizení čínského a ruského trhu, se Škodovka i přes realizaci fronty i několik let starých objednávek, nedostala nad čísla z roku 2011 a vyrábí o třetinu méně aut, než v letech 2016-2019. A firemní PR flašinety to vydávají za úspěch.
A jeden trouba si koupil Superba a porad tady troli.