Londýn chystá čistě elektrickou autobusovou linku

Elektrické autobusy jsou už nějakou dobu v Londýně v testovacím provozu. Londýnský dopravní podnik aktuálně oznámil, že dopravní společnost Arriva bude spravovat první čistě elektrickou linku 312.

Jednopodlažní elektrický autobus Optare MetroCity
foto: Transport for London

Londýnskou linku 312 Arriva už nějakou dobu spravuje. Provozuje na ní dva elektrobusy Optare MetroCity, které měly v testovacím provozu ukázat zda se elektrický autobus v běžném městském provozu vyplatí.

Pochopitelně se ukázalo, že ano, a tak teď Arriva jedná o dodávce dalších sedmi elektrobusů. Kdy přesně bude celá linka 312 kompletně elektrifikována zatím ale není přesně jasné.

Londýnské autobusy každý rok přepraví 2,4 mld. pasažérů. To je polovina veškerých cest autobusem v celé Anglii. Londýnský dopravní podnik (Transport for London – TfL) chce v následujících pěti letech investovat do zlepšení autobusové dopravy a nákupu nových autobusů 700 mil. liber.

18 Comments on “Londýn chystá čistě elektrickou autobusovou linku”

    1. Zdravím, možná je to
      Zdravím, možná je to nesmysl, ale co třeba využít ultrakapacitátorů k nasátí energie v zastávce a potom průběžné dobíjení akumulátoru nižším proudem v průběhu jízdy?
      Do baterie se nemůže pustit tak velký proud, do kapacitátoru ano..

      Nekamenujte mě, pokud je to blbost, jen přemýšlím nahlas..

          1. Je to pravda jen odhad od
            Je to pravda jen odhad od stolu, ale superkapacitory, o kterých mluvíte, v podstatě nejsou dostupné a musely by se nejprve vyrobit. A musel byste jich vyrábět opravdu hodně, abyste se dostal na rozumnou cenu. Navíc, nezbavilo by vás to potřeby baterií (i když teoreticky ano, proč nebrat energii rovnou z kapacitorů, když na každé zastávce bude sběrač na jejich nabití?) a budování superrychlé nabíjecí infrastruktury na každé zastávce by bylo enormně drahé (vezměte si, jaký je problém s obyčejnými rychlonabíječkami, kdybyste chtěl opravdu rychlý přenos energie za 20 s, potřeboval byste tam špičkový výkon třeba i 250 kW. To je opravdu hodně. A další a další problémy…

            1. Aha, tak ale to potom jeden
              Aha, tak ale to potom jeden o koze a druhý o voze -> já tedy obhajuji baterio busy, ne superkapy.

              Mimochodem, od dubna bude v Plzni běžet dvouletý testovací provoz elektrobusů ŠKODA PERUN s rychlodobíjením na konečné přes střechu v čase 8 minut, dobíjecí výkon bude ve stovkách kW. A superkap nebude na palubě jediný, jen baterie s nanotechnologickým ošetřením. Toto řešení není první na světě, a zajímají se o ně DP právě hledící do budoucna, chtějící trolejbusy opustit. Vysokonapěťová infrastruktura z trolejbusů půjde přitom pro rychlonabíjecí infrastrukturu využít.

      1. Jdete na to správně, tento
        Jdete na to správně, tento postup je odzkoušený a technologicky funguje, ale také má své mouchy.

        1) Je to děsně drahé, protože k tomu potřebujete každou chvíli nabíjecí bod s nabíječkou výkonem v řádech desítek, ale spíše stovek kW. (Prý to ale pořád vychází levněji, než stavba a údržba nového trolejového vedení – mimochodem toto je podle mne jedna z typických ekonomických lží, resp. ty teorie počítají, že se to trolejové vedení bude stavět jako tunel Blanka)

        2) Superkapacitory za posledních 10let technologicky nikam nepokročily (místní guru si jistě vzpomínají, co na toto téma říkal Elon když začínal). A co hůř tak i cenově nijak nezlevnily. Kompletní trakční SC modul(včetně BMS, chlazení) vychází na 40-50 tis USD/kWh MSRP. Pro srovnání moderní moduly li-ion baterie dnes padají pod 500 USD/kWh MSRP, tedy 100x méně!!!

        3) Technologicky dosahují trakční SC moduly zhruba 1-2Wh/l a asi 2-3Wh/kg. Trakční modul li-ion je dnes na 100-225Wh/l a 80-150Wh/kg. Ano opravdu za 1kWh v SC můžu sebou dnes vozit 100kWh baterii!

        4) Životnost SC pořád silně ovlivňuje teplota (ikdyž na tomto poli se odehrály změny k lepšímu abych byl objektivní).
        _________________

        Před 10lety to byla pro EV zajímavá technologie, ale jak pravil Milouš: „Nefunguje to, zaostalo to“ Ostatně od toho také každý rozumný výrobce EV upouští.

        1. a co supervodiva cievka
          a co supervodiva cievka ulozena v tekutom heliu ? kolko do nej nalozite, tolko v nej bez strat kmita a da sa zasa odobrat.

          Tento experiment sa da urobit aj na nizkoodporovych motoroch s kondenzatorom. Energia kmita medzi rotorom, cievkami a slabuckym kondenzatorom a vyzera to ako nekonecne sa tociaci motor ktory sa rozbehne aj po zastaveni rotora. (princip jednoducheho radia)

            1. energie svazku v CERNu neni
              energie svazku v CERNu neni omezena supravodivymi magnety, ale je dana polomerem toho urychlovace. Pri pokusu o zvysovani enerige/rychlosti totiz nabita castice vyzaruje energii, coz je problizne neprimo umerne polomeru kruznice kterou opisuje, takze i kdybyste do toho napumpoval vice energie, tato se akorat vyzari. to je duvod, proc je LHC tak velky a proc se do budoucna planuje postavit linearni rychlova, kde k zadnemu vyzarovani nedochazi

            1. graphen ma naopak potencial
              graphen ma naopak potencial stat se se jednim nejlevnejsich materialu na svete, protoze uhlik je vsude kolem nas 🙂 staci se ho naucit levne vyrabet, coz nerikam ze bude snadne, ale je to teoreticky proveditelne, na rozdil od jinych materialu, ktere levne nikdy nebudou, protoze se musi slozite tezit a zpracovavat.

Napsat komentář