Francie má čtrnáct přikázání elektromobilismu

Francouzská vláda, resp. ministr životního prostředí Jean-Louis Borloo, vydal seznam celkem čtrnácti „přikázání“, jejichž dodržování by mělo pomoct rozšíření elektromobilů ve Francii. Už před pár dny jsme informovali, že Francie hodlá na rozvoj elektromobilismu dát 1,5 mld. euro. Takže, čtrnáctero přikázání zní:

1. Během roku 2010 postavit dostatek předváděcích dobíjecích stanic
2. Zahrnout elektromobily do všech nových plánů městské mobility
3. Pomáhat univerzitám rozvíjet projekty výzkumu baterií
4. Do roku 2015 pořídit až 100 000 elektromobilů
5. Konečně schválit dotace 5000 euro pro zájemce o koupit elektromobilu
6. Zajistit, aby bylo možné všechna auta dobít doma ve standardní zásuvce
7. Od roku 2012 vyžadovat na parkovištích všech nových budov dobíjecí stanice
8. Pro stávájící staby vytvořit „právo na dobití“ aby se proti instalaci dobíječek nemohl nikdo bouřit
9. Od roku 2015 musejí mít všechny kancelářské budovy nabíjecí stanice
10. Využívat a propagovat standardizovanou evropskou zásuvku pro elektromobily
11. Zajistit pomoc lokálním vládám při budování dobíjecích stanic
12. Organizovat rozvoj sítě dobíjecích stanic pro elektromobily
13. Zajistit, že pro dobíjení auta jsou využit nefosilní zdroje energie (Francie získává většinu z jaderných elektráren)
14. Propagovat recyklaci baterií

Tak to bychom měli. Chybí podle vás něco?

22 Comments on “Francie má čtrnáct přikázání elektromobilismu”

  1. Životnost, kvalita a
    Životnost, kvalita a cenově přijatelný servis, má být prioritou priorit! Dnes víc, než kdy dřív!
    Vidíme přece soudobou kvalitu výrobků! Téměř vše se dnes vyrábí způsobem, aby kvalita výrobku vydržela, pouze tak dlouho, aby jsme byli nuceni jej do 5-6 let vyměnit za novější model.
    Kapitalizmus, začal už dávno stavět na kvantitě a na životnost kvality rezignoval.
    Krize je oddalovaným výsledkem tohoto úsilí! Tenhle „perpetuum mobile“ už dlouho žít nemůže a nesmí! Je-li dnes už zvykem, že koupě nového výrobku je levnější než oprava porouchaného,
    je patrně „něco shnilého ve státě dánském“!

  2. Hm. Konecne si to niekto
    Hm. Konecne si to niekto uvedomil za ako treba na to ist. len mna skor trapi toto. vela znaciek ponuka svoje typy vozidiel jedny na vodik druhy na vzduch treti na elektriku len vidim mensejsi problem v tom ci bude na svete dostatok cerpacich stanic na vodik nabijacich stanic pre elektromobily a tak. nevidim problem v tom odkial budeme nabijat skor kde budeme nabijat….

  3. Ešte by bolo dobré
    Ešte by bolo dobré zaviesť novú kategóriu elektrovozidiel. „Ultraľahké trojkolky“ a elektorbicykle. V zásade by sa jednalo o vozidlá s hybridným pohonom ľudská sila + elektromotor. Tieto sú však príliš ľahké na to aby mohli jazdiť v bežnej premávke najmä s ohľadom na pasívnu bezpečnosť a na druhej strane príliš ťažké aby mohli jazdiť po chodníkoch pre peších. Preto by im bolo potrebné zriadiť osobitné cesty. Vďaka nízkej hmotnosti by spotrebúvali výrazne menej energie v porovnaní s klasickými elektromobilmi (ako na výrobu, tak aj prevádzku) a na dopravu na krátke vzdialenosti by boli postačujúce.

    1. Osobně se domnívám, že
      Osobně se domnívám, že dobíjení z „230“ se stane jen nouzovou záležitostí a že dobíjecí stanice budou založeny na systému dlouhodobého nabíjení a následného rychlého vybití do autobaterie..

      Jednak kvůli rychlosti, druhak proto, že takovéto stanice by mohly sloužit i jako stabilizační prvek elektrorozvodné sítě.. (taková protiváha EV a větrníkům)

  4. Uz si pomalu stradam do
    Uz si pomalu stradam do prasatka na svuj prvni elektromobil, ale stale mi vrta hlavou, cim se to bude dobijet.
    Existji nekde realne studie toho, kolik energie budou elektromobily potrebovat? Bude to zlomek soucasne kapacity, nasobek, stonasobek?
    Jestlize plati spise ta posledni varianta, pak neni vubec problem elektromobil, ale zdroj energie.
    Jestli ma nekdo odkaz na nejaka data na toto tema, moc bych to ocenil.

    1. Stačí matematika.
      Stačí matematika. Elektromobily mívají kapacitu baterií v řádu desítek kilowathodin. Pokud tedy budete chtít nabíjet ze standardní 230V zásuvky, bude vám nabití řekněme 23kWh baterie při 10A trvat 10hodin a bude vás stát asi 90 korun na účtu za elektřinu, nebo spíš méně, protože až budete mít elektromobil, tak si asi pořídíte výhodnější tarif na elektřinu. 10A současný rozvod v běžném rodinném domku zvládne bez problémů, spíš i více, obvykle minimálně 16A, plus navíc někdo má v garáži 400V zásuvku, takže byste mohl dobíjet i rychleji. Pro představu nabíjení při 10A odpovídá odběrem zhruba tomu, jako kdybyste vařil na elektrickém vařiči několik věcí najednou – akorát to bude trvat přes celou noc. Rozvodná síť to zvládne také bez jakýchkoliv problémů, ale jen dokud bude elektromobil spíše vzácnost. Jakmile bude v každém druhém domku a budou chtít přes noc dobíjet všichni, už to začně být asi problém, ale k tomuhle už nedokážu odhadnout nějaká čísla, to by už musel přijít nějaký elektrikář.

      1. O to mi ani tak neslo.
        O to mi ani tak neslo. Proste to nejak strcim do zasuvky a ono se to nabije za jistou dobu. Problem je v tom, kolik lidi bude v tu chvili delat to same.
        Asi nejlepsi by bylo nekde vystourat udaj o prodeji benzinu za rok v cele EU, prumernou efektivitu spalovaciho motoru a prepocitat to na potrebne GWh.
        Predpokladam, ze po jiste dobe se cena za km vyrovna s benzinovymi auty, nebo ji prekroci, protoze elektrarny se buduji obvykle 5- vic let, zatimco elektromobily mohou pribyvat rychleji.
        Alternativni zdroje mozna pomuzou zajistit dostatek energie, ale jsou drahe, coz jeste podpori rust cen elektriny i pro ostatni spotrebitele.

        1. Jednoucho je povedať ako
          Jednoucho je povedať ako horšie je už spraviť 🙂 Pre ČR: Spoterba benzínu 2,092E+9 kg nafty 4,021E+9 kg. Energia spálená v benzíne 91E+15 J, v nafte 168E+15J. Energia spálená spolu (benzín a nafta) 259E+15J prerátané na MWh je to 71,94E+6 MWh. Zjednodušene povieme, že energia sa spáli s 33 percentnou účinnosťou, čo síce pravda nie je ale ani účinnosť pri presune energie do bateriek a jej premena na pohyb nie je 100 percentná. Tak to zaokrúhlim a toto číslo podelím troma. Takže pre fungovanie dopravy v ČR by bolo potrebných 24E+6 MWh elektrickej energie. Pričom ročná spootreba čistej el energie je teraz cca 45E+6MWh. Takže by bolo nutné zvýšiť produkciu el. energie asi o 50 percent. Údaje o spotrebe som bral za rok 2008 palivá z http://auto.server.sk/spravy.asp?id=25241 a elektriku už neviem odkiaľ som vycucol 🙂 Takže otázky na zamyslenie: Postačí nám slnko a vietor? Nebolo by treba začať urýchlene pripravovať ďalšie jadrové elektrárne. Netreba začať pracovať aj na vodíkových palivových článkoch? ….

          Možno som sa aj pomýlil, komu sa to chce skontrolovať?

          1. Jistě bych do toho zahrnul
            Jistě bych do toho zahrnul ještě drobnou korekci:

            Mnoho benzínu/nafty se spálí bez užitku při stání v kolonách – stačí se podívat na udávané údaje spotřeby město/mimo město a zjistíme, že spotřeba paliva v „ideálním“ městském provozu je tabulkově průměrně o 70% vyšší.. Takže „reálně“ to bude možná ještě více..
            – zatímco elektromobily v koloně žádnou spotřebu nemají..

            Ovšem zde narážíme na problém – jaký koeficient použít pro opravu, nevíme-li kolik aut má tuto vyšší spotřebu..?

            1. A ještě bych dodal, že
              A ještě bych dodal, že elektromobily dokáží (podle toho jak budou kontsruovány) také rekuperovat energii, což žádný spalovací motor nikdy nedokáže. Dále masový nástup elektromobilů a i hybridů nebude během dvou, tří roků. Podle mě je to otázka minimálně na 10 až 15 let, během které praxe ukáže přesnější čísla o spotřebě a poznatky o distribuci elektřiny.

          1. ČR má v průběhu dne
            ČR má v průběhu dne spotřebu cca. 8000-10000MW/h v noci naopak. cca. 5000-7000MW/h skoro vždy je ten rozdíl cca. 2000-3000MW(záleží zda víkend nebo prac.týden apod.). Vezmu-li tu nejnižší hodnotu 2000MW/0,0023MW(jedna 10A zásuvka)=869565 zásuvek na kterých se může dobíjet. Snad toto stačí jsou to bežně dostupná data elektrické soustavy. Nepočítám ještě dalších průměrných cca. 1300-1400MW, které průměrně hodinově exportujeme. 12TWH(export/rok)/365dní/24hod.=1369MW/h. Celkem tedy má Česká síť teď už odhadem prostor pro cca. 1,4-1,5mil. vozidel v té horší verzi. V optimální přes 2mil. Takže opravdu bych se nebál:). Hezký den a proudu zdar.

            1. Zas tolik tomu nerozumím,
              Zas tolik tomu nerozumím, ale trochu se bojím, aby problém nebyl někdy „uprostřed“ – vy jste psal o celkové „páteřní“ elektrické síti, já zase o jednotlivém rodinném domku. Oba tyto „konce“ jsou OK, ale nemůže být úzké hrdlo soustavy někde na úrovni vesnice/města? Jsou dostatečně kapacitní rozvody k a od místních transformátorů v jednotlivých městech/čtvrtích/vesnicích?
              Protože pokud napíšete, že přebývá 2000MW pro celou ČR, ještě to neznamená, že přebývají zrovna na těch místech, kde budu potřebovat nabíjet auta. Předpokládám, že velká část z toho budou průmyslové areály nebo kancelářské budovy, kde v noci nikdo není, ale žádná auta se tam nabíjet nebudou…

              1. Skoro každý dnes doma
                Skoro každý dnes doma máme připojení min. 3x16A. Tzn. síť je schopná pokrýt ve vašem domě/bytě 3x16A a 230V. Takže vy už ten přívod výkonový máte a za ten si platíte i stálý měsíční poplatek. Něco jiného by bylo,kdyby se kvůli tomu musela udělat nová přípojka, to člověk neví jestli ta síť má připojitelnost, to určí distributor. To je jako připojení sluneční elektrárny, akorát u ní je to opačné, na zelený bonus Vám připojí do výše vašeho připojení a pokud chcete dodávat vše do sítě, tak zase nová přípojka na kterou musíte čekat schválení. Jak říkám, pokud již máte přípojku, tak pokud nepříjde sněžná kalamita jako teď, tak není problém.

                1. Veľmi zjednodušený
                  Veľmi zjednodušený pohľad. Ak bývaš na vidieku, tak by bolo dobré zbehnúť k trafáku z ktorého je napájaná štvrť, prípadne aj celá dedina a zistiť si maximálny prenášaný výkon. To že jedna domácnosť má možnosť odoberať istý špičkový výkon, neznamená, že sa trafák „neodpojí“ ak by tento výkon skúsili odoberať všetci naraz. Takisto máme skoro všetci mobily, no keby sme všetci zobral mobil do ruky, tak by na mnohých miestach sieť skolabovala.

            2. Nie som energetik. No to,
              Nie som energetik. No to, že je rozdiel v dennej a nočnej spotrebe ešte nemusí znamenať, že tie zdroje sú naozaj k dispozícii aj v noci. Poviem príklad. Bývam pri rieke Váh a turbíny nie sú pustené nepretržite. V čase keď nie je potrebná energia, tak prietok je pustený na minimálnu hladinu a voda sa akumuluje na dobu kedy bude potrebná. Zaujímavejšia položka je tá exportovaná energia. No vrámci Eu sú krajiny, ktoré budú mať problém vykryť svoju spotrebu aj bez elektromobilov. Vďaka ekologickým susedom medzi ne bude patriť aj Slovensko 🙂 Tiež možno budú robiť energetikom vrásky na čele aj obnoviteľné zdroje energie. Rozdiely medzi slnečnými a neslnečnými dňami, veternými a neveternými, … akumulačná schopnosť priehrad je tiež obmedzená. Možno by sa problémom mali začať zaoberať kompetentní. Rád by som si pozrel prípadnú štúdiu, ako to je naozaj.
              Prajem pekný deň

              1. odpověď na to zda je nebo
                odpověď na to zda je nebo není ta energie k dispozici je dole viz zasuvky to je výkon který si platíte a máte kdykoliv k dispozici. V noci u nás elektrárny jedou na nižší výkon tudíž i menší efektivitu a přes den jedou naplno. Takže to o co míň vyrábí v noci mohou taky dodávat do sítě. A jak řákám i přes tuto spotřebu stále hodinově exportujeme přes 1300MW/h. U Jádra a uhlí nečekáme na akumulaci. Do budoucna pokud vezmeme obnovitlené zdroje, tak se bude tvořit přes den zásoba do vodíku a v noci se bude spotřebovávat v případě potřeby. Na to aby se to například pokrylo v ČR včetně ztráty efektivity do vodíku by bylo potřeba cca. 700-900tis.Ha. volné plochy nevím kolik plochy zaobírají využitelné střechy, ale i ty by pokryly podle mě tak 50% této potřebné energie, ale ty střechy jsou jen doměnka. Jen v Praze by mělo být možné instalovat na střechách cca. 4-6GWp(4-6TWh) tzn. roční produkce skoro půlka Temelína. Praha má 500km2 na 4GWp je třeba 30km2, nevím kolik je v Praze km2 střech, ale myslím, že by to mohlo tak být(data se připravují). Intaluji FVE a na téma obnovitelných zdrojů jsme psal bakalářskou práci, tak to mám docela hodně propočítané.

Napsat komentář