ČEZ dlouhodobě renovuje své vodní elektrárny. 50tunový rychlouzávěr po 87 letech dosloužil. Vodní elektrárna Vrané dostane po prázdninách nový.
Vrané nad Vltavou vyrábí bezemisní energii díky vodě z Vltavy i Sázavy. Elektrárna pokrývá spotřebu téměř 20 tisíc středočeských domácností. Každý ze dvou přivaděčů vody k turbínám je jištěn tzv. rychlouzávěrem – 50tunová deska umí v případě nutnosti za 30 vteřin uzavřít přívod vody k turbíně.
Před více než 87 lety se poprvé roztočila soustrojí vodní elektrárny Vrané nad Vltavou, nejstaršího energetického zdroje na Vltavské kaskádě. Poslední vodní elektrárna před Prahou vyrábí ročně v průměru více než 60 milionů kWh elektřiny a zajišťuje pravidelný průtok Vltavy směrem na metropoli.
SOUVISEJÍCÍ: Malé vodní elektrárny – cesta k čisté a levné elektřině
Aby to platilo i v éře moderní energetiky s vyššími nároky na jednotlivé zdroje, ČEZ elektrárnu pravidelně modernizuje a provádí komplexní diagnostiku i pravidelné roční údržby. K velkým modernizacím patří i aktuální výměna původního 50tunového rychlouzávěru soustrojí TG2. Nová ocelová deska se do elektrárny vrátí v září.
Bezmála devět dekád spolehlivého provozu má za sebou vodní elektrárna Vrané nad Vltavou, jejíž dvě soustrojí zpracovávají vodu z Vltavy i Sázavy. Aby důležitý bezemisní zdroj energie splňoval stále náročnější požadavky na fungování v rámci transformující se české energetiky, udržuje ho společnost ČEZ ve špičkové kondici. Poslední velké generální opravy soustrojí TG1 a TG2 v letech 2007-09 znamenaly navýšení průměrné účinnosti o více než 5 % a růst průměrné roční výroby o 2,4 milionu kWh.
Nyní přichází na řadu výměna první ze dvojice bezpečnostních rychlouzávěrů, obrovských ocelových pojistek o rozměrech 6,1 x 12 metrů, schopných v případě nouze během půlminuty zastavit vodu na cestě do přivaděče k turbínám. Portálovému jeřábu a sehrané partě pracovníků ČEZ Energetické služby trvalo vytažení původního rychlouzávěru necelé dvě hodiny.
„Elektrárna Vrané je důležitým článkem Vltavské kaskády, za několik desítek vteřin od vydání pokynu umí začít dodávat elektřinu domácnostem a průmyslovým podnikům ve středních Čechách. Společně s dalšími vodními elektrárnami je dálkově řízena z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích. Díky pravidelné údržbě a průběžným modernizacím je v posledních letech schopna vyrábět ze stejného množství vody více elektřiny než dříve,“ říká Róbert Heczko, ředitel Vodních elektráren ČEZ.
„Obě soustrojí dokážou dohromady za plného provozu zpracovat 180 kubíků vody za vteřinu. Pokud naopak potřebujeme rychle zabránit tomu, aby voda soustrojí roztáčela, spouštíme rychlouzávěry. Ty původní už by brzy přestaly splňovat přísné nároky na bezpečnost, proto jsme přistoupili k postupné výměně. Kromě rychlouzávěru modernizujeme i hydraulický ovládací systém nebo pojezdové kolejnice. Celá výměna rychlouzávěru soustrojí TG2 bude hotova na konci října, v příštím roce pokračujeme s rychlozávěrem soustrojí TG1,“ doplňuje Michal Kudrnáč, vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané.
ČEZ realizuje největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech za cca 3,5 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.).
Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace.
Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.
Víte, že…
- vodní elektrárna Vrané s celkovým výkonem 13,88 MW vyrábí bezemisní elektrickou energii a vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy?
- nádrž vodního díla Vrané nad Vltavou o objemu 11 milionů m3 slouží současně jako dolní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II?
- minimální průtok nutný pro fungování elektrárny je 40 m3/s a stejný minimální objem vody odtud musí téct do Prahy?
zdroj: tisková zpráva
Zajímalo by mě, jestli by velké vodní elektrárny mohli účinně suplovat OZE, především FVE, rychlou a častou změnou průtoku xkrát za den, v hodinách přebytků solární energie akumulovat vodu v nádrži a podobně.. Samozřejmě při dodržení minimálních nutných průtoku….
Nebo tomu brání nějaký technologický problém, třeba životnost a cena ventilů, nebo něco jiného??
Všechny naše velké vodní elektrárny fungují jako špičkové a mění průtok několikrát za den. Spotřeba je během dne silně kolísavá a výroba musí kolísat taky protože energie vyráběná a odebíraná musí být ve všech okamžicích stejná aby nekolísalo napětí i frekvence. Takže OZE do toho nový bordel nepřinášejí až tak moc jak si mnozí myslí.
Orlík a Lipno třeba vyrábí pouze v době odběrových špiček (pokud tedy není provozní potřeba manipulace mimo tuto dobu). Zajímavostí je, že elektřinu pro VD Orlík právě kvůli tomuto dodává VE Kamýk. Navíc se připravuje repase čtvrté turbíny na Orlíku, aby mohla elektrárna fungovat v přečerpávacím režimu. Pak by se v době mimo odběrovou špičku čerpala voda z Kamýcké nádrže zpátky do té Orlické.